schengen
16.12.2018
Kategorie: Politika

Opuštění Schengenu vůbec nemusí být za trest

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (26 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

JAN BARTOŇ

Belgický premiér se nechal slyšet, že státy nesolidární s umisťováním migrantů na svém území by měly být vyobcovány ze Schengenského prostoru. Myslí to samozřejmě jako za trest. Co když to ale bude nutnost?


Otevření evropského prostoru pro volný pohyb kapitálu a osob je bezesporu velkým výdobytkem EU. V zásadě se mi tento stav jeví jako poslední velká výhoda EU. Nicméně, s tím, jak se snížila bezpečnost ve státech, kde muslimská menšina tvoří významný podíl populace, se pohlížení na tento stav také mění. Není ostatně nutné ani připomínat, že některé státy, jako například Německo či Rakousko, zavedly kontroly na svých hranicích se státy Schengenu na řadu měsíců.

Belgický premiér se nyní nechal slyšet po další Evropské radě, která neposunula problematiku migrace ani o milimetr, že by státy nesolidární s umisťováním migrantů na svém území měly být ze Schengenského prostoru vyobcovány. Samozřejmě to myslel a myslí jako výhrůžku. Stojí za to připomenout, že v belgické vládě před nedávnem vypukl spor o přijetí migračního paktu OSN, který odmítla podpořit vlámská strana Nová vlámská aliance. Belgický premiér, který právě tak „hezky“ vyhrožuje „nesolidárním státům“ vyobcováním ze Schengenu, se naopak vyslovil pro podporu tohoto paktu.

Jasně se tak ukazuje, že vstřícnost k migračnímu paktu, který bezesporu zcela ignoruje rozdíl mezi legální a ilegální migrací a řadí migraci jako základní lidské právo, a tak zvané přerozdělování migrantů v EU pomocí závazných kvót, jsou spojené nádoby.

Nicméně, od roku 2015, kdy vrcholila ilegální migrace díky rozhodnutí Německa otevřít všem migrantům na tak zvané Balkánské trase hranici do Německa, se situace přeci jenom radikálně změnila. V západní Evropě, zejména ve Francii, Německu, Belgii a Velké Británii, proběhlo několik velmi vážných teroristických útoků. Naposledy před několika dny ve Štrasburku, kdy terorista zavraždil čtyři osoby na vánočních trzích. Francouzská policie pachatele později zastřelila při pokusu o jeho zatčení. Mimochodem, policejní manévry francouzské policie ve Štrasburku se odehrávaly v době hnutí tak zvaných žlutých vest, jehož protesty závažným způsobem postihly francouzskou ekonomiku a donutily francouzskou vládu zcela opustit plánované zvýšení daní na pohonné hmoty.

Zatím se islamističtí teroristé soustředí na teror v zemích, kde žijí. Schengenský prostor jim ale samozřejmě umožňuje volně vycestovat do libovolného státu tohoto prostoru a zaútočit i tam. V případě zhoršení bezpečnostní situace by tak k uzavření mezistátních hranic uvnitř Schengenu muselo dojít z iniciativy států, které by se mohly cítit ohroženy potenciálními teroristickými útoky. Návrat hraničních kontrol by tak byl vynucen bezpečnostními důvody a vůbec by nesouvisel s kvótami a jejich odmítáním ze strany východoevropských států.

Belgický premiér tak vyhrožuje něčím, co by někdy v budoucnosti mohlo být využito právě státy, kterým Belgie vyobcováním ze Schengenu vyhrožuje. Pokud EU nedokáže zabezpečit své vnější hranice dostatečně účinně, může se nakonec Schengen rozplynout po rukama naprosto samovolně a díky tomu, že bude nutné omezit volný pohyb osob po EU právě z důvodu bezpečnostních hrozeb. Bylo by to samozřejmě obtěžující proti současnému stavu, nicméně realita by si to mohla vynutit. Ostatně, Velká Británie je mimo schengenský prostor a taky to jde.

Tak zvaný migrační pakt OSN navíc ukázal, že se státy EU rozdělily na dvě skupiny zemí, tj. ty, které tento pakt podporují jako například Německo, a ty, které jsou proti němu, jako Česko či Rakousko. Za takové situace samozřejmě nelze dospět k žádné racionální dohodě o společné azylové politice EU, zvláště pokud by se pod rouškou této dohody měly opět prosadit kvóty na rozdělování migrantů mezi státy EU. Belgie sice těží do značné míry z toho, že je Brusel hlavní město EU, přesto by však měla belgická vláda především usilovat o zvládnutí svých vnitřních problémů s oblastmi s vysokým podílem imigrantů. Pak by snad i mohla ostatní poučovat či kárat. Zatím by ale měl belgický premiér spíše mlčet než vyhrožovat.

Autor: Jan Bartoň

barton

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Jaromír Ohnůtek 150,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Petr Novotný 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč

Celkem za měsíc: 1 900,00 Kč
Vybráno 5.42%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 16 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
loading...
politicon-banner
43 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.