Potřebujeme vůbec stát, který nic nespravuje a nic není jeho?

Pak tu máme vládu. Vláda “vládne”. Dotuje úplně všechny zbývající státní a polostátní firmy, které jsou ještě přisáty na státní rozpočet. Šetří. Do USA se jezdí s celou rodinou, do Afriky se nikomu nechce. Na to není čas. I když to trochu chápu… Pak máme dva policejní prezidenty. Jeden pomáhá a druhý chrání. Až zůstane zase jednou jen jeden, jsem zvědav na ten zlatý padák, pro toho, který prohraje… O těch odstupných pro všechny ty odvolané neodborníky, kteří byli v pár měsících tak rychle nahrazeni super managery, o tom ani snad nemá cenu raději moc mluvit. Většina národa ten padák nevydělá za celý život.

Poslanecká sněmovna, senát … V parlamentu se hlavně spí, mluví a vytvářejí se kamarádství na život a na smrt. 

Ministerstva.. Je jich málo, říká Sobotka. Musíme rozšířit a přibrat. Ne přidat práci. Přibrat úředníky… Na ministerstvech jsou zaměstnáni největší odborníci. Na IT zakázky, na stavební zakázky, na různé karty na metro a do knihovny, na tunely pod Prahou, na vyhlášky, na nařízení, na zákazy, na daně, na více dětí, na méně kriminality, na klidné a spokojené stáří, prostě na všechno, co Vás ani ve snu nenapadne.

Pak tu jsou k dispozici specializované úřady. Některé “spravedlivě” rozděluji evropské dotace. Co zbyde, to nechají na volby. Velký a důležitý úřad eviduje nezaměstnané a zneužívače dávek. Těm, co dávky nezneužívají, těm je odebírá. Nezaměstnané pouze eviduje a protože už jejich množství přesahuje kapacity používaného software, u některých mačká delete. Ostatní alespoň nutí vyplňovat spousty formulářů, které pak chudáci zadávají do toho software. Program následně kolabuje, a tak se vracím k bodu “ministerstva”. Ty zařídí IT nové, lepší, levnější a hlavně “user friendy”.

Byly zavedeny různé registry. Registrujeme vozidla, občanské průkazy, nepřizpůsobivé občany i ty přizpůsobivé (těm se zvedají pravidelně daně a všechny povinné poplatky), registrujeme i neregistrovaná partnerství…

Je toho prostě hodně, co je potřeba dělat. Co je potřeba zpracovat a ovládat. Aby té agendy nebylo moc, je potřeba se občas něčeho zbavit. Stát se postupně zbavil “výhodně” všech velkých firem, které nechal sanovat tak dlouho, až byly usanovány. Zbavuje se hradů, zámků, nemocnic, lesů, vod a strání. Zbavil se energií, i pitné vody. Prostě prodal a rozdal a vrátil a ukradl úplně vše. Minulost, přítomnost i budoucnost. I nás.

Nebylo by od věci se na většinu této “agendy” vykašlat?  Přestat jen kecat a prudit?

Já vím, řeknete, kam s tolika lidmi. Ale dovedete si představit ten ekonomický boom, který by určitě nastal, pokud by firmy a podnikatele nedusily dnešní daně? Odvody? Poplatky? Nařízení? Omezení? Zákazy? 

(Redakčně kráceno)