SAMETVACLAVAK
18.11.2020
Kategorie: Historie

O svobodu se můžeme připravit jen my sami

Sdílejte článek:

ISDE

Je 17. listopad 2020 a my nesouhlasíme, nemůžeme a nesmíme souhlasit, s poraženeckými slovy a náladami, které zdatně destruují sváteční atmosféru. Odmítáme alibistické, zpohodlnělé nebo rezignované výkřiky, že „letos oslavovat nelze“. Nesouhlasíme s tím, že se nám 17. listopad různé skupiny snaží ukrást. Nesouhlasíme s tím, že nám různé skupiny vnucují svůj jediný „správný“ názor. Nesouhlasíme totiž s tím pasivem, které trpně více a více proniká do jazyka našich politických představitelů, a od nich pak do myšlení našeho národa. My nejsme a nesmíme být předmětem manipulace.

Institut svobody a demokracie (ISDe) dnes vzpomíná. A slaví. Připomínáme si 17. listopad 1939, kdy byly uzavřeny na dlouhých pět a půl roků české vysoké školy. Připomínáme si 17. listopad 1989. A připomínáme si 17. listopad 2019, kdy ISDe vznikl. Byl založen na třech základních pilířích, na tezích, které vyjadřují naše nejhlubší přesvědčení datem 17. listopadu ztělesněné:

  • Svoboda se nedá koupit.
  • Odpovědnost se nedá zdědit.
  • Demokracie se nedá nařídit.

Jak píšeme v předmluvě k naší první knize, „málokdy byl obsah těchto jednoduchých sdělení cítit více, než v listopadu 2019, při oslavách třicátého výročí Sametové revoluce. Velkolepé mezinárodní konference, koncerty, výstavy, společenské akce, videomapping na Národní třídě, dokonce ani Obývák Václava Havla, Korzo Národní a kontinuální zpravodajství o nich nedokázaly zakrýt, že slova svoboda, odpovědnost
a demokracie
 postupně během uplynulých třiceti let poztrácela svůj obsah, který měla v listopadu 1989. Ve svobodu, odpovědnost a demokracii lidé věřili, byli připraveni pro ně pracovat, chránit je, prosazovat je a naplňovat je každodenními činy.

Snad nic neilustruje postupnou proměnu naplňování odkazu 17. listopadu 1989 lépe než proměna atmosféry u památníku na Národní třídě. V roce 1999, se tam v den desátého výročí Sametové revoluce společně sešly politické špičky. Prezident přišel pěšky, předseda Poslanecké sněmovny a premiér přijeli společně jedním vozem, na místě byla též předsedkyně Senátu a čtveřici nejvyšších ústavních činitelů doprovodil také pražský primátor.

V roce 2019, třicet let po Sametové revoluci, prezident republiky poslal po sekčním šéfovi své kanceláře kytici (rok předtím byl květinový dar prezidenta republiky demonstrativně vyhozen do koše aktivisty). Předseda vlády se k pomníku připlížil pod rouškou tmy hned zrána v 7:15, aby položil květinu a zapálil svíčku (rok předtím přišel krátce po půlnoci, kytice byla aktivisty také zničena). A bývalý prezident potvrdil, že „na jubilejní výročí listopadových událostí raději odjel z republiky.“ O společném setkání politických špiček na Národní třídě v době, kdy chodí slavit většina občanů, si tedy můžeme nechat jenom zdát.

Proměna svobody a demokracie od toho, jak jsme je začali budovat po roce 1989 a jak vypadají v roce 2019, nebyla nikdy cítit tak silně, jako ve dnech oslav třicátého výročí Sametové revoluce. Statisíce demonstrantů Milionu chvilek na Letné vkládaly upřímnou naději do hry, jejíž režiséry
a dramaturgy neznaly, ale kterým ze srdce chtěly věřit. Třicet let po revoluci vnímalo jen šest procent lidí pozitivně Evropskou unii a pouze třetina hodnotila jednoznačně kladně listopadové změny. A méně než polovina věřila, že jsou dnešní poměry lepší než před třiceti lety. Uprostřed této chmurné atmosféry vznikal první text rodícího se Institutu svobody a demokracie:

Nevíme, jak Vy, ale my jdeme 17. listopadu slavit.

Jdeme slavit odvahu, se kterou jsme si před třiceti lety vzali zpět odpovědnost za naše životy, za životy našich rodin a koneckonců za život celého našeho národa.

Jdeme slavit to nadšení, radost a soutěživost, se kterými jsme se znovu učili pracovat sami za sebe a na svém, se kterými jsme místo boření začali tvořit, se kterými jsme se pustili do podnikání.

Jdeme oslavit opravdovou svobodu, tu svobodu, ve které si nikdo neosoboval právo určovat, zda jsou naše názory „dobré“ nebo „špatné“.

