muez
27.11.2021
Kategorie: Multikulturní soužití

Německo: Kolínské mešity budou pravidelně veřejně svolávat muslimy k modlitbě

Sdílejte článek:

SOEREN KERN

  • Město Kolín nad Rýnem, kdysi bašta křesťanství v Německu, přistoupilo na požadavky islámských organizací sponzorovaných tureckou vládou a povolilo mešitám, aby z venkovních reproduktorů začaly pravidelně vysílat svolávání muslimů k modlitbě – tzv. azán. Tento krok, zdánlivě zaměřený na podporu multikulturní rozmanitosti a začlenění muslimů do německé společnosti, ve skutečnosti představuje významný krok k normalizaci islámu v Německu. Německý multikulturalismus tímto vykročil do neznáma.
  • Kritici tvrdí, že není možné dávat rovnítko mezi veřejné svolávání muslimů k modlitbě a vyzvánění kostelních zvonů, protože muezzin hlásá absolutistická náboženská hesla jako “není boha kromě Alláha” a “Alláhu Akbar” (“Alláh je největší”).
  • “Muslimská výzva k modlitbě, tzv. azán, není totéž jako vyzvánění kostelních zvonů, které je připomínkou pravidelné bohoslužby. Azán je vyznáním víry a deklarací politického islámu a byl bohužel v posledních letech v mnoha ohledech zneužit. Slova ‘Alláhu Akbar’ nejsou jen výzvou k modlitbě, ale stala se také bojovým pokřikem džihádistů – islamistických teroristů. — Necla Kelek, německá expertka na islám narozená v Turecku.
  • “Nejde o ‘náboženskou svobodu’ ani o ‘rozmanitost’, jak tvrdí starostka Reker. Provozovatelé mešit touží po zviditelnění. Veřejné vysílání azánu oslavují jako ukázku moci nad přilehlými čtvrtěmi.” — Ahmad Mansour, izraelský Arab a expert na islám žijící v Německu.
  • “Muslimská výzva k modlitbě – volání muezzina – je nyní v Kolíně nad Rýnem povolena. Kolínská primátorka Henriette Reker to považuje za ‘symbol rozmanitosti’. Pro mě je to něco úplně jiného – symbol diskriminace…. V roce 2015 jsem musela uprchnout před bangladéšskými islamisty, protože jsem veřejně islamismus kritizovala. Když v Německu z reproduktorů slyším ‘Alláhu Akbar‘, napadá mě mnoho věcí, ale rozhodně ne rozmanitost…. Volání muezzina mi připomíná zavraždění mých šesti přátel blogerů a brutální islamistickou represi vůči menšinám…. Toto volání z reproduktorů konzervativních mešit je především ukázkou moci. Skutečnost, že město Kolín nad Rýnem nyní povoluje vysílání azánu s odkazem na toleranci, je pro mě známkou falešné tolerance.” — Shammi Haque, bangladéšská novinářka žijící v německém exilu.

Město Kolín nad Rýnem, kdysi bašta křesťanství v Německu, přistoupilo na požadavky islámských organizací sponzorovaných tureckou vládou a povolilo mešitám, aby z venkovních reproduktorů začaly pravidelně vysílat svolávání muslimů k modlitbě – tzv. azán (adhan). Tento krok, zdánlivě zaměřený na podporu multikulturní rozmanitosti a začlenění muslimů do německé společnosti, ve skutečnosti představuje významný krok k normalizaci islámu v Německu. Německý multikulturalismus tímto vykročil do neznáma.

Pozorovatelé se domnívají, že Kolín nad Rýnem – proslavený svou katedrálou, největším gotickým chrámem v severní Evropě – vytváří v Německu precedens a že mnohé z více než 3000 mešit v zemi budou kolínské mešity následovat a brzy budou také veřejně svolávat muslimy k modlitbě. Německá města tak budou čím dál tím více evokovat atmosféru měst islámského Blízkého východu.

Všechny mešity a islámská centra v Kolíně mohou s okamžitou platností požádat o povolení svolávat muslimy k modlitbě po dobu pěti minut každý pátek od 12 do 15 hodin. Zvučnou muslimskou výzvu k modlitbě, tzv. azán, zesílenou venkovními reproduktory na minaretech lze slyšet na velké vzdálenosti.

