time-is-money-1059988_960_720
6.1.2016
Kategorie: Ekonomika

Nezamýšlený odkaz švýcarského referenda: Světový peněžní systém se potápí!

Sdílejte článek:

JÁN ZÁVACKÝ 06|01|2016

Mocenské zřízení ve Švýcarsku je kombinací res publica a demokracie. Toto unikátní zřízení dospělo jako první ve světě k pokusům významně změnit stávající peněžní systém, v principu stejný ve všech zemích (zřejmě). Prvním pokusem bylo referendum o zvýšené krytí peněžní zásoby zlatem (neúplný zlatý standard). Konalo se zhruba před rokem. Druhý pokus přichází nyní (referendum by mělo vést k úplné přeměně peněžního systému, banky by mohly půjčovat jen peníze, kterými reálně disponují) a má za cíl vyloučit z tvorby peněz soukromé banky a ponechat tuto funkci pouze centrální bance. Oba pokusy se snaží subjektivním řízením změnit podstatu jsoucího peněžního systému. Pokud pomineme dílčí majetkovou motivaci, jsou to čestné, ale zoufalé pokusy řešit problém, který má jen jediné řešení – objektivní rozpad.

Prvním důvodem zoufalství je propojení světového peněžního systému. Švýcarský frank se veze ve stejném vlaku jako ostatní měny vyspělého světa. Vlak na svahu a bez brzd, který nabírá rychlost. Toto propojení nutí frank v dlouhodobém měřítku také nabírat své inflační zrychlení. Při pomalém zrychlování mohla švýcarská ekonomika těžit ze své silnější měny. Dovoz surovin a polotovarů byl levný a vývozní ceny mohly být konkurenceschopné. Při rychlém zrychlování ale nastávají problémy – frank posiluje stále častěji s větší rychlostí než inflační růst konkurenčních cen v zahraničí. Pro záchranu zahraničního obchodu musí proto inflačně oslabit a dále dlouhodobě oslabovat.

Druhým důvodem je to, že referendum nemůže vyřešit dosavadní důsledky inflace. I ve Švýcarsku vznikaly investice, které nejsou dostatečně efektivní. Jsou výsledkem levných peněžních služeb. Bez nich by se neuskutečnily. I hypotéky jsou ve Švýcarsku ve větším rozsahu než by dovolila neinflační měna. Totéž platí i pro spotřební úvěry. Totéž i pro státní radu. (Podobá se na vládu, ale její “vláda” je tak omezená občany, že se opravdovou “vládou” nedá nazvat). Zastavení inflace by spustilo několik mechanismů. Snížila by se úvěrová nabídka, to by vyvolalo potřebu akumulovat kapitál, čímž by se snížily investice. To by zase snížilo zaměstnanost. Snížily by se spotřebitelské úvěry i hypoteční úvěry. Všechno by to vedlo k deflaci a platební neschopnosti dlužníků. Pro ilustraci to stačí.

Třetím důvodem zoufalství je samotná představa užitečnosti takového kroku. Příčinou rizikovosti a škodlivosti dnešních peněz není osoba jejich tvůrce, ale jejich inflační podstata. Centrální banka musí dnes tvořit stejně škodlivé peníze jako soukromá. Po jejich vytvoření je může hypoteticky i rozdávat. To by ale museli Švýcaři rozhodnout v referendu komu. Při exponenciálním charakteru inflačních peněz by je nakonec musel dostávat pravidelně každý a stále více. Pokud je centrální banka nemůže rozdávat, musí je jen půjčovat. To jsme však pouze na začátku – banky by je půjčovaly dál, získávaly by úrok a jistinu vracely za nižší úrok centrální bance. Úvěrová nabídka by rostla tedy stejně jako předtím, špatné investice a spotřeba stejně. Nezapomínat! Hybnou silou je inflační cíl (růst cen).Ten rozhoduje, ne tvůrce peněz.

Švýcarské zoufalství má ale i pozitiva

Prvním je odhalení zhoubnosti peněžního systému, který nelze obejít, a kterému dosud málokdo věnoval zájem. Švýcarské referendum a celý jeho demokratický systém stále více poutají pozornost a přenášejí diskuse o problémech do Evropy a světa. Švýcarští občané jsou díky svému systému nuceni řešit problémy, o nichž většina občanů v jiných zemích nemá ani potuchy. Odhalení ničivosti inflačního měnového systému umožňuje hledat řešení a společenskou dohodu ještě dříve, než se takový systém rozpadne. Švýcaři nakonec k takovému hledání nechtěně nutí i nás.

Druhým pozitivem je odhalení profitu malých skupin lidí v bankovním a mocenském sektoru. Ve Švýcarsku je to omezeno prakticky pouze na banky, ale občas se vyskytne neoprávněný zisk i v mocenských pozicích. Mnohem výraznější je to v čistě republikánských zařízeních. Oligokratická seskupení prakticky převzala moc v těchto státech a jsou de facto vládci celého světa. Přibližují se více k autokratům než demokratům. Mezi nimi a například čínskými komunisty, jsou stále menší rozdíly.

Švýcarské pokusy návratu k opravdu pevné měně jsou marné. Existuje pouze jediná cesta k nápravě peněžního systému světa – objektivní kolaps a z něj vyplývající důsledky. Ne jedné banky, ne jedné země, ne jednoho seskupení zemí. Celého světa a najednou. Je čas analyzovat peněžitou současnost i budoucnost a problémy s ní spojené. Švýcaři s tím již začali.

Bude bankovní, stranická a hospodářská oligarchie řešit naše problémy, nebo své? Dokáže své problémy řešit, nebo raději rozpoutá válku ve jménu ideálů? Máme nějaké osvědčené mocenské nástroje na její ovládání jako ve Švýcarsku? Existuje klidná cesta dalšího vývoje?

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2021: *****

Josef Budějovský 500,- Kč, Jiřina Kozáková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Rene David 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, ing. Jiří Babinský 500,- Kč, Věra Baarová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Lubomír Vylíčil Phar. 5000,- Kč, Novákovi 500,- Kč, Marek Janičko 100,- Kč, Vlastimil Kadlec 2000,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Michaela Wurmová 1000,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Hojdar 150,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, MUDr. Ive Niemcová 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč

Celkem za měsíc: 16 050,00 Kč
Vybráno 45.85%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 63 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,91 out of 5)
Loading...