NORSKO
4.10.2020
Kategorie: Společnost

Překvapivé zvláštnosti “vzorového” Norska

Sdílejte článek:

YNGVAR BRENNA

Copak jsem pro vás připravil na dnešek?

Norové, ač vypadají, že více než jiní sportují a překypují zdravím, utrácejí třikrát více za sladkosti a slazené nápoje podléhající neskutečnému zdanění než za ryby. Bezmála třetina norské mládeže denně popíjí slazené nápoje. Masové výrobky jsou téměř třikrát oblíbenější než ryby. Mnozí žáci nesnídají, a donesené svačinové balíčky často skončí v odpadkových koších. Je-li nedaleko školy krám, tak utrácejí za sladkosti ke svému vlastnímu překvapení moc. Nicméně některé školy sladké nápoje žákům zakázaly a ředitelé pak hovoří o klidnějších žácích s lepšími školními výsledky. I tak norská mládež konzumuje nejméně zeleniny a ovoce v Evropě. Co je ovšem recept na šťastný pohodlný život? Podle devíti z deseti Norů to je dovolená a volný čas. Na rozdíl od zbytku Evropy, kde je nejdůležitější vzdělání, zaměstnání a kariéra. Norové hodnotí vzdělání nejníže. Tak to je podle Evropského barometru a tiskové kanceláře ANB.

Jen se podívejte, jak jsme ukázkoví, zelení a šikovní: v hlavním městě Oslu manicky dávají přednost věcem před lidmi: Ačkoli kolo a cyklistika nejsou vůbec pro každého, tak politici prý polarizují obyvatele znevýhodňující politikou rudého asfaltu jednu míli za druhou určeného těm zdravým z nás, ani ne, vlastně deseti procentům obyvatel a spíše jen v letních měsících s obvyklým počasím. Jde o největší škrtový rozpočet v dějinách města. Staří lidé je nezajímají: na nich se alarmujícím způsobem škrtá, zatímco se za tři roky (vč. rozpočtu za příští rok) rozházelo přes miliardy na něco, na co se nenajde doložená potřeba. Zavírají se ulice, ruší se parkovní místa, vyrůstají zákazové značky, obchody končí a ulice se vyprazdňují. Kam se podělily peníze z daní z nemovitosti, jež měly přimět péči o seniory k tomu, aby rozkvetli? Jens Stoltenberg, bývalý norský premiér a současný generální tajemník NATO dokonce prohlašoval, že dokud nebude z péče o seniory vzkvétat, tak nebudou žádné daňové úlevy. A aby byla pošetilost a šílenství kompletní, nutno dodat, že již začali s odstraňováním rudého asfaltu, jelikož již po pokládání za absurdní náklady před několika málo lety začíná blednout. Uvádí to server www.nettavisen.no.

Pohřebních zvláštností je dost. S omezeným počtem účastníků kvůli koronaviru a digitalizace pohřebnictví se šíří praxe pohřby streamovat videozáznamy, což prý trvale změní pohřební zvyklosti Norů. Hřbitov Tjensvoll gravlund u Stavangeru v jihozápadním Norsku je jedinečný. Tam totiž mají Norové jediné místo, kde mohou rodiče symbolicky přemístit mrtvě narozené děti z anonymních hrobů do pamětního háje, kam lze umístit desky se jmény. Takovými deskami byly hroby zpětně označovány až z doby před deseti lety. Komplexní systém se dotýká citlivých námětů. Žádný blízký ani pozůstalý nemůže za anonymní hrob zodpovídat. Podle zvoleného řešení může o přemístění z takového pohřebiště do pamětního háje se jmény žádat jen matka. Společné pohřebiště má podobu 75 metrů dlouhé oválné zdi. Zde lze umístit jmenné desky ve tvaru listů, jež nyní tvoří popínavou řadu stříbřitého břečťanu, jenž pomalu vyrůstá zleva doprava. Pohřebiště anonymních hrobů tvoří kruh, avšak žádné náhrobky nenaznačují, kolik je pohřbených. Uprostřed je nízká zeď. Okolo jsou truchlícími ponechány hračky, sádrové postavičky a lucerny. Na některých předmětech jsou napsaná dojemná pamětní slova. Tehdy, když byl háj před čtyřmi roky založen, se upevnily vazby mezi bývalým anonymním pohřebištěm a novým hájem. Od rodičů, jimž se narodily mrtvé děti, jež byly pohřbeny anonymně, začínaly chodit žádosti o jmenné desky na zdi. Ministerstvo pro kulturu a církve nakonec povolilo výjimku, jelikož existovala souvislost mezi pohřebištěm s anonymními hroby a tím se jmény. Některým rodičům se ulevilo, poněvadž litovali anonymního pohřbení v tichosti, mnohdy z neutěšeného žalu. Tenkrát na samostatné hroby nepomýšleli. V době cca. od r. 1950 do r. 1985 bylo v Norsku běžné, že v porodnicích hned po porodech nedůstojně odebrali mrtvě narozené děti rodičům. Více než 45 000 děti bylo pohřbeno anonymně a aniž se rodiče dozvěděli, kde to bylo, a tak neměli kam chodit se svým souzením se. I v tomto ohledu se město Stavanger liší: zatímco porodnice a ministerstvo usilovaly o zatajování kde a s kým byly mrtvé děti umísťovány si zaměstnanci hřbitova poznamenávali místa pohřebení a když byli od 70. let kontaktováni truchlícími rodiči hledajícími hroby, tak z „občanské neposlušnosti“ vzdorovali nařízením a podávali údaje o umístění oněch ostatků. Vypráví o tom server www.abcnyheter.no.

