Nevím co mám dělat?!
MICHAL KLAŠKA
Poslední post pár lidí zaujal a i když se zcela minul s adresáty (dosud přišly z médií dvě odpovědi a ani jedna nestojí za zmínku), tak jsem se rozhodl kout železo, dokud je žhavé, a trošku to posunout dál. Setkal jsem se s několika reakcemi ve smyslu: “Co teda mám dělat, aby se něco změnilo?”. Pojďme si to tedy v následujícím textu hezky shrnout. Zdůrazňuji, že je to moje interpretace toho, jak chápu současnou situaci a cestu z ní. A ještě upozorňuji na dvě věci, bude to zase strašně dlouhé a nebude se nám to nikomu líbit ani za mák.
Minulý příspěvek jsem adresoval médiím, zcela bez odezvy. Nicméně nerad bych, aby to vyznělo tak, že by měla být odpovědnost přesouvána právě na ně. Média stejně jako politické špičky téměř nikdy nezačnou vytvářet nějakou vlastní, iniciativní agendu, nýbrž do větší míry reagují na společenskou poptávku.
Nejprve si prosvištěme nějaká data, zaokrouhluji dolů, ať je to méně čísel, ke každé statistice přikládám graf se zdrojem dat:
- Největší producenti skleníkových plynů dle regionu
Čína: 23 %, USA 14 %, Asie a Pacifik 13 %, EU 9 % atd. - Největší producenti skleníkových plynů dle regionu kumulativně (tedy kolik daný region vyprodukoval skleníkových plynů od roku 1750 dosud)
USA 26 %, EU 22 %, zbytek Evropy 12 %, Čína 12 % atd. - Produkce skleníkových plynů dle odvětví
Energie 59 %, Doprava 16 %, Sídla 9 %, Zemědělství 7 %, Průmysl 7 %, Ostatní 0,2 % - Vývoj spotřeby fosilních paliv viz graf
- Vývoj produkce plastů globálně viz graf
- Produkce plastů dle odvětví v tunách
Obaly 146 000 000, Stavebnictví 65 000 000, Ostatní 59 000 000, Textil 47 000 000, Spotřební zboží 42 000 000, Doprava 27 000 000, Elektronika 18 000 000, Průmyslové stroje 3 000 000 - Produkce plastů dle regionu viz graf
- Podíl emisí z dopravy (https://ec.europa.eu/clima/policies/transport_en)
Silniční 73 %, Letecká 12 %, Námořní 10 %, Železnice 1 %, ostatní 2 % - Vývoj množství vyrobených aut (https://en.wikipedia.org/…/List_of_countries_by_motor_vehic…)
– 1960 – 10 000 000, 1990 – 42 000 000, 2015 – 88 000 000 - Množství poražených zvířat ročně
– 1960 – 7 000 000 000, 1990 – 27 000 000 000, 2014 – 52 000 000 000 - Produkce masa dle regionu a typu viz graf
- Využití zemského povrchu viz graf
- Produkce hnojiv za rok v tunách
1960 – 35 000 000, 1990 – 150 000 000, 2014 – 200 000 000
Drsný co? A teď přijde teprve zábava!
Chceme našich představitelích, aby se zavázali ke snižování emisí skleníkových plynů, kritizujeme je, když tak neučiní. 20. 3. 2019 odmítl náš ministr pro životní prostředí Richard Brabec požadavek studentů, abychom vynulovali emise skleníkových plynů do roku 2050 tak, jak vyžaduje zpráva IPCC. Předpokládejme, že není negramotný a zprávu IPCC četl, nebo alespoň její shrnutí. Jak si může dovolit odmítnout toto výslovné doporučení od nejrespektovanější instituce zabývající se klimatem na světě?
