euro_black_hole
27.5.2019
Kategorie: Ekonomika

Předlužená říše

Loading...
Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

ZAVLADSKYPan Marian Kechlibar, povoláním matematik, publikoval poměrně závažný článektýkající se předlužení eurozóny. Ve své analýze se mj. odvolává na zdrojová data, která jsou sice na odkazované webové stránce graficky pěkně vyvedena pomocí Javascriptu a SVG, ale přece jen nejsou příliš přehledná. Takže má statistická duše pocítila potřebu vytvořit na inkriminovaná data poněkud uspořádanější pohled. Zde je.
Když uváděná čísla převedeme do statisticky přehlednější standardní tabulky, vypadají následovně:

Státy eurozóny k 24. 5. 2019 9:30
Národní dluhy Jako % HDP Na obyvatele Trend
Německo 2 069 356 390 000 € 71,2 % 26 523 €
Řecko 358 969 898 000 € 176,9 % 28 805 €
Francie 2 355 709 290 000 € 96,0 % 31 605 €
Itálie 2 356 296 030 000 € 132,7 % 35 721 €
Španělsko 1 238 388 830 000 € 103,0 % 23 088 €
Holandsko 508 690 542 000 € 65,2 % 26 133 €
Portugalsko 260 472 839 000 € 128,9 % 22 299 €
Rakousko 309 950 311 000 € 86,2 % 33 864 €
Irsko 217 773 212 000 € 106,5 % 43 509 €
Finsko 157 813 112 000 € 63,7 % 23 895 €
Belgie 494 111 915 000 € 106,0 % 38 565 €
Litva 15 880 613 000 € 42,7 % 5 437 €
Slovinsko 30 264 261 000 € 83,2 % 15 546 €
Slovensko 44 348 274 000 € 52,9 % 7 619 €
Lotyšsko 15 812 098 000 € 36,4 % 4 467 €
Estonsko 2 393 294 000 € 10,0 % 1 517 €
Kypr 16 697 961 000 € 109,1 % 22 390 €
Malta 6 747 631 000 € 63,9 % 13 091 €
Lucembursko 18 212 516 000 € 22,8 % 19 848 €
Celkem 10 477 889 017 000 € 82,0 % 22 312 €

Nejprve jen krátké shrnutí: v eurozóně (státy platící eurem) je celkem 19 zemí z celkového počtu 28 členských zemí Evropské unie (platné k roku 2014). Odhadovaný počet občanů EU k tomuto datu je 507 416 607, z čehož v měnové unii je jich jen 348 026 569, tj. 68,59 %.

Nahlédneme-li do sumáře tabulky, vidíme, že celková částka zadlužení států eurozóny činí hrozivých deset a půl bilionu euro (to je pro představu nějakých 262 bilionů českých korun), přičemž pouze tři státy Eurozóny svoje zadlužení snižují, zatímco u jiných, vysoce předlužených, neustále stoupá poměrně dramatickým tempem a celková zadluženost eurozóny stoupá také. Jen vypichuji, že své zadlužení snižují pouze Německo, Slovinsko a Kypr.

Druhým nálezem je, že v průměru eurozóny se jedná o 82 % HDP, což už je potenciálně docela riziková hodnota. Pan Kechlibar sice říká, že nejsme schopni určit, jaká je kritická hodnota, při níž stát zcela ztratí schopnost své závazky splácet, ale obecně se aplikuje psychologická hranice 100 procent HDP, která signalizuje alarmující stav. Tuto psychologickou hranici již překročilo 7 z 19 členských zemí eurozóny s průměrnou hodnotou 123,3 % HDP.

