SPOLECNOSTVIZE
19.11.2018
Kategorie: Společnost

Pohádka o individualismu

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 4,57 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

MATTHIAS LUKL

Abych mohl vyprávět následující příběh, potřebuji k tomu stvořit pár vlastních postav (podobnost s reálnými čistě náhodná). Hlavní hrdinou příběhu bude mladá holka a můžeme ji říkat třeba Hanka.
Hanka věří v individualismus. Nechala si na rameno vytetovat text „be yourself“, protože je přesvědčená, že je důležitý být sám sebou a „nehrát si na něco, co nejsi“. Hanka si navíc připadá velice tolerantní, protože jí nevadí homosexuálové, ani černoši, takže je v poho.

Hanka má také bratra — můžeme mu říkat třeba Jirka. Jirka je typický nerd, co furt sedí u PC, hraje online hry, čte nerdovské knihy jako Zaklínač a Duna a zajímá se o vesmír.

„Ty brácha!“ řekla mu Hanka, když mu bylo 13. „Nemůžeš furt sedět u toho blbýho počítače. Měl bys někdy jít někam ven, někam vyrazit, mezi reálný lidi. Když mi bylo 13 jako tobě, chodila jsem už chlastat, na dýzu, pařila jsem všude možně, měla jsem řadu přátel… A ty furt sedíš doma a hraješ hry. Kluk tvýho věku by se měl bavit!“

I rodiče Jirkovi někdy říkají, že by měl jít ven, poznat nějaký lidi, najít si kamarády a ne furt čučet do těch blbých knížek.

Každej je nějakej

Když už je mu skoro třicet a pracuje jako programátor, sestra i rodiče se ho ptají, jak to, že už nemá holku a řidičák a rodinu a děti… Říkají mu: „Chlap v tvým věku by neměl pořád hrát nějaký blbý dětinský hry. Už potřebuješ babu! A už bys měl mít děcka, rodinu… usadit se, bejt dospělej!“

A Hanka navzdory svému tetování — Be yourself — Jirku neustále poučuje, jak má žít.

Ona sama má štěstí, protože její koníčky jsou poměrně společensky akceptovatelné. Ráda chodí do posilky a do solárka. Jezdí na kole a vídá se s kamarády.

Hanka také nedávno zjistila, že pár bloků od ní bydlí jistý Pan Krejčí, který je pošuk do zbraní. No jo, sbírá zbraně. Má jich stovky — od různých glocků, až po různé útoční pušky. Také má trhaviny a já nevím, co všechno.

Když se zeptáte Hanky, co si o něm myslí, říká: „Je to magor! Proč by měl mít člověk útočné pušky? Na co tohle normální člověk potřebuje? To by se mělo zakázat! Je nebezpečnej! Preventivně bychom ho měli někam zavřít, než mu hrábne a třeba vystřílí náměstí plný lidí!“

Nedaleko Hanky také bydlí Pan Houska. Houska je chovatel různých exotických zvířat. Má lva a tygra a jedovatý hady. A co na to Hanka? Myslíte si, že se jí v hlavě odehrává něco jako: „No, tak Pan Houska má prostě zvířata jako svůj koníček. Kdo jsem já, abych to soudila? Každý je nějaký! Just be yourself!“

Vždycky, když mi někdo říká, jak mám žít

Ne, ne! Hanka je přesvědčená, že Panu Houskovi šplouchá na majáček. „Proč ten chlap nemůže mít prostě psa a kočku jako normální člověk? Na co jsou mu takový nebezpečný zvířata? Lev? Takový zvířata lidem do rukou nepatří! Úřady by mu je měli sebrat! To patří tak maximálně do Zoo! Takový zvířata člověk prostě nepotřebuje!“