Chvilku se zamysleme…
Ještě někomu není jasné, co bychom měli dělat, abychom za 12 let dosáhli snížení emisí skleníkových plynů o 45 % a do roku 2050 dosáhli nuly tak, jak vyžaduje zpráva IPCC? Tak si to pojďme sesumírovat polopaticky. Abychom tohoto ambiciózního cíle dosáhli, musel by pravděpodobně KAŽDÝ Z NÁS :
- Přestat vytápět obyvatelné prostory víc, než je nutné k přežití
- Přestat využívat elektrické spotřebiče, zejména ty s vysokou spotřebou (vysavače, fény, televize, trouby…)
- Přestat kupovat auta a jezdit v nich
- Přestat létat letadly
- Přestat dojíždět do práce a najít si práci ve svém nejbližším okolí
- Přestat stavět domy, infrastrukturu atd. alespoň tou formou, jako jsme dnes zvyklí
- Přestat kupovat a využívat elektroniku a spotřební zboží, zejména to, vyprodukované v jiných zemích
- Přestat kupovat jakékoliv výrobky v plastových obalech
- Přestat jíst potraviny jiné než lokální produkce (zejména banány, pomeranče, manga, avokáda a další plody, co cestují přes celý svět až na pulty našich hypermarketů)
- Přestat nosit a kupovat oblečení z plastových vláken
- Přestat konzumovat maso a mléčné výrobky, zejména ty z velkochovů
Tohle by nám musel Richard Brabec zhruba říci a zdaleka to není kompletní výčet. Kdo by ho volil?
Sečteno a podtrženo, budeme pravděpodobně muset přestat dělat většinu věcí, na které jsme v současnosti každodenně zvyklí. A nenechme se ukonejšit společnostmi, které spotřebu svých produktů kompenzují nějakou protislužbou, třeba, že zasadí 10 stromů, když s nimi poletíme na druhou stranu světa. Tato opatření neslouží ke snížení emisí, ale k udržení spotřeby. Člověk má pak mít čisté svědomí, že svojí činností nezpůsobil žádnou škodu, naopak snad ještě přispěl ke zlepšení. To je velká marketingová lež.
- Budou tato opatření mít tvrdý dopad na ekonomiku? Jistě.
- Způsobí to ekonomické krize a výkyvy? Velmi pravděpodobně.
- Vznikne nepředstavitelné množství odpadu, se kterým se budeme muset vypořádat lokálně a ne ho poslat lodí do Asie nebo Afriky? Jednoznačně.
- Bude to mít vliv na náš životní standard, na který jsme zvyklí? Zaručeně.
- Co budou dělat lidé ve městech, která jsou zcela potravinově závislá na venkově a ve kterých se lidé živí činnostmi, které pozbudou smyslu a hodnoty? Nevím, to mě trochu zneklidňuje.
Velmi zjednodušeně řečeno, chceme-li snížit emise skleníkových plynů o 45 %, budeme muset o 45 % snížit svůj životní standard a doufat, že se v následujících letech objeví nějaká ekologická technologie, která jej pomůže udržet výše, než na úrovni před 300 lety. A tomuto se nebudou politici bránit, budou činit kroky přímo proti této snaze. Protože z mocenského hlediska, čím chudší stát, tím slabší. A když lidé přestanou konzumovat, stát zchudne a stane se potenciálně zranitelnějším. A této situaci už vůbec nepomáhá Čína, která v poslední dekádě prožívá několikátou průmyslovou revoluci, je obrovsky lidnatá a už i technologicky vyspělá tak, že ve světě nemá konkurenci. Je to jako kdyby se sešla smečka několika lvích samců a všichni si měli navzájem ukázat bříško. Který to udělá první? A co pak udělají ti ostatní?
Ale může to mít i svá pozitiva. Představme si, že odhodíme většinu výdobytků západní společnosti a přestaneme potřebovat větší část peněz k tomu, abychom si tyto výdobytky mohli dovolit. Budeme moci méně pracovat, najednou budeme mít více volného času na naše blízké, na seberozvoj a všechny ty věci, které kvůli udržování svého životního standardu živíme. Co vlastně člověk potřebuje k životu? Jídlo, pití, dýchání, lásku a uznání svých bližních a nějaké oblečení, aby přežil nepřízeň počasí. Všechno ostatní je navíc.
A to si tu veřejně kadím do vlastního hnízda. Živím se výrobou per, věnoval jsem tomu pět let života a z ničeho vypiplal relativně fungující značku, která mě živí. Dělám to ručně, s maximálním nasazením, láskou a co největšími ohledy k životnímu prostředí. A přece, když si položím onu zásadní otázku: “Potřebují lidé psát perem za 3000-4000 Kč k životu?” odpověď je jasná: “Nepotřebují.” Možná si budu brzo nucen najít jinou práci a zahodit vše, co jsem do toho investoval. Naučit se třeba pěstovat brambory. A tak, jak se bude muset této nové situaci přizpůsobit každý jednotlivec, časem se snad přirozeně přizpůsobí i ekonomika a společnost, nebo to, co z ní zbude.
