
Nigel Farage v Praze: Následujme příkladu Brexitu
LUBOŠ ZÁLOM
Nigel Farage je jednoznačně nejviditelnějším symbolem odporu svobodně smýšlejících lidí proti růstu eurobyrokratické moci nad našimi životy. A připomíná, že, i když by si to tak mnozí přáli, jednou vstoupit do EU rozhodně neznamená, že s ní musíme jít na věčné časy a nikdy jinak. A že, navzdory tomu, co se nám bruselskou politickou aristrokracií financovaná propaganda snaží vtlouct do hlavy, politikům EU nejde o nějaký svobodný trh, svobodný pohyb osob, nebo snad dokonce o mír na evropském kontinentě. Protože EU je jednoznačně politcký, mocenský projekt, nikoliv projekt postavený čistě na ekonomických základech, klíčovým modem operandi jeho prominentních exponentů je bezohledné používání moci, za každou cenu, bez ohledu na realitu, na lidi, a nakonec i bez ohledu na nevyhnutelné následky.
Členy jednoho takového ryze mocenského, politického projektu jsme už jednou byli – a není tomu zase tak dávno. Stejně jako nyní v případě našeho členství v EU jsme se součástí takového projektu stali na věčné časy, podle přání tehdejších politiků, kteří se ve své ničemnosti a ohavnosti jen málo lišili od těch dnešních, s jiskrami v očích budujících evropský svaz. Ty jejich věčné časy nakonec netrvaly tak dlouho. A stejně jako jsme se po pár desetiletích vymanili, třebaže ani ne tak z našeho přičinění ale spíše díky vnějším vlivům, z okovů tohoto prvního politického projektu, tedy sovětského bloku, můžeme se nyní zbavit i okovů, které se ve své pravé podstatě, svým filozofickým a ideologickým základem liší pouze v barvě hvězd, jimiž jsou ozdobené.
Evropa zažívá vlastně již třetí snahu o politickou integraci v jednom velkém mocenském projektu. Kromě sovětského bloku, který se jen díky urputné snaze Spojených států držel v hranicích, jejichž součásti jsme bohužel byli i my, se stejnou optikou musíme dívat i na integrační projekt nacistického Německa, jehož ekonomické základy se v zásadě od dnešních plánů Bruselu příliš neliší. Základy jsou obdobné – pouze politické prostředky se změnily, nebo lépe řečeno nejdou do takových extrémů. Tedy alespoň zatím. Neutěšujme se tím, že snad dnešní kolektivisté a etatisté jsou o něco civilizovanější a ohleduplnější, než byli jejich předchůdci před sedmdesáti či padesáti lety. Ve své nenávisti vůči svobodě se jim hravě vyrovnají.
Jednotný trh, jednotná zahraniční politika, vnitřní normy na to či ono, jeden vůdce. Jedna říše. Bez ohledu na to, zda má na vlajce rudou hvězdu, hákový kříž nebo žluté hvězdy v modrém poli, jde v zásadě o to samé. Dokonce i ten nejotřepanější argument, že Evropská unie je projektem, který na evropském kontinentě zavede věčný mír a odstraní navždy nebezpečí války, je naprosto falešný a odkazuje na předchozí dva mocenské integrační projekty. Pokud by totiž Evropu ovládli sovětští komunisté nebo němečtí nacisté, a vládli zde tvrdou rukou a bezohledně smetli každou opozici, nepochybně by se, z formálního hlediska, takový stav dal nazvat mírovým. Jednotlivé státy by přestaly existovat, a jedno mocenské centrum, ať už usazené v Berlíně nebo v Moskvě, by si řídilo celoevropskou politiku pod svém, bez nutnosti řešit jakékoliv konflikty. Ve skutečnosti by však takový režim vedl permanentní válku proti lidem, proti veřejnosti, proti jakémukoliv projevu individualismu. Jenomže stejnou válku nyní vede i Evropská unie. Naštěstí je zatím opatrná a nevolí, nebo lépe řečeno ještě nemá, skutečně účinné prostředky, jak opozici a individualismus potlačit. Zatím.
Včerejší projev Nigela Farage nepochybně každému euroskeptikovi v České republice vlil naději, že se můžeme z tohoto žaláře národů dostat, budeme-li důslední a že, i když se bruselský moloch, s celou svou armádou mediálních odborníků a propagandistů zdá neporazitený, jeho konec může být rychlejší, než se snad nyní zdá.
A věřím, že touto nadějí jsou naplněni i ti, kteří včera před Národním domem na Vinohradech, kde se návštěva Nigela Farage konala, viděli asi šest nebo sedm zoufalých eurofanatiků mávajících modrou vlajkou a transparentem s nápisem “Brexit potápí Evropu” (volná citace): jestliže se tito lidé dokázali sejít pouze v tak chabém počtu, místo toho aby uspořádali skutečně masovou demonstraci, s tisícihlavým davem nadšených příznivců skvělých zítřků pod modrou, žlutě hvězdnatou vlajkou, tak to s jejich sílou nebude tak hrozné.