Protože ani dlouhým koukáním do tabulky příliš velký přehled o jednotlivých hodnotách nezískáme, podívejme se raději na grafické zobrazení po jednotlivých sloupcích. Nejprve tedy celková zadluženost jednotlivých států eurozóny (úmyslně jsem nechal tabulku nesetříděnou, aby pořadí jednotlivých států bylo v následujících grafech shodné). Zeleně jsou zvýrazněny státy, které svůj dluh snižují.

narodni-dluhy-eurozony-1.jpg (26,633 kiB)
Národní dluhy eurozóny

 Pro zajímavost se ještě podívejme na druhý graf těch samých čísel, přičemž zde jsem již data setřídil podle velikosti a procentní hodnoty v koláči vyjadřují podíl jednotlivého státu na celkovém dluhu eurozóny. Protože legenda a barevné odlišení výsečí není moc přehledné, jen připomínám, že graf začíná na dvanáctce a data pokračují dle legendy po směru hodinových ručiček.

narodni-dluhy-eurozony-2.jpg (31,471 kiB)
Podíl jednotlivých států na celkovém dluhu

 Největším dlužníkem v absolutních číslech je tedy Itálie, následovaná panem Kechlibarem propíranou Francií, následuje Německo a Španělsko. Ty jsou v podstatě viníky 77 % všech dluhů eurozóny; ostatní jsou jen čučkaři.

Situace se nám však maličko projasní při pohledu na následující graf, který vykresluje daleko objektivněji dluhy ve vztahu k výkonům ekonomik jednotlivých států, tedy dluh vyjádřený jako procenta HDP. Tedy už ne absolutně, ale relativně. V síle svůj dluh splácet.

narodni-dluhy-eurozony-3.jpg (31,490 kiB)
Výše dluhu jako procento HDP

Rázem se nám totiž objevuje jako největší hříšník Řecko (věcně už totiž zbankrotované a udržované na přístrojích jen silou ECB), se svým skutečně alarmujícím zadlužením ve výši téměř 180 procent HDP. Ta hodnota už se reálně pohybuje v teoretické oblasti možného bankrotu země z důvodu neschopnosti splácení.

Musíme si uvědomit, že splácení těchto úvěrů, takzvané dluhové služby, sumy všech závazků, probíhá tak, že nejprve se splácí úroky z daného dluhu, přičemž jistina zůstává nedotčena, nominálně je stejná, pouze se váhově snižuje pomocí inflace měny. A v jednom okamžiku nastává bod, kdy je ekonomika schopna splácet už pouze tyto úroky, anebo ani ty už ne, a dluh pak lavinově roste ad absurdum, přičemž samozřejmě klesá ochota dalších věřitelů půjčovat (v podstatě jen na splácení dluhů minulých). Ekonomický kolaps, respektive státní bankrot je pak nevyhnutelný.

Ke stejnému cíli statečně spěje Itálie a Portugalsko, ale i Irsko a Belgie a za nimi už zmíněná Francie. To jsou právě ty kritické státy (převážně jižního křídla), které se v životě neměly stát členy eurozóny. A je třeba podotknout, že i když procentní výše vůči HDP je například vysoká i na Kypru, ten dnes svoje dluhy splácí, ale už musel v minulosti sáhnout k velmi radikálním krokům, např. částečnému znárodnění soukromých vkladův bankách.

Tento graf nám proto říká daleko více, než ty dva předešlé.


Naposled se podívejme, spíše už jen jako na zajímavost, jaká je nominální zadluženost jednotlivých států na hlavu, přičemž je nutno zesíleně zdůraznit, že rozpočet dluhů je skutečně na obyvatele, tedy včetně nemluvňat, studentů a věkově již neproduktivních seniorů. A pokud bychom odečetli i masu státních zaměstnanců, kteří v podstatě žádnou ekonomickou hodnotu v drtivé většině nevytvářejí, ale naopak spotřebovávají, pak se nám nominál dluhu začne v produktivní sféře rapidně zvyšovat. A navíc: ne ve všech státech je mzdová hladina stejná, jako například v Německu!!!

Takže jestliže kupříkladu v Irsku se blíží dluh per capita k částce 45 tisíc euro, ve skutečnosti to může podle struktury společnosti znamenat i 150 nebo 200 tisíc euro na produktivní hlavu (nebo ruce, podle toho, jak chcete).

narodni-dluhy-eurozony-4.jpg (32,655 kiB)
Zadlužení per capita

Na závěr rozboru jsem ještě udělal několik jednoduchých tabulek s přehledy v jednotlivých sledovaných oborech, přičemž střed tabulky jsem pro zjednodušení odstranil, takže nám zobrazují pouze premianty a závěr pomyslného pelotonu. Tabulky jsem ale obohatil o hypotetickou situaci, kdy bychom se za stávajících ekonomických podmínek jako ČR ocitli ať dobrovolně nebo nedobrovolně také v eurozóně.

