znacka
4.2.2019
Kategorie: Společnost

Omezení rychlosti je často nebezpečné

Loading...
Sdílejte článek:

J3K

Existovaly doby, kdy byl průlet Evropou možný i po pozemních komunikacích. V těch dávných dobách však nebyly tak široké a bezpečné dálnice a auta dosahovala nižších rychlostí a byla oproštěna od bezpečnostních a elektronických systémů. Hardcore v podání nadšenců pro rychlost obsahovalo velký hlučný motor, těžké řízení a brzdy, které měly problém tehdejší vozidla ubrzdit. I přesto byly neomezené rychlostní limity a třeba v noci jste i u nás mohli po městě jezdit tak, jak jste chtěli. S rozvojem dálnic a automobilové techniky došlo paradoxně k omezování všeho spojeného s rychlostí. Za vinu je to dáváno dvěma faktorům. Množství aut a ekologii.

Nárůst počtu vozidel na silnicích je skutečně za posledních 40 let velký, nicméně rozvoj dálničních sítí tento jev značně eliminuje. Důkazem jsou německé autobahny, kde se i přes tuto skutečnost podařilo zachovat na velké jejich části možnost sešlápnout plyn až na zem. Němci jsou tímto výjimeční a patří jim dík i za to, že nedávno opět zamítli snahu o zařazení se do davu. Plazení se stodvacítkou po přehledné dálnici v autě konstruovaném na 260km/hod s výbavou podobnou stíhačce staré 15 let je prostě šílené. Ekologie navíc nijak zvláště ovlivněna rychlejší jízdou není, bludy o výfukových plynech, kterými nás krmí Evropská komise, jsou mnohokrát vyvrácené. Moderní motory už prostě pracují s palivem citlivěji a saze jsou vidět maximálně za staršími náklaďáky.

Nebezpečí omezování rychlosti tkví v trochu jiném směru. Sledování tachometru s obavou, že se ručička přehoupne přes magickou hranici odpovídající místním zákonům, odebírá soustředění řidičům při dlouhé jízdě napříč státy. Ve Francii už místní pochopili, že statické radary jsou především výběrčími pokut a velkou část z nich buď zabalili do černých fólií, nebo je rovnou poškodili tak, aby nefungovaly. I přesto jezdí stále dostatečně uvědoměle, jen na těchto místech neřeší deset km navíc. To Švýcarsko je podobně, jako sousední Rakousko, funkčními radary prošpikováno. Stodvacítka je ubíjející a máte li v autě vymoženosti typu aktivní tempomat, hlídání pruhů a vzdálenosti od před Vámi jedoucího vozidla, v podstatě jen držíte volant a….usínáte. Při delším cestování je Švýcarsko přímo odstrašujícím případem a vezete li sebou v autě horšího řidiče, je to ideální místo, kde ho pustit k řízení a sám radši usnout. V opačném případu Vás čeká několik set kilometrů totální nudy. Nemáte li elektronické vychytávky, bude Váš zrak přilepen na tachometr a možná nabouráte.

Přejedete hranice s Německem a rázem se probudíte. Plynulý a rychlý provoz Vás probere rychleji, než byste řekli švec. Sice ani Němci už nejsou tak dobrými řidiči, jako bývali kdysi, kdy světla porsche či rychlého BMW v dáli znamenala uhýbací manévr z rychlého pruhu, ale pořád tam není problém dosahovat dvousetkilometrové rychlosti a v některých opuštěných úsecích lze ručičku tachometru nechat jít i dále. Vaše pozornost je v tu chvíli napnutá k prasknutí a rozhodně si nepíšete na facebooku statusy, což při cestě Švýcarskem klidně můžete. Je to sice hrozné zjištění, ale plno lidí s výjimkou Čechů to tam dělá. Proč jsme výjimkou? Protože naše ceny za používání mobilu ve Švýcarsku jsou strašidelné. Přestože u našich západních sousedů můžete jet poněkud živěji, dopravní policie je vidět minimálně a většinou opravdu jen chrání a pomáhá. Havárií je tam méně, než na naší dé jedničce. A většinou je způsobuje opět nedostatečná koncentrace při dojetí pomalejších. Uhnout rychlému autu bývalo dobrým zvykem a puštěný levý blinkr byl z dálky viditelný signálem, že se blíží silné vozidlo. Ten už se používat nesmí a bonzácká duše v řadě Němců jásá, protože jsou schopní Vás za něj nahlásit. Probliknutí dálkovými evokuje v řadě z nich přesvědčení, že oni jsou těmi, kdo mají právo na svůj pruh. Naštěstí stále existují normální řidiči, kteří ještě pamatují, co to byl levý pruh na dálnici. Bohužel i Německo šetří, takže skutečně rychlých aut už je pomálu, motorizace řady z nich patří k průměru a ne každý má šestiválec s výkonem 300 koní a více. Pokud se nepohybujete kolem Nürburgringu, porsche, ferrari či podobnou značku potkáte jen málokdy. Ale i přes tyto skutečnosti buďme vděční, že německé dálnice existují.

Po jejich opuštění a příjezdu k nám sice nemáte pocit, že by se Vám chtělo spát, ale je to způsobeno více faktory. V zimě Vás čeká pravděpodobně dobrodružství na sněhu, dále plno nerovností zajišťujících Vaši pozornost, sledování vozidel, ke kterým se blížíte, není li to speciál silniční policie, pravděpodobně se stavíte u benzínové pumpy pro trochu levnější palivo, zavoláte, že už jste za hranicemi a hlavně….necháte nohu trochu na plynu, protože doufáte v určitou toleranci a víte, že 145km/hodinu se do ní asi vejde. Jisté však je, že takovou pozornost, jakou jste věnovali řízení ve 180km/hod v Německu, už neudržíte. A v tom je prostě problém, který ,,odborníci´´ a politici přehlížejí. Omezená rychlost umí být nebezpečnější, než ta, kterou necháte na samotných řidičích. Přejezd Švýcarska je skutečně nudnou záležitostí, kterou řada z nás úplně nesnáší. V Rakousku už to pochopili a chtějí postupně přidávat. Otázkou je, zda li Zelení vše opět nezesabotují. A u nás? Nejradši by nás nechali chodit pěšky, čemuž pomůže úprava bodovacího systému. Hlupáků tvořících zákony je více, než je akceptovatelné.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2019: *****

Jiří Kubát 100,- Kč, Miroslav Hloušek 111,11 Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Eva Pilařová 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, ing. Jiří Nevrkla 300,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč

Celkem za měsíc: 9 390,11 Kč
Vybráno 26.82%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 161 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
39 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.