20180928170605_hitler
1.10.2019
Kategorie: Historie

Před 81 lety nás zradili spojenci. Mnichovský diktát znamenal územní zmrzačení Československa

Sdílejte článek:

SM

30. 9. 1938 krátce po půlnoci byl přijat Mnichovský diktát. Zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie podepsali dokument, jímž byl územně zmrzačen mladý československý stát. Zároveň také Československo ,,odepsali” západní spojenci, i když se vždy zaštiťovali solidaritou s ním. S Francií měl náš stát dokonce platnou spojeneckou smlouvu z roku 1924. Ani to nepomohlo a Československo tak bylo Hitlerovi předhozeno jako kořist. Velká Británie a Francie se domnívaly, že tak zabrání válce, což byl zásadní omyl.

V historii naší země je Mnichov další osudovou osmičkou, která tragicky poznamenala českou společnost. 30. 9. 1938 krátce po půlnoci byl podepsán dokument, který vstoupil do historie jako Mnichovská dohoda, ve skutečnosti to však byl diktát. Českoslovenští diplomatičtí zástupci v čele s Vojtěchem Mastným se nemohli jednání velmocenské čtyřky účastnit, místo toho potupně čekali v předpokoji mnichovského hotelu Regina na výsledek. Ten byl předem jasný: Československo bude územně zmrzačeno, protože odstoupí Německu s platností od 1. října své pohraniční oblasti. To se rovnalo asi třetině území, která byla z ekonomického, průmyslového hlediska a z pohledu dopravní infrastruktury pro Československo stěžejní. Stát totiž přišel zhruba o 5 milionů obyvatel a 41 596 km2 svého území. 

Mastný pak 30. září 1938 obdržel dokument, který předal do Prahy. Postupně se s výsledky mnichovské konference seznámil prezident Edvard Beneš a vláda. Mnichovský diktát vyvolal v československé politické reprezentaci šok a způsobil na vnitropolitické scéně vážný otřes. Možnost nepřijetí potupných bodů dokumentu ale stále existovala a přimlouvali se za ni někteří generálové. Na druhou stranu by to znamenalo izolovanou válku s Německem a jeho spojenci. Československu by totiž jeho spojenci nepomohli. Ironií osudu zůstává, že pokud by Československo podmínky mnichovské konference nepřijalo, bylo by označeno nejen Německem, ale i svými spojenci za původce války. To by pak mělo přímé dopady na tzv. oduznání Mnichovského diktátu a obnovu Československa v předmnichovských hranicích. 

Beneš se tak rozhodl s těžkým srdcem přijmout Mnichovský diktát. Německo zabralo historické území patřící českým zemím od středověku. Ze Sudet byli vyháněni Češi či Židé, byl jim konfiskován majetek, těm, co zůstali, pak krácena jejich práva, čímž se stali v podstatě občany druhé kategorie, kteří byli vydáni na milost a nemilost německého agresora.

Rozhodnutí přijmout Mnichovský diktát nemohly změnit ani porady vzešlé z iniciativy národně socialialistického předsedy Petra Zenkla z 2. 10. 1938. Do historie vstoupily jako tzv. Zenklův puč. Za účasti Josefa Patejdla, Emanuela Moravce, komunistických poslanců Klementa Gottwalda a Václava Kopeckého a dalších bylo uvažováno o instalaci takové vlády, která by změnila Benešovo stanovisko, a to i cestou státního převratu. Některé vojenské jednotky na Moravě pak měly demonstrativně vystoupit na podporu tohoto požadavku. Nicméně dlužno dodat, že v dobové realitě byl tento scénář nerealizovatelný.

Z Československa se stalo Česko-Slovensko, které nastoupilo krátkou éru tzv. druhé republiky, mají některé autoritativní či totalitní znaky, protože došlo k zásadnímu zjednodušení politického systému pouze na dvě strany. V důsledku Mnichova rezignoval Beneš 5. října 1938 na svou funkci a posléze odletěl do exilu. Jedním z hesel druhé republiky se stalo ,,odbenešit” a z Beneše, Masaryka, ale i třeba Karla Čapka se stali nepřátelé státu. Je tak jasné, že druhý československý prezident nemohl dále v republice zůstat, což mu jeho kritici kladou za vinu.

Mnichovský diktát vážně otřásl československou společností. V podstatě ze dne na den přinesl zásadní změny v politickém a ekonomickém životě okleštěného státu. ,,Na scénu” nastoupily ty síly, které byly orientovány proněmecky a protižidovsky. Začala neslavná kapitola našich dějin v podobě druhé republiky, která byla ukončena vpádem německých vojsk a zřízením Protektorátu Čechy a Morava.

ZDROJ

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Soňa Holcová 200,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč

Celkem za měsíc: 13 147,00 Kč
Vybráno 37.56%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 153 times, 4 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,63 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
47 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.