Nejprve tedy tabulka celkové zadluženosti (ve které bychom jako Česká republika nyní zaujímali dvanáctou příčku s celkovou částkou 1 746 478 497 895 Kč, tedy 67 614 343 704 €).

Poř. Země Národní dluh
1. Itálie 2 356 296 030 000 €
2. Francie 2 355 709 290 000 €
3. Německo 2 069 356 390 000 €
4. Španělsko 1 238 388 830 000 €
18. Lotyšsko 15 812 098 000 €
19. Malta 6 747 631 000 €
20. Estonsko 2 393 294 000 €

Obdobná tabulka pro vyjádření státního dluhu jakožto procento HDP.

Poř. Země Jako % HDP
1. Řecko 176,9 %
2. Itálie 132,7 %
3. Portugalsko 128,9 %
18. ČR 34,2 %
19. Lucembursko 22,8 %
20. Estonsko 10,0 %

Následující tabulka vykresluje zadlužení vyjádřené na jednoho občana. A jen na okraj poznamenávám, že se jedná o čistou státní zadluženost, přičemž paní Šichtařová správně připomíná, že ve skutečnosti jsme zadlužení ještě více, protože je třeba připočítat i zadluženost vnitřní, to znamená i dluhy domácností, hypotéky apod. Pokud bychom vzali v úvahu i tyto dluhy, pak v tabulce vyjádřený celkový dluh (17. místo v tabulce, 6 430 €, 166 000 Kč) naroste až na 218 tisíc korun per capita.

Poř. Země Dluh na obyvatele
1. Irsko 43 509 €
2. Belgie 38 565 €
3. Itálie 35 721 €
18. Litva 5 437 €
19. Lotyšsko 4 467 €
20. Estonsko 1 517 €

Následující tabulka vykresluje hodnotu výkonu ekonomiky vyjádřenou pomocí HDP. Přes veškeré oprávněné výtky vůči výpočtu HDP jako ukazatele, který je značně zmatečný a v mnoha případech slouží pouze pro statistické ohýbání reality tak, aby vycházela optimisticky, přesto se celosvětově pro srovnávání ekonomik používá, zejména po takzvaném přepočtu parity kupní síly. Pozice České republiky by v této tabulce byla také na 12. místě s částkou 197 702 759 368 €.

Poř. Země HDP
1. Německo 2 906 399 424 157 €
2. Francie 2 453 863 843 750 €
3. Itálie 1 775 656 390 354 €
18. Estonsko 23 932 940 000 €
19. Kypr 15 305 188 818 €
20. Malta 10 559 672 926 €

Zajímavou tabulku nám poskytuje přepočet HDP na hlavu (opět se započtením i nemluvňat, starců a byrokracie). V ní bychom zaujímali 14. příčku s hodnotou 18 806 €.

Poř. Země HDP na hlavu
1. Lucembursko 145 320 €
2. Holandsko 46 360 €
3. Finsko 45 447 €
18. Slovinsko 17 649 €
19. Slovensko 15 479 €
20. Litva 12 635 €

K této tabulce je ovšem třeba poznamenat, že hodnota HDP, vyjádřená pro Lucembursko, je naprosto extrémní. Jen málo se ví, že výkon Lucemburské ekonomiky (měřeno HDP) je nejvyšší na světě (přepočteno v paritě kupní síly to bylo v roce 2004 až 70 tisíc USD!). Pokud (v naší tabulce) nezapočteme extrém Lucemburska, je průměrná hodnota HDP/hlavu 28 000 eur a my bychom byli s 18 806 € na 14. místě. Ale možná se vyplatí v tomto místě udělat krátkou historickou vsuvku:


Lucembursko je zakládajícím členem Beneluxu, NATO, Evropské unie a OECD, hlavní a největší město Lucemburk je sídlem mnoha jejich institucí. Lucembursko má velmi rozvinutou ekonomiku.

