ABSOLUT

Nová kampaň značky Absolut na Slovensku: Absolutní multikulturní kýč

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (33 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

COM/I. LEHOTSKÝ

Máš nějaké lidi raději než jiné? Tedy ty druhé nenávidíš. Tedy jsi rasista. Tedy by tě měli stíhat. To je mimo jiné součást poselství, které v pondělí na tiskové konferenci v Bratislavě prezentovala manažerka společnosti Absolut Zuzana Magálová, když představila novou reklamní kampaň této značky.

 

“Slovensko žije všemi barvami”, říká slogan reklamní kampaně společnosti Absolut, se kterou se v těchto dnech můžeme setkat ve slovenském veřejném prostoru. Kampaň je zaměřena na to, “aby si co nejvíce Slováků uvědomilo, že barva pleti neurčuje to, kým jsme,” jak říká tisková zpráva.

Kampaň odstartovala skladba “Slovenské maminky, pěkné dcery máte” od slovenského DJ Jimmyho Pé a Slovenky Natálie Dongovej s africkými kořeny, kterou jisté dítě označilo jako “zombie verzi”, pro její podivný začátek. Pointa však přichází na konci, když zpěvačka oděná v kroji svou tvář odhalí až v závěru spotu: “Jsem Natalie, a i já jsem Slovenka. Slovensko už dávno žije všemi barvami, tak se vykašli na předsudky. Pojď žít, nech žít! “Říká. 

41903775_912821425581849_3173465809330634752_oDůvodem pro spuštění takové kampaně podle Magálové bylo, že pro značku potřebují dostat lokálně relevantní obsah, tedy nějaké téma, které je v daném regionu živé. Rozhodli se pro multikulturalismus – vskutku, Slovensko ničím jiným tak nežije jako tématem multikulturnosti …

Mimochodem, účastníci tiskovky dostali jako dárek láhev Absolut vodky se stužkou s folklórním motivem, na níž je našitý text #SLOVENSKOZIJEFARBAMI, v tašce s logem Pernod Ricard – francouzské korporace, která před deseti lety získala značku Absolut. Majiteli Pernod Ricard jsou (vedle menším podílu rodin zakladatelů) většinou investiční společnosti většinou zpoza oceánu, typu Morgan Stanley a pod. Zde tedy vidíme, že kořeny barevné identity původně švédské značky Absolut jsou opravdu autenticky multikulturní, a dali by se použít i jiná slova.

Jak uvedla paní Magálová, součástí kampaně byl i průzkum veřejného mínění na vzorku 1000 respondentů o tom, do jaké míry občané přijímají lidi z jiných kultur. Podle průzkumu jako svého zetě či nevěstu bychom nejraději viděli právě bělocha, jde až o 94% dotazovaných. U ostatních ras se setkáváme spíše s odmítáním: po bělochovi bychom v rodině akceptovali mulata, avšak jde už jen o třetinu dotázaných. Výraznější odmítání vidíme u černochů či Asiatů, když představu, že by dítě jako svého partnera přivedlo Afroameričana či Asiata odmítá až 80% našinců. Nejhůře dopadl průzkum pro Araby, kterých by do rodiny chtělo přijmout jen 11% dotázaných.

Manažerka společnosti Absolut Zuzana Magálová interpretuje tyto výsledky jako rasistické a zatížené předsudky. Její interpretace je však plná zavádění a logických chyb. Podívejme se na to blíže.

Magálová komentuje fakt, že ačkoli jen 56% dotazovaných má osobní zkušenost s člověkem s jinou barvou pleti, většina z nich by lidi jiné rasy odmítla nejen v rodinném životě či kruhu přátel, ale i při zábavě na párty. Tvrdí, že je to předsudek. Nuže, dejme tomu: ale v životě i v mnoha jiných případech musíme dělat vážné rozhodnutí pouze na základě intuice a naše volba je legitimní – například ani s politiky, které volíme, nemáme bezprostřední zkušenost, a přece je to rozhodnutí bráno vážně. Kdo si dovolí tvrdit, že v tomto případě je národ nesvéprávný?

Samotný slogan “Slovensko žije barvami” je v podstatě vulgární manipulace. Ano, máme na Slovensku modré nebe a žluté pampelišky. Ale tak to asi sluníčkáři nemysleli – z kontextu je jasné, že mysleli rasy. A to je hrubé zavádění: lidé si tu žijí ve svých komunitách, Slováci vedle Maďarů, Rusíni, Židé, Češi, a ve velké většině ani zdaleka (zatím) neřeší soužití s ​​exotickými cizinci. Samozřejmě, samostatným tématem je romská otázka …

Magálová: “Jiná barva není nevýhoda, ale jistým způsobem výhoda, protože díky jejich rozmanitosti Slovensko žije všemi barvami a pestrost nám opravdu všem sluší.” Řekněme totéž opačně: kdo je pouze obyčejně česky bílý, má jistým způsobem nevýhodu a jeho bělost mu nesluší. A z tohoto úhlu pohledu se najednou ukazuje, že tento způsob uvažování paní Magálové je jistým způsobem rasistický.

