21.11.2013
Kategorie: Ekonomika

Oslabení koruny v režii ČNB: Cui bono?

Sdílejte článek:

JIŘÍ ČERVENKA 21|11|2013

Očividně jsem vedle Michala Kolesy (který to už nestihl) a Vladka Dobrovodského ten poslední, kdo se dosud nestihl vyjádřit k intervenci ČNB na devizovém trhu. Rád bych tímto svoje opomenutí napravil.

 

Díky bezpočtu článků na toto téma už dobře chápeme, co přesně ČNB dělá. Jak vysvětluje například můj oblíbený ekonom a amatérský politolog Pavel Kohout, Česká národní banka nakupuje eura za „vytištěné“ koruny. (Ve skutečnosti nikdo nic netiskne, nové peníze vznikají zkrátka v počítači.) Tím stlačuje kurz koruny k hranici 27 Kč za euro.

 

 

Krok ČNB se mírně řečeno nesetkal s vřelým přijetím odborné veřejnosti. Z celého názorového spektra od ortodoxního rakušanství až po vulgární keynesiánství zaznívá když ne tvrdá kritika, tedy alespoň opatrně formulované pochyby o schopnosti intervence dosáhnout deklarovaného cíle.

 

Co stále postrádáme, je srozumitelné vysvětlení zásahu ČNB. Teprve po týdnu od zahájení intervence přišel guvernér České národní banky Miroslav Singer s nechvalně proslulým rozhovorem, jehož nevěrohodnost byla na sociálních sítích propírána s podobnou intenzitou jako skon slavného obdivovatele plavajících žen. „Kupujte auta, pračky i byty,“ vyzval Singer čtenáře iDnes.cz. Levněji už prý nebude.

 

Netřeba opakovat námitky, které vznesli jiní – a trefněji, než bych to kdy dokázal sám. Zatím ale postrádám jasnou odpověď na otázku, proč ČNB doopravdy zasáhla. Opravdu jsou manažeři národní banky tak odtržení od reality, aby věřili, že lidé znejistělí hospodářskou stagnací a zdražováním se začnou zbavovat úspor, když ceny ještě porostou? To jistě ne.

 

Nebo jsou tak naopak chytří, že důvtipnost jejich kroku nepochopila většina laických i odborných komentátorů? To se také nezdá pravděpodobné.

 

Či snad opravdu při svém vzdělání a profesních zkušenostech nedokážou rozlišit cenovou deflaci od měnové, jak naznačuje Pavel Kohout? Tomu se chce věřit ještě méně.

 

Jediné další možné vysvětlení je, že ČNB ve skutečnosti sleduje jiný cíl než oživení domácí poptávky. Pojďme se zamyslet nad tím, komu by mohlo být umělé oslabení koruny ku prospěchu.

 

Slabší koruna nesporně udělá radost exportérům, protože zvýší jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích: Zboží z ČR v zahraničí najednou zlevní. Je ale průmyslová lobby natolik vlivná, aby dokázala přesvědčit ČNB k intervenci ve svůj prospěch? Nemyslím.

 

Existuje ovšem ještě jiná skupina subjektů, pro které je oslabení koruny požehnáním: dlužníci. Představte si, že máte naspořené dva miliony korun, které by vám před intervencí ČNB právě postačovaly na auto (300 000 Kč), byt (1 690 000 Kč) a pračku (10 000 Kč). Po oslabení koruny už ale na pračku nezbude. Peněz máte v prasátku pořád stejně, ale jejich kupní síla se zmenšila. Ztratily na hodnotě. České domácnosti po intervenci ČNB rázem zchudly o 76 miliard.

 

Co když jste ale nenašetřili nic a těsně před intervencí si vzali dvoumilionový úvěr? Pak na tom vyděláte. Půjčili jste si částku, která stačila na auto, byt a pračku, ale vracíte sumu, za kterou věřitel koupí už jen byt a auto. (Úroky nebereme v potaz). Nominální výše úvěru zůstává stejná, ale věřitel naopak ostrouhal. Váš “výdělek” je jeho ztrátou.

 

Půjčit lze pochopitelně jen peníze, které někdo jiný předtím naspořil. Oslabení měny vytvářením nových peněz tak vlastně funguje jako transfer od věřitelů k dlužníkům. A kdo je tady široko daleko největším dlužníkem?

 

Stát.

 

Přesně tak. Stát se svým bobtnajícím dluhem, který nemůže být běžnými prostředky nikdy splacen. Drasticky zjednodušeně řečeno, díky znehodnocení měny stát vrátí lidem méně aut, domů a praček, než si od nich půjčil. Na první pohled to není vidět, protože vrácená částka nebude nižší než částka původně půjčená. (Úroky opět nebereme v potaz.) Poznáte to až ve chvíli, kdy si za vrácené peníze půjdete koupit auto, byt a pračku. A zjistíte, že to nestačí.

 

 

Shodou okolností teprve začátkem listopadu začal stát nabízet nové dluhopisy pro občany, kteří na ně opět naletěli jako vosy na med.

 

Nebylo by to zdaleka poprvé a určitě ne naposledy, kdy stát rozpouští své dluhy v inflaci. Taková malá, tichá, neviditelná měnová reformička přijde vždycky vhod. Ostatně právě to centrální banky většinou dělají, ačkoliv navenek se tváří, že pečují o stabilitu měny. Řízená inflace je podstatou jejich agendy. Po vyčerpání prostoru k manipulaci s úrokovými mírami je manipulace s kurzem další logický krok. Upozorňuje na to například Martin Pánek.

 

Uvědomuji si, že představa České národní banky znehodnocující měnu kvůli státnímu dluhu vypadá jako paranoidní teorie. Formálně je přece na ministerstvu financí nezávislá. Jenže… Opravdu je to zcela nepředstavitelné? Na politickou objednávku přece jedná americký FED i Evropská centrální banka a dnes už se tomu nikdo nediví. Proč by  zrovna Česká národní banka měla být výjimkou?

 

 

ZDROJ: Jiří Červenka

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2019: *****

Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Mgr. Jana Lavičková 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Rliko 200,- Kč, Vlastimil 800,- Kč, Jan Rada 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč

Celkem za měsíc: 12 449,00 Kč
Vybráno 35.56%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 12 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
1 komentář
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.