16.7.2013
Kategorie: Ekonomika

Ochota financovat neefektivní stát dramaticky klesá

Loading...
Sdílejte článek:

OD: ALEŠ ROD 16/07/2013

Věčně nespokojení Češi jsou poslední dobou nespokojenější než obvykle. Krom špatného počasí na tom má hlavní vinu neutěšená politická situace.  Systematickou práci v parlamentu definitivně nahradily slovní přestřelky „všichni proti všem“ připomínající raperské souboje v undergroundových klubech. Četnost zpráv o dalších případech korupce a klientelismu ve státní správě nepolevuje, a když ano, tak jen proto, že investigativní novináři odjeli na dovolenou.

 

 

I když mají tuzemští politici dojem, že jediné, co může volič dělat, je kroutit hlavou, zanadávat si v hospodě a čekat na další předvolební populistickou roadshow, pletou se. A hodně. Ochota daňových poplatníků podílet se na financování státní správy v České republice totiž několik volebních období dramaticky klesá. Praxe ukazuje, že daňová zátěž průměrného obyvatele není jediným ukazatelem, kterým je nutné zabývat se při fiskálně-politických debatách. O Lafferově křivce a s ní spojeném efektu (zvyšování daňové zátěže nevede automaticky ke zvyšování daňových příjmů, protože příliš vysoké daně demotivují lidi od práce, nebo je naopak motivují k „daňové optimalizaci“ – daňovým únikům, přesunům sídel firem do zahraničí, atd.) už slyšel každý. Jenže ukazuje se, že nehledě na výši daní začíná v mysli poplatníka stále větší roli hrát spokojenost s kvalitou práce státní administrativy.

 

Je to logické. Hned v prvním semestru se vysokoškolští studenti ekonomie učí o teorii poptávky, tedy i o tzv. teorii mezního užitku. Zjednodušeně řečeno: za jednotku zboží nebo služby jsem ochoten zaplatit maximálně tolik, kolik mi právě tato jednotka přinese uspokojení (tj. mezní užitek). Lidé mají různé zájmy a potřeby, proto jsou ochotni za totožné zboží platit různé ceny, nebo odmítají za různě kvalitní zboží platit stejně. Podobně založené úvahy lze aplikovat i na statek „státní administrativa“, který povinně platíme z našich daní. Důkaz? Ačkoliv se daňová kvóta v Dánsku dlouhodobě drží na necelých 49 procentech HDP, tedy suverénně nejvýše z celé Evropy, téměř neexistuje, že by si Dáni na systém veřejných financí ve vlastní zemi stěžovali (veřejně už vůbec ne), nebo se jej dokonce snažili obcházet! S kvalitou tamní státní správy jsou totiž velmi spokojeni.

 

To je ostatně charakteristické pro všechny skandinávské státy. Vysoké podíly státního přerozdělování v daných ekonomikách jsou pro daňové poplatníky stravitelné, protože za své peníze dostávají velmi kvalitní protihodnotu. Věřte nevěřte, je to skutečně tak. Když jsem se na téma daňových úniků bavil v Helsinkách s finskými daňovými poplatníky nad pivem za 7 eur (vivat spotřební daň na alkohol), dočkal jsem se vždy absolutního nepochopení, podezíravých pohledů a odpovědí typu „Jak jako daňový únik? Proč by někdo schválně neplatil daně?“, „Rodiče jsou v důchodu, to jim rovnou můžu začít krást peníze z peněženky“, „Aby někdo okrádal sám sebe? Proč proboha?“, „Klidně budu platit ještě víc, když bude třeba“ nebo „Odkud že to jsi?“.

 

 

V České republice podobná ochota zatím nehrozí. Naopak. Narůstající četnost dotazů „A budete chtít daňový doklad“, případně „Chcete na to papír?“ při každodenních nákupech zboží či služeb všeho druhu lze brát jako ilegální, avšak ekonomicky racionální reakci daňových poplatníků na současnou situaci. Ti nejsou spokojeni s kvalitou služby státu, a proto chtějí platit méně.

 

Potíž je v tom, že postihování daňových úniků za neodvedenou daň z kila prodaných meruněk, právě nainstalovaných okapů nebo opravené kabelky je téměř nemožné. Kde není žalobce, není soudce. Koruna ke koruně, a v rozpočtu rázem chybí miliardy. Na řešení „Nízké inkaso? Tak zvedneme daně!“ rovnou zapomeňme, zvyšování daňové zátěže celý proces daňových úniků ještě umocní (via Laffer).

 

Co s tím? Celý problém má jediné řešení. Systematické zeštíhlování veřejné správy, zjednodušování byrokratických procesů (nikoliv zvyšování kvantity) a vpřed hledící reformní kroky musí voliče přesvědčit, že placení daní není házení peněz do kanálu. Politici, dejte se do práce! A tím nemyslím založení poslanecké komise či výboru…

 

 

ZDRO A CELÝ ČLÁNEK: ALEŠ ROD

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2020: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Koubský 500,- Kč, Jiří Nováček 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Pavel Janeček 200,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, ing. Jiří Lechner 800,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Josef Malý 250,- Kč, MUDr. Jiří Roh 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Mario Valent 484,78 Kč (20 eur), Karel Kubela 50,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Pavel Jurášek 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Richard Kovaříček 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jiří Novák 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč


Celkem za měsíc: 17 270,78 Kč
Vybráno 49.34%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 35 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 votes, average: 4,67 out of 5)
Loading...
loading...
Loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.