obili
28.6.2020
Kategorie: Ekonomika

Otesánci na polích

Sdílejte článek:

VIDLÁK 

U nás na jižní Moravě už pole zlátnou. Žně jsou za dveřmi. I když… letos začnou nejméně o čtrnáct dní později než loni, možná se dokonce opozdí o tři týdny. Není vedro. Třicítky se dostavily tak na jedno odpoledne, pořád poměrně výrazně prší a za červen už u nás máme na těch nejméně deštivých místech 120 mm vody. Čtvrtina našeho běžného ročního úhrnu spadla jen za červen. Leckde je to ještě mnohem víc. Pole jsou rozměklá, klasy jsou nalité, zároveň je slunce “neupeklo” a tak se nám rýsuje nový celorepublikový zemědělský problém.

 

Obilí polehává. Klas je tak těžký, že stačí vítr z vhodného směru a pole si lehne jako domino.  Polehávání vytváří fantastické obrazce a leckterý laik polehlé obilí považuje za výsledek řádění divočáků nebo jiné zvěře. Ani náhodou. Divočáci jsou už nastěhovaní v kukuřici, protože tam mají prostor, žrádlo a nejsou vidět. Obilí si lehá samo.

Za čtrnáct dní to začne a tak už leckde můžeme vidět kolony aut, které se marně snaží předjet nějaký moderní kombajn, který se už přesouvá na místo svého budoucího působení. A o kombajnech bude dnešní článek.

Kombajn byl ve své době onen magický prostředek, který zázračně svým použitím rapidně zvýšil výnos pole. On ho tedy nezvýšil, ale posekal a vymlátil ho naráz za krátkou dobu. Ztráty poklesly o celé desítky procent, žně se dostatečně zrychlily, aby žádné obilí neshnilo přímo v klasech. Byl to takový zázrak, že si ho všichni pořizovali i když je to obrovská složitá a drahá mašina a navíc pracuje jen po malou část roku. Vlastnit kombajn se vyplatí i stopadesátihektarovému sedlákovi. Ne samozřejmě nový supermoderní Claas, ale nějaká starší repasovaná mašinka za ten milionek stojí.

Kombajn je také první zemědělský prostředek, který už narazil na své fyzikální limity. Je maximálně obrovský, aby ještě směl na silnice a to jen jako speciální vozidlo. Je tak vysoký, aby se taktak vešel pod mosty. Jeho zásobník na obilí se rozkládá až na poli, aby se do něj vešlo přes deset tun obilí a vyprazdňovací rameno má speciálně konstruované šnekové dopravníky, aby svůj obsah nasypal na náklaďák během několika málo minut.

Tu a tam má ještě někdo starého východoněmeckého Fortschritta, který byl ve své době slušně velká mašinka, ale když se postaví vedle dnešního moderního kombajnu, vypadá jako trabant vedle rolss royce.

Kombajny už nemají kam růst. Všechno vnitřní zařízení už má maximální rozměry a tak roste jen žací lišta. Když jsem se před osmi lety přistěhoval na moravu, největší lišta na okrese byla devítimetrová. Dneska je už překonaná. Používají se dvanáctimetrové. Takový kombajn ujede kilometr a má hektar posekaný.

Tyto moderní velké kombajny zařídily jednu věc… už se nebojuje o zrno. V evropských krajích je tolik kombajnů, že jsou schopny za dobrých podmínek zvládnout sklizeň do čtrnácti dní. Jakmile obilí dozraje a pole obeschne, vjede se do toho a pokud to nezastaví déšť, za čtrnáct dní je celá podnebná oblast sklizená. Dokonce to došlo už tak daleko, že se začíná sekat třeba až v jedenáct dopoledne, aby obeschla rosa, protože za vlhkost jsou ve výkupu srážky z ceny. Dnešní agronom si může dovolit nechat kombajnéry celé dopoledne doma aby ušetřil těch pár korun na tuně.

Dávné obrázky plechové kavalérie, kterak bojuje o zrno a seče ve dne v noci imrvére, jejich vedoucí se bojí dešťů, protože se vše rapidně zdrží, to je už dvacet let minulost. Žně jsou sice stále mobilizací zemědělských sil, ale už se to obejde skoro bez brigádníků. Navíc kombajnér už dneska může být celkem kdokoliv, celé zařízení se nastavuje jedním tlačítkem, kombajn jede podle GPS na centimetr přesně, laserový zaměřovač navede lištu přesně na kraj, kombajn si sám přidá v řídkém porostu a sám zpomalí v hustém. Dokonce umí do zemědělské mapy zaznamenat výnos na daném místě a podle toho se pak naprogramuje rozmetadlo hnojiv, aby dávkovalo přesně podle potřeby.

Samozřejmě kombajn není jen výhoda. Troufám si tvrdit, že značná část dnešních dávek agrochemie se na poli používá právě kvůli kombajnům. Kdysi se z pole vše odvezlo. Obilí se požalo, nadělaly se z něj snopy, ty se nechaly na poli doschnout (a také shnít) a pak se odvezly. Z pole odjela nejen pšenice, ale i všechen plevel. Mlácení, třídění a profukování probíhalo ve stodole, koukol se zkrmil a na pole se vrátil jen uleželý hnůj. Dneska kombajn vymlátí na místě a všechna semínka plevele krásně rozfouká po poli. Pak se podmítne strniště a vše je krásně zaseté. A protože nikdo nemá peníze na několikanásobnou orbu, řeší se to postřikovačem s herbicidem.

Zároveň je to právě kombajn, kterému nejvíc vadí přejíždění mezi poli, vadí mu nerovnosti, protože dvanáctimetrová lišta má sice samočinné kopírování terénu, ale dvanáct metrů je prostě moc a mezi oba konce lišty se vejde dost velká mulda či kopeček, aby to byl problém.  Takže nebojujeme o zrno, ale kácíme větrolamy, scelujeme velké pozemky, protože kombajn hodně žere a každá jeho hodina provozu je fakt drahá.

Letos bude obilí polehlé. Lišty musejí pěkně až na zem a moderní Claas nebo New Holland, který za normálních okolností poseká denně stovky hektarů, se bude párat s ležícím materiálem a jeho výkon spadne na pět hektarů denně. Vnitřní ústrojí to ani nepozná, že do něj něco jde, ale motor bude muset točit celou tou obrovskou mašinou a zemědělci budou nadávat i když je palivo levné.

Asi vás nepřekvapí, že všechny funkční staré kombajny jsou letos v kurzu a kdo ho má, slušně si vydělá. Fotrschritt s pětimetrovou lištou letos poseká víc a levněji než moderní stroj. Letos uvidíte staré orezlé šroty velmi často.

A ještě jeden postřeh. Přibývá kombajnů na pásech. Schválně si všimněte. Víte proč? Protože na severní polokouli jsou žně podle dlouhodobých trendů stále mokřejší. Velcí výrobci na to reagují jako první, protože jde o jejich obrovské náklady na vývoj a tak přibývají pásáky, protože ty mohou na více zmáčenou půdu.  To je také jeden z důvodů, proč jsem skeptický ke všem kecům o suchu. Většina z nich je motivována nikoliv pravdou, ale osobním prospěchem.  Ale výrobci kombajnů…  ti vědí  svoje.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2020: *****

František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč

Celkem za měsíc: 2 750,00 Kč
Vybráno 7.85%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 197 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz
loading...
9 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.