“Věříme, že poselství bude doručeno a také na Slovensku se mnohým otevřou oči a začnou se na svět dívat bez předsudků a hejtů, a budou mít veselejší a pestřejší život,” říká paní Magálová. Otevřeně tedy naznačuje, že my tady na Slovensku mnozí (myslí tu statistickou většinu?) máme oči zavřené a díváme se na svět s předsudky a “hejtmi”. A také říká, že život bez (rasové, ačkoli toto slovo nepoužila) pestrosti je smutnější a fádnější. Chudáci naši předkové, ti pak měli zřejmě život smutný a nudný – většina z nich nepotkala člověka jiné barvy celý život …

“Co oceňujeme jako velmi pozitivní věc je to, že všechny činy, které mají nějaké rasové nebo xenofobní pozadí, prošly nějakou klasifikací a spadají pod speciální útvar, který je činný v trestním řízení a díky této rekvalifikaci se děje to, že policie mohla začít věnovat lepšímu, otevřenějšímu světu a to číslo je velmi alarmující, protože za poslední půlrok se policie začala věnovat činům, kterých je více než součet za roky 2014 a 2015. “Konečně se paní Magálová dotkla kromě vzletných frází i podstaty myšlenkového směrování celé věci …

“Stop nenávisti,” říká Magálová jménem kampaně Absolut. Ale je něco nenávistné vůči černovláskám na tom, pokud se mi líbí blondýnka? Co je nenávistné na tom, pokud si většina obyvatel přeje žít v tradičních komunitách tak jak žili dosud po staletí, bez exotických cizinců? Jsem přesvědčen, že kdyby v průzkumu byla otázka “Máte sympatie k exotickým lidem žijícím si svým způsobem života ve svých zemích?” Tak by velká většina Slováků odpověděla ano. Toto přece vůbec není o nenávisti. A kromě toho: drtivé většině lidí nevadí jednotlivec. V dobách socialismu, kdy sem chodili studenti z Angoly, Kuby či Vietnamu, málokdo s nimi měl problém, naopak, lidé se s nimi rádi seznamovali a přátelili: nešel z nich strach, protože nepředstavovali ohrožení. Zato dnes je zde poměrně realistická možnost, že cizinci, kteří sem přicházejí, budou tu za pár let mít své uzavřené enklávy, tak jako v západní Evropě. Vznikne komunita, ghetto a pak už jde o soupeření o životní prostor. A toto také není ani nenávist ani předsudek, jen zcela racionální uvažování o holé životní realitě. V této souvislosti mluvit o nenávisti je prostě odporné zavádění zcela ignorující tisíce let historie, během které naši předkové tuto zem v krvi bránili, aby na ní mohli žít jejich potomci a ne exotičtí cizinci.

“Jsme si jisti, že pestrost a odlišnost každého z nás naši zemi sjednocuje a posouvá vpřed,” říká Magálová. Podle ní Absolut věří, že čím více odlišností se spojuje, tak tím je svět pestřejší, inspirativnější, a krásnějším místo na život. Škoda, že pro toto bizarní tvrzení neuvedla žádné důkazy – a zejména alespoň jeden příklad některého z evropských národních států, kde by snad takový experiment dlouhodobě fungoval. 

Pestřejší, inspirativnější, hezčí … i v ZOO by se někomu mohlo zdát hezčí, inspirativnější a pestřejší, kdyby byly všechny zvířátka naaranžované spolu do jedné klece: srnka, tygr, žralok i pštros. Otázka jen je, zda by jim tam bylo všem spolu dobře a jak dlouho by jim to vydrželo v té “inspirativní” podobě.

Zdroj a celý článek: I. Lehotský, hlavnespravy.sk

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2018: *****

Václav Komrska 3000,- Kč, René Chrobok 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Vladimír Janeček 100,- Kč, Zdeněk Pernický 300,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Jiří Kolátor 100,- Kč, Jan Vokáč 100,- Kč, Svatava Visser 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Anonymní dárce 288,21 Kč (0,0020 BTC)

Celkem za měsíc: 8 288,21 Kč
Vybráno 23.68%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
51 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.