hands-1408480_960_720
6.11.2018
Kategorie: Společnost

Příběh PANA taxikáře

Sdílejte článek:

FB

Tento příběh ukazuje, co schází dnešní společnosti. Úcta k bližnímu, láska k člověku, sebeobětování, vzájemná sebeúcta a mnoho dalších vlastností pro vzájemné spolužití…

Přijel jsem na zadanou adresu a zatroubil. Po několika minutách čekání jsem zatroubil znovu. Měla to být moje poslední jízda toho dne, a tak jsem si říkal, že bych mohl odjet, ale místo toho jsem auto zaparkoval, šel ke dveřím a zaklepal. “Chviličku”, ozval se za dveřmi slabý hlas starší ženy. Slyšel jsem, jak tam něco táhne po zemi.

Po dlouhém čekání se dveře otevřely. Stála přede mnou malá, přibližně devadesátiletá žena. Byla oblečená v hedvábných šatech a klobouček se síťkou, jako v nějakém filmu ze čtyřicátých let. Vedle ní stál na zemi malý kufřík. Byt vypadal, jako by v něm nikdo po mnoho let nebydlel. Všechen nábytek byl zakrytý prostěradly.

Na stěnách nebyly hodiny, na poličkách nebyly ani hrnečky ani nějaké ozdůbky.
V rohu stála kartónová krabice plná fotografií a skleněného nádobí.
“Pomohl byste mi odnést tu tašku do auta?”, požádala mě.
Odnesl jsem zavazadlo do auta a vrátil jsem se, abych pomohl té ženě.

Chytla se mě za ruku a pomalu jsme šli k vozu. Neustále mi děkovala za laskavost.”To přece nic není”, řekl jsem jí,”snažím se jen chovat se ke svým pasažérům tak, jak bych chtěl, aby se lidé chovali k mé matce”.

“To jsi opravdu hodný chlapec”, řekla mi. Když jsme se usadili do auta, nadiktovala mi adresu a zeptala se, zda bychom mohli jet přes centrum.”To ale není nejkratší cesta”, upozornil jsem ji.
“Ach ano, já vím”, řekla.”Já nespěchám. Jsem na cestě do hospice”.

Podíval jsem se do zpětného zrcátka. Její oči se leskly.“Už nemám žádnou rodinu”, pokračovala tichým hlasem.”Lékař říká, že mi nezůstává moc času”.

Pomalu jsem natáhl ruku a vypnul taxametr.

“Jakou cestou byste chtěla jet?”, zeptal jsem se.

Následující dvě hodiny jsme jezdili po městě. Ukázala mi budovu, kde kdysi dávno pracovala jako obsluha výtahu. Jeli jsme čtvrtí, kde s mužem žili jako novomanželé Přivedla mě ke skladu nábytku, v němž byl kdysi taneční sál, kam chodila ještě jako malá holčička.

Občas mě požádala, ať zabrzdím před konkrétní budovou nebo uličkou. Seděla schoulená v koutku, beze slova. Najednou řekla:”Jsem již unavená, asi pojedeme”.

Jeli jsme mlčky na adresu, kterou mi dala. Byla to nízká budova, něco jako maličké sanatorium s příjezdovou cestou podél průčelí. Jakmile jsem zastavil, přišli k autu dva ošetřovatelé. Opatrně jí pomohli vystoupit. Museli ji čekat. Otevřel jsem kufr, a zanesl její malé zavazadlo do dveří. Žena už seděla na kolečkovém křesle.“Kolik vám dlužím”, ptala se a vytáhla kabelku.”Nic”, řekl jsem.

“Vždyť si musíte vydělávat na živobytí”, namítla. “Mám i jiné pasažéry”, odpověděl jsem. Téměř bez přemýšlení jsem se k ní sklonil a objal ji. Ona mě také pevně objala.

“Daroval jsi staré ženě trochu štěstí”, řekla.“Děkuji ti”.

Stiskl jsem jí ruku a odešel. Dveře se za mými zády zavřely a byl to zvuk uzavírající další knihu života.
Na zpáteční cestě jsem nebral žádné pasažéry. Jel jsem, kam mě vedly oči, ponořený do myšlenek. Nemohl jsem ten den ani s nikým mluvit. Co kdyby ta paní natrefila na nějakého naštvaného řidiče, nebo na někoho, kdo by nechtěl tak dlouho čekat? Co kdybych jí odmítl splnit její prosbu nebo co kdybych byl jen párkrát zatroubil a prostě odjel?

Nakonec bych chtěl říct, že nic důležitějšího jsem ještě v životě neudělal.

Jsme zvyklí si myslet, že náš život se otáčí v kruzích kolem velikých okamžiků, ale ty veliké okamžiky nás často zastihnou nepřipravené, protože jsou krásně zahalené tím, co někteří mohou považovat za maličkost.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2019: *****

Ladislav Matoušek 100,- Kč, Miroslav Hlousek 100,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Roman Vašíček 2000,- Kč, Pavel Šubrt 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 400,- Kč, Jiří Dobruský 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiřina Gyárfásová 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Bohumil Loucký 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ludmila Karská 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Milan Tahovský 1001,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. František Žmolil 1000,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Petra Rohlíčková 400,- Kč, Pavel Šána 200,- Kč, Nezn. dárce 220,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Mužík 2000,- Kč, Jana Pejosová 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 200,- Kč

Celkem za měsíc: 19 254,00 Kč
Vybráno 55.01%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 22 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (41 votes, average: 4,90 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
35 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.