Zní to neuvěřitelně? Utopicky? Nerealizovatelně? V současné chvíli zcela a určitě ano. A přesto je to podle mojí racionální úvahy jediná cesta, jakou se můžeme vydat. Nebo má někdo jiný nápad, jak tak radikálně snížit emise do 12 let a do 32 let je úplně vynulovat? A to je tu jeden háček. Jak jsem v minulém příspěvku psal, odhady IPCC jsou velmi pravděpodobně podhodnocené tak, aby ta data byla vůbec prezentovatelná veřejně. Na příkladu odhadu tání arktického ledu si to můžeme krásně ilustrovat (viz graf). Dle nejpesimističtějších odhadů z 90. let se ledovce měly rozpustit okolo roku 2100. A jak jsme na tom teď? Míříme k roku 2050, tedy o polovinu kratší doba. Jak to tedy je s těmi 12 a 32 lety? Raději nechci vědět. A pak je tu ještě jedna jobovka. Jakmile se totiž rozpustí arktický led, začne tát permafrost, tedy trvale zmrzlá půda. A v ní je uloženo násobně více skleníkových plynů, než kolik jsme uvolnili za celou průmyslovou revoluci, navíc ve formě metanu, který je asi 25x účinnější skleníkový plyn než CO2 (Díky Davidovi Tlustošovi za doplnění). Takový obří a smrtící planetární prd.
Připadáme si jako bezmocné oběti systému, který jako jednotlivci nemůžeme ovlivnit? A přitom společnost je zrcadlem každého jednotlivce. Vše funguje na základě toho, co my všichni umožníme, před čím zavřeme oči, co opomineme či zcela záměrně zrealizujeme. Jen je to ve zcela odosobněné a vzdálené podobě, takže už to skoro ani nevypadá, že je to naše práce. A přece je, jen se snažíme se z toho všemožně vykroutit.
Takže než příště vyjdeme do ulic, položme si zásadní otázku: “Jsme schopni připustit, že se vzdáme většiny požitků, na které jsme zvyklí ve jménu planety a lidstva?” Pokud odpověď nebude jednoznačné “ANO”, pak zvažme, zda naše protesty myslíme vážně a není to jen plácání do vody.
Abychom mohli žít způsobem, na který jsme momentálně zvyklí, potřebovali bychom podle propočtů a v závislosti na tom, odkud jsme, několik planet Země, aby nás uživily, viz graf. (zdroj: https://www.bbc.com/news/magazine-33133712):
- Spojené Arabské Emiráty: 5,4 Zemí
- USA: 4,1 Zemí
- Francie: 2,5 Zemí
- Nepál: 1,9 Země
- Costa Rica 1,4 Země
- Pro Česko jsem to nenašel, ale vzhledem k našemu životnímu standardu počítejme něco mezi 2 a 2,5
Říká a říkal to James Lovelock už několik desítek let. Nic jako trvale udržitelný rozvoj nelze v dlouhodobém měřítku realizovat, protože vždy narazíte na limity. Leda bychom vynalezli perpetum mobile/zdroj volné energie. Nezbývá nám nic, než se dát na trvale udržitelný ústup a věřit, že bude opravdu trvale udržitelný. Jsme na to připraveni? Jsme odhodlaní to realizovat? To se uvidí.
Ještě někomu připadá život nudný a bez špetky dobrodružství? Mně teda ne. Karty jsou rozdané, jen čekáme, kdo vynese první. Kdybychom si to čekání chtěli prodloužit, může dle švýcarského výzkumu každý z nás na této planetě vysázet 156 stromů a získáme 10 let navíc.
Jak zpívá klasik: “I am starting with the man in the mirror”.
Jsem zvědav, kolik lidí bude sdílet tenhle pamflet. Držme si palce a čiňme. Čím dřív začneme, tím větší pravděpodobnost úspěchu máme.
