3653669-img-bundestag-berlin-nemecko-v0 (1)
18.12.2018
Kategorie: Společnost

Německo je největším evropským problémem

Sdílejte článek:

LIBOR ČÍHAL

Neexistuje žádný uprchlický problém, Evropa má pouze problém s bigotní levičáckou politikou, která vládne v Berlíně, která konvertovala přirozenou racionalitu v nesmyslnou utopii. Ať je to touha po sebezničení nebo po levné pracovní síle, německé důvody mají daleko k vznešenému, jejich uni profesoři je mohou sice halit, jak je u nich zvykem, do humanistické terminologie, ale jak se zdá, jde už jenom o setrvačnou komedii. Pravděpodobnější jsou jiné důvody, principy německého humanismu zcela jasně a přesvědčivě vysvětluje v interview v La Verita profesor Sergio Cesaratto, interview převzala spousta italských novin. Profesor je jedním z nejznámějších italských ekonomů, zabývá se monetární a fiskální politikou a postkeynesiánskou ekonomií na uni v Sieně.

  • Profesore, kdo nerespektuje evropskounijní pravidla?

Nedomnívám se, že je to Itálie. Itálie začala praktikovat politiku fiskálního ozdravění již v devadesátých letech, ještě před zavedením eura. Ozdravování jsme draze zaplatili: spadla vnitřní poptávka, produktivita stagnovala, pokud přímo neklesala. Itálie vyvinula obrovské úsilí, zaplatila řezem ve veřejných výdajích a negativním efektem na vnitřní poptávku.

Německo na druhé straně s eurem získalo, pokračovala tradiční německá politika nízké inflace extrapolovaná do celé Unie. Společnou měnou ostatní země rezignovaly na možnost devalvovat, aby získaly na konkurenceschopnosti. Německo vyhrálo krizi v 2008: euro se oslabilo a s tím narostl německý export.

  • Německo přispělo k propuknutí krize?

Určitě. Krize byla způsobena zadlužením periferních evropských zemí: Španělska, Řecka, Portugalska, Irska. Tyto země dostávaly od Německa velké úvěry, aby mohly kupovat německou produkci. Berlínská merkantilistická politika: nízké mzdy ve vlastní zemi, bude větší profit a malá spotřeba, produkce se prodá v zahraničí. Ovšem tato politika má krátké nohy: v periferních zemích dluh roste, stejně tak jako nedůvěra v jejich kapacitu splácet a vybuchne krize. Německý model není kompatibilní s monetární unií. Problémem Evropy je Německo, nikoliv Itálie.

  • Jak by se Evropa měla proměnit?

Německo musí expandovat svůj vnitřní trh, zvednout mzdy, ale je pravdou, že Němci nechtějí být ekonomickou lokomotivou. Lokomotivou světové ekonomiky jsou USA, svojí vnitřní poptávkou potencují ekonomiku planety. USA vždycky požadovaly, aby Německo, Japonsko a Čína se chovaly jinak. V 2008, 2009 a 2010 Čína vyšla vstříc, Německo nikoliv. Německo si říká o americká cla, chtějí jenom vyvážet a nekupovat, ostatní na to musí reagovat.

  • Napsal jste, že Německo, aby zamaskovalo svoji pozici hegemona, se snaží vzbudit dojem, že Francie má též váhu při rozhodování?

Francie je německá loutka. Německo potřebuje fikci o dvojí vládě v Evropě, ale je to přece jasně vidět: Macronovy návrhy na unijní reformy jsou velmi opatrné, ale i tak je Německo vždy odmítlo. Někdy předstíralo souhlas, jako minulý týden, kdy souhlasilo s evropským rozpočtem, jedná se o pouhých 20 miliard. Je to spíš výsměch.

  • Německo chce změnit evropské regule, co má podle vás v plánu?

To není tak jasné, ale určitě vlastní zájmy. Itálie se tím nemusí zabývat. Všechny ty řeči o evropské solidaritě vymizí, když přijde čas. Itálie už Německo moc nezajímá. Určitě kupují nějaké zajímavé italské produkty, jako Ducati, ale zbytek pro ně není významný. Německo chce, jak se jasně vyjádřilo, aby finanční trhy sankcionovaly Itálii. Stalo se, Evropská centrální banka (ECB) neintervenovala, aby podpořila italské obligace. Jeden stát je vydán na milost a nemilost hrám finančních trhů, s Evropskou komisí, která tomu přeje: to je situace v níž se nacházíme. Jsou nepochybně „velmi silní, velmi dobří“, nejen oni, ale i Francouzi. My potřebujeme větší flexibilitu, větší vnitřní poptávku a centrální banku, která nás podpoří.

  • A co quantitative easing, který tak chtěl Draghi?

Quantitative easing přišel s šestiletým zpožděním ve srovnání s americkým. Šest let zpoždění jsme zaplatili nárůstem dluhu ze 100% v 2007 na dnešních 130% (HDP). Nekonání Evropské centrální banky plus politika totálního šetření na veřejných výdajích nás stálo 30% ve zlomku dluh/HDP. Quantitative easing, ECB kupovala obligace všech zemí eurozóny, ale úrok na desetileté německé obligace činil 0.3% a na italské 3.5%. Je jasné, že pro Němce je snadné udržet zdravé veřejné finance, ale není to snadné pro Itálii s tak absurdním úrokem. Japonsko má nulový úrok a dluh je 250%. Veřejný dluh je enormní, ale jejich centrální banka drží úrokovou míru dole a tedy problém neexistuje.

  • Jak si má ECB počínat?

Pokud by chtěla, mohla by selektivně reagovat na italské obligace. Měla by být povinna tak činit, protože vysoký úrok na obligacích se přeloží do ceny nových hypoték, do ceny kreditů pro podniky i rodiny. ECB musí garantovat stejnou cenu úvěru pro všechny evropské země, měla by intervenovat na trhu veřejných obligací. V 2010/12 tak částečně reagovala. Měla by tak činit i dnes, aby garantovala, že úrok pro podniky a rodiny jsou všude v Evropě stejné.

  • Co soudíte o střetu mezi italskou vládou a Evropskou komisí?

Italská vláda nenarušuje žádné regule. Ze strany Komise jde o politický útok.

Autor: LC

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč, Vitesse PSP Ltd. 100,- Kč, Jan Pšenička 400,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 300,- Kč, Jiří Chudý 100,- Kč

Celkem za měsíc: 44 682,80 Kč
Vybráno 127.66%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 19 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner
5 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.