oldmoney
18.10.2020
Kategorie: Historie

O původu peněz (IV.)

Sdílejte článek:

BAWERK.EU

VI. O genezi prostředku směny

Již dlouho je předmětem všeobecného pozorování v centrech směny, že po jistých komoditách zde existuje větší, konstantnější a efektivnější poptávka, než po jiných komoditách méně žádoucích v jistých ohledech. První odpovídají potřebě části těch, co jsou schopní a ochotní obchodovat, což vede hned universálnosti, a z důvodu relativní vzácnosti daných statků, vždy k nedostatečnému uspokojení. Dále platí, že osoba, která si přeje získat jistý určitý statek směnou pro sebe, je ve výhodnější pozici, jestliže přináší komodity tohoto druhu na trh, než když navštěvuje trhy se statky, které nemohou ukázat takové výhody anebo přinejmenším ne výhody ve stejném stupni. Takto vybavená osoba má perspektivu získat takový statek, jaký si konečně přeje získat, nejen s větší lehkostí a jistotou, ale také z důvodu stabilnější a převažující poptávky po jejích vlastních komoditách, za ceny odpovídající obecné ekonomické situaci — za tržní ceny. Za těchto podmínek, když kdo-koliv přinese na trh statky ne tak moc prodejné, nejdůležitější idea v jeho mysli je ta, aby je směnil, nejen za to, co chce získat, ale pokud to nemůže být provedeno přímo, tak pak i za jiné statky, které přestože je nechce pro sebe, jsou nicméně mnohem prodejnější, než jeho vlastní statky. Tím, že tak činí, jistě nedosáhne ihned konečného cíle svého obchodování, totiž akvizice statků potřebných pro něj samotného. No, přiblížil se ke svému cíli.

Křivolakou cestou zprostředkované směny, získá perspektivu dosažení svého účelu jistěji a ekonomičtěji, nežli kdyby se, sám omezil jen na přímou směnu. Nyní pokud jde o fakta, tak toto se zdá být případem všude. Lidé byli vedeni rostoucí znalostí svých individuálních zájmů, každý podle svého ekonomického zájmu, bez úmluvy, bez právního přinucení, ba i bez jakéhokoliv ohledu ke společným zájmům, směnit statky určené ke směně (jejich „zboží“) za jiné statky určené ke směně, které jsou ale více prodejné.

S rozvojem obchodu v prostoru a s prodlužováním pořád delších časových intervalů stran zajištění uspokojujících materiálních potřeb, by se každý jednotlivec dozvěděl z vlastních ekonomických zájmů, že je třeba věnovat pozornost tomu, že směňuje barterem méně prodejné zboží za tyto speciální komodity, které vykazují kromě atraktivity toho, že jsou vysoce prodejné v jednotlivé lokalitě, i širokou prodejnost jak v čase, tak prostoru. Toto zboží by bylo způsobilé svou vzácností, lehkou přenositelností a vhodností pro uchování (ve spojení s okolností ohledně toho, že odpovídá trvalé a široce distribuované poptávce), zajistit držbu moci nejen „zde“ a „nyní“, ale nejvíce jak možno obecně v prostoru a čase, nad všemi jinými trhy zboží, a to za tržní cenu.

A tak se přihodilo, že člověk se stane zběhlým v těchto ekonomických výhodách, hlavně tím, že se tento náhled stane tradičním a zvyk ekonomickou aktivitou. Ty komodity, které jsou relativně nejvíce prodejné jak prostorově a časově, se na každém trhu stanou zbožím, které je nejen v zájmu každého akceptovat ve směně za svoje méně prodejné zboží, ale které je takovým, že je pohotově člověkem přijímáno. A jeho nadřazená prodejnost závisí jenom na relativně podřadné prodejnosti každého jiného druhu komodity, od čehož samotného bylo schopny získat to, že je obecné akceptováno jako prostředku směny.

