temple-mount-jerusalem-israel
1.6.2020
Kategorie: Politika

Politické nášlapné miny

Sdílejte článek:

ISDE

Vzpomínáte na Dianu Spencerovou? Zrazenou princeznu z Walesu s detektorem v minovém poli? Odhalovala jedny z nejzvrhlejších zbraní: skryté, nášlapné miny. Ty se těžko objevují. Ještě hůř se zneškodňují. A mají mrzačit, ne rovnou zabíjet.


V sobotu 23. května jedna taková skrytá mina v české politice vybouchla. Článek tří (ex)ministrů “Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?” se v izraelsko-palestinském konfliktu staví na stranu Palestinců. Nikoli Izraele a Spojených států.

Jako každá nášlapná mina působí zprvu nevinně. Je totiž plný bratrské pomoci, soudružské kritiky zabalené navíc do zodpovědné obavy o národní bezpečnost.

Tato mina nikoho nezabila. Zatím. Mrzačit však dokáže.

Konstantou české zahraniční politiky bylo po celé dekády jednoznačně deklarované česko-izraelské přátelství. Československo uznalo stát Izrael pouhých pět dní po vyhlášení samostatnosti v květnu 1948. V roce 2011 Česká republika odmítla uznání samostatného palestinského státu v OSN. V roce 2017 se naše země na Valném shromáždění OSN zdržela hlasování, které chtělo zamítnout americké uznání Jeruzaléma coby hlavního města Izraele, před rokem vetovalo Česko spolu s Maďarskem návrh Evropské unie na zablokování převodu diplomatických misí do Jeruzaléma, česká vláda nepodporuje sankce vůči Izraeli. Úzké spříznění obou zemí je vynuceno geografickými a historickými okolnostmi. Český stát i Izrael byly mnohokrát v dějinách ostrůvkem demokracie, který do posledního dechu bojoval za svobodu a prosperitu v obklopení nepřátelskými mocnostmi, ostrůvkem, nad kterým se křížily a přeskupovaly zájmy mocností.

Rakovina OOP

Když byla před šestapadesáti lety založena Organizace pro osvobození Palestiny, nedokázali jsme si představit, že by propalestinské, protiizraelské, rafinovaně pod rouškou liberální demokracie a pseudohumanity skrývané hnutí mohlo proniknout všemi složkami státní správy tak, jako se to už dříve podařilo hnutí zelenému nebo duhovému. Prohlášení tří (ex)ministrů zahraničních věcí z minulé soboty je proto na první pohled nepochopitelné. Druhý, pozornější pohled ovšem odhalí, že se jedná o zcela logické vyústění dlouhého a úmorného pochodu protiizraelských sil unijními i českými institucemi – toho vytrvalého, trpělivého, nenápadného a plíživého kladení nášlapných min.

Česko-izraelská vědecká, ekonomická, kulturní i politická spolupráce tak je – a ještě bude – vystavena zátěžové zkoušce. Na rozdíl od princezny z Walesu se totiž duo Babiš–Petříček, v tuto chvíli zodpovědné za českou zahraniční politiku, v minovém poli nastraženém předchůdci a paradiplomatickou strukturou vůbec neorientuje.

Profesní slepotu kapitánů diplomacie ilustruje také informace, že iniciátorem výbušného dopisu nejsou tři (ex)ministři, ale poradce současného ministra Jan Šnaidauf.

A ten nejen o diplomacii, ale také o paradiplomacii leccos ví.

Paradiplomatická struktura v tomto případě vzniká nikoli na úrovni regionů, nýbrž ve sféře nestátních organizací, propojených s propalestinskými zájmovými skupinami, s vědeckými institucemi a především s nejvyššími úřady. Tlak na vládu je tak dvojí. Shora, z protiizraelsky orientované Evropské unie reprezentované socialistickým komisařem Josepem Borrellem, a zdola, propalestinsky orientovanými domácími nátlakovými skupinami. Pochodem této paradiplomatické struktury česká zahraniční politika postupně ztrácela to, co bylo její zásadní devízou: čitelnost.

Když Insaan bourá stereotypy

Centrum paradiplomatické struktury paradoxně zřizuje samotné ministerstvo zahraničních věcí, pod které spadá Ústav mezinárodních vztahů. Tato instituce dnes koordinuje tzv. Českou síť nadace Anny Lindhové tvořenou padesátkou členů, včetně například Česko-arabské společnosti, Asociace pro mezinárodní otázky nebo Arabfestu.

