Standing-at-a-Crossroad
3.5.2017
Kategorie: Historie

Nikdo to za nás nezařídí

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

Pořád doufáme na příchod nějakého spasitele. Někoho zázračného, kdo vztažením ruky zacelí rány a vyléčí smrtelné nemoci společnosti. Myslím tím společenský marasmus, ztrátu pokory a mravnosti. Obecnou krizi morální i duchovní.

Bez morálky v lidech je nutno gradovat represi, protože chybějící duševní a mravní hodnoty musí suplovat strach. Utahování šroubů.

Zákony ale samy o sobě nic neřeší. Po Masarykovi nám zbylo heslo: „Nebát se a nekrást!“. Jenže my se právem bojíme každého dalšího vládního rozhodnutí, a když máme příležitost, krademe.

Lidé jsou velmi unavení. Chtěli by zpět jednoduchost. Přehledný, pochopitelný svět. A když jej nenajdou ve svém mravním étosu, hledají jinde. V marxismu, nacionálním socialismu, nebo třeba v radikálním klerikalismu.

Už jsem o tom psal: elity národa, vzory, jsme si zničili, nebo je vyhnali do potupné emigrace. Buď skutečné, nebo vnitřní. Od koho máme odkoukávat, jak se slušný člověk chová? Od Sobotky? Babiše? Nebo snad od pana presidenta?

Jen v několika obdobích našeho státu lid masově ctil své představitele. Pan president Masaryk, bez ochranky, vsedal na koně a jel, kam jej srdce táhlo. A každý, kdo jej uviděl, jej s úctou zdravil a po zbytek života vzpomínal a vyprávěl vnukům, že osobně mluvil přímo s Panem presidentem.

Podobné období nastalo v krátkém jarním poločase osmašedesátého roku, kdy se pokusila vládnoucí strana reformovat nereformovatelné. Lid vnímal vládu jako svoji, Dubček se chodil koupat na veřejnou plovárnu, nebo se prostě na rozhovor do rozhlasu přivezl sám, bez vládního šoféra. Podpisem Moskevských protokolů však o tuto důvěru přes noc přišel. Nejen on.

Když se pokusil jít mezi lidi na plovárnu Topolánek, dostal do kebule šutrem. I řadě dalších bych dnes radil nechodit na plovárnu bez dvaceti goril.

Neumím si na veřejné plovárně, v plavkách, mezi svým lidem, představit ani Gustáva Husáka, ani Václava Klause, ani Miroslava Kalouska, ani předlouhý výčet dalších.

Geniálně to uměl vystihnout obrazem Karel Kryl: Na rohu ulice vrah o morálce káže…

Ale nemůžeme doufat, že kdokoliv z mocných se jednoho rána probudí a řekne si: „Proboha, co jsem to dělal?“ A začne být jiným, lepším člověkem. Všem těmto mocným jde stále jen o to machiavellistické: mít moc. Úplně stejné to bylo s komunistickou mocí, stejné je to se současnou „demokratickou“ mocí. Co nejdéle si užívat žranic, luxusního chlastu, výletů do celého světa, ale hlavně moci. V plné nahotě ukazoval toto okázalé pohrdání lidmi ve své buranské hlouposti Jiří Paroubek.

Abych nebyl nařčen z nekonstruktivního postoje, nebo nihilismu, je třeba:

Moc se sama nikdy dobrovolně nevzdá, nikdo to za nás nezařídí. My musíme. My sami, s vědomím odpovědnosti a důsledků za tato rozhodnutí, vlastní silou:

  1. Odebrat moc z rukou současných politiků, rozličných zájmových anátlakových skupin.
  2. Pokud vůbec zastupitelská demokracie, pak s tvrdými kontrolními mechanismy, nejen formou rychlého právního postihu politických a byrokratických viníků, ale i jejich nekompromisním ekonomickým postihem – zbabraný kšeft za miliardu? Platíš miliardu. Nemáš? Tak do lochu. Vhodné měřítko by mohlo být 1 milión = 1 rok.
  3. Důsledné oddělení výkonné, soudní a zákonodárné moci.
    1. Nové zákony pouze se souhlasem kvalifikované většiny lidu, jinak žádný nový zákon.
    2. Moc soudní podléhající veřejné kontrole. Lépe: své soudce by si měl volit lid odvozeně od jejich osobního mravního fundamentu a důvěry v jejich zdravý selský rozum. Nikdy na doživotí, nikdy svévolí jiného pilíře moci. Opakovaně tvrdím: porotní soudy z namátkově vybraných občanů jsou lepší – soudce pouze dozírá na zákonnost procesu a signuje rozhodnutí poroty.
    3. Výkonná moc nesmí učinit nic, co není v zájmu drtivé většiny lidu – což v důsledku povede k tomu, že se stane se vším svým aparátem zbytečnou, až na několik výjimek.

Jiří Gruša vyslovil: „Demokracie nemůže předstírat lepší lid, než má.“ Já bych se to pokusil korigovat výrokem: Dokažme sobě i jim, že v sobě máme více slušnosti, cti a mravů, než většina z nich“.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Anonym 222,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Bc. Romana Kopecká 500,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Jiří Sika 250,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Robert Schlesinger 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Renata Doležalová 100,- Kč, Martin Černý 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Jiří Dostál 200,- Kč, Anonym 673,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Suchý 500,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Karel Jeřábek 163,- Kč

Celkem za měsíc: 15 364,00 Kč
Vybráno 43.89%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 111 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (22 votes, average: 4,36 out of 5)
Loading...
politicon.cz