apoc3218
24.8.2018
Kategorie: Společnost

Pomalá sebevražda západní civilizace (1.)

Sdílejte článek:

BENJAMIN KURAS

“Koho chtějí bohové zničit, toho napřed zblázní.“ Říká Sofokles. A průzkum, zda dnešní maturanti vědí, kdo či co je Sofokles, by nám mohl posloužit jako odpich k mudrování nad mentálním a psychickým stavem západní civilizace.

 

Usnadníme jim to metodou amerických univerzit, která místo jednoduché otázky nabízí tři varianty.

  • Takže Sofokles je:
    a) brankář řeckého fotbalového národního týmu,
    b) smrt udušením,
    c) starořecký dramatik.

Jakmile jsme se ujistili, že jde o slavného brankáře, zkusme si sestavit celý manšaft. Obránci Aischylos, Aristofanes a Euripides. Záložníci Hipokrates a Pytagoras. Útočníci Epikuros, Empedokles, Plato, Sokrates a Aristoteles.

Kolik z nich dnešní maturant zná, by mohla být další fáze našeho průzkumu.

Proti nim si postavme soudobý manšaft izraelský.

Brankář Mojžíš. Obránci Izajáš, Micheáš a Jeremiáš. Záložnící Ezdráš a Nehemiáš. Útočníci Ámos, Habakuk, Jonáš, Nachum a Zachariáš.

Kolik z nich dnešní maturant zná, by mohla být další část průzkumu.

Mohl by pokračovat zjišťováním, kdo z dnešních maturantů zná nejen smysl, ale i původ ještě před pár generacemi běžných a každému srozumitelných idiomů jako sisyfovská práce, Jobova zvěst, Pyrrhovo vítězství, jeremiášské myšlení, nevěřící Tomáš, zpěv Sirén, mezi Skylou a Charybdou, Augiášův chlév, Oidipův komplex, trojský kůň, sardonický úsměv, lakonická mluva, spartánský život, drakonické jednání, gordický uzel, Damoklův meč, platonická láska, titánský čin, šalamounské rozhodnutí, Jidášův polibek, Sodoma a Gomora.

Představme si dějiny západní civilizace symbolicky jako neustálé utkání těchto dvou týmů Řecka a Izraele, vytvářející vzácné tvůrčí napětí mezi rozumem a vírou, skepsí a nadějí, estetikou a etikou, formou a obsahem, abstrakcí a konkrétností, archetypem a individualitou, sebevědomím a pokorou, ideálem a realitou, záhodností a proveditelností, každodenností a posvátností, racionalitou a spiritualitou. Říkejme jí civilizace anticko-biblická. Díky jejímu tvůrčímu napětí je tato civilizace dramatická, pohyblivá, evoluční, argumentativní, konfliktní, dravá, podnikavá, vyzývavá, neúnavná a sebevědomá.

Přesněji řečeno, donedávna byla. Dokud si pamatovala, že k přežívání potřebuje oba tyto kořeny, oba tyto aspekty kreativity, které ji udržují v harmonii a rovnováze a bez nichž chřadne, stává se vratkou a hroutí se. Souhrou těchto dvou kořenů, přes tři tisíciletí pokusů, omylů, náprav a smrtelných ohrožení zvenčí i zevnitř vytvořila unikátní civilizační systém, jehož základní prvky jsme přestali vnímat a jež je na čase si začít opět připomínat. Jsou to tyto:

  • Svoboda víry, bádání, tvoření a projevu.
  • Právo na beztrestný nesouhlas a ochrana menšinových názorů.
  • Právo na vlastní majetek a jeho ochranu.
  • Ohleduplnost k životu a vlastnictví druhých.
  • Rovná práva a povinnosti pro každého jednotlivce.
  • Povinnost prokázat veškerá nařčení vůči komukoli mimo pochybnost.
  • Povinnost chránit strádající, perzekvované a křivě nařčené.
  • Mnoha generacemi vytvořený návyk napravovat omyly, troufat si do dalšího zkoušení a dalších náprav, usilovat o zlepšování životních podmínek, zdokonalování nedokonalých věcí.
  • Oddělení ideologie od světské moci.
  • Tříbení osobního charakteru a pěstování skupinové soudržnosti.
  • Setrvačná pracovitost a podnikavost.
  • Svědomí, soucit a napravování křivd.
  • Touha po vědění a hledání smyslu existence.
  • Neustálé hledání pravidel, jimiž by dobro mohlo vítězit nad zlem.
  • Smysl pro rozličnost a ochota přijímat z jiných kultur užitečné, moudré či krásné prvky obohacující či zpestřující kulturu naši.
  • Smysl pro racionálno, logiku a kritické myšlení.
  • Smysl pro humor, drama a krásu a jejich umělecké vyjádření.

