sssr
20.10.2018
Kategorie: Historie

Opravdu byl SSSR čistý jako okvětí bílé lilie

Sdílejte článek:

MARTIN BRAUN

… a západ byl plný zrůdnosti a “západní demokracie” válečnou mašinérii? Tak si to někteří myslí, tak to někteří vidí. Jaká je ale pravda?

Pravda je taková, že zatímco zločiny vojsk USA, případně NATO jsou široce publikovány, o zločinech, kterých se dopouštěla vojska Rudé armády, hovořit ani psát není dovoleno, či doporučeno. Zatímco zprávy o tom, že vojáci US ARMY se dopouštěli násilností jsou brány jako automatický fakt, který není možno zpochybnit, informace o vraždách, krádežích a znásilňování ze strany vojsk SSSR jsou zlehčovány a zpochybňovány v masové míře. Hovoří se o zdravém rozumu, který velí nevěřit protisovětské propagandě.

Nechme tedy zdravý rozum spát a podívejme se na prostá fakta. A nemyslím tím obecně známé historky o sovětských vojácích za druhé světové války, projíždějících se na ukradených kolech s ukradenými hodinkami na rukou. Podívejme se dnes do novodobější historie a na události mnohem tragičtější nežli čmajznuté Doksy.

Ruský deník Literaturnaya gazeta, krátce po návratu prvních vojáků z Afghanistánu, jako první v SSSR zveřejnil informace o zrůdnostech, které vojska RA v této zemi páchala. Jednou z ních byly událost, která se odehrála v roce 1985.

Podle specialisty na agresi v Afghanistánu, Genadije Bocharova se tehdy sovětská vojska snažila zabránit pašování zbraní povstalcům. Když hlídkující vojáci spatřili blížící se vůz, křičeli na řidiče aby zastavil. Automobil ale namísto toho zrychlil a tak vojáci začali střílet. Když vůz zastavil, vojáci jej prohledali ovšem žádné zbraně nebyly nalezeny. Ve voze byla mrtvá žena, zraněný mladík a další muž. Ostatní čtyři pasažéři vyvázli bez zranění.

Velitel jednotky kontaktoval své nadřízené, se žádosti o helikoptéru, aby mohl pasažéry transportovat na základnu. Nadřízený, který byl identifikován v LG pouze jako Rudykh několikrát zopakoval, že nemá zájem o žádné zajatce a přikázal aby byli v tichosti a beze stop zlikvidováni.

Na tomto místě mi dovolte zopakovat a zdůraznit, že tyto údaje, byly zveřejněny v komunisty kontrolovaném deníku Literaturnaya Gazeta, tedy že nejsou výmyslem “západní demokracie”. Je to jeden z prvních a pravděpodobně jeden z mála příkladů oficiálního sovětského doznání podobné zrůdnosti. A otázkou zůstává, jak mohlo v zveřejnění dojít. Bylo li to na základě osobní statečností šéfredaktora LG anebo snahy sovětského vedení udělat se v očích světové veřejnosti lepšími. Další události totoho případu totiž jsou už podle zvyklostí bolševiků :

Soud se konal v Taškentu a přítomni byli právě Rudykh a vykonavatel popravy který byl identifikován jako Pvt. Shmakov. Velitel jednotky byl zasažen šrapnelem a k soudu nikdy nebyl povolán.

Rudykh byl odsouzen na 5 let vězení, Shmakov na 6. Rudykh pak byl o několik měsíců později osvobozen na základě amnestie.

Více podrobností naleznete zde.

To je ale pochopitelně jen jeden z mnoha příkladů agrese SSSR vůči Afghanistánu, která tuto zemi stála více než 2 miliony civilních životů. Sověti, ve snaze zničit protivládní rebely a nastolit v této zemi komunistickou vládu pod vedením Babraka Karmala vraždili nevinné civilní obyvatelstvo. Z vrtulníků stříleli vesničany, znásilňovali ženy i mladé dívky. Zraněné polévali benzínem a upalovali zaživa.

Velice podrobně o všem vypráví například Mohammed Kakar v knize Sovětská okupace a Afghanská odpověď 1979 – 1982. Jako E- Book ji najdete zde.

Následky této agrese pociťuje svět dodnes. Vedlejším jejím produktem byl v roce 1988 vznik Al Kajdy, ve které západ viděl, jak jinak než naivně, bojovníky za svobodu, proti komunismu, a proto jí po vzniku poměrně štědře financoval a podporoval, v rámci Operace Cyclone.

Afghanistán samozřejmě nebyl ani zdaleka jediným Sovětským válečným dobrodružstvím po druhé světové válce. Některé z konfliktů nezaplňovaly stránky světových médii, přesto byla Sovětská účast signifikantní a spojená s oběťmi na životech. Jen namátkou :

Eritrejská válka o nezávislost, Angolská civilní válka, Etiopsko Somálska válka anebo Operace Trikora v létech 1961 až 1962 které se účastnilo sovětské letectvo.

A to je jen krátký výčet agresí vedených SSSR. Více najdete zde

Tedy, pokud chceme hovořit o válečných akcích zemí NATO, USA nebo, použiji oblíbený termín jednoho blogera “západní demokracie”, musíme mít na paměti, že východní nedemokracie má na hlavě pořádnou hroudu másla.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2019: *****

Ladislav Matoušek 100,- Kč, Miroslav Hlousek 100,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Roman Vašíček 2000,- Kč, Pavel Šubrt 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 400,- Kč, Jiří Dobruský 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiřina Gyárfásová 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Bohumil Loucký 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ludmila Karská 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Milan Tahovský 1001,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. František Žmolil 1000,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Petra Rohlíčková 400,- Kč, Pavel Šána 200,- Kč, Nezn. dárce 220,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Mužík 2000,- Kč, Jana Pejosová 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- + 350,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Miroslav Meder 350,- Kč

Celkem za měsíc: 21 237,00 Kč
Vybráno 60.67%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 11 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (25 votes, average: 3,48 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
128 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.