Jedním z členů je také obecně prospěšná společnost Insaan: Česko-arabské centrum kulturního dialogu. Společnost, založená v roce 2011, byla financována například americkým, libyjským či kuvajtským velvyslanectvím v Praze nebo Městskou částí Praha 1. Posláním Insaanu je “bourání stereotypů a předsudků prostřednictvím vytváření sdíleného porozumění mezi českou a středoevropskou společností na straně jedné a arabskou společností na straně druhé”, přičemž má mimo jiné “poskytovat poradenské a informační služby v oblasti evropskoarabských politických, ekonomických, kulturních a vzdělávacích vztahů”.

Zakladatelem a ředitelem Insaanu je někdejší poradce pro evropské a zahraniční záležitosti tehdejšího ministra školství Ondřeje Lišky, kandidát Zelených do Evropského parlamentu, politolog Šádí Shanaách.
Ten letos reagoval na smrt předsedy Senátu slovy: “Jaroslava Kuberu budu oplakávat asi stejně jako Miloše Zemana.

Oba staří muži, kteří nerozumějí modernímu světu, nechápou ho a chápat nechtějí a snaží se to zamaskovat ‚humorem‘, který páchne po cigaretách a vyčpělém alkoholu.” Nedávno psal o izraelských osadnících, kteří “napadají Palestince sekyrami, kameny, klacky, psy, elektrošokovými i střelnými zbraněmi, demolují stavení, zapalují auta, ničí nebo kradou úrodu a dobytek. Často za přihlížení izraelské armády. Osadníci jsou součástí okupace…”

Tentýž ředitel Insaanu je také podepsán pod výzvou “Ať Izrael přestane porušovat lidská práva v Gaze”, kterou signovalo “několik známých českých akademiků” včetně dlouholetého ředitele zmíněného Ústavu mezinárodních vztahů Petra Kratochvíla. Dalším zajímavým dokumentem je otevřený dopis “Upusťte prosím od pořádání festivalu Dny Jeruzaléma”, pod kterým je Šádí Shanaách podepsán mimo jiné spolu s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem, exministrem Janem Kavanem a především s představiteli českých i zahraničních organizací, které dal Izrael loni na černou listinu.

Členem dozorčí rady Insaanu je od samého počátku také zmíněný Jan Šnaidauf, blízký spolupracovník ministra zahraničí a dlouholetý zaměstnanec “ministerstva zahraničí EU”, tzv. Evropské služby pro vnější činnost. Právě tento úřad českou vládu pro nedostatek protiizraelského sentimentu často kárá.

Čekání na novou minu?

Jazyk “prohlášení tří” ze všeho nejvíce připomíná strojový překlad. Navíc překlad natolik špatný, že lze s úspěchem pochybovat o výchozí řeči. Nejen tato jazyková bariéra nutí klást si otázky. Kdo text skutečně psal a kdo z něj bude mít prospěch? Proč vyšel právě teď? Jak dlouho ještě bude předseda vlády přihlížet vytváření paradiplomatických struktur? Jak dlouho ještě budou naši zahraniční politiku destruovat ti, kteří za ni nenesou odpovědnost – starostové, senátoři a exministři? Jak dlouho ještě bude trvat, než vláda začne v souladu s Ústavou ČR skutečně zodpovídat za zahraniční politiku naší země? Odstoupí ministr zahraničí sám, anebo jej bude muset prezident republiky na návrh premiéra odvolat? A především: kdo má zájem na tom, udělat z naší země nečitelný, a tudíž bezvýznamný přívěsek bruselské politiky v jejím protiizraelském tažení?

Kdy exploduje další nastražená výbušnina? Ta květnová vztahy s Izraelem a USA “jen” poškodila. Kde se skrývá nášlapná mina, která by je mohla úplně rozmetat?

Dianu schopnou odhalovat nástrahy na paradiplomatickém minovém poli nevidíme.

ISDE

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2020: *****

František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč

Celkem za měsíc: 2 750,00 Kč
Vybráno 7.85%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 667 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 4,33 out of 5)
Loading...
politicon.cz
loading...
2 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.