640px-Never_Again_-_With_Display_of_Skulls_of_Victims_-_Courtyard_of_Genocide_Memorial_Church_-_Karongi-Kibuye_-_Western_Rwanda_-_02
20.5.2019
Kategorie: Společnost

Případ putujících Rwanďanů

Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

Malá středoafrická republika Rwanda je vzorným případem multikulturního soužití, jehož síla a bohatství spočívá v pestré různorodosti obyvatelstva, eh, hromadným hřbitovem zhruba jednoho milionu lidí, na které jejich sousedé před pětadvaceti lety vzali mačety.

(Četl jsem, že za milosrdnější kulku si oběti mohly před smrtí připlatit, ale nevím, zda je to pravda nebo urban legend – nepřekvapilo by mě to, však i v německých koncentračních táborech fungovala speciální měna.)

Hutuské milice, navyklé na rutinní vraždění, byly značným problémem i poté, co se nejhorší fáze genocidy vyzuřila.

Náš dnešní příběh začíná v roce 1999 v sousední Ugandě, kde se skupina západních turistů vypravila do národní rezervace Bwindi, pozorovat vzácné horské gorily. Místo mírumilovných a vymřením ohrožených goril se bohužel z pralesa vynořili krutí a až příliš početní příslušníci hutuské milice a osm turistů rozsekali na kusy. Jednalo se o čtyři britské občany, dva Novozélanďany a dva Američany. Přepadení zaplatili životy i čtyři ugandští zaměstnanci národního parku.

Spojené státy americké jsou na zabíjení svých státních příslušníků dost citlivé a poté, co bylo několik podezřelých zadrženo, začaly usilovat o jejich vydání k potrestání do USA; hrozil jim trest smrti pod federální jurisdikcí. Tři podezřelí muži byli skutečně Američanům vydáni. Americký soud však při zkoumání důkazů dospěl k názoru, že přiznání v Africe bylo vynuceno nelegálními prostředky, patrně mučením, a že jeho použití proti obviněným je nepřípustné. A jelikož se masakr stal na opačném konci planety, před mnoha lety a v dost primitivních končinách, hmotné důkazy neexistovaly. Vydaní Rwanďané tedy nemohli být odsouzeni; nastala zajímavá otázka, co s nimi. (Článek v australských novinách.)

Afričané se bránili návratu do Afriky tím, že by tam s nimi mohlo být špatně zacházeno. Američané je však zase nehodlali pustit jen tak na svobodu. Výsledkem bylo desetiletí pobytu v internačním táboře pro osoby, jejichž deportace se vleče. (USA takovou internaci na neurčito běžně praktikují, v Evropě je maximální doba trvání detence stanovena na 18 měsíců; nezdaří-li se deportace do té doby, musejí úřady dotyčného pustit.)

V roce 2016 končící Obamova administrativa uzavřela dohodu s Austrálií: Spojené státy převezmou nějaké běžence z australských detenčních táborů a Australané se na oplátku postarají o „zaseknuté“ (pun intended) mačetáře z hutuské milice ALIR. (Skutečnost, že zadržovaní Rwanďané sloužili v ALIR a dosáhli hodnosti seržantů, nebyla zpochybňována ani jimi samotnými.) Nakonec šlo jen o dva zadržované, protože třetí člen trojlístku, François Karake, napadl v Americe strážného, a Austrálie nad ním zlomila hůl.

O tom, že Američané se zavázali převzít běžence z Austrálie, se vědělo už dva roky, kvůli slavnému telefonátu mezi novým prezidentem Trumpem a tehdejším australským premiérem Turnbullem, ve kterém Trump označil dohodu za „nejhorší kšeft všech dob“ (the worst deal ever). Ten okamžitě proběhl světovými sdělovacími prostředky, snad ze škodolibosti.

Ale tu druhou část dohody, podle níž Rwanďané Gregoire Nyaminani a Leonidas Bimenyimana dostali humanitární víza do Austrálie a byl jim umožněn přílet do země, tu se podařilo na pár let utajit (Guardian označujecelou dohodu jako largely secretive, víceméně utajovanou). Skutečnost, že se s ní zúčastněné vlády nepochlubily veřejně, naznačuje, že si byly vědomy, jaké politické explozivum se v ní skrývá.


Utajované dohody mají tendenci vyplouvat na povrch v nejnevhodnější možný okamžik a v tomto případě se tak stalo tento týden, jen pár dní před australskými federálními volbami. Zpráva je to nepříjemná hlavně pro současného premiéra Scotta Morrisona, který byl v době uzavření dohody ministrem financí a věděl o ní. Morrison se teď hájí tím, že australské úřady vyhodnotily muže jako bezrizikové, a že přísné utajení je v uprchlických záležitostech důležité pro ochranu soukromí. (O přesídlení obou Rwanďanů do Austrálie nebyly informovány ani rodiny obětí masakru.) Nicméně protiimigrační fasáda jeho politické kariéry tím dostala značnou trhlinu.

Otázkou je, zda skandál nepovede paradoxně spíš ke zhoršení situace. Přirozeným protivníkem současné vlády jsou australští labouristé, kteří by přes veškerou rétoriku nejspíš v otázce ilegální imigrace byli měkčí než Morrison. Z premiérova mlžení by tak mohli těžit právě oni.

UpdateTak netěžili. Scott Morrison volby vyhrál, předvolební průzkumy se zase jednou poněkud netrefily.

Autor: 



Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2019: *****

Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Mgr. Jana Lavičková 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Rliko 200,- Kč, Vlastimil 800,- Kč, Jan Rada 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč

Celkem za měsíc: 7 966,00 Kč
Vybráno 22.76%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 066 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
7 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.