karel-menger.jpgJe zřejmé, jak je velmi důležitým faktorem zvyk při genezi takového obecného užitečného prostředku směny. Ten leží v ekonomických zájmech každého obchodujícího jednotlivce směňujícího méně prodejné komodity za více prodejné komodity. Ale ochota akceptovat pro-středek směny již předpokládá znalost těchto zájmů u části ekonomických subjektů, u kterých se očekává přijímání komodity při směně jejich zboží a která je pro ně samotné pravděpodobně zcela neužitečná. Je jisté, že tato znalost nikdy nevyrůstá v každé části národa ve stejný čas. Je to jenom v prvním případě omezené množství ekonomických subjektů, které rozpoznají výhodu v takové proceduře, výhodu, v které a jí samotné je nezávislost na obecném uznání komodity jako prostředku směny, ježto jako směna vždy a za všech okolností přináší ekonomickému agentu dobrý prostředek přibližující ho k cíli, získání užitečné věci, kterou opravdu potřebuje. Ale připouští se, že zde není žádná lepší metoda poučení někoho o ekonomických zájmech, než to, že si člověk všimne ekonomického úspěchu těch, kdož používají správné prostředky pro zajištění vlastních zájmů. Proto je také jasné, že nic nemůže být tak příznivé pro genezi prostředku směny jako akceptace ze strany nejvíce bystrých a schopných ekonomických subjektů, pro jejich vlastní ekonomické zisky a během významné časové periody, neobyčejně prodejného statku preferovaného před ostatními. Tímto způsobem praxe a zvyk jistě přispěly nemálo k působnosti zboží, které bylo nejvíce prodejné v jakýkoliv čas, k tomu, aby nebylo akceptováno jenom mnoha, ale nakonec všemi ekonomickými subjekty ve směně za jejich méně prodejné zboží. A to nejen tak, ale aby bylo akceptováno od začátku se záměrem směnit je opět znovu. Zboží, které se tak stalo obecně přijímaným prostředkem směny, bylo nazváno v němčině Geld, z gelten, tj. platit, splnit, zatímco jiné národy odvodily své označení pro peníze (5) většinou od použité substance (6), tvaru mincí (7), nebo i od jistého druhu mince.(8)

Není nemožné, aby prostředek směny, který slouží pro všeobecné blaho v tom nejpádnějším smyslu slova, byl ustanoven také právním způsobem, tak jako jiné společenské instituce. Ale to není ani jediný, ani primár-ní technika, pomocí níž vznikají peníze. To se mnohem více vystopuje v procesu vylíčeném výše, nehledě že charakter tohoto procesu by byl velmi nekompletně vysvětlen, jestliže bychom peníze nazývali „organickými“ nebo označenými penězi, jako něco „prvotního“ anebo jako „pradávný produkt“ a podobně. Dámeli stranou předpoklady, které jsou historicky mylné, můžeme přijít k plnému pochopení původu peněz jen tím, že se naučíme dívat na vznik sociální procedury, kterou se zabýváme, jako na spontánní výstup, s neuvažovaným výsledkem, zvláštní, individuální úsilí členů společnosti, kteří trochu po troše pracovali na svém způsobu rozlišování rozdílných stupňů prodejnosti komodit. (9)

(5) Srovnej s mým článek „Money“ v Handwurterbuch der Staatswissen-schaften (Dictionary of Social Science), Jena, 1891, iii, str. 730 a dále.
(6) Hebrejsky Keseph, řecky argurion, latinsky argentum, francouzsky ar-gent atd.
(7) Anglicky money, španělsky moneda, portugalsky moeda, francouzsky monnaie, hebrejsky maoth, arabsky fulus, řecky nomisma atd.
(8) Italsky danaro, rusky dengi, polsky pienondze, česky a slovinsky peni-se, dánsky penge, švédsky penningar, maďarsky pens atd. (tj. denare = Pfennige = penny).
(9) Srovnej ohledně tohoto bodu s mými Grunsatze der Volkswirtschaftslehre, 1871, str. 250 a dále.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2020: *****

ing. Jan Dvořák 400,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Pavel Kl*ka 222,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Miroslav Paták 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Miloš Kraus 200,- Kč, Ludmila Kárská 300,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloš Kraus 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Markéta Hansli 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Meissner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Jiří Sika 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Aleš Karásek 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Eduard Ezer 500,- Kč

Celkem za měsíc: 15 655,00 Kč
Vybráno 44.72%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 314 times, 2 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 votes, average: 4,17 out of 5)
Loading...
politicon.cz
6 komentářů

Napsat komentář: Detektor lží. Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.