neomarxismus
19.10.2018
Kategorie: Historie

Neomarxismus: Kritizovat, zpochybňovat, podkopávat, relativizovat, rozvracet a útočit na vše národní, tradiční, přirozené, konzervativní a normální

Sdílejte článek:
IRENA ŠKORPILOVÁ

Kritická teorie

Kritickou teorii definoval roku 1937 na univerzitě v New Yorku intelektuál z Frankfurtské školy — Max Horkheimer. Byla to přímá reakce na situaci, kdy marxismus na bohatém západě, zejména v USA, nebyl schopen získat podporu u (bílých) dělníků a rolníků, protože dělníci se jednoduše měli natolik dobře, že žádné komunisty nepotřebovali. Západní dělnická třída se stala střední třídou, byla materiálně zajištěná, svobodná a spokojená.

Marxismus ale nemůže existovat bez početných mas obyvatelstva, které se cítí vykořisťované a utiskované a za jejichž ochránce se mohou marxisté prohlásit. Marxismus staví na nenávisti a boji mezi třídami. Proto ideologové neo-marxismu hledali cestu, jak masám vsugerovat, aby se cítily utiskované a nesvobodné.

Začali hlásat, že v tehdejších rozvinutých industriálních společnostech, fungujících na konzervativní kultuře a volném trhu, se rozvíjí nové formy dominance, vykořisťování a autoritářství. Namlouvali lidem, že ačkoliv se cítí svobodní a mohou si dělat, co chtějí, tak ve skutečnosti prý svobodní nejsou. Systém je údajně svazuje a „zotročuje“ prostřednictvím konvencí, dominantního řádu, zákonů, tradiční morálky atd.

Kritická teorie zavedla ideu „osvobození“ (liberation). Ta hlásá emancipaci a vyzývá, aby se lidé vzbouřili proti kritizovaným normám, konzervativním hodnotám a „kategoriím, které řídí život společnosti“. Aby se od toho všeho „osvobodili“.

V Kritické teorii se již promítá ten posun, kdy neomarxisté už definitivně zavrhli tradiční dělnickou třídu a začali hledat podporu jinde. Kritická teorie už není orientována proletářsky, ale spíše intelektuálsky.

Kritická teorie a Nový proletariát

Po válce neomarxističtí ideologové dál rozpracovávali Kritickou teorii. Ještě v 50. letech se jim ale oslovit širší vrstvy společnosti nedařilo.

Až po roce 1960 nastaly vhodné podmínky. Tehdy si filozofové neomarxismu, zejména Herbert Marcuse, povšimli komunit anarchistických umělců, prvních černošských aktivistů a převratů ve Třetím světě. V odlišných menšinách konečně nalezli náhradu za dělnickou třídu. U menšin se jejich ideologie a „osvobozující“ koncepce ukázala být velmi účinná.

Aby získali dostatečnou podporu pro svou „kulturní revoluci“ na západě, potřebovali neomarxisté zaktivizovat a zapojit co nejširší spektrum menšin. Kritická teorie jim výborně posloužila.

Existují dvě kategorie menšin:

  1. menšiny importované — barevní imigranti, černoši atd. Cizí skupiny, které jsou díky své odlišnosti a mentalitě vždy ve větším či menším konfliktu s bílou většinou, takže pro neomarxisty je snadné si je získat.
  2. menšiny odtržené — sem patří různé deviantní elementy pocházející původně z bílé většinové společnosti, u nichž museli neomarxisté nejprve zařídit, aby se hromadně odtrhly a zorganizovaly se do podoby opozičního aktivistického hnutí v rámci Nové levice. Sem patří sexuální menšiny, feministky, alternativní a anarchistické subkultury atd.

Kritická teorie pomohla vytvořit menšiny z té druhé kategorie. A to tím, že významně ovlivnila vznik a formování různých emancipačních a opozičních „liberation“ hnutí v 60. letech na západě.

Jedním z nich byl moderní feminismus prezentující se jako „Women’s liberation movement“ — hnutí za „osvobození“ žen (od tradičních rolí a rodiny). Ten se objevil na scéně ve 2. polovině 60. let a feministky se po boku černochů a ultralevičáckých studentů ihned zapojily do neomarxistického hnutí. Vedle feminismu vzniklo například hnutí sexuálních menšin (gay liberation). Také se množily různé anarchistické/kontra-kulturní směry, které se vymezovaly proti konzervativní kultuře a inklinovaly k levičáctví.

Samozřejmě ohromný vliv měla anti-autoritářská a osvobozující demagogie na studenty humanitních, uměleckých a sociálních věd, kteří se organizovali v levičáckých hnutích, demonstrovali a pro neomarxistické ideology bylo snadné je ovládnout a zradikalizovat.

Emancipační idea a útočná kritika většinové konzervativní společnosti se velmi zalíbila všem frustrovaným, odlišným a zamindrákovaným. Ujala se zejména u nonkonformních, rozervaných umělců, u homosexuálů a nejrůznějších úchylů, u zamindrákovaných žen, u duševně nemocných, u asociálů a zkrachovalých outsiderů. Všem těm dala tato ideologie možnost obvinit bílou většinovou společnost a systém z vlastních neúspěchů a nalézt životní náplň v levičáckém aktivismu a boření tradičního řádu.

Neomarxismus si tak postupně dokázal vybudovat „nový proletariát“ složený z agresivních menšin, které jsou naočkované mentalitou obětí a přesvědčené, že jsou neustále nějak diskriminované tou vládnoucí, patriarchální, bílou, konzervativní třídou, na kterou pak útočí pod záminkou boje za svá práva.

 

Autor: Irena ŠkorpilováFCB

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2019: *****

Ladislav Matoušek 100,- Kč, Miroslav Hlousek 100,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Roman Vašíček 2000,- Kč, Pavel Šubrt 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 400,- Kč, Jiří Dobruský 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiřina Gyárfásová 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Bohumil Loucký 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ludmila Karská 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Milan Tahovský 1001,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. František Žmolil 1000,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Petra Rohlíčková 400,- Kč, Pavel Šána 200,- Kč, Nezn. dárce 220,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Mužík 2000,- Kč, Jana Pejosová 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 200,- Kč

Celkem za měsíc: 19 254,00 Kč
Vybráno 55.01%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 43 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (29 votes, average: 4,55 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
67 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.