lgbt

O naší toleranci

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilNa Britských listech si včera vylil srdce sám jejich vydavatel, levicově – liberální aktivista Jan Čulík, a to na své oblíbené téma. Jak jsou ti Češi hnusní. Tentokrát se chytil zajímavého průzkumu agentury Pew Research Centre  (zde) o „přijímání” homosexuální komunity v různých zemích Evropy a o vývoji tohoto postoje v průběhu posledních dvanácti let.

Konstatuje, že zatímco ve starých zemích Západu akceptace homosexuality roste, nebo alespoň zůstává stejně vysoká, v České republice a na Slovensku  se snášenlivost vůči homosexualitě snížila, a to dost výrazně. V ČR z 83 na 59 procent a na Slovensku z 66 na 44 procent.

Jan Čulík nachází příčinu tohoto, pro něj deprimujícího trendu, v obvyklém, a už dost profláklém pachateli. V Rusku. Přesněji v Ruské antihomosexuální propagandě. Logicky. Protože z Ruska, jak známo, pochází všechno zlo světa. A korunní důkaz mu v tomto případě poskytuje právě citovaný průzkum Pew Research Centre. „Přijatelnost” homosexuality v Rusku je podle této studie na rekordně nízkých čtrnácti procentech.

Co je příčinou toho, že se ČR vydává tou nejhnusnější cestou? Lká Jan Čulík. Pokusme se panu vydavateli odpovědět. Na pomoc si můžeme vzít jinou studii od stejné „firmy”, Pew Research Centre. Tentokrát průzkum na podobné téma, na sociální a morální pohled na některé kontroverzní otázky včetně homosexuality v zemích Střední a Východní Evropy (zde). Ve stručnosti:  ve většině zemí střední a východní Evropy dominuje názor, že homosexualita by neměla být společností přijímána. Ve 13 z 18 zkoumaných zemí zaujala toto stanovisko většina dospělých občanů. Nejmarkantnější je to u Arménů (97%). V  deseti dalších zemích nekleslo odmítaní homosexuality pod dvě třetiny. Ovšem Česká republika je v tomto směru vyjímkou. Ve zkoumaném regionu má zdaleka nejnižší podíl dospělých, kteří tvrdí, že společnost by měla homosexualitu odmítnout (22%). A je to.

Česká republika byla, je a doufejme že i bude tolerantní zemí. Každý z nás zná někoho trochu „jiného”. Kolegu ze zaměstnání, souseda, příbuzného, či jen tak známého. Člověka, často více než jiní, empatického a přátelského. O kterém se „to” ví, aniž by to někomu vadilo. Takže čím to je? Jak vysvětlit takový rozpor mezi dvěma výzkumy? Jak to, že nenápadný „jiný” kolega vadí málokomu, zatímco deklarovaná „snášenlivost” vůči celé tak zvané LGBT komunitě jde rapidně dolů?

Možným vysvětlením je „tlak na pilu”. Ty překotné, shora a silou tlačené, do zákonů násilně roubované novoty, které jsou v rozporu s většinovým cítěním. Které odporují jak zdravému rozumu, tak i přirozeném řádu přírody v tom smyslu, ve kterém jej vnímá majorita. Všechna ta pokroková nařízení o „rodiči jedna a rodiči dva”, co mají nahradit tradiční matku s otcem, progresivní doporučení vyjadřovat se o nastávající matce jako o „těhotném člověku”, nebo oficiální vyjádření jistého koncernu, že „ne každý člověk, který menstruuje je žena”. To vše si lidé spojují se dvěma věcmi:

Za prvé s oficiálním obrazem tzv. LGBT komunity tak, jak je podáván v médiích. Ne tedy s představou toho usměvavého, ochotného souseda Tondy, co žije s Joskou, ale jinak je normální. Ale s obrázkem ošklivého, uřvaného, agresivního úchyla, co se producíruje zmalovaný a s pavími péry v zadnici průvodem po ulici aby se tam vášnivě líbal se svým partnerem. S momentkou ječící aktivistky z nějaké obskurní neziskovky.  S neodbytným pocitem, že stát právě „tohle” podporuje, preferuje a většině vnucuje. Vidí dva odporné tlusté zmalované babochlapy nejistého pohlaví, jak se tvrdě a nekompromisně dožadují adopce dítěte….  A mnoho a mnoho dalšího, co by se dalo shrnout do slov „agresivní nárok”.  Zkrátka vidí násilné, bezohledné vlamování bytostí úchylných a nepřijatelných do svého světa, šlapání po svých hodnotách a rozvrat přirozeného řádu, kterému ten „jejich” stát nejenže nebrání, ale zjevně to podporuje.

Druhou věcí, kterou náš občan s LGBT komunitou začal spojovat je pocit „ze zahraničí vnuceného”. Protože i hluchoněmému slepci už musí být po těch letech zjevné, že většina uvedených šíleností přichází z ciziny. Z Evropské únie.  Odkud je nám vnucována jak přímým, nekompromisním nátlakem, tak i různými obmyslnými fintami. A na to jsou Češi citliví. Rakousko-Uhersko, Protektorát, RVHP… Máme s tím dost dlouhou historickou zkušenost.

Takže ten úvodní, citovaný průzkum, o prudkém sešupu „snášenlivosti” k homosexualitě, není o Tondovi odvedle, co má přítele, pane vydavateli Čulíku. Je o vás a vaší liberální demokracii. Přepískli jste to. Chtěli jste moc a hned. Nebo jste museli chtít. Protože šéfové na ten rozvrat tlačí….

Tlačili jste tedy taky na pilu a reakce se dostavila. Nebo se začíná dostavovat. Trend ze studie Pew Research Centre je jednoznačný. A sveze se s tím i ten normální Tonda od vedle, co je trochu „jiný”. I když nikdy nikomu nevadil. Bohužel. Vychýlili jste to kyvadlo až příliš na jednu stranu. Do neudržitelné a pro většinu nezkousnutelné polohy. Takže se tak hloupě nedivte.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2020: *****

ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jakub Malinovský 36,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Hana Rohlíčková 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jaroslava Kováříková 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč

Celkem za měsíc: 4 736,00 Kč
Vybráno 13.53%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 972 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (35 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...
loading...
33 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.