Nakonec je to jen na nás. Můžeme si sami zvolit, zda naši republiku budou zastupovat sebevědomí politici, jimž bude na srdci ležet především prospěch tohoto národa, nebo zda se na další čtyři roky vrhneme do náruče probruselských, poslušných vazalů, kteří nebudou váhat dále prodávat naši suverenitu, naši prosperitu i naši bezpečnost. Můžeme to změnit. A můžeme jednou i dát Bruselu sbohem!
Redakce
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2019: *****
Milan Tahovský 1000,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Petr Macura 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Jitka Rytířová 800,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Věra Heyduková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlatimil Běhan 50,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Tomáš Foldyna 751,44 Kč (30 eur), Jan Slába 200,- Kč, František Kašpárek 100,- Kč
Celkem za měsíc: 5 456,44 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Latest posts by Redakce (see all)
- Některé spory se přeci nedají vyhrát - 23.2.2019
- Ischiasem (alkoholem) postižení - 23.2.2019
- Jak se baví internet: Stahujte si uprchlíky - 23.2.2019
Donedávna jsem ještě věřil v reformovatelnost Evropské unie. To už je minulostí. Tak jako každý socialistický projekt, ať jej nazveme fašismem, nacismem nebo komunismem či eurooptimismem, je v zásadě nereformovatelný, neboť je špatný již ve svých základech. Dopřejme tedy EU jako každému umírajícímu dostatek klidu k odchodu z tohoto světa, nebraňme její eutanasii. Nesnažme se ji za každou cenu křísit. Mohli bychom z ní nakonec vytvořit věčnou nemrtvolu.
Pokud vznikne nový projekt obchodní a celní unie, bude to jedině dobře. Ale už to nesmí být společenhství politické a měnové. Král je mrtev, ať žije král!
Král je mrtev, ať žije král!
O tom jaký je to projekt svědčí právě Brexit. EU se nedokáže rozejít s Británií důstojně. Ono to ani nejde, když se podíváme co za exoty, kteří se nominovali do čela EU. Británie měla přistoupit na tvrdý Brexit. Takhle jenom ztrácí čas. Přece jenom, na rozdíl od nás, mají jejich strany nějakou historii a tradici a snadněji se vyrovnají se ztrátami.
Taky bych chtěl věřit, že vznikne nový projekt obchodní a celní unie. Jenže co všechno ještě dokáže EU zničit a jak, zatím nevíme. U Schengenu se jí to daří. Kdoví jak dopadne EURO po měnové krizi. Rozeštvávání států mezi sebou také ovládá dokonale.
Ano, ta nedůstojná řevnivost je až zahanbující. Namísto skutečných politiků – graciézních diplomatů respektujících to, co je nazýváno politickou kulturou, obsadila vůdčí místa v EU i v řadě unijních zemí parta pokřikujících trhovců, jimž jsou pocity jako slušnost, respekt, stud a hanba něčím zcela neznámým a na hony vzdáleným.
Takze nastolenie ultrapravicovej radikalnej diktatury sovinistickych imperialistov financneho kapitalu, nimi obhajovanej ako ich snaha o zachranu pravicovych konzervativnych spolocenskych hodnot v spolocnosti – fasizmus, ultrapravicova ideologia, ktora fasisticky teror rozsiruje aj o nacionalizmus (o tezu nadradenosti vlastneho naroda) a rasizmus, k comu samozrejme patria aj vyhladzovacie tabory pre buzerantov a prislusnikov vybranych narodnosti a etnickych skupin – nacizmus, spolocnost kladuca na prve miesto cloveka a preto garantujuca kazdemu svojmu obcanovi pracu a ekonomicke zabezpecenie do konca jeho zivota, bez existencie akychkolvek politickych stran – komunizmus a likvidacia suverennych statov, likvidacia ich hranic, pravomoci, narodnych mien, konzervativnych spolocenskych hodnot, LGBTIQ, genderizmus a multikulturalizmus, to su vsetko socialisticke projekty…
Este stastie, ze kapitalizmus nikdy neexistoval, ze vzdy existoval len ten korporatny fasizmus, lebo v tvojej kotrbe by inac aj kapitalizmus urcite bol socialistickym projektom… Ty musis strasne trpiet, ked si takto uvedomujes, ze okrem teba a zopar inych posahancov z PP, su na svete len sami socialisti…
Dufam, ze ako spravny praviciar mas doma aspon nejaku brokovnicu… Cim skor ju nabi, odisti, strc si jej hlaven do huby a potiahni za spust… Urobis tym obrovsku sluzbu nielen sebe, definitivnym ukoncenim svojho utrpenia, ale aj celemu ceskemu narodu… Ver mi, zbavenie sa blbcov kazdemu narodu len prospeje…
Kto vie, čo im to krčmárka na tej schôdzi do tých prepálených gágorov nalievala, keď zbadala takú smečku priožratých bolševikov.
