juncker-jean-claude-120217
22.5.2018
Kategorie: Politika

Posedlost Junckerovské politiky

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

RUDOLF MLÁDEK

Evropská unie (EU) prý ochrání evropské firmy obchodující s Íránem před americkými sankcemi. Za tímto účelem vydá nové nařízení s platností od 6. srpna letošního roku. V nařízení se pak bude přikazovat (sic!) evropským firmám, aby se americkými sankcemi neřídily a při jejich vymáhání nespolupracovali s americkými úřady. Krok Komise prý posvětili i šéfové států a vlád na summitu v Sofii minulý týden.

Test síly

Je zcela nepochybné, že sankce plánované USA proti Íránu postihnou negativně (nebo by mohly postihnout) řadu evropských zemí. Cílem amerických sankcí je totiž omezit firmy z jakékoliv země, aby obchodovaly s Íránem. První, co taková země či podnik nebude moci využít jsou americké banky. Ale tím to nekončí. Dotčený, s Íránem podnikající subjekt, nebude v podstatě moci působit na území USA. Nařízení EU proto předem akceptuje, že ty země či podniky (firmy), kterým by ztráta amerického trhu způsobila podstatně vyšší škody, nemusejí nařízení EU o ignoraci amerických sankcí vůči Íránu respektovat. Otázkou ale potom je, proč vůbec takové nařízení je vydáváno a proč šéfové států jej údajně pokládají za potřebné. Alibi pro vyčíslování škod? Alibi pro vyšší čerpání tak oblíbených dotací za údajnou ztrátu? Alibi pro zvyšování členských příspěvků zemí pro EU? Asi. Juncker hrozil americkému prezidentu Trumpovi už při jeho nástupu zdviženou pěstičkou výrokem :”Musíme nového prezidenta naučit, co je Evropa a jak funguje”. Jenomže silácká prohlášení Junckera mají nádech zastydlé puberty a vedou pouze k oslabování atlantické spolupráce.

Čísla ukazují

V roce 2016 obchod s Íránem představoval pro EU import ve výši 5,5 Mld. Eur, a export 8,3 Mld. eur. Hlavními exportními komoditami z Íránu byly kondenzáty zemního plynu (16,66 %), zkapalněné zemní plyny (6,55 %), lehké oleje vyjma benzín (5,67 %), zkapalněný propan (2,78 %) a zkapalněný ropný plyn (2,74 %), a hlavními zeměmi, kam směřuje Íránský vývoz byly v tomto pořadí ČLR , UAE, Írák a Turecko. Však také Turecko zdůrazňuje, že Írán je „přátelská a bratrská” země. „Čím silnější je Írán v tomto regionu, tím silnější se také stane Turecko, a čím je silnější Turecko, tím silnější se stane také Írán,” řekl turecký ministr Zeybekci. A dodal: „Ankara a Teherán budou pokračovat v ekonomických vztazích nehledě na to, že USA opouštějí jadernou dohodu uzavřenou v roce 2015 s Íránem.“

Sluší se přiznat, že i některé unijní země měly z následné obnovy vztahů s Íránem po zrušení sankcí nemalý prospěch – zveřejněné obchody narůstaly s Rakouskem, stejně tak se Španělskem, Nizozemskem či Itálií. EU do Íránu vyváží jaderné reaktory, boilery, strojírenské produkty, nástroje, farmaceutické a chemické výrobky, auta, letadla, plasty a zařízení pro vesmírné projekty.

Česká republika ale naprosto tzv. ostrouhala. Velkolepé plány z roku 2016 zůstaly jen na papíře. „Před dvěma lety otevřel Czech Trade zahraniční kancelář v Teheránu. V Íránu jsme viděli obrovské příležitosti. Naděje ale zůstaly nenaplněny. Obrovským problémem je především financování. Zdejší banky mají neúměrně vysoké úrokové sazby (přes dvacet procent) a setkáváme se i s neochotou evropských bank financovat (český) obchod a investice do Íránu,“ prozradil Radomil Doležal z Czech trade. Neochota evropských bank? Jak se ukazuje, pro jiné země je v evropských bankách ochoty i peněz dost.

Odpověď z USA se čeká

Bylo by velmi naivní, že by Američané „vzpouru“ EU v případě Íránských sankcí vzali na lehkou váhu. Na jedné straně EU až arogantně požaduje od USA obranný deštník (Pozn. USA zajišťují 75% všech výdajů v NATO), na druhou stranu nebezpečí z jaderného programu Íránu tuto Junckerovu EU nezajímá a důležitější je „výhodný“ obchod. Leč při pohledu na celkovou politiku EU vůči USA je zřejmé, že o obchod nejde. Obětovat za kšefty s Íránem vztahy s USA je zjevně nesmyslné. Uvádí-li Eurostat, že celkový export EU už v roce 2016 dosáhl výše 3 445 miliard eur, pak v případě ne-exportu do Íránu by se sice jednalo o výpadek, avšak nikoliv fatální. A to za konflikt s USA nepochybně nestojí. Navíc, když jsou USA (spolu s Čínou) pro EU druhým největším obchodním partnerem.

Juncker je nový Chruščov

Není to až tak dávno, kdy sovětský vůdce Chruščov, který se stejně jako Juncker domníval, že je nepostižitelný, přivedl v roce 1962 v čase tzv. Karibské krize svět na pokraj III. Světové války. To bylo i na jinak úslužné moskevské soudruhy až tak moc, že pana Chruščova poslali rychle do politického zapomnění. Nepochybně tomu napomohlo i to, že sovětský vůdce Nikita Chruščov dne 12. října 1960 během Valného shromáždění OSN začal na znamení svého nesouhlasu mlátit uprostřed plného sálu botou do stolu. Chruščov mlátil botou, Juncker vyhrožuje USA poučováním. Oba pánové představovali a ten druhý jmenovaný stále ještě představuje nejen pro Evropu, ale pro celý svět ohrožení. Zdá se, že šéfům vlád to v Sofii vůbec nevadilo. Otázkou dne by mohlo být : Proč ne? Asi proto, že vědí, že stejně si firmy půjdou svou cestou a že Junckerem ohlašované nové nařízení je mrtvou literou. Mnohem lepší by ale bylo, kdyby i Juncker se rychle stal onou pověstnou politickou mrtvolou.

(Pozn. Mrtvá litera – anglicky blue law- je právní norma či předpis, který se nedodržuje).

MLADEKR

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2018: *****

Ludmila Karská 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Miroslav Meder 250,- Kč, Věra Vladyková 1000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Anonymní dárce 300,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Petr Čermák 100,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Libor Heidler 500,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, Tomáš Foldyna 1006,20 Kč (40 eur)

Celkem za měsíc: 9 039,20 Kč
Vybráno 25.82%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
10 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.