V letech 1921/1922 byla založena takzvaná Belgicko-lucemburská ekonomická unie, mimo jiné i měnová, spočívající v tom že bylo možné používat lucemburský frank na belgickém území a naopak, což platilo až do zavedení eura.

Důvodem vysokého HDP je ovšem to, že zhruba jedna třetina pracovních sil, to jest asi sto tisíc osob, tvoří příslušníci okolních států, kteří do Lucemburska dojíždějí a nejsou tudíž jako obyvatelé započteni. Ti vlastně vytvářejí Lucemburčanům HDP. Pokud jde o hospodářství, tak zemědělství je zcela marginální, služby tvoří circa 80 % HDP, relativně silná bývala průmyslová výroba, zejména slévárenství, ale to je již celkově v úpadku. A zcela bez významu není ani existence dvou set velkých bank.

V současnosti těží Lucembursko i z usídlení řady mezinárodních institucí, zejména EU (Evropský statistický úřad Eurostat, Soudní dvůr Evropské unie, generální sekretariát Evropského parlamentu, Evropská investiční banka aj.)

A jen jako třešničku na dortu je třeba zmínit mezinárodní skandál (LuxLeaks), který si vykoledoval někdejší lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, v němž tehdy bránil daňové reformě Evropské unie, vytvářel masivně tajné dohody mezi Lucemburskem a nadnárodními firmami a vytvářel v podstatě Lucemburský daňový ráj. (Ne tedy, že bych měl něco proti tomu, aby byly vytvářeny někde daňové ráje, alespoň by pak nemusela jinde vznikat daňová pekla.) Uvádím to proto, abychom viděli, jakým způsobem jsou pak takovéto osoby manipulovatelné a vydíratelné v jiných, ještě důležitějších pozicích.

Těch nadnárodních firem tenkrát bylo snad přes 300 a jen Německo přišlo kvůli „lucemburské daňové optimalizaci“ minimálně o dvě stě milionů dolarů.


A už jenom na dokreslení poslední tabulka, uvádějicí lidnatost sledovaných zemí (když už tady ta data mám). My s našimi 10 512 419 obyvateli bychom zaujímali 8. příčku.

Údaje o lidnatosti jsou odhadem k lednu 2014 (wiki)
Poř. Země Populace
1. Německo 80 780 000
2. Francie 65 856 609
3. Itálie 60 782 668
18. Kypr 858 000
19. Lucembursko 549 680
20. Malta 425 384

A ještě jeden detail, kterého jsem si povšiml až dnes ráno (doplněno 2019-05-26 08:18:55): Slovensko má oproti nám nominál státního dluhu asi o 1/3 menší, 44 mld. euro (ovšem při poloviční lidnatosti!), a i ve všech ostatních ukazatelích těchto hypotetických tabulek má horší pozici, než ČR. Dluh vyjádřený v % HDP má 52,9 %, dluh na obyvatele 7619 €, HDP jen 42 % českého a HDP na hlavu jen 15,5 tis. euro. A navíc ručí v rámci eurovalu i za dluhy Řecka. Takže z hlediska členství v eurozóně si moc nepolepšilo, spíše naopak (asi mu daleko více pomohlo otevření automobilových montoven, přičemž při soudobém tlaku EU na v podstatě likvidaci automotive se mu ta komparativní výhoda může dost rychle rozplynout).


No a abych udělal nějaké celkové shrnutí této studie: z hlediska zadlužení jsou žhavými kandidáty na velký průšvih Francie, Itálie a Španělsko. U všech tří jsou nadprůměrné faktory míry zadlužení, vysokého procenta dluhu vzhledem k HDP a vysokého dluhu na obyvatele. A všechny tři jsou extrémně zatíženy masivní imigrací.

Tož asi tak.

Autor: PeTaX

 


 


Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Jakub Malinovský 36,- Kč, Eduard Ezer 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Roman Dejmal 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Richard Urinovský 200,- Kč, Vít Fortelka 2020,- Kč, Vlastimil Kornas 66,60 Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč

Celkem za měsíc: 10 851,60 Kč
Vybráno 31.00%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 154 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,64 out of 5)
Loading...
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
14 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.