eu-flag-2108026_960_720
9.4.2020
Kategorie: Politika

Přichází soumrak Evropské unie a globalizace?

Sdílejte článek:

JINDŘICH KULHAVÝ

Evropská unie se nadechuje, přestože jednotlivé státy jsou na dýchacích přístrojích. Tak nějak lze vnímat situaci na našem kontinentu popisovanou liberálními médii. Jaká je však skutečnost? Není realita opačná a neteče EU spíše do sandálů, zatímco národní státům dochází, o jak uměle vytvořeného a drahého molocha jde?

V době, kdy se jednotlivci z různých prostředí skládají na respirační přístroje, zdravotnické pomůcky a v České republice se doma šijí relativně nic neřešící roušky, posílá někdo z vedení EU 15 mld eur na pomoc Africe v boji proti koronaviru. Na moře vyplouvají opět lodě neziskových organizací podporovaných liberálními vládami, nakládají v libyjských teritoriálních vodách migranty pašované mafií na své lodě, dokonce se o ně přetahují s libyjskou pobřežní stráží, a opět se je snaží vysadit na italské ostrovy, případně přímo na evropskou pevninu. Zároveň pokračují jednání o vstupu Albánie do Evropské unie, přestože se v ní chystá genocida řecké menšiny pomocí převzatých migrantů transferovaných z Turecka podporovaného obrovskými částkami z Bruselu. Toho Turecka, které se připravuje na postupnou anexi svého odvěkého nepřítele Řecka zplundrovaného německými bankami. Navíc těžce zkoušeným Řekům škodí i evropská agentura Frontex, jejíž lodě přepravují migranty na řecké území, přestože o ně nikdo z místních nestojí a už tak za těmi již dříve přepravenými zůstává pouze spoušť v podobě vypálených olivových hájů, provizorních ubykací a dochází k násilným střetům mezi domorodci a invazním druhem lidí.

Koronavirová krize ukázala na naprostou neschopnost vedení EU. Obrovská moc Evropské komise se během úvodního měsíce zhroutila jako domeček z karet, když trochu zafouká. Jednotlivé národní státy byly nuceny prostřednictvím svých vlád jednat samostatně a nastavit taková opatření, která znamenala snahu zabránit nekontrolovanému šíření Covidu-19. Přestože se v určité fázi řešení nastalého stavu zásadně lišila, postupně se téměř všichni dopracovali k různým úrovním karantén a používání základních hygienických opatření. Byli jsme svědky mnoha pochybení, zažíváme strmý pád ekonomik, prudce narůstá nezaměstnanost a míra dopadů se zvyšuje zároveň s tím, jak se prodlužuje doba, kdy vůbec není jasné, co bude. Přestože je jasné, že na koronavirus jednou narazí každý z nás, hledá se způsob, jak nás s ním seznámit co nejméně bolestivě. Ideální by bylo začít s promořováním ve chvíli, kdy bude k dispozici lék, který by si s následnou nemocí dokázal poradit. Jenže to může být až za dva roky, a to by nás nejdříve zdecimoval hlad a čekalo by nás období skutečné krize, ke kterému by se přidala kriminalita a rabování.

Nesmyslné řeči o tlaku podnikatelského lobby na návrat do běžného života za cenu rizika rozsáhlé epidemie jsou plácáním do vody. Realita je prostě taková, že nelze nechat ekonomiku padnout na úplné dno. Protože poté by prostě přišly nástroje jediné schopné ji oživit. Tím hlavním byla vždy v minulosti válka. Prozatím se hovoří o cca 10ti% propadu ekonomiky. A to jsme měsíc mimo hru. Nefungují velké továrny, propouští zaměstnance tam, kde je jindy pracně sháněli. Dokonce i dělnické profese, které jsou tolik žádané, zažívají mohutný útlum. Zastavil se obchod, zjišťujeme dopady neschopnosti zásobovat vlastní obyvatelstvo domácí produkcí potravin. Mimochodem, právě na komplikaci se zásobováním z jiných zemí mohou momentálně profitovat místní dodavatelé a výrobci potravin. Což jsou z velké části firmy spadající pod Agrofert. Potravinová a zemědělská soběstačnost by se měla stát prioritou po odeznění koronavirové krize.