Vysílání azánu je součástí pilotního projektu nazvaného Modellprojekt, který bude trvat dva roky. Poté se město rozhodne, zda bude veřejné svolávání muslimů k modlitbě trvalou součástí místního života.

Tisková zpráva vydaná správou města Kolín nad Rýnem 7. října 2021 vysvětluje:

“Zatímco křesťanské kostely vyzvánějí, aby svolaly věřící ke společné bohoslužbě, v muslimských mešitách tuto výzvu vyvolává muezzin. Páteční modlitba má v islámu zásadní význam. Islám je již mnoho let nedílnou součástí německé společnosti, stejně jako mnoho dalších náboženství, a otázka možnosti veřejně svolávat věřící k modlitbám v mešitách je již dlouhou dobu předmětem diskusí po celé zemi.”

“Po počátečních rozhovorech mezi městem a místními islámskými komunitami a po právním přezkumu nyní v Kolíně nad Rýnem začíná pilotní projekt, původně naplánovaný na dva roky. Na základě žádosti a po splnění určitých podmínek mohou islámské komunity, které si to přejí, veřejně svolávat své věřící na polední páteční modlitby do svých mešit.”

“V praxi musí každá komunita, která se chce projektu zúčastnit, požádat o svolení městskou správu. Formální souhlas s vysíláním výzvy k polední páteční modlitbě v příslušné mešitě je pak zakotven ve veřejnoprávní smlouvě. Tato smlouva obsahuje individuální požadavky, které musí mešita dodržovat. Svolávání k polední páteční modlitbě je možné vysílat maximálně pět minut a pouze v době od 12 do 15 hodin. Přesný čas muslimské polední páteční modlitby závisí na kalendáři. Maximální hlasitost azánu v decibelech je nastavena podle toho, kde se mešita nachází.”

“Jednou z podmínek je, že okolní čtvrť musí být islámskou komunitou předem informována prostřednictvím letáku o tom, že se bude azán vysílat. Kromě toho musí být pro každou čtvrť jmenována kontaktní osoba, která bude odpovídat na dotazy a přijímat případné stížnosti.”

“Pilotní projekt bude vedení města pečlivě sledovat. Na konci dvouletého pilotního období město a zapojené islámské komunity společně vyhodnotí své zkušenosti, a rozhodnou, zda budou v této nové praxi pokračovat.”

Kolínská starostka Henriette Reker, nezávislá politička, která byla v roce 2015 bodnuta do krku a téměř zabita Němcem, který nesouhlasil s jejím multikulturalistickým postojem, řekla:

“Jsem potěšena, že tímto pilotním projektem zohledníme oprávněné náboženské požadavky mnoha muslimů v našem kosmopolitním městě a tím signalizujeme vzájemnou toleranci všech náboženství. Zavazujeme se tím k ústavou chráněné svobodě vyznání a rovněž tím přijímáme rozumné požadavky muslimů, kteří zde žijí.”

“Muslimové, z nichž se zde mnozí narodili, jsou nedílnou součástí společnosti města Kolína nad Rýnem. Každý, kdo o tom pochybuje, zpochybňuje naši kolínskou identitu a naše pokojné soužití. Když kromě kostelních zvonů v našem městě slyšíme i volání muezzina, potvrzuje to, že si rozmanitosti vážíme a že se v Kolíně nad Rýnem rozmanitosti daří.”

V tweetu starostka Reker dodala:

“O možnosti veřejného svolávání muslimů k modlitbě jako součásti pilotního projektu Modellprojekt jsme hodně diskutovali. Kolín nad Rýnem je městem náboženské svobody a rozmanitosti. Lidé, kteří dorazí na hlavní nádraží, jsou vítáni kolínskou katedrálou a někdy i vyzváněním jejích zvonů. Ale mnoho obyvatel Kolína jsou muslimové. Podle mě je to, že povolíme vysílání azánu – volání muezzina – známkou respektu.”

Kritici tvrdí, že není možné dávat rovnítko mezi veřejné svolávání muslimů k modlitbě a vyzvánění kostelních zvonů, protože muezzin hlásá absolutistická náboženská hesla jako “není boha kromě Alláha” a “Alláhu Akbar” (“Alláh je největší”). Standardní azánv překladu zní:

“Alláh je největší. Vyznávám, že není boha kromě Alláha. Vyznávám, že Mohamed je jeho prorok. Vzhůru k modlitbě. Vzhůru k blahodárnému činu. Alláh je největší. Není boha kromě Alláha.”

