znacka
4.2.2019
Kategorie: Společnost

Omezení rychlosti je často nebezpečné

Sdílejte článek:

J3K

Existovaly doby, kdy byl průlet Evropou možný i po pozemních komunikacích. V těch dávných dobách však nebyly tak široké a bezpečné dálnice a auta dosahovala nižších rychlostí a byla oproštěna od bezpečnostních a elektronických systémů. Hardcore v podání nadšenců pro rychlost obsahovalo velký hlučný motor, těžké řízení a brzdy, které měly problém tehdejší vozidla ubrzdit. I přesto byly neomezené rychlostní limity a třeba v noci jste i u nás mohli po městě jezdit tak, jak jste chtěli. S rozvojem dálnic a automobilové techniky došlo paradoxně k omezování všeho spojeného s rychlostí. Za vinu je to dáváno dvěma faktorům. Množství aut a ekologii.

Nárůst počtu vozidel na silnicích je skutečně za posledních 40 let velký, nicméně rozvoj dálničních sítí tento jev značně eliminuje. Důkazem jsou německé autobahny, kde se i přes tuto skutečnost podařilo zachovat na velké jejich části možnost sešlápnout plyn až na zem. Němci jsou tímto výjimeční a patří jim dík i za to, že nedávno opět zamítli snahu o zařazení se do davu. Plazení se stodvacítkou po přehledné dálnici v autě konstruovaném na 260km/hod s výbavou podobnou stíhačce staré 15 let je prostě šílené. Ekologie navíc nijak zvláště ovlivněna rychlejší jízdou není, bludy o výfukových plynech, kterými nás krmí Evropská komise, jsou mnohokrát vyvrácené. Moderní motory už prostě pracují s palivem citlivěji a saze jsou vidět maximálně za staršími náklaďáky.

Nebezpečí omezování rychlosti tkví v trochu jiném směru. Sledování tachometru s obavou, že se ručička přehoupne přes magickou hranici odpovídající místním zákonům, odebírá soustředění řidičům při dlouhé jízdě napříč státy. Ve Francii už místní pochopili, že statické radary jsou především výběrčími pokut a velkou část z nich buď zabalili do černých fólií, nebo je rovnou poškodili tak, aby nefungovaly. I přesto jezdí stále dostatečně uvědoměle, jen na těchto místech neřeší deset km navíc. To Švýcarsko je podobně, jako sousední Rakousko, funkčními radary prošpikováno. Stodvacítka je ubíjející a máte li v autě vymoženosti typu aktivní tempomat, hlídání pruhů a vzdálenosti od před Vámi jedoucího vozidla, v podstatě jen držíte volant a….usínáte. Při delším cestování je Švýcarsko přímo odstrašujícím případem a vezete li sebou v autě horšího řidiče, je to ideální místo, kde ho pustit k řízení a sám radši usnout. V opačném případu Vás čeká několik set kilometrů totální nudy. Nemáte li elektronické vychytávky, bude Váš zrak přilepen na tachometr a možná nabouráte.

Přejedete hranice s Německem a rázem se probudíte. Plynulý a rychlý provoz Vás probere rychleji, než byste řekli švec. Sice ani Němci už nejsou tak dobrými řidiči, jako bývali kdysi, kdy světla porsche či rychlého BMW v dáli znamenala uhýbací manévr z rychlého pruhu, ale pořád tam není problém dosahovat dvousetkilometrové rychlosti a v některých opuštěných úsecích lze ručičku tachometru nechat jít i dále. Vaše pozornost je v tu chvíli napnutá k prasknutí a rozhodně si nepíšete na facebooku statusy, což při cestě Švýcarskem klidně můžete. Je to sice hrozné zjištění, ale plno lidí s výjimkou Čechů to tam dělá. Proč jsme výjimkou? Protože naše ceny za používání mobilu ve Švýcarsku jsou strašidelné. Přestože u našich západních sousedů můžete jet poněkud živěji, dopravní policie je vidět minimálně a většinou opravdu jen chrání a pomáhá. Havárií je tam méně, než na naší dé jedničce. A většinou je způsobuje opět nedostatečná koncentrace při dojetí pomalejších. Uhnout rychlému autu bývalo dobrým zvykem a puštěný levý blinkr byl z dálky viditelný signálem, že se blíží silné vozidlo. Ten už se používat nesmí a bonzácká duše v řadě Němců jásá, protože jsou schopní Vás za něj nahlásit. Probliknutí dálkovými evokuje v řadě z nich přesvědčení, že oni jsou těmi, kdo mají právo na svůj pruh. Naštěstí stále existují normální řidiči, kteří ještě pamatují, co to byl levý pruh na dálnici. Bohužel i Německo šetří, takže skutečně rychlých aut už je pomálu, motorizace řady z nich patří k průměru a ne každý má šestiválec s výkonem 300 koní a více. Pokud se nepohybujete kolem Nürburgringu, porsche, ferrari či podobnou značku potkáte jen málokdy. Ale i přes tyto skutečnosti buďme vděční, že německé dálnice existují.

Po jejich opuštění a příjezdu k nám sice nemáte pocit, že by se Vám chtělo spát, ale je to způsobeno více faktory. V zimě Vás čeká pravděpodobně dobrodružství na sněhu, dále plno nerovností zajišťujících Vaši pozornost, sledování vozidel, ke kterým se blížíte, není li to speciál silniční policie, pravděpodobně se stavíte u benzínové pumpy pro trochu levnější palivo, zavoláte, že už jste za hranicemi a hlavně….necháte nohu trochu na plynu, protože doufáte v určitou toleranci a víte, že 145km/hodinu se do ní asi vejde. Jisté však je, že takovou pozornost, jakou jste věnovali řízení ve 180km/hod v Německu, už neudržíte. A v tom je prostě problém, který ,,odborníci´´ a politici přehlížejí. Omezená rychlost umí být nebezpečnější, než ta, kterou necháte na samotných řidičích. Přejezd Švýcarska je skutečně nudnou záležitostí, kterou řada z nás úplně nesnáší. V Rakousku už to pochopili a chtějí postupně přidávat. Otázkou je, zda li Zelení vše opět nezesabotují. A u nás? Nejradši by nás nechali chodit pěšky, čemuž pomůže úprava bodovacího systému. Hlupáků tvořících zákony je více, než je akceptovatelné.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2019: *****

Dagmar Karlíková 500,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Anonymní dárce 1984,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, ing. Jan Kocura 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Dagmar Lavičková 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Švestka 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Milan Tahovský 500,- Kč, Rudolf Bláha 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Marin Vacek 500,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč

Celkem za měsíc: 13 378,00 Kč
Vybráno 38.22%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 100 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
39 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.