31.7.2013
Kategorie: Společnost

Potřebujeme úředníky?

Sdílejte článek:

OD: VILÉM BARÁK 31|07|2013

Ani ty největší globální podniky jako Microsoft, Nokia, nebo české firmy podnikající v telekomunikacích, rozvodu elektřiny, plynu a vody, nemají nad naším životem tak velkou moc jako státní úřady. „Služby“ byrokratů, na rozdíl od služeb podnikatelů, jsme prostřednictvím berní nuceni platit, a to aniž si jich žádáme, aniž je odebíráme a bez ohledu na to, jak jsou „kvalitní“. Kdo a proč se potom diví neochotě občanů platit eráru? Kličkováním mezi paragrafy daňového zákona lidé pouze demonstrují svůj skutečný názor na stát i „solidaritu“, „sociální spravedlnost“ a jiné podobné fráze. Naproti tomu hlavním zájmem úředníků a politiků jsou co největší berně vymáhané od produktivních lidí. Žijí z jejich milosti, strachu a nevědomosti a sami nejsou daňovými poplatníky. „Odvody“ na mzdových páskách byrokratů jsou pouze účetním trikem.

 

Monopol se projevuje nevyvážeností práv a povinností, a tak jezdíme po rozbitých silnicích, soudy se vlečou, školy jsou čím dál horší, ale stát požaduje řádnou a včasnou úhradu berní, přesné vyplňování statistik, třídění odpadků apod. Srovnejme si chování podniků v konkurenčním prostředí s počínáním byrokracie. Úřady zásadně sídlí v centrech měst, bez ohledu na cenu budov a pozemků, výši nájmů nebo dostupnost dopravního spojení. Nevedou k nim žádné směrovky, nelze zde použít platební kartu, někdy ani koupit kolek a nedá se u nich zaparkovat, tak jak je zvykem u slušného supermarketu (úředníci si však pro svá vozidla místo vždy vytvoří, např. rozmístěním dopravních značek). Čím více byrokraté přitahují automobily do středu měst, o to agresivněji poučují veřejnost o nutnosti právě zde ji omezit. Obdobně státní urbanisté, varující před vylidňováním center a snažící se regulovat množství obchodů a snad i barvu květin v oknech, ještě nikdy nevydali zamítavé stanovisko k umístění nějakého úřadu nebo poslaneckého paláce. Jako odstrašující příklad nekontrolovatelné byrokratizace městské zástavby by mohlo posloužit Brno. Tam kde dříve byly kanceláře soukromých firem, dnes sídlí odnože magistrátu, městská či státní policie, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny atd.

 

 

Oproti firmám většina úřadů nepovažuje za nutné uvádět na své korespondenci nebo na jimi produkovaných písemnostech mail a internetovou stránku, některé se nenamáhají psát dokonce ani poštovní adresu a telefon (např. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, soudy, katastrální úřady…). Místo aby úřady zajistily dostupnosti telefonního signálu, jsme nuceni zde vypínat mobily. Soukromá firma vystavená konkurenci by nikdy nedopustila tzv. úřední dny, několikadenní čekání klientů ve frontách (např. na evidenci vozidel), nekompetentnost svých zaměstnanců, dodací lhůty počítané měsících a letech (soudy), nesrozumitelné a vadné návody k použití (např. formuláře daňových přiznání, zákony, vyhlášky)…. Pouze v posledních skanzenech socialistického hospodářství nalezneme tak neochotné a arogantní vrátné a telefonistky jako ve státních službách. Za zvláštní povšimnutí stojí přívlastek český, kterým si instituce dodávají zdání hodnověrnosti, ale naopak, jak předvádí České dráhy nebo Česká pošta (její specialitou je dopolední doručování písemností, tedy poskytování „služeb“ právě tehdy, kdy lidé nejsou doma), jedná se o značku neschopnosti sloužit zákazníkům.

 

Zábavné je poslouchat stesky vládních či jiných úředníků, jak přichází do úřadu brzy ráno, odchází až pozdě v noci a neznají víkendový odpočinek. Jednak to svědčí o manažerské neschopnosti delegovat úkoly na podřízené a hlavně: velký otazník se vznáší i nad tím, co dobrého jejich „mimořádné pracovní úsilí“ přináší společnosti. Osobně vidím svraštělé koblihy v igelitu, prodej půleného chleba pod pultem, což nebylo ani za komunistů, zvyšování daňového vyvlastňování a nezbytnost, aby si občan v souvislosti s růstem státní byrokracie najímal další a další šiky soukromých úředníků (advokátů, auditorů, účetních, daňových poradců, bezpečnostních techniků…. ). Proto si přepracování byrokrata zaslouží asi tolik soucitu a ohledů, jako přepracovaní dozorce koncentračního tábora. Řešením byrokratizace není zřízení elektronického Velkého bratra, ale zánik devadesáti pět procent všech úřadů bez náhrady.

 

 

ZDROJ: Vilém Barák 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Marin Svoboda 100,- Kč, Ladislav Oudes 500,- Kč, Miloslav Gajdušek 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč

Celkem za měsíc: 14 083,00 Kč
Vybráno 40.23%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 22 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.