20180928170605_hitler
1.10.2019
Kategorie: Historie

Před 81 lety nás zradili spojenci. Mnichovský diktát znamenal územní zmrzačení Československa

Sdílejte článek:

SM

30. 9. 1938 krátce po půlnoci byl přijat Mnichovský diktát. Zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie podepsali dokument, jímž byl územně zmrzačen mladý československý stát. Zároveň také Československo ,,odepsali” západní spojenci, i když se vždy zaštiťovali solidaritou s ním. S Francií měl náš stát dokonce platnou spojeneckou smlouvu z roku 1924. Ani to nepomohlo a Československo tak bylo Hitlerovi předhozeno jako kořist. Velká Británie a Francie se domnívaly, že tak zabrání válce, což byl zásadní omyl.

V historii naší země je Mnichov další osudovou osmičkou, která tragicky poznamenala českou společnost. 30. 9. 1938 krátce po půlnoci byl podepsán dokument, který vstoupil do historie jako Mnichovská dohoda, ve skutečnosti to však byl diktát. Českoslovenští diplomatičtí zástupci v čele s Vojtěchem Mastným se nemohli jednání velmocenské čtyřky účastnit, místo toho potupně čekali v předpokoji mnichovského hotelu Regina na výsledek. Ten byl předem jasný: Československo bude územně zmrzačeno, protože odstoupí Německu s platností od 1. října své pohraniční oblasti. To se rovnalo asi třetině území, která byla z ekonomického, průmyslového hlediska a z pohledu dopravní infrastruktury pro Československo stěžejní. Stát totiž přišel zhruba o 5 milionů obyvatel a 41 596 km2 svého území. 

Mastný pak 30. září 1938 obdržel dokument, který předal do Prahy. Postupně se s výsledky mnichovské konference seznámil prezident Edvard Beneš a vláda. Mnichovský diktát vyvolal v československé politické reprezentaci šok a způsobil na vnitropolitické scéně vážný otřes. Možnost nepřijetí potupných bodů dokumentu ale stále existovala a přimlouvali se za ni někteří generálové. Na druhou stranu by to znamenalo izolovanou válku s Německem a jeho spojenci. Československu by totiž jeho spojenci nepomohli. Ironií osudu zůstává, že pokud by Československo podmínky mnichovské konference nepřijalo, bylo by označeno nejen Německem, ale i svými spojenci za původce války. To by pak mělo přímé dopady na tzv. oduznání Mnichovského diktátu a obnovu Československa v předmnichovských hranicích. 

Beneš se tak rozhodl s těžkým srdcem přijmout Mnichovský diktát. Německo zabralo historické území patřící českým zemím od středověku. Ze Sudet byli vyháněni Češi či Židé, byl jim konfiskován majetek, těm, co zůstali, pak krácena jejich práva, čímž se stali v podstatě občany druhé kategorie, kteří byli vydáni na milost a nemilost německého agresora.

Rozhodnutí přijmout Mnichovský diktát nemohly změnit ani porady vzešlé z iniciativy národně socialialistického předsedy Petra Zenkla z 2. 10. 1938. Do historie vstoupily jako tzv. Zenklův puč. Za účasti Josefa Patejdla, Emanuela Moravce, komunistických poslanců Klementa Gottwalda a Václava Kopeckého a dalších bylo uvažováno o instalaci takové vlády, která by změnila Benešovo stanovisko, a to i cestou státního převratu. Některé vojenské jednotky na Moravě pak měly demonstrativně vystoupit na podporu tohoto požadavku. Nicméně dlužno dodat, že v dobové realitě byl tento scénář nerealizovatelný.

Z Československa se stalo Česko-Slovensko, které nastoupilo krátkou éru tzv. druhé republiky, mají některé autoritativní či totalitní znaky, protože došlo k zásadnímu zjednodušení politického systému pouze na dvě strany. V důsledku Mnichova rezignoval Beneš 5. října 1938 na svou funkci a posléze odletěl do exilu. Jedním z hesel druhé republiky se stalo ,,odbenešit” a z Beneše, Masaryka, ale i třeba Karla Čapka se stali nepřátelé státu. Je tak jasné, že druhý československý prezident nemohl dále v republice zůstat, což mu jeho kritici kladou za vinu.

Mnichovský diktát vážně otřásl československou společností. V podstatě ze dne na den přinesl zásadní změny v politickém a ekonomickém životě okleštěného státu. ,,Na scénu” nastoupily ty síly, které byly orientovány proněmecky a protižidovsky. Začala neslavná kapitola našich dějin v podobě druhé republiky, která byla ukončena vpádem německých vojsk a zřízením Protektorátu Čechy a Morava.

ZDROJ

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Marin Svoboda 100,- Kč, Ladislav Oudes 500,- Kč, Miloslav Gajdušek 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Sika 238,54 Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Lukáš Vašíček 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Martinek 100,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: 15 171,54 Kč
Vybráno 43.34%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 216 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,63 out of 5)
Loading...
politicon.cz
47 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.