Ona kompaktní síť civilizačních prvků, které žádná jiná civilizace nedokázala nebo se ani nepokoušela skloubit do jednotné soustavy a kterou naše civilizace pracně hledala, zkoušela, opravovala, piplala, obrušovala jeden prvek druhým, musela bránit a několikrát málem prohrála, přes tři tisíciletí, od antického Řecka a biblického Izraele, přes imperiální Řím, křesťanství, renesanci, osvícenství, vědeckou a technickou revoluci, parlamentní demokracii, prosperující kapitalismus a jeho postupné vymycování chudoby vyrovnanější distribucí tvorby. Těch pestrých a nekonečně tvárných prvků, jejichž rozezvučením je bohatá harmonie západní hudby, pocházející už z Pythagorova objevu a propočtu oktávy jako základu harmonie a tvůrčího postupu, odpovídající sedmi dnům božího tvoření. A kterou náruživý hudebník emeritus papež Benedikt označil za „unikát nemající nic podobného v jiných kulturách, setkání s pravdou, s opravdovým Tvůrcem světa“. Onen unikát, který dnešní generace ledabyle zahazují do stoupy a nahrazují beztónovým skřípotem a dunivým mlácením.

Jsme jediná civilizace v dějinách takto komplexně budovaná a neustále metodou „pokus-omyl“ budující. Na ní stojí blaho a naděje celé planety. Z ní pochází ohromující většina všech vědeckých, technických, uměleckých, ekonomických, sociálních a politických vynálezů všech dob, z nichž mohou prosperovat i jiní.

Na její ekonomickou, kulturní, humánní i morální superioritu – které si přes své viditelné slábnutí a hluboký duchovní propad stále ještě jakž takž udržuje – nepotřebujeme sepisovat tisíce snadno dohledatelných důkazů. Stačí spočítat, kolik lidí prchá do ní a kolik z ní. Zhroutí-li se ona, propadne se celý svět do mizérie, chaosu, barbarství a hladomoru. Její záchrana tudíž není nějaký sobecký rozmar. Je to povinnost vůči lidstvu.

A my ji už několik desetiletí zabíjíme těmito zbraněmi :

  • Kult okamžitého konzumerismu a krátkodobých výhod.
  • Iluze nacházení svobody v bezuzdném individualismu.
  • Klesající porodnost a nedostatečná péče o budoucí generace.
  • Zpohodlnělost a usínání na vavřínech.
  • Neochota riskovat a překonávat překážky.
  • Xenofilie čili preference cizího před vlastním.
  • Ztráta mužnosti a následné odzbrojování a neúcta k vojenství.
  • Oslabení pudu sebezáchovy.
  • Přetržení etnické a kulturní kontinuity minulosti s přítomností a budoucností.
  • Demontáž rodiny a přirozené sexuality.
  • Fragmentace společnosti do rozhádaných frakcí.
  • Relativizace morálních kodexů a stírání rozdílu mezi dobrem a zlem.
  • Vnímání světa a jeho událostí ideologickým filtrem zamlžujícím realitu.
  • Ztráta smyslu pro krásu a posvátno.

Těchto zbraní už několik desetiletí používá marxismem odchovaná západní politická a intelektuální elita, včetně částí duchovenstva, k oslabení a zmalátnění společnosti, usnadňujícímu její ovládání. Činí tak z nenávisti k západním tradicím, demokracii, kapitalismu a osobní svobodě, kterou jí vštípily tři generace neomarxistických filozofů s filosofíí dekonstrukce, od Sartra, Derridy, Marcuseho a Adorna, kteří západní elitu původně lákanou svobodymilovným existencialismem přetáhli k neomarxismu nenásilného zákulisního přebírání moci postupným ovládáním institucí.

Zhypnotizovaly ji iracionalismem, který ovládl univerzity, média, soudnictví a politické instituce, a jehož nástrojem nové perzekuce nekorektního myšlení je opět cenzura, vylučování, diskriminace a diskreditace. Její směsicí náboženských vyznání se staly – ve výčtu anglické novinářky Melanie Phillips – „antikapitalismus, antimperialismus, utilitarismus, feminismus, genderismus, multikulturalismus a environmentalismus“. Jejich společným cílem je svrhnout zavedený řád Západu „ideologií překrucující fakta a potlačující rozum a nezávislé myšlení – a tudíž i svobodu, protože rozum a svoboda jsou nerozluční spojenci“.

Tato třída, označující sebe za liberálně demokratickou a všechno tradiční a kreativní za extrémně pravicové, se stala neomylným a agresivním držitelem věčné pravdy, že neexistuje žádná pravda. Že jakékoli rozlišování a upřednostňování jedné ideologie či způsobu života, jakákoli hierarchie hodnot a kultur se rovná zločinu diskriminace. Největším zločinem diskriminace pak podle nich je preferovat hodnoty a kultury, které západní civilizaci podpírají, jako jsou: biblické náboženství a etika, antická estetika a státotvornost, renesanční humanismus, kapitalistická tvořivost a osvícenská svoboda myšlení. K destrukci Západu je tato elita ochotná použít i tu nejvíce antidemokratickou ideologii, jaká se dnes na planetě dala najít. Ta na rozdíl od předchozích zbraní ohlupujících hrozí být pro nás zbraní smrtelnou.

Dokončení zítra.

 

Autor: Benjamin Kuras

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2019: *****

Luděk Kurka 100,- Kč, Jiří Novák 150,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Petr Chovanec 1000,- Kč, René David 900,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, Vlastimil Kornas 66,60 Kč, Miloslav Pecka 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Nezn. dárce 0.000421 BTC (99.84 CZK), Květa Sekyrová 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Lucijan Škorjanc 150,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Roman Doubravský 500,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč

Celkem za měsíc: 9 504,44 Kč
Vybráno 27.15%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 70 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (23 votes, average: 4,83 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
87 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.