warsaw-996626_960_720
27.10.2018
Kategorie: Společnost

O kulturu jde aneb Nejen o polských volbách

Sdílejte článek:

LUKÁŠ JADRNÝ

Zpráva o politické situaci v Polsku na pozadí „kulturní války“, ve které se Západ nachází již padesát let.

Naše česká politika je zvláštní. Není soubojem idejí a vizí, v centru pozornosti jsou politici, nikoliv jejich politika. Možná i tahle přehnaná personalizace je příčinou naší společenské skepse a bezradnosti. Říkat „jde o lidi, ne o strany“ není ve standardním demokratickém systému správné. Čím více se k takovým prohlášením budeme upínat, tím větší pak bude zklamání z těch jedinců, kteří selžou / neuspějí / zradí, tím více budeme podle jednotlivců posuzovat nejen celé strany, ale i celou politickou scénu. Není to pak hodnocení ani objektivní, ani spravedlivé, ani zodpovědné. Ale o co tedy skutečně jde?

Hledáme více sympatického vůdce se zajímavým životním příběhem, než abychom hledali rozumnou a uskutečnitelnou vizi pro budoucnost naší země. Samozřejmě je hezké, když se obojí spojí, ale ne vždy je to nutné, ne vždy je to možné. Takového Andrzeje Dudu, sympaťáka s vizí, oddaného křesťana, který osobně pomáhal každému, kdo pomoc potřeboval, u nás mít asi nebudeme. Tím se dostávám k polským volbám. U našich sousedů se totiž potvrdilo, že v současnosti jde především o kulturu.

Několik let měla Polsko v rukou liberální Občanská platforma v čele se současným „evropským prezidentem“ Donaldem Tuskem. A čísla byla na jejich straně. Ale statistiky o „blahobytu, pokroku a rozvoji“ neodrážely realitu života a pocitů značného množství Poláků. Samozřejmě také proto, že pro Poláky (na rozdíl od nás) důležitá katolická morálka, národní hrdost, podpora rodiny jako základní jednotky společnosti, tyto stěžejní hodnoty polské (a evropské) křesťanské kultury, ztrácely své významné místo ve veřejných institucích a ve vládní domácí i zahraniční politice. Vítězství Andrzeje Dudy v prezidentských volbách v roce 2015 bylo první (a naprosto neočekávanou) známkou hlubší změny, kterou podtrhl triumf konzervativní strany Právo a spravedlnost, kterou v roce 2001 založili bratři Lech a Jaroslav Kaczynští, v parlamentních volbách před třemi lety (25. října 2015). Většina PiS v Sejmu i v Senátu zajistila vznik jednobarevné vlády Beaty Szydlo, kterou v čele kabinetu nedávno nahradil Mateusz Morawiecki.

Vznik konzervativní vlády a její kroky dovedly liberální a levicovou opozici k radikalizaci, nekonstruktivní práci, demonstracím, sjednocování se proti společnému nepříteli. Geografické rozdělení na západní (liberální) Polsko a východní (konzervativní) Polsko je dlouhou dobu zřejmé, ale zdaleka ne tak dramatické (podíváme li se na volební výsledky podrobně), jak by se podle oranžovo-modrých map mohlo zdát. Podstatné je rozdělení na ose progresivismus – konzervatismus. Polsko se, podobně jako mnoho dalších postkomunistických zemí, dostalo na frontu kulturní války, která na Západě vypukla v roce 1968 a trvá dodnes.Tato „kulturní revoluce“, brilantně popsaná v knize Smrt Západu od Patricka J. Buchanana, má jediný cíl a tím je veškerou kulturu zničit a nahradit pseudokulturou bez Boha, bez morálky, bez úcty k životu, k rodině, k přirozenému Božímu (konzervativní ateisté by řekli „přírodnímu“) řádu. Je to marxismus v bílých rukavičkách, chcete-li: neomarxismus, který se neprosazuje na barikádách, nýbrž „dlouhým pochodem institucemi“. A ten, kdo tvrdí, že nic takového neprobíhá, je ukázkovým příkladem jeho oběti. Bohužel se tací najdou i mezi lidmi, kteří si říkají konzervativci.

Polsko krátce po nás oslaví 100 let své moderní státnosti. Polský národ může svému výročí hrdě říkat 100 let „niepodległośći“.V roce 1920 v (nepochopitelně zapomínané) bitvě u Varšavy, přezdívané „Zázrak na Visle“, Poláci porazili ruské bolševiky, usilující o ovládnutí Evropy. Dávno předtím (v bitvě u Vídně roku 1683) odrazil polský král Jan III. Sobieski turecké jednotky a tak zabránil jedné z největších dřívějších hrozeb dobytí Evropy islámem. Varšavské povstání, protikomunistický odboj, nezávislý odborový svaz Solidarita bojující v době, kdy si Češi a Slováci „hověli“ v normalizaci.

Síla konzervativců v Polsku je přes všechny úspěchy křehká.V nedělních regionálních volbách vyhrála strana Právo a spravedlnost v 9 vojvodstvích (v pěti z nich bude mít většinu), v sedmi zvítězili liberálové. Dosud Právo a spravedlnost vládlo pouze v jednom. Koaliční potenciál má slabý, neboť opozice je silně negativně vyhraněná a ochotná utvářet koalice pouze za účelem vyšachování konzervativců z PiS. I přes všechny mediální interpretace, založené na principu „přání otcem myšlenky“, jsou pro konzervativce volby úspěchem. Průzkumy pro parlamentní volby jim navíc stále přisuzují většinu pro pokračování jednobarevné vlády.

Velmi důležitá je sociální politika polské vlády a její podpora rodin a seniorů. Premiér Morawiecki právem považuje dobrý výsledek PiS v regionálních a komunálních volbách za odměnění výsledků práce vlády. Právo a spravedlnost nabídlo vizi, nabídlo práci a předkládá výsledky. Řeší skutečné problémy lidí, ne podřadná témata. Naproti tomu opozice se stále více spoléhá na výrazně pro-eurounijní rétoriku a strašení odchodem z EU pod vládou PiS. Jak dlouho si polští konzervativci svou dominanci udrží nemůže být jisté.

Jisté však je, že současné politické boje Západu jsou pouze špičkou ledovce.Důsledky „kulturní revoluce“ se ozývají ve všech sférách společnosti, v „novém“ uvažování jednotlivců, v ústupcích západních „konzervativců“. Britský historik Niall Ferguson předložil ve svých přednáškách (vydaných v knížce „Velký rozklad“) představu, že osud civilizace je spojený s kvalitou jejích institucí a institucí demokratického systému rozhodování. Říkal například, že arabské jaro je masivním projevem touhy tamních obyvatel po moderních institucích západního vzoru. Ukázalo se ovšem, že tomu tak vůbec nebylo. Ono totiž na současném stavu Západu a jeho institucí není moc co obdivovat. Nepodléhejme iluzi, že nám sebelepší hospodářský růst a blahobyt, dostupnost zboží a služeb, štědrý sociální stát nebo naopak vláda polo-anarchistická, zaručí budoucnost. Pokud toto bude doprovázeno likvidací morálky, tradic, rodiny, práva na život, mezilidské solidarity a národních států, pak je to „blahobyt pro jednu, poslední generaci“.

O kulturu jde všude. Někde si to lidé a politici uvědomují. Neomarxisté si to uvědomují moc dobře. Uvědomíme si to my, Češi? Uvědomí si to ti, kteří si říkají konzervativci?

lukas-jadrny49294053_0
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč

Celkem za měsíc: 11 264,00 Kč
Vybráno 32.18%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 32 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
7 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.