skola1
5.11.2019
Kategorie: Společnost

Potřebujeme vyrvat vzdělávání z rukou politiků

Sdílejte článek:

RÓBERT CHOVANCULIAK

Nápady na zásadní reformu školství jsou velmi staré. Těžko byste hledali člověka, který by se nepodepsal pod tvrzení, že vzdělávání je dnes zastaralé a nedrží krok s dobou.

Pokud se o vás za poslední roky třeba jen trochu dotkly návrhy na reformu vzdělávání na Slovensku, možná jste zachytili, že potřebujeme, aby bylo vzdělávání více svobodné, neformální, vysoce individualizované a do středu zájmu je třeba postavit dítě.

Obsah vzdělávání se má zaměřit na praktický život a s tím spojené zlepšování komunikace, zdraví, kritického myšlení, podpory demokracie a dosažení smysluplného života. Učitel se má změnit z instruktora na průvodce.

Pokud vám napsaná hesla připadají jako nudné opakování frází, tak nejste sami. Tyto cíle a záměry jsem totiž nepopsal z nových reformních dokumentů (kde se také nacházejí), ale byly součástí plánů na reformu školství na počátku 20. století v USA.

Jde o konkrétní body z hlavních principů Sdružení progresivního vzdělávání a Národního vzdělávacího sdružení z let 1918 — 1919 a z iniciativy státního komisaře pro vzdělávání v New Yorku, který prosazoval v 70. letech tzv. Otevřené školství.

Nejsme pozadu

To, že je vzdělávání zastaralé a nedrží krok s dobou, si lidé myslí minimálně již jedno století. Od konce 19. století se intenzivně diskutuje, jak modernizovat školu a řeší se, jak změnit obsah vzdělávání — co se učí a jak se to učí.

Brlající Slovák si možná řekne, že na západě nic nového, ale pro nás jsou to novinky. Jako vždy jsme pozadu. Ale nic nemůže být dále od pravdy.

Již v roce 1906 se v Olomouci uskutečnil velký sjezd moravského učitelství, který odmítal „memorování a zapamatovávání si již hotových poznatků a vědomostí“ a požadoval školy „volné a činné“.

Mnozí reformátoři tehdy volali po nahrazení zastaralé „pedagogiky učitele“ — přílišného verbálního učení zpoza katedry novou „pedagogikou dítěte“, která volala po vyšším podílu přímé a aktivní činnosti žáků, píše Karel Kostka v publikaci „Tomáš Baťa a baťovské školství“.

Český pedagog, ředitel a inspektor Josef Úlehly si v roce 1899 postěžoval:

„Chceme děti učiti ctnostem, ale nedáme jim jednati, nýbrž mluvíme k nim slova, chceme je učiti pracovitosti, ale nedáme jim pracovati, nýbrž mluvíme k nim slova, chceme, aby poznaly řád a zákony zevnějšího světa, ale nedovolíme jim zevnější svět pozorovati, aby se zanítily silou mladistvé duše pro krásno a dobro a zavřeme je do čtyř školních zdí a mluvíme k nim opět slova“.

Reformní snahy, dokumenty a prohlášení tak nejsou ve školství nic nového. Lidé si zvyknou žít svou dobu a zapomínají, že jen relativně nedávno jejich blízcí předkové řešili podobné problémy. A co je ještě zajímavější, přicházeli s podobnými řešeními.

Spokojený zákazník

Problémem školství tak není nedostatek představ, jak ho reformovat. Jeho problém je, že uvízlo v kazajce státu, kterou svazují politici.

A politická aréna má svá specifika. Co se dostane pod ruce politikům, tam není prostor na diverzitu a vzkvétá monokultura. To není selhání jednotlivých politiků, ale vlastnost systému.

Když chcete něco řídit z ministerstva, musíte přesně stanovit mantinely a pravidla. To jsou základní principy byrokratického managementu. Proto v minulém režimu měla většina lidí stejné obývákové stěny a jeden typ televizoru.

Stát je navyklý hledat jedno stejné řešení pro všechny. A to časem nevyhovuje nikomu.

Je načase vyzkoušet jiný přístup, když centrálně řízený systematicky selhává. Svléknout si kazajku. Otevřít školství soukromé iniciativě, kde bude moci vedle sebe fungovat množství různých přístupů ke vzdělávání.

To ale znamená vzít vzdělávání z rukou politiků a dát možnost ukázat se vzdělávacím inovátorem. Tedy přenést vzdělávání z veřejného sektoru do soukromého.

Kde o úspěchu či neúspěchu nerozhodují politické sliby a preference, ale spokojenost zákazníků (tedy žáků a jejich rodičů) a ziskovost.

Autor: Róbert Chovanculiak

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2020: *****

ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jan Sabo 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sika 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Anonym poštou 222,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Petr Čermák 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Ludmila Kárská 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč, Vítězslav Nováček 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: 19 771,00 Kč
Vybráno 56.48%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 070 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 2,73 out of 5)
Loading...
politicon.cz
43 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.