Ursula
31.7.2019
Kategorie: Politika

Nová šéfka EK si vytkla za cíl Spojené státy evropské. Proti vůli Evropanů

Sdílejte článek:

JITKA MOODY

Spojené Státy Evropské

Naposledy se o Spojených Státech Evropských (SSE) zmínila Ursula von der Leyenová, která na podzim vystřídá mého oblíbence Junkera Drunkera na sesličce prezidenta Evropské Komise, tedy nejvyšším postu v celé Evropě. Ursula prohlásila, že jejím cílem jsou mimo jiných moc prima věci Spojené Státy Evropské.

Tahle myšlenka ovšem v konkrétních zemích EU nebudí úplně nadšení. Dá se bez nadsázky říct, že už současná neformální Franko-Německá říše se sídlem v Bruselu byla jedním z pádných důvodů, proč Britové před 3 lety volili odchod z EU, i když stávající podoba Brexitu je zase ještě jiný příběh. Už dávno nikdo ani nepředstírá, že zájmy EU nejsou ve skutečnosti vůlí Německa a Francie. Je naprosto běžné, že tyto dvě velké evropské ekonomiky něco ukuchtí za zavřenými dveřmi a za chvíli to poslušně odhlasují ve vteřinovém hlasování europoslanci. Francouzský prezident Macron co chvíli vyhlásí, jaká bude podoba EU a komu se to nelíbí, ten musí odejít. Německá kancléřka Merkelová je spíše mužem činu, a tak si jezdí po světě a domlouvá oficiální dohody jménem EU, vzpomeňme například onu dohodu o vracení migrantů s Tureckem, která nefungovala ani na papíře.

SSE už tedy v podstatě existují, jenže oficiálně jim do toho pořád ještě kafrají rebelové z V4 a příležitostně se cuká i Rakousko nebo Itálie a na to, pochopitelně, v Bruselu nemají náladu.

Národ jako umělý konstrukt? Roztomilé

Strašně mne baví výkřiky levicových idiotů, že národní stát je umělý konstrukt a že evropský superstát je prostě nevyhnutelný a máme se s tím smířit. Neumím si přitom představit nic umělejšího a na sílu zpatlaného než právě SSE. Není to ani jako když do pytlíčku hodíte kuličky různých barev a protřepete. Mnohem víc je to jako když se tam snažíte narůzno vecpat bezmála tři tucty úplně rozdílných kravinek a doufat, že se to uvnitř nepokouše.

Jednotlivé státy EU toho mají pramálo společného

Státy EU v žádném případě nespojuje minulost, spíš naopak. Evropská historie je historie států, které se navzájem zrazovaly, napadaly a mydlily se ve válkách o sto sedm. Menší národy, jako Čechy a Moravany, si pak pro sebe zabraly větší národy, často znovu Německo a Francie, prostě kdo zrovna víc ukázal zuby a měl lepší armádu. Přijde mi brutálně odporné, že se po nás chce, ať se naší poměrně čerstvé svobody a vlastního státu ochotně a s úsměvem vzdáme.

Současný trend EU ani náznakem nebere v úvahu rozličnost zájmů svých států a také jejich historie. Příkladem je tolik omílaná migrační politika, která se ovšem snadno vleze do sloganu „Přijmeme vše, jsme humánní.“ Jedním z důvodů má být koloniální minulost Evropy, jak se říká. Přitom pochopitelně jde o koloniální minulost jen některých států, jež se třeba v případě Belgie nebo Francie rovnala genocidě statisíců Afričanů. Jejich dědové byli hovádka, takže jestli to za ně má někdo vyžrat, tak potomci a nikoli sousedé.

Je fakticky úsměvné, když tyhle postkolonialistické země ohrnují frňák nad postkomunistickými zeměmi, protože prý vzhlížíme k Rusku a nemáme ty správné liberální názory. My přitom pořád ještě většinou vzhlížíme k Západu, ale ne k tomu dnešnímu řízenému ultra levicí, ale tomu svobodnému, barevnému a kapitalistickému, na nějž jsme kdysi pokukovali přes ostnaté dráty.

Ono ale nejde jen o rozdíly mezi Západem a Východem. Zájmy francouzského obchodníka se sýry budou jiné, než řeckého hoteliéra, německého pekaře, českého automechanika, italského kavárníka či bulharského stavaře. Jednotlivé státy mají jinak založené i fungující ekonomiky a je jen logické, že potřebují vlastní zahraniční politiku, a ne být jen bezmocnou loďkou v moři superstátu bez špetky národní hrdosti, historie nebo sportovní rivality.

To vím já, víte to vy a ví to normální lidé po celé Evropě. Není důvod tvářit se překvapeně, že to špičky EU ani trochu nedojímá.

Jak toho chtějí asi dosáhnout?

Jediná čestná cesta, tedy celoevropské referendum, zda se voliči chtějí vzdát jedinečnosti národa a státu ve prospěch matky Brusele, nikdy neproběhne. Nikdy se nás nezeptají, nikdy si nevyslechnou naši odpověď. Vědí, jak by dopadli. Kdyby Evropané jen trochu chtěli SSE, určitě už nás dávno zahrnuli studiemi a průzkumy, jak naprostá většina v tom kterém státě chce vyměnit hymnu a vlajku za Evropské společenství pod diktátem Německa a Francie. Mám slabé tušení, že by to formulovali krapet jinak.

Třebaže vize superstátu je holý nesmysl, ten sen v očích extrémních levičáků žije dál.

Jak toho dosáhnout, když celoevropské referendum nepřipadá v úvahu?

Nápovědu jde určitě hledat mimo jiné v dalším výroku von der Leyenové, která by si přála nahrazení stávající zahraniční politiky centrálním befelem z Brusele. „Musíme mít odvahu přijímat zahraničněpolitická rozhodnutí kvalifikovanou většinou,“ zdůraznila ve svém prvním projevu.

Jasně, Lisabonskou smlouvu na ně, na tvrdohlavé národy, co pořád ještě hloupě trvají na svém patriotismu.

Může se zkrátka stát, že se jedno ráno probudíme a v novinách si přečteme, že se v noci sešla skupinka evropských premiérů a ministrů a většinou si odhlasovali, že už nejsme Česká republika, už nejsme nic. Ani ta hvězda na vlajce.

Nemůžu se zbavit dojmu, že jednu nasilu sjednocenou evropskou říši jsme tu jen nedávno měli. A fakt to nedopadlo pro nikoho dobře.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jan Janát 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč

Celkem za měsíc: 11 405,00 Kč
Vybráno 32.58%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 942 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (36 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
35 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.