Hanka zná také jednu rodinu. Rodinu Okurkových. Okurkovi jedou tzv. Unschooling. To znamená, že své děti neposílají do školy, ale učí je doma. Hanka pokaždé, když jde kolem jejich domu, si říká: „To jsou teda pěkní pošahanci! Rádoby alternativci, hipsteři! Proč nemůžou posílat svý děcka normálně do školy? To se jako celej den flákaj a nic? To pak nebudou ani umět číst, ne? Úřady by jim je měli sebrat! Potřebují normální školu!“

Vedle Hanky bydlí Pan Filipovský a ten je tzv. naturista. Nemá rád oblečení a po domě chodí nahý, někdy dokonce i po zahradě. Jednoho brzkého rána ho Hanka zahlídla kouřit na balkoně a byl při tom nahý!! „To je hrozné! Určitě je to úchylák a brzy mě znásilní,“ pomyslela si.

Mimochodem, Hanka nemá ráda boháče. Zná člověka — Pan Veverku — co je bohatý a kupuje si luxusní auta. „Blbeček!“ říká si Hanka. „Na co potřebuje auto za meloun? Lidi nemají co jíst a on takhle machruje! Kdybych mohla, zavedla bych zákon, že by musel povinně odevzdat polovinu chudým.“

Říkáte si, že Hanka je pokrytec, protože navzdory tomu, jak propaguje individualitu a „be yourself“, tak neustále odsuzuje byť jen trochu odlišné lidi, protože se jí nelíbí? Že by neustále chtěla druhým říkat, jak mají žít a co mají dělat?

Jenže… každý z nás je tak trochu jako Hanka. Každý z nás má mnoho představ, jak by se některé věci měly dělat „správně“ a rádi bychom to druhým nějak „nařídili“, aby tak žili. Celá naše společnost se chová jako Hanka. Pokrytecky říká „buď sám sebou“, a zároveň „no, takhle zase ne! Tady uber a radši buď normální!“

Kdo ví, třeba někdy v daleké budoucnosti se tomu budeme smát. Jako dnes se smějeme náboženskému fanatismu… „Jak lidé mohli věřit, že tančením kolem totemu přivolají déšť?“ a „Jak mohli věřit, že někdo je čaroděj a je nutné ho upálit? To je absurdní!“… tak třeba za dvě stě let si budeme říkat „Jak jsme mohli někomu říct, že žije špatně, protože má nějaké netradiční a nevětšinové koníčky a zájmy? Jak jsme mohli někomu říkat, že má dělat věci úměrné jeho pohlaví a věku…? To je zcela absurdní!“

Momentálně jsme ale jako ta Hanka… Oslavujeme individualismus, ale zároveň nesnášíme individualismus.

Nechápejte mě špatně. Je zcela ok nemít někoho rád pro to jaký je. Já nemám rád celou řadu různých lidí. Nemusím se s nikým, kdo se mi nelíbí, bratříčkovat. Je zcela ok také někomu dávat rady (pokud možno vyžádané). Je v pořádku říct „tím, že budeš celý den u televize se nenaučíš cizí jazyk…“ a „tím, že se celý den cpeš Tiramisou nezhubneš!“.

Je taky zcela v pořádku někoho kritizovat. Můžu si myslet co chci o různých lidech — o náccích, o konspiračních teoreticích, o lidech, co utrácí za nesmysly (z mého úhlu pohledu). Ale nikdy bych je neměl nutit žít, tak jak chci já. A už vůbec né hledat způsoby, jak je donutit žít podle mých představ.

Je na čase se konečně zbavit této toxické choroby naší společnosti!

Autor: Mathias Lukl, matthias.g6.cz

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2018: *****

Rudolf Roedling 1000,- Kč, Jan Klíma 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ladislav Adamec 500,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Jakub Malinovský 111,11 Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Miroslav Meder 300,- Kč, Přemysl Hrůza 1000,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Pavel Šebek 50,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Tomáš Foldyna 754,35 Kč (30,- euro)

Celkem za měsíc: 6 865,46 Kč
Vybráno 19.61%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
loading...
politicon-banner
4 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.