Ekonomický restart musí směřovat za určitým cílem, kterým by mělo být posilování českých firem schopných nejen konkurovat těm zahraničním, ale zároveň reálně je umět prostě nahradit. V kontextu s tím je třeba se zaměřit i na zemědělskou produkci a udělat vše proto, abychom se vrátili k pěstování takových plodin, které se dají zpracovat v potravinářském průmyslu. Také je třeba se bez ohledu na snahu EU vnutit nám svůj zelený úděl vrátit k živočišné výrobě. Je lepší dýchat vzduch zamořený bioplynem obsahujícím CO2 a produkovaný hospodářskými zvířaty, než umírat hlady a být šťastní z toho, že jsme pomohli planetě. Vzhledem k riziku spojenému se soustředěním obrovského majetku v rukách jednotlivce, v tomto případu Andreje Babiše, bude vhodné podporovat a před převálcováním legislativně ochraňovat především střední a malé zemědělce, také tak firmy, jejichž produkce je se zemědělstvím a potravinářstvím spjatá. Toho lze dosáhnout zjednodušením možnosti prodávat volně produkty jejich práce, poskytnout zvýhodnění formou daňových úlev a vše nastavit tak, aby byl rozběh pokud možno co nejjednodušší.

Decentralizace rozhodování o Evropě by přinesla obrovské úspory vzniklé likvidací nesmyslných struktur souvisejících s eurounijními orgány. Václav Klaus ml. vyslal na posledním zasedání Parlamentu ČR první vlaštovku v podobě návrhu odstoupení ČR od Lisabonské smlouvy. Což je zkušební balónek před tím, než by se Trikolóra mohla veřejně začít bavit o opuštění EU. Lze předpokládat, že stejným směrem mohou zamířit vlády některých dalších zemí. Nejhlasitěji se protiunijní rétorika ozývá z Itálie, tradičně z Maďarska a Polska, rakouský kancléř Kurz již prohlásil, že po překonání pandemie bude třeba přehodnotit mnohé z konání uvnitř EU.

V té už dochází k náznakům zemětřesení. Rezignoval šéf evropské rady pro výzkum (EBC) Mauro Ferrari. Nesmířil se s nezvládnutím situace a ztratil víru v systém EU. Jde o prvního ze zodpovědných, který oficiálně přiznal neschopnost EU něco vyřešit. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dokázala nemožné. Je ještě méně kvalifikovaná k vedení EK, než byl její předchůdce alkoholik Juncker. A to je co říct. Další jiný hodnostář chce zřídit novou komisi pro epidemie, přestože už existuje a sídlí ve Švédsku, o čemž skoro nikdo ani nevěděl. Samozřejmě s dostatečným rozpočtem. Stále více se ukazuje, že bruselský palác prošpikovaný kokainem a spojovaný s prostitucí a pedofilií je jen velkou fabrikou na lži, ideologii a stala se z něj přerozdělovna a prádelna peněz. O takovou unii nikdo nestojí. Kdysi krásné ideály vzaly za své, nyní nastal čas, kdy se bude třeba vrátit k národním řešením problémů při zachování rovnocenné mezinárodní spolupráce. Globalizace ukázala slabá místa, kterých je možné využít. I přes odpor kolaborantů z vlastních řad. Nebuďme již nadále něčí kolonií.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2021: *****

Josef Budějovský 500,- Kč, Jiřina Kozáková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Rene David 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, ing. Jiří Babinský 500,- Kč, Věra Baarová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Lubomír Vylíčil Phar. 5000,- Kč, Novákovi 500,- Kč, Marek Janičko 100,- Kč, Vlastimil Kadlec 2000,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Michaela Wurmová 1000,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Hojdar 150,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, MUDr. Ive Niemcová 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Irena Kuželová 150,- Kč, ing. Stanislav Kužel 150,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Miloš Kraus 200,- Kč

Celkem za měsíc: 18 716,00 Kč
Vybráno 53.47%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 976 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (25 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
37 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)