1.4.2015
Kategorie: Ekonomika

Nemoc Eurozóny není o Řecku

Sdílejte článek:

MARTIN VLACHYNSKÝ 01|04|2015

Těžko byste od posledního prosince hledali v Evropě dominantnější téma, než dluhovou a rozpočtovou situaci v Řecku. Část veřejnosti vnímá manévry nové vlády jako další pokus “líných” Řeků prodloužit si siestu na úkor pracovitých Němců, Holanďanů, nebo pracovitých a ještě i chudých Slováků.

 Druhá část zase s vládní stranou SYRIZA sympatizuje. Vnímají je jako realisty, kteří odmítají vnucené dluhy a diktát Trojky a chtějí zvrátit “neoliberální” reformy, ožobračující lidí. Ve všeobecné vřavě kolem (ne)vztyčení prostředníčku ministra Varoufakise, donekonečna měněného balíčku reforem, zcela zaniká ekonomická pointa problémů – je jím fungování Eurozóny .

V Evropě byly země s pevnější fiskální disciplínou a naopak země s takříkajíc volnějším přístupem ke zdraví veřejných financí. Nebylo vždy na jedné straně Německo a na druhé straně Řecko, ale v 80. a první polovině 90. let se věc měla tak, že dokud si německé či nizozemské vlády standardně půjčovaly na trhu za 3-5% úrok, řecká, španělská, italská nebo portugalská vláda nejednou musely nabídnout dvouciferný úrok, aby investoři nakoupili jejich dluhopisy. Politici členských zemí tak mohli vyskakovat jen potud, pokud trh dovolil.Když začal úrok letět vysoko do dvouciferných hodnot, muselo se škrtat a reformovat, aby investory přesvědčili, že jim jejich peníze dokážou v budoucnu vrátit.

00EUROBANKROT

 Na konci 90. let se však udál nefalšovaný zázrak. Úrokový spread (tj. rozdíl mezi úroky) mezi Německem a zeměmi PIGS (tehdy ještě bez Irska) prudce poklesl. Italští nebo řečtí politici si najednou na své sliby mohli půjčovat prakticky za stejný úrok jako němečtí. Přitom to byly stále tytéž země, tatáž ekonomika a tytéž politické kultury. Nic se nezměnilo – až na jednu věc. Vznikala eurozóna. Přestože členské státy, zejména však Německo, dostali od ideových a politických otců Eurozóny přislíbeno, že Euro nebude (ba přímo nesmí!) být využíváno na křížové financování členských států, trhy si myslely opak.

Euro vzniklo jako politický projekt a investoři nevěřili, že evropští politici dovolí, aby některý člen ze systému vypadl. Na předtím rizikové státy PIGS se najednou začali dívat jako na prakticky bezrizikové Německo. Lokálním politikům se před očima otevřelo bájné Eldorádo. Nic nemuseli reformovat, škrtat, snižovat a přesto si najednou půjčovali za 3-5%. Zároveň se do těchto zemí začaly valit desítky miliard kapitálu, který se snažil využít růstový potenciál. Patřičně to využili. Někde přímo přes rozpočet. Například Řecko dosáhlo v roce 2005 hospodářský růst 4% a přitom vyrobilo neuvěřitelný deficit okolo 7% HDP. Ve Španělsku a Irsku příliv levných eur zase způsobil obrovskou realitní bublinu, větší než zažili USA.

V ekonomii se takové situaci říká tragédie společné pastviny. Když je něco společného, ​​bez konkrétního vlastníka – například pastvina, každý pastýř se z ní snaží vytěžit co nejvíce, před tím, než to udělá někdo jiný, bez ohledu na dopad takového chování. V eurozóně je tou pastvinou Euro.Racionální strategií pro politiky je z eura vytřískat co nejvíc a hodit náklady na jiné.Neexistuje totiž skutečný mechanismus, který by tomu zabránil. Těch formálních se poschvalovala již celá řada, ale žádný nikdy reálně nefungoval. Bez mechanismu, který donutí k odpovědnosti nejen maličké Řeky, ale i giganty jako Francie či Itálie, je eurozóna odsouzena k problémům. Je však velkou otázkou, zda takový mechanismus není něco tak imaginárního, jako kámen mudrců.

ZDROJ: Martin Vlachynský

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2021: *****

Josef Budějovský 500,- Kč, Jiřina Kozáková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Rene David 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, ing. Jiří Babinský 500,- Kč, Věra Baarová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Lubomír Vylíčil Phar. 5000,- Kč, Novákovi 500,- Kč, Marek Janičko 100,- Kč, Vlastimil Kadlec 2000,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Michaela Wurmová 1000,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Hojdar 150,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, MUDr. Ive Niemcová 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Irena Kuželová 150,- Kč, ing. Stanislav Kužel 150,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč

Celkem za měsíc: 17 966,00 Kč
Vybráno 51.33%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 39 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...