Necla Kelek, německá expertka na islám narozená v Turecku, v eseji pro berlínský časopis Ciceronapsala, že azán vyjadřuje ideologii islamismu:

“Na žádost islámských sdružení, jako je provozovatel mešit Ditib, který je řízen tureckou vládou, islamistického hnutí Milli Görüs a Ústřední rady muslimů reprezentující v Německu Muslimské bratrstvo, se kolínská městská správa rozhodla, že od nynějška může 35 mešit v Kolíně nad Rýnem každý pátek vysílat reproduktorem tuto výzvu k modlitbě: ‘Alláh je největší. Vyznávám, že není boha kromě Alláha. Vyznávám, že Mohamed je jeho prorok. Vzhůru k modlitbě! Vzhůru k blahodárnému činu! Alláh je největší. Alláh je největší.'”

“Muslimská výzva k modlitbě, tzv. azán, není totéž jako vyzvánění kostelních zvonů, které je připomínkou pravidelné bohoslužby. Azán je vyznáním víry a deklarací politického islámu a byl bohužel v posledních letech v mnoha ohledech zneužit. Slova ‘Alláhu Akbar’ nejsou jen výzvou k modlitbě, ale stala se také bojovým pokřikem džihádistů – islamistických teroristů. Od Tálibánu, který právě dobyl Afghánistán, slyšíme ‘Alláhu Akbar’ neustále.”

“Když někdo křičí ‘Alláhu Akbar‘ na ulici, na nádraží nebo před fotbalovým stadionem, lidé se leknou, cítí se ohroženi a bojí se bezprostředního teroristického útoku. Výzvu k modlitbě extremističtí muslimové poněkud zdiskreditovali – stala se symbolickou výzvou k páchání teroru.”

Necla Kelek také napsala, že povolením veřejného svolávání muslimů k modlitbě podporuje kolínská starostka diskriminaci muslimských žen v Německu:

“Tak především, koho ten muezzin svolává k modlitbě? Muže. Muslimská komunita je společnost rozdělená na muže a ženy. Muslimky nejsou k modlitbě vyzývány. Pokud opravdu chtějí, mohou se modlit v mešitě v oddělených místnostech, aby je muži neviděli a nebyli jimi rušeni….”

“Starostka Reker hovoří o rozmanitosti, propaguje tzv. genderové hvězdičky a přitom jí nevadí, že mešity jsou vyhrazeny mužům a tyto ‘domovy mužů’ mají velmi archaický názor na svět. Toto je chiméra rozmanitosti, kterou si lidé nepřejí a už vůbec ne v mešitách. Paní Reker vůbec nevnímá obavy obyvatel svého města a jejich touhu po svobodě….”

“S politováním konstatuji, že němečtí politici praktikují ve věcech islámu pofiderní symbolickou politiku. Znovu a znovu se podřizují politickým požadavkům islámských sdružení v naději, že je zpacifikují a že z nich v budoucnu udělají svoje demokratické partnery. Nikdy nebylo důležitější vést skutečné diskuse, aby uspěly reformy, které jsou naléhavě nutné pro naše pokojné soužití. Je načase posílit sekulární síly v německé islámské komunitě.”

Poslanec Bundestagu a expert na vnitřní bezpečnost Michael Kuffer deníku Bildřekl, že je chybné přirovnávat vyzvánění kostelních zvonů k islámské výzvě k modlitbě:

Azán je na jedné straně výzvou k modlitbě, ale na druhé straně je také bojovým pokřikem. Azán byl bohužel zneužit a změnil se ve slogan násilného islamismu.”

“Musíme rozlišovat mezi náboženskou praxí na jedné straně a kulturním rozměrem na straně druhé, například kostelními zvony. Myslím, že si lžeme do kapsy.”

“Toto jsou naprosto rozdílné pojmy, které se prostě nedají srovnávat! Je to naprosto špatné chápání tolerance, integrace a respektu k druhým.”

Alexander Yohannes, místopředseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Kolíně nad Rýnem, tweetoval:

“Je velmi problematické chápat povolení vysílání volání muezzina jako znak respektu a rozmanitosti. Není to o tom, že by kostelní zvony měly vyzvánět nějakým neutrálním způsobem, ale o tom, že zde jde o exkluzivní náboženskou denominaci, která se veřejně hlasitě prezentuje vnějšímu světu. To je podle vás tolerance?”