Jdeme oslavit svornost a důvěru dnů, kdy jsme se nebáli jeden druhého, protože udavače jsme, alespoň na chvíli, porazili.

Ale jdeme slavit i poznání, že žádná nadnárodní instituce nikomu nepřinese více svobody, a že žádný aktivista nedá naší zemi více demokracie.

A především jdeme slavit poznání, že svoboda a demokracie jsou jen prázdná slova, pokud je každý den odvážně nenaplňujeme pravdou, prací a odpovědností.

Nebojme se! Odvahu nám už přece nikdo vzít nemůže. Poztrácet ji můžeme jen my sami.

Uplynuly čtyři měsíce a přišel koronavirus a 15. březen 2020. Nocí, kterou končilo výročí počátku německé okupace českých zemí, zněla slova z tiskové konference Vlády České republiky:

Vláda zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky.
Vláda nařizuje osobám pobývajícím na území České republiky omezit pohyb na veřejně dostupných místech na dobu nezbytně nutnou a pobývat v místě svého bydliště. Vláda nařizuje omezit kontakty s jinými osobami na nezbytně nutnou míru. Dále se odkládají senátní volby.

V přímém přenosu jsme sledovali zahájení éry zákazů a příkazů, které znamenaly největší okleštění svobody a demokracie po roce 1989. Ústavní činitelé si lehce osvojili carské manýry, když z televizních obrazovek několikrát denně hřímali: „zakazuje se, nařizuje se, povoluji“.

Koronavirová krize ještě ani pořádně nezačala, a už mnozí pochopili, že pod roušku lze ukrýt nejen tvář, ale také chyby, selhání, podvody a slabosti. Natažené ruce domáhající se dotací, podpor a státních úvěrů za cenu zadlužení dokončily pevné nasměrování naší země z cesty trhu a kapitalismu na scestí centrálního řízení a evropského socialismu. Od svobody k nesvobodě. Od parlamentní pluralitní demokracie, založené na stejném respektu ke každému občanovi, k demokracii liberální, založené na nerovném přístupu k různým skupinám občanů.“

***

Je 17. listopad 2020 a my nesouhlasíme, nemůžeme a nesmíme souhlasit, s poraženeckými slovy a náladami, které zdatně destruují sváteční atmosféru. Odmítáme alibistické, zpohodlnělé nebo rezignované výkřiky, že „letos oslavovat nelze“. Nesouhlasíme s tím, že se nám 17. listopad různé skupiny snaží ukrást. Nesouhlasíme s tím, že nám různé skupiny vnucují svůj jediný „správný“ názor. Nesouhlasíme totiž s tím pasivem, které trpně více a více proniká do jazyka našich politických představitelů, a od nich pak do myšlení našeho národa. My nejsme a nesmíme být předmětem manipulace.

Není totiž pravda, že se nám někdo snaží ukrást 17. listopad. To my sami si jej necháváme ukrást. To nám samotným je stále více ukradený. Není pravda, že se nám někdo snaží vnutit jeden správný názor. To my sami si necháváme vnutit jeden správný názor. Jen my, my sami, si necháváme vnutit cenzuru, manipulaci, rozdělování společnosti. My sami si necháváme vnutit strach a život ve strachu.

Z pohodlnosti, zbabělosti, z neomluvitelné rezignace naskakujeme stále častěji na tyto laciné fráze. Právě dnes musíme pohodlnost, zbabělost, rezignaci odmítnout. Odmítáme akceptovat trpný rod, který se vkradl do míst, kde po celá devadesátá léta převládal rod činný. Nestali jsme se úspěšnou zemí na základě pasivity, nýbrž činorodé aktivity.

Jsme přesvědčeni, že za svobodu a demokracii musíme bojovat, že odpovědnosti se musíme učit. Svobodu a demokracii neohrožují roušky. Jejich nasazením jsme svobodu nepozbyli, jejich sundáním se nám nevrátí. Roušky jsou dnes jenom zástupným symbolem rezignace na svobodu a demokracii. Svobodu a demokracii nám nikdo nepřinese, nikdo nezařídí, nikdo nenařídí. O svobodu a demokracii se nebojuje na náměstích, ale v našem životě. Pozbýváme je, když na ně rezignujeme.
A znovu jich nabýváme, když nalezneme odvahu dělat věci ne proto, že jsou pro nás výhodné, ale proto, že jsou správné. Tuto odvahu nám nikdo nepřinese. Musíme ji v sobě nalézt každý sám. Odvahu totiž outsourcovat nelze.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2020: *****

ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jan Sabo 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sika 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Anonym poštou 222,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Petr Čermák 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Ludmila Kárská 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč

Celkem za měsíc: 19 121,00 Kč
Vybráno 54.63%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 500 times, 5 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 3,88 out of 5)
Loading...
politicon.cz
10 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.