Redakce
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2019: *****
Ladislav Matoušek 100,- Kč, Miroslav Hlousek 100,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Roman Vašíček 2000,- Kč, Pavel Šubrt 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 400,- Kč, Jiří Dobruský 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiřina Gyárfásová 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Bohumil Loucký 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ludmila Karská 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Milan Tahovský 1001,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. František Žmolil 1000,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Petra Rohlíčková 400,- Kč, Pavel Šána 200,- Kč, Nezn. dárce 220,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Mužík 2000,- Kč, Jana Pejosová 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- + 350,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Miroslav Meder 350,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Olga Petrová 1000,- Kč, Phar. Lubomír Vylíčil 2000,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč
Celkem za měsíc: 24 687,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Latest posts by Redakce (see all)
- Rumunsko si přiveze 500 000 pracovníků z Pákistánu. Čeká, že mezi nimi budou i doktoři a inženýři - 25.4.2019
- O dvojím metru - 25.4.2019
- Máme v tom trochu nepořádek - 25.4.2019
(15 votes, average: 3,53 out of 5)
Loading...
Možná by stačilo zastavit nárůst obyvatel a začít s poklesem a vyřešilo by se to samo. Nikdo nepotřebuje invazi genetického odpadu, který nic nevytvoří.
Kdo má ruce v kapse, ten si někoho honí….
Brabec má akorát na to, jak pokutovat lidi kteří mají doma žumpu.
Ten sluníčkářský pomatenec snad těm blábolům IPCC věří? Alarmista a ekofašista v jedné nesvéprávné palici…
A ten multikulturně – politkorektní klip bělocha Klaksóna Jacksona k tomu…to se to zas na PP něco urodilo.
Pouze zlomek peněz vydaných v historii na zbrojení a války by ten problém hravě vyřešil. Množení lidstva jde omezit masivním vzděláním žen, nemají potom osm dětí, ale jen jedno až dvě a později. Ve slimáckých zemích zavedením penzí, tam vůbec nemají starobní penze, staré lidi živí synové, proto musí mít dětí jako kvítí.
Řešení problému je hlavně ve vzdělání populace a nových technologiích. Jinak moc dobrý článek, klade si ty správné otázky.
Mnohamrd nic jako penze neznal a v Koránu taky nejsou. Tak jak je chceš v islámu zavést? Jedině že by na ně vydělávali káfirové tak si namaž svaly a do toho.
Po další velké válce to už bude stejně jedno.
Autor je normální idiot.
..jen jestli on nebude Gréta…..
O autorově idiocii mne přesvědčila m.j. jeho věta :
“chceme-li snížit emise skleníkových plynů o 45 %, budeme muset o 45 % snížit svůj životní standard a doufat,…”
To je uvažování na úrovni místního prvoka Liborka, protože ihned poté přijde požadavek (hádejme od koho ?) na snížení o 100 %.
No věděl bych o lepším řešení!
O nápravě rychlé a účinné. A ani ne tak drahé…
Jde o to, zabránit rozmnožování třetího světa. A snížit počet jeho obyvatel. Proč právě jich? Protože na to zatím máme.
Je-li jedno jehně a tři lvi, je situace jasná. Dva žrát nebudou. Nejsilnější ano.
Pro ty, kteří už se děsí, šlo by to i bez vraždění. Pouhým ponecháním na přírodě. Žádné mobily, léky, potraviny a oděvy. Žádné technologie. Žádné studium jejich dětí u nás. Žádný obchod. Nic, utrum…
Arabská a africká civilizace sama nevyrobí ani hřebík. Po velmi krátké době to příroda spraví.
P.S.: a na dobu, kdy budou ještě při síle a hladoví, opevnit Evropské břehy. Věřím, že Čína a Rusko by s tím neměly problém. Tak proč my? Jde o kejhák. Náš.
Jenže kdo za ty přemnožené Afričany může? Právě ti, kdo tam neustále už po mnoho dekád cpou tzv. “humanitární pomoc”. Jedna Afričanka porodí v průměru cca 8 dětí. Dřív z těch 8 přežily tak 2, dnes z nich přežije 7. A právě z této přemnožené Afriky přichází do Evropy invazisté – často už indoktrinovaní islámem (ten se také šíří po celé Africe jako mor) a Afričanky dál rodí jako o život. Právě díky falešné pseudohumanitě se nepodaří potlačit jejich porodnost, v plánu je stěhování Afriky do Evropy, což samozřejmě směřuje k likvidaci Evropanů. K Afričanům se přidávají Arabové a Evropa se pozvolna demograficky mění.