Členka CDU v Bádensku-Württembersku a alavitka tureckého původu Birgül Akpinar napsala:

“Muezzin nejenže svolává k povinné islámské modlitbě, ale také pětkrát denně hlásá nárok islámské víry na světskou moc. Větší přítomnost náboženství ve veřejném prostoru nepřináší rozmanitost, ale větší potenciál pro konflikty!”

Německá právnička a muslimská feministka Seyran Ateş, která je také tureckého původu, tweetovala:

“Kostelní zvony mohou rozeznít i ženy. V mešitách však hlasy žen nikdy neuslyšíte. O všem rozhoduje pouze náboženský patriarchát. A v mnohých našich muslimských komunitách není hlas žen vůbec slyšet. Stejně jako šátek nemůže být jednoduše přirovnáván ke křížku na krku, nelze povolit veřejné vysílání azánu jen proto, že kostely mohou vyzvánět. Lidé, kteří vysílání azánu podporují, pomáhají konzervativním muslimům realizovat jejich misogynní agendu.”

Poslanec Bundestagu Malte Kaufmann tweetoval:

“Od této chvíle každý pátek uslyšíte v Kolíně nad Rýnem: ‘Vyznávám, že není boha kromě Alláha.’ A přitom prý v Německu vůbec žádná islamizace neprobíhá…. Varujeme před tím už léta! Volání muezzina je vyslovením nároku na světskou moc. Krok za krokem předáváme křesťanský západ do jiných rukou.”

Ahmad Mansour, izraelský Arab a expert na islám žijící v Německu, obvinil kolínskou starostku z ignorování skutečného problému. “Nejde o náboženskou svobodu ani o rozmanitost, jak tvrdí starostka Reker,” řeklBildu. “Provozovatelé mešit touží po zviditelnění. Veřejné vysílání azánu oslavují jako ukázku moci nad přilehlými čtvrtěmi.”

Shammi Haque, bangladéšská novinářka žijící v německém exilu, napsala:

“Muslimská výzva k modlitbě – volání muezzina – je nyní v Kolíně nad Rýnem povolena. Kolínská primátorka Henriette Reker to považuje za ‘symbol rozmanitosti’. Pro mě je to něco úplně jiného – symbol diskriminace. Volání muezzina mi připomíná mučení, trápení a krev. Děsí mě.”

“V roce 2015 jsem musela uprchnout před bangladéšskými islamisty, protože jsem veřejně islamismus kritizovala. Když v Německu z reproduktorů slyším ‘Alláhu Akbar‘, napadá mě mnoho věcí, ale rozhodně ne rozmanitost.”

“Volání muezzina mi připomíná zavraždění mých šesti přátel blogerů a brutální islamistickou represi vůči menšinám. Výzva muezzina říká: ‘Alláh je největší. Vyznávám, že není boha kromě Alláha.’ Tato zvěst pro mě znamená, že rozmanitost NENÍ tolerována a že lidé různých vyznání NEJSOU respektováni. Toto volání z reproduktorů konzervativních mešit je především ukázkou moci.”

“Skutečnost, že město Kolín nad Rýnem nyní povoluje vysílání azánu s odkazem na toleranci, je pro mě známkou falešné tolerance.”

Ústřední rada bývalých muslimů v Německu (Zentralrat der Ex-Muslime Deutschland) napsala starostce Reker otevřený dopis v podobném duchu:

“My – muži a ženy z islámských zemí – jsme uprchli do Německa a našli jsme zde útočiště před náboženským pronásledováním. Mnozí z nás byli v našich zemích původu svědky veřejných poprav, zatímco muezzin svolával věřící k modlitbě. Jménem našich příbuzných a přátel, kteří byli uvězněni, mučeni a popraveni, Vás žádáme, abyste věnovala svoji pozornost i odvrácené straně islámské reality. Každý azán nám znovu připomíná všechny tyto hrozné zážitky z Íránu, Iráku, Afghánistánu, Sýrie a Saúdské Arábie. Přestože v Německu žijeme v bezpečí, veřejné svolávání muslimů k modlitbě v nás vyvolává duševní stres a připomíná nám to prožité trauma. Proto proti vašemu ​​rozhodnutí důrazně protestujeme!”

