Nigel-Frage
22.9.2017
Kategorie: Politika

Nigel Farage v Praze: Následujme příkladu Brexitu

Sdílejte článek:

LUBOŠ ZÁLOM

Včera navštívil Prahu britský politik, europoslanec za UKIP, Nigel Farage. Připomněl ve svém projevu českým euroskeptikům, že snaha na znovuzískání suverenity na bruselském politickém molochu má smysl.

Nigel Farage je jednoznačně nejviditelnějším symbolem odporu svobodně smýšlejících lidí proti růstu eurobyrokratické moci nad našimi životy. A připomíná, že, i když by si to tak mnozí přáli, jednou vstoupit do EU rozhodně neznamená, že s ní musíme jít na věčné časy a nikdy jinak. A že, navzdory tomu, co se nám bruselskou politickou aristrokracií financovaná propaganda snaží vtlouct do hlavy, politikům EU nejde o nějaký svobodný trh, svobodný pohyb osob, nebo snad dokonce o mír na evropském kontinentě. Protože EU je jednoznačně politcký, mocenský projekt, nikoliv projekt postavený čistě na ekonomických základech, klíčovým modem operandi jeho prominentních exponentů je bezohledné používání moci, za každou cenu, bez ohledu na realitu, na lidi, a nakonec i bez ohledu na nevyhnutelné následky.

Členy jednoho takového ryze mocenského, politického projektu jsme už jednou byli – a není tomu zase tak dávno. Stejně jako nyní v případě našeho členství v EU jsme se součástí takového projektu stali na věčné časy, podle přání tehdejších politiků, kteří se ve své ničemnosti a ohavnosti jen málo lišili od těch dnešních, s jiskrami v očích budujících evropský svaz. Ty jejich věčné časy nakonec netrvaly tak dlouho. A stejně jako jsme se po pár desetiletích vymanili, třebaže ani ne tak z našeho přičinění ale spíše díky vnějším vlivům, z okovů tohoto prvního politického projektu, tedy sovětského bloku, můžeme se nyní zbavit i okovů, které se ve své pravé podstatě, svým filozofickým a ideologickým základem liší pouze v barvě hvězd, jimiž jsou ozdobené.

Evropa zažívá vlastně již třetí snahu o politickou integraci v jednom velkém mocenském projektu. Kromě sovětského bloku, který se jen díky urputné snaze Spojených států držel v hranicích, jejichž součásti jsme bohužel byli i my, se stejnou optikou musíme dívat i na integrační projekt nacistického Německa, jehož ekonomické základy se v zásadě od dnešních plánů Bruselu příliš neliší. Základy jsou obdobné – pouze politické prostředky se změnily, nebo lépe řečeno nejdou do takových extrémů. Tedy alespoň zatím. Neutěšujme se tím, že snad dnešní kolektivisté a etatisté jsou o něco civilizovanější a ohleduplnější, než byli jejich předchůdci před sedmdesáti či padesáti lety. Ve své nenávisti vůči svobodě se jim hravě vyrovnají.

Jednotný trh, jednotná zahraniční politika, vnitřní normy na to či ono, jeden vůdce. Jedna říše. Bez ohledu na to, zda má na vlajce rudou hvězdu, hákový kříž nebo žluté hvězdy v modrém poli, jde v zásadě o to samé. Dokonce i ten nejotřepanější argument, že Evropská unie je projektem, který na evropském kontinentě zavede věčný mír a odstraní navždy nebezpečí války, je naprosto falešný a odkazuje na předchozí dva mocenské integrační projekty. Pokud by totiž Evropu ovládli sovětští komunisté nebo němečtí nacisté, a vládli zde tvrdou rukou a bezohledně smetli každou opozici, nepochybně by se, z formálního hlediska, takový stav dal nazvat mírovým. Jednotlivé státy by přestaly existovat, a jedno mocenské centrum, ať už usazené v Berlíně nebo v Moskvě, by si řídilo celoevropskou politiku pod svém, bez nutnosti řešit jakékoliv konflikty. Ve skutečnosti by však takový režim vedl permanentní válku proti lidem, proti veřejnosti, proti jakémukoliv projevu individualismu. Jenomže stejnou válku nyní vede i Evropská unie. Naštěstí je zatím opatrná a nevolí, nebo lépe řečeno ještě nemá, skutečně účinné prostředky, jak opozici a individualismus potlačit. Zatím.

Včerejší projev Nigela Farage nepochybně každému euroskeptikovi v České republice vlil naději, že se můžeme z tohoto žaláře národů dostat, budeme-li důslední a že, i když se bruselský moloch, s celou svou armádou mediálních odborníků a propagandistů zdá neporazitený, jeho konec může být rychlejší, než se snad nyní zdá.

A věřím, že touto nadějí jsou naplněni i ti, kteří včera před Národním domem na Vinohradech, kde se návštěva Nigela Farage konala, viděli asi šest nebo sedm zoufalých eurofanatiků mávajících modrou vlajkou a transparentem s nápisem “Brexit potápí Evropu” (volná citace): jestliže se tito lidé dokázali sejít pouze v tak chabém počtu, místo toho aby uspořádali skutečně masovou demonstraci, s tisícihlavým davem nadšených příznivců skvělých zítřků pod modrou, žlutě hvězdnatou vlajkou, tak to s jejich sílou nebude tak hrozné.

Nakonec je to jen na nás. Můžeme si sami zvolit, zda naši republiku budou zastupovat sebevědomí politici, jimž bude na srdci ležet především prospěch tohoto národa, nebo zda se na další čtyři roky vrhneme do náruče probruselských, poslušných vazalů, kteří nebudou váhat dále prodávat naši suverenitu, naši prosperitu i naši bezpečnost. Můžeme to změnit. A můžeme jednou i dát Bruselu sbohem!

lubos-zalom8847970_0
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2019: *****

František Šmíd 600,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč

Celkem za měsíc: 6 738,00 Kč
Vybráno 19.25%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 23 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (26 votes, average: 4,54 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
22 komentářů

Napsat komentář: Daja Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.