Prd, fermentuje Komunistický manifest.
ne, je to normální ču..rák!
Málokdy s Vámi, Werwolfe, souhlasím, ale tady musím.
Jen si dovolím jednu poznámku – není čas na to nechávat EU “zemřít v poklidu”. To by bylo možné, kdyby umírala přirozeně. EU ale umírá na nebezpečnou nákazu – nákazu neomarxismem. A ten je, sviňa, velmi infekční. Navíc, chcípající kobyla EU jej plive daleko široko okolo sebe. Dá se očekávat pomalé, bolestivé umírání a hrozí akutní nebezpečí nákazy.
Slušný cowboy takového koně nenechá se trápit. Slušný cowboy mu pomůže jednou rychlou mezi oči.
Toto je projekt řízený od vlajky z hvězdami a pruhy-co na tom,že ta hvězda je bílá…
„Je jako mladší bratr,“ řekl o Machovi Farage. „Stojím za ním na sto procent,“ dodal
Jestliže „Brexit potápí Evropu“ (volná citace), tak je to velice vratké plavidlo a bylo by třeba včas vystoupit.
kdyby se potopila včera, bylo to pozdě
29! 29! 29!!!
Czexitu netřeba.Je zapotřebí zůstat mimo “tvrdé jádro Sojuzu” a zbytek se dostaví sám.Ale je životně důležité odolat zrádnému mámení Sirén z brusele a zůstat mimo “tvrdé jádro”.Pak už to může být jenom dobrý.
ne, pokud zůstaneme v EU, bude tady za chvíli černo a až bude parazitů 10 %, pak už nedokážeme nic, ani vystoupit… kdo bude tu chátru živit? EU nepotřebujeme k ničemu, mladí inteligentně oponují, že mají levné volání – no to je do p*dele argument. takže raději muslimáka na každém rohu ale levný tarif? no, jestli jsme opravdu tak blbí, tak dobře nám tak (ale doufám, že nejsme)
Jediná malá výtka autorovi.
Přestaňte už konečně užívat pojem EUROSKEPTIK, začneme používat pojem EUROREALISTA.
Já bych spíše řekla normální člověk….Europrdi a eurosajuz jsou protievropští.
http://ceskoaktualne.cz/2017/09/zpravy-ze-sveta/neuveritelne-nemecky-ministr-vnitra-moskva-se-voleb-nevmesovala/
http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/zpravy/americti-predstavitele-byli-nachytani-pri-lzi-o-ruskych-hackerech/
To Varholík se svými špyjóny nevydejchá.
Hm, ako tak pozerám poreferendové nálady v Británii, tak úspech alebo fiasko brexitu zatiaľ vyzerá na cca. 50 – 50 %. Zase sa ukazuje, že je ľahšie niečo rozdrbať, ako rýchlo a účinne nastoliť adekvátnu náhradu. Farage, u mňa len Hogo Fogo, asi tuší, že tancuje na veľmi tenkom ľade, a je na najlepšej ceste stať sa politickou mŕtvolou. Tak nečudo, že si chodí vylepšovať náladu medzi „svojich“ do zahraničia, hehe. Jeho UKIP voliči už poslali do prepadliska, keďže v posledných voľbách dostal iba cca. 2 %. A už nehovoriac a ďalších „pridaných hodnotách“ brexitu, ako hroziaci rozpad kráľovstva, keďže väčšina Škótov si želá zotrvať v EÚ. A tu je asi namieste sa pýtať, prečo jedným vyhovuje ten „žalár“ národov a druhým nie. Pričom Škóti nikdy nepatrili k submisívnym národom. Žeby vsádzali na to, že sebavedomou reprezentáciu dosiahnu viac v rámci EÚ, ako mimo nej ?
Ad suverenita. Nechcem brať ilúzie, ale v dnešnom všemožne záujmami prepojenom a zároveň do geopolitických blokov usporiadanom svete suverenita malých národov/štátov začína a viacmenej končí pri rozhodovaní, do ktorého bloku by si želali patriť. A ešte ani vtedy to nemajú celkom isté, ako to ukazujú niektoré prípady, hehe. To samozrejme neznamená, že by nemohli získať rešpekt dôstojným prejavovaním názoru, ekonomickými, vedeckými či kultúrnymi výkonmi. Ale ak by niekto fantazíroval o neutralite, tak na to treba veľa peňazí, silnú armádu a garancie od veľmocí. A to nie je prípad Slovenska a asi ani Česka.