Ano, pane Vylíčile, máte naprostou pravdu, bylo by třeba Evropu oplotit a nepustit sem jediného afrického barbara a nechat je, aby si tam u nich přežívali jak umí. Jenže to jsou jen přání řadových Evropanů, plány (j)elit jsou jiné.
Víte sám, že takové řešení je nerealistické. Ono totiž žádné řešení proti přelidnění není. Kromě jednoho – válka.
Stačí trochu vody jako v Mozambiku a už to jede. Ani válčit se nemusí, ať si pomůžou sami.
Autor to jistě myslel dobře, ale dopadlo to jako vždycky, když se hlasitě bubnuje ve jménu něčeho, o čem nevíme, co to vlastně je.
Prosím vás: řekl už někdy někdo jasně, co to je udržitelný rozvoj? Ne?
Pak nevím, o čem se tady bavíme.
Udržitelný rozvoj bude takový, když input bude v rovnováze s outputem.To by právě vytvořil strop v počtu obyvatel. 1 miliarda by byla naprosto dostatečná a kvalita žvota by se zlepšila pro všechny. Nic nemůže růst geometrickou řadou.
Takovému stavu, který popisujete, se v přírodních vědách říká homeostáza. V žádném případě nemůže jít o rozvoj – tento pojem implicitně zahrnuje změnu kvality, a co je podstatné, změnu kvality ve prospěch hodnotitele.
Dokud se nesejdeme na vyčerpávající definici pojmu “udržitelný rozvoj”, nelze se bavit (smysluplně) o tom, jestli je/není možný. – Znáte knížku od Daisy Mrázkové “Haló, Jácíčku”? Vzpomeňte na pufodédr. Pojem “udržitelný rozvoj” je za současného stavu věcí (a poznání) také takový svého druhu pufodédr. – Jo, abych nezapomněl: taky – a hlavně – je to dobrý kšeft.
Soudruzi mají rozvoj spojen s růstem produktivity, růstem spotřeby, produkce tun oceli, “blahem pro všechny” a efektivnější totalitě, nejlépe arbeit macht frei.
udrzitelny rozvoj sousloví z dilny kretena, neco jako sucha voda
Dokud budou hlavní hnací silou civilizace peníze a tlak na výkon(víc vyrobit v kratším čase,víc prodat,víc spotřebovat)tak se nepohneme ani o centimetr.Já tvrdím,že matička Země a příroda si udělá pořádek sama jako už mnohokrát v historii.Uvědomte si,že planeta je 4,5 MILIARD let stará a život je na ni 3,5 mld let.Lidi jsou tady nějakých 100-200 tis.let.Bohužel lidstvo těžko přinutíme aby se vrátilo zpět do jeskyní a lesů(stejně by se tam nevešlo),tak si myslím že se to vyřeší samo,atˇpřírodní nebo jadernou katasrofou.Ono kdo ví jestli tu už nebyla nějaká civilizace před námi a taky si třeba,,neuspořádala”atomovou válku,nebo ji nevyhubila pandemie,případně mohl přiletět asteroid…..,co zbude po lidstvu třeba z půl miliardy let?
Nedavno jsem psal,ze Cina ma noveho ministra pro zivotni prostredi.Uz neberou lisovany plastovy odpad vseho druhu, ktery se v Cine po dlouha leta za dotace zpracovaval.Cast plastoveho odpadu se podarilo uspesne recyklovat ale snad 70procet skoncilo v cinskych kotlich na vytapeni nebo ve Zlute rece.
Cina s novym ministrem, uz dala embargo na plastovy odpady a nedavno se pridal i Vietnam a miliardova Indie. Pasty se vyrabeji z ropy a tim, ze unie zakaze plastovy stouraky do usi a plastove tasky nic nevyresi.Pokud vim,tak v Cr se zadne skladky neotviraji a nebudou otvirat a co s tim plastem,ze by si ty plastovy odpady producenti ropy brali zpet?