22.11.2014
Kategorie: Politika

O svobodě se nediskutuje

Sdílejte článek:

PV 22|11|2014

Musíme si zprvu uvědomit několik faktů. Změna (a záměrně nepoužíváme slovo „revoluce“) v roce 1989 byla pozitivní. Zbavili jsme se komunismu, jakožto doslovného ničitele duše každého národa. Nezbavili jsme se však komunistů. Získali jsme určité svobody a určité možnosti, ztratili však určité jistoty. Přestali jsme být manipulováni jedním a začali být manipulováni druhým. Vyměnili jsme politický systém utlačující a neměnný, za systém, který se dá s určitým vypětím vůle a snahy zlepšit, o což se také musíme vždy snažit.

 

 

Tehdy, při „sametové revoluci“ jsme chtěli svobodu, kterou jsme částečně dostali. S touto svobodou jsme si relativně pochopitelně spojovali Spojené státy a západní Evropu. Ty jsme měli za svobodný prostor, kde každý může žít, podnikat a cestovat bez intervence všudypřítomného státu a strany. S tímto pohledem jsme tehdy dělali „revoluci.“ S tím samým pohledem jsme o pár let později vstupovali do EU a ten samý pohled má většina z nás bohužel dodnes.

 

Tento obraz už však dávno neplatí a my se velmi pleteme.

 

Dnes žijeme ve světě, který zná pouze jednu reálnou supervelmoc. Bohužel a bohudík, tím hegemonem jsou Spojené státy. Základní pravidlo obchodu, společnosti a politiky hovoří jasně – monopol nikdy není dobrý. Při monopolizaci moci v takové míře totiž už dávno nelze zaručit podstatu svobody: pluralitu názorů, ochranu svobody slova i pro nepopulární názory a možnost odvolání k mezinárodnímu právu. Pokud vládne monopol, ostatní si musí vybrat zda šlapat v šiku s ostatními a nebo být vyděděni na okraj. Ze Spojených států se tento monopol stal a z EU, tedy západní Evropy, je byrokratický moloch, který zdatně a notně submisivně sekunduje.

 

Krásná hesla, která zněla celým listopadem 1989; hesla o pravdě a lásce, o svobodných volbách, o konci vazalství, se přeměnila na prázdné fráze, řečené ústy těch, proti kterým tehdy zněla. Sametová revoluce je často označována jako „poklidná výměna moci“. Žádná výměna nepřišla. Dočkali jsme se „poklidnéhopřejmenování režimu“ a pouhého zbavení se symbolů tehdejší moci. Nakonec, Václav Havel nebyl za prezidenta jednomyslně (!) zvolen nikým jiným, než starým režimem. Nemáme již socialismus, nemáme však ani řádnou demokracii. Jedno nemělo budoucnost a tomu druhému chybí tolik potřebná mravnost a občanská angažovanost.

 

 

Z boje o lidská práva se stal klacek v rukou mediálně vlivných, kteří jím bijí po hlavě a pověsti každého, kdo si troufne nahlas říci názory nekonformní. Karel Kryl je i po 25 letech stále pomyslným lakmusovým papírkem, který bolestně ukazuje na stav naší demokracie. Demokracie, která selhává, když stále existují písničky, které rádia veřejně nezahrají. Cenzura státní se proměnila v daleko horší tichou autocenzuru, kdy si sami ořezáváme vlastní práva a svobody v zájmu svého pohodlí.

 

A svoboda? O svobodě se už dnes nepolemizuje. Svoboda se jen a pouze slaví. Nesouhlasíš, kritizuješ, používáš zdravý rozum? Mluvíš a myslíš, nedejbože konáš? Odmítáš dělat kompromisy? Tady máš nášivku na hrudník – extrémista, pivní brblal, negativista, líný parchant. Svoboda je o cti, mravnosti, solidaritě, respektu, naslouchání a hlavně o menšinovém, nekonformním, hlasu.

 

A ani plný parlament parchantů, kteří se před 30 lety klaněli srpu a kladivu, to nezmění. Nezmění, dokud tu bude alespoň jeden vlastenec, který bude ochotný se před bitvou svobodu postavit a říci, že kompromisů už bylo dost. Výročí „Sametu“ není tím čím by mělo být. Měli bychom si připomínat tolik očekávanou změnu poměrů. Měli bychom si připomínat bojovnost národa. Měli bychom také připomínat politikům, že volných míst v kalendáři je ještě spousta.

 

 

Z oslav, které měly být důstojné a motivující, zbyla jen karikatura a zmuchlaný symbol. Studenti jsou marketingovým nástrojem senilních punkerů s motýlkem – nikoliv hybnou, „revoluční“ silou, která má co říci sama o sobě. Václav Havel to nakonec se svou náturou dotáhl až na letiště. Karlem Krylem se zaštiťují ti, proti kterým by dnes zpíval, zatímco současní popoví „umělci“ přezpívávají jeho písničky, které jsou stále povolené. Na Národní třídě se mává rudou kartou. Lidé jsou schopni mobilizovat po tisících, protože je prezident hulvát a dovolil si říci několik sprostých slov. Když jde o témata daleko důležitější, málokdy někdo dorazí. Ti, kteří hovoří o masakru na Národní třídě, u televize tleskají rozprášeným demonstrantům (našim spoluobčanům!) v Českých Budějovicích nebo Ostravě.

 

Máme otevřené hranice, nejsou pasové kontroly a Luis Vuitton otevírá v Pařížské ulici nový obchod. Opravdu jsme cinkali klíči za tohle? Je tohle opravdu vše, co nám má stačit? Pomalu a jistě měníme pohodlí za své svobody. Svoboda je nechat druhé mluvit, i když je to z cesty. Svoboda je říct, co mám na srdci, bez obav z represe. Svoboda je totiž jen jedna. A to úplná. Žádná svoboda napůl neexistuje a není přípustná.

 

ZDROJ: pro-vlast.org

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Alena Albrecht 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Anonym 100,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Jiří Cígler 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Anonym 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jana Slabá 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč

Celkem za měsíc: 11 583,- Kč
Vybráno 33.09%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 46 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (32 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...