A jak to vypadá jinde

Do kolínského pilotního projektu veřejného vysílání azánu je zapojen největší počet mešit v jednom německém městě, ale jednotlivé německé mešity, včetně některých mešit například v Dortmundu, Dürenu, Hammu, Siegenu a Oldenburgu, muslimskou modlitební výzvu vysílají již léta.

Ve Wipperfürthu, průmyslovém městě ležícím 40 kilometrů severovýchodně od Kolína nad Rýnem, se veřejné svolávání muslimů k modlitbě pravidelně rozléhá již od roku 2013. Starosta Michael von Rekowski řekl, že chce světu ukázat, že Wipperfürth “je hrdý na to, že je multikulturní a multináboženskou komunitou.” Azán vysílá mešita Fatih Camii, provozovaná Turecko-islámskou unií pro náboženské záležitosti (DITIB), pobočkou turecké vlády, která řídí více než 900 mešit v Německu.

Tureckem řízená Centrální mešita v severoněmeckém městě Rendsburg, která se nachází 100 kilometrů severně od Hamburku, veřejně svolává muslimy k modlitbě již od roku 2010, kdy sociálnědemokratický starosta Andreas Breitner povolil vysílat azán prostřednictvím tří reproduktorů umístěných na vrcholu dvou 26 metrů vysokých minaretů, které stojí na obou stranách mešity.

Německý týdeník Die Zeitinformoval, že v Rendsburgu vypukla “svatá válka” poté, co místní občanská skupina shromáždila téměř tisíc podpisů od obyvatel, kteří byli proti veřejnému svolávání muslimů k modlitbě. Skupina, která si říká “Žádné veřejné modlitební výzvy” (Kein öffentlicher Gebetsruf), tvrdí, že existence mešity je více než dostačující k tomu, aby zaručila muslimům jejich ústavní právo na svobodu náboženství, a že následný požadavek na povolení veřejně vysílat volání muezzina byl přehnaný. Skupina také tvrdí, že Korán se o volání muezzina nezmiňuje, což činí muslimský požadavek nadbytečným. Mešita nakonec ustoupila a omezila veřejné svolávání muslimů k modlitbě jen na pátek.

Podobné konflikty zuří i v dalších německých lokalitách, mimo jiné i ve vestfálském městě Hereford, kde se podle deníku Die Welt stalo pro obyvatele volání muezzina “psychickou zátěží”. V západoněmeckém městě Oer-Erkenschwick, kde místní soud zakázal místní mešitě azán vysílat, byl tento zákaz nedávno zrušen vyšším soudem. A mešita může volání muezzina opět začít vysílat.

Ve městě Neumünster Turky provozovaná mešita Fatih Camii veřejně svolává muslimy k modlitbám třikrát denně již více než 15 let. Místní imám Celebi Kilicikesena, Turek, který mluví jen lámanou němčinou, řekl: “Někdy nám tady děti z legrace zvýší hlasitost reproduktoru až nahoru a pak si sousedi stěžují. Jinak tady žádné problémy nemáme.”

Generální tajemník Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) Florian Hahn se proti tomu ohradil:

“V Bavorsku žádné pilotní projekty jako je vysílání azánu nechceme. Není to součást naší západní tradice. K praktikování islámského náboženství není svolávání k modlitbě nezbytné.”

Hahnův protest zřejmě přišel příliš pozdě. Během nedávných koronavirových lockdownů povolily bavorské úřady více než tuctu mešit v Mnichově a dalších částech Bavorska azán veřejně vysílat. Je velmi nepravděpodobné, že by se tyto mešity již jednou udělených výsad vzdaly.

Debata o islámu v Německu teprve začíná. Podle výpočtů Gatestone Institute překročila německá muslimská populace počet šesti milionů a dosáhla přibližně 7,2% podílu z celkové populace 83 milionů obyvatel Německa.

Nedávná studie organizace Pew Research Center o růstu muslimské populace v Evropě odhaduje, že pokud bude masová migrace z Afriky, Asie a Blízkého východu pokračovat stejným tempem jako dosud, dosáhne do roku 2050 německá muslimská populace 17,5 milionu a bude tvořit 20 % německé populace.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2022: *****

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Miroslav Příkopa 500,- Kč, MUDr. Richard Domín 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jiřina Gyárfásová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Daniela Frumarová 500,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Karel Kubela 100,- Kč, Jiří Stejskal 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Petra Rohlíčková 111,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč

Celkem za měsíc: 11 633,00 Kč
Vybráno 33.23%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 807 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...
39 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)