S tím souvisí další zvláštnost z téhož serveru, totiž že blízcí a pozůstali litující již konaného pohřbu a chtějí změnit bývalá rozhodnutí o zesnulých rodiny. Někteří mají zapotřebí, aby bylo řešení hrobu důstojné, s ním je spojena snadná péče. Pamětní háje se jmény, jež jsou povoleny a zřizovány od r. 2012, přispěly k navýšení počtu žádostí o symbolické přemístění jména, jimž nemusí být vyhověno. Podle jednoho z pravidel má být souvislost mezi přesným umístěním těla a umístěním jmenné desky. Jednotná praxe zatím neexistuje, záleží na jednotlivých farnostech. Rozmýšlení způsobuje řadu potíží. Třeba při šíření popela je výslovně stanoveno v oběžníku fylkesmennům (tedy těm, jež v Norsku odpovídají hejtmanům), že na náhrobku na pohřebišti nemůže být jméno.

Jestli je jednou občasnou zvláštností České republiky příležitostné útoky na personál sanitek i samotných vozů a jejich zařízení, tak je norskou obdobou obdobně nepochopitelné «závodění» řidičů se sanitkami. Takhle se rozhodují pronásledovat, a narušovat tak během zásahů, dokud je nezastaví policie. Několikrát předjíždějí současně se sanitkou, byť je uvnitř pacient v kritickém stavu, až nakonec posádce sanitky nezbyde, než aby udržovali nižší rychlost než normálně.

Jinak spolků, sdružení, klubů apod. je v pětimilionovém Norsku přes sto tisíc. Mnoho jich je pro svérázné zájmy. Z nejpodivnějších lze vyjmenovat klub toastmasterů (čili pro ty, jež chtějí být vidět a slyšet) pořádající soutěže ve výřečnosti, kde se pomoci mentorů procvičíte a zdokonalíte v komunikaci, předvádění poselství a vedení v soukromí, či profesně, ať již v odvětvích PR, vedoucí diskusí, agitaci, prezentaci, vypravěče atd., mnohdy zakončené hostinou. Dalším spolkem je Spolek lidí sporadicky a za odborných a slavnostních okolností obývajících jeskyň a podzemí. Nezávislé sdružení za popularizaci záležitosti členů ohledně toho, že nikdo s určitostí neví odkud obyvatelé jeskyň a podzemí pocházeli, či kam se podělili. Členové spolku jsou přesvědčeni o tom, že obyvatelé jeskyň a podzemí nikdy zcela nezmizeli, nýbrž žijí mezi námi ještě dnes. Můžete to být vy, váš bratr, soused. Nikdo neví. «Jeskyňáři» se scházejí v podzemních prostorách, jež střídají. Komunikují prostřednictvím kamenných desek, kouřových signálů i internetu. Ještě další sdružení bylo vytvořeno na podporu kojení. Tehdy, když vzniklo, kojily pouze dvě z deseti matek. Nasazením spolku je Norsko nyní, co se kojení týče, ve světové špičce: kojí osm z deseti. V době, kdy jsou prvorodičky stále starší a zvyklé řídit své životy tak, jak chtějí a jsou udivené tím, jak velké místo zabírá v jejich životě malé dítě, v době, kdy je mnoho matek na pochybách, zda jakožto matky stačí, zda se dítěti dostává dost mléka atd., poskytuje aktivní a zkušené pomocnice nezištnou podporu.

Hnusné počasí, hučící vítr a zuřící vlny? Jen do toho, říkají si někteří vášniví turisté, jež láká to, že podél celého ošlehaného pobřeží Norska mohou mít panoramatický výhled na rozbouřené moře a další projevy nehostinného počasí, jež jim zrychlí tep. Třeba uletíte?

Teď to rychle spěje do Vánoc. Byť má Norsko přes 15krát více lesů než Dánsko, tak se každoročně od jižního souseda do Norska dováží půl milionu vánočních stromků.

Během zimy se často může stát, že počasí vynutí uzavření hlavní tepny mezi jižním a severním Norskem. Minulá zima byla zvláštní, jelikož mnoho z horských přechodů v severním Norsku bylo uzavřeno dva až třikrát častěji než obvykle. Nechvalně proslulým háklivým bodem /kamenem úrazu/ je pohoří Saltfjellet. Pak se do severního Norska nedostanou, či složitě jinak a se zpožděním dostanou zásoby, zejména ovoce a zeleniny. Saltfjellet bylo uzavřeno 76krát, tedy byl prolomen starý rekord (49krát). Průměr za jednu zimu je 32krát.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Marek Janicko 250,- Kč, Petr Keklak 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jiří Sajbrt 1000,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Jiří Sika 200,48 Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Mojmír Prokop 1000,- Kč, Anonym 100,- Kč, Jiří Peterka 1000,- Kč, František Sous 200,- Kč, Renata Doležalová 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Otakar Ježek 200,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Novák 150,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč

Celkem za měsíc: 15 622,48 Kč
Vybráno 44.63%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 955 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 4,29 out of 5)
Loading...
5 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)