schengen
16.12.2018
Kategorie: Politika

Opuštění Schengenu vůbec nemusí být za trest

Sdílejte článek:

JAN BARTOŇ

Belgický premiér se nechal slyšet, že státy nesolidární s umisťováním migrantů na svém území by měly být vyobcovány ze Schengenského prostoru. Myslí to samozřejmě jako za trest. Co když to ale bude nutnost?


Otevření evropského prostoru pro volný pohyb kapitálu a osob je bezesporu velkým výdobytkem EU. V zásadě se mi tento stav jeví jako poslední velká výhoda EU. Nicméně, s tím, jak se snížila bezpečnost ve státech, kde muslimská menšina tvoří významný podíl populace, se pohlížení na tento stav také mění. Není ostatně nutné ani připomínat, že některé státy, jako například Německo či Rakousko, zavedly kontroly na svých hranicích se státy Schengenu na řadu měsíců.

Belgický premiér se nyní nechal slyšet po další Evropské radě, která neposunula problematiku migrace ani o milimetr, že by státy nesolidární s umisťováním migrantů na svém území měly být ze Schengenského prostoru vyobcovány. Samozřejmě to myslel a myslí jako výhrůžku. Stojí za to připomenout, že v belgické vládě před nedávnem vypukl spor o přijetí migračního paktu OSN, který odmítla podpořit vlámská strana Nová vlámská aliance. Belgický premiér, který právě tak „hezky“ vyhrožuje „nesolidárním státům“ vyobcováním ze Schengenu, se naopak vyslovil pro podporu tohoto paktu.

Jasně se tak ukazuje, že vstřícnost k migračnímu paktu, který bezesporu zcela ignoruje rozdíl mezi legální a ilegální migrací a řadí migraci jako základní lidské právo, a tak zvané přerozdělování migrantů v EU pomocí závazných kvót, jsou spojené nádoby.

Nicméně, od roku 2015, kdy vrcholila ilegální migrace díky rozhodnutí Německa otevřít všem migrantům na tak zvané Balkánské trase hranici do Německa, se situace přeci jenom radikálně změnila. V západní Evropě, zejména ve Francii, Německu, Belgii a Velké Británii, proběhlo několik velmi vážných teroristických útoků. Naposledy před několika dny ve Štrasburku, kdy terorista zavraždil čtyři osoby na vánočních trzích. Francouzská policie pachatele později zastřelila při pokusu o jeho zatčení. Mimochodem, policejní manévry francouzské policie ve Štrasburku se odehrávaly v době hnutí tak zvaných žlutých vest, jehož protesty závažným způsobem postihly francouzskou ekonomiku a donutily francouzskou vládu zcela opustit plánované zvýšení daní na pohonné hmoty.

Zatím se islamističtí teroristé soustředí na teror v zemích, kde žijí. Schengenský prostor jim ale samozřejmě umožňuje volně vycestovat do libovolného státu tohoto prostoru a zaútočit i tam. V případě zhoršení bezpečnostní situace by tak k uzavření mezistátních hranic uvnitř Schengenu muselo dojít z iniciativy států, které by se mohly cítit ohroženy potenciálními teroristickými útoky. Návrat hraničních kontrol by tak byl vynucen bezpečnostními důvody a vůbec by nesouvisel s kvótami a jejich odmítáním ze strany východoevropských států.

Belgický premiér tak vyhrožuje něčím, co by někdy v budoucnosti mohlo být využito právě státy, kterým Belgie vyobcováním ze Schengenu vyhrožuje. Pokud EU nedokáže zabezpečit své vnější hranice dostatečně účinně, může se nakonec Schengen rozplynout po rukama naprosto samovolně a díky tomu, že bude nutné omezit volný pohyb osob po EU právě z důvodu bezpečnostních hrozeb. Bylo by to samozřejmě obtěžující proti současnému stavu, nicméně realita by si to mohla vynutit. Ostatně, Velká Británie je mimo schengenský prostor a taky to jde.

Tak zvaný migrační pakt OSN navíc ukázal, že se státy EU rozdělily na dvě skupiny zemí, tj. ty, které tento pakt podporují jako například Německo, a ty, které jsou proti němu, jako Česko či Rakousko. Za takové situace samozřejmě nelze dospět k žádné racionální dohodě o společné azylové politice EU, zvláště pokud by se pod rouškou této dohody měly opět prosadit kvóty na rozdělování migrantů mezi státy EU. Belgie sice těží do značné míry z toho, že je Brusel hlavní město EU, přesto by však měla belgická vláda především usilovat o zvládnutí svých vnitřních problémů s oblastmi s vysokým podílem imigrantů. Pak by snad i mohla ostatní poučovat či kárat. Zatím by ale měl belgický premiér spíše mlčet než vyhrožovat.

Autor: Jan Bartoň

barton

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč, Vitesse PSP Ltd. 100,- Kč, Jan Pšenička 400,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 300,- Kč, Jiří Chudý 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Josef Bárta 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zdeněk Poslední 200,- Kč, Miloslav Konopiský 300,- Kč, Jiří Novák 200,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, Hynek Charous 500,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Robert Knopp 126,80 Kč (5 eur), Stanislava Kovaříková 200,- Kč, Hana Tomová 150,- Kč

Celkem za měsíc: 47 492,60 Kč
Vybráno 135.69%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 23 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (26 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner
43 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.