MERKELTRES
13.7.2019
Kategorie: Společnost

Nejisté zdraví Angely Merkelové

Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

0_Marian_KechlibarI kdybychom připustili, že jde opravdu jen o psychiku – neměl by takový pacient dostat předepsán aspoň klidový režim?
 

Během pár týdnů se to stalo již potřetí: německá kancléřka se před běžícími kamerami roztřásla po celém těle. Nejprve na návštěvě Ukrajiny. Tehdy se to vysvětlilo horkem a nedostatkem vody. Podruhé v zámku Bellevue, kde spolkový prezident Steinmeier jmenoval do funkce nového ministra spravedlnosti. Oficiálně mělo jít o psychologický problém. Potřetí se situace opakovala během přijetí finského premiéra v Berlíně – a zdůvodnění je to samé co předtím: psychologický problém.

Stačí se porozhlédnout kdekoliv po německém internetu, aby člověk viděl, že takovému vysvětlení hodně Němců nevěří. Někteří z nich si dokonce kladou řečnickou otázku, kolikrát se taková epizoda přihodila mimo záběr kamer. Jenže co s tím? 

Zdravotní záležitosti vládců jsou vůbec silně ožehavé téma, ve kterém se střetává právo člověka na soukromí a právo národa na přiměřenou jistotu, že šéf exekutivy činí svá rozhodnutí v dobrém tělesném i duševním stavu. Nepustí-li dispečer za volant řidiče autobusu, jehož zdravotní stav je na první pohled neuspokojivý, měl by snad podobný mechanismus existovat i pro osobu řídící stát.

Takové dispečery pro nejvýše postavené politiky ovšem státy nemívají. Byla by to až příliš snadno zneužitelná pozice. V zásadě se spoléhá na nepsaný zákon: kdo má skutečně vážné potíže, měl by rezignovat sám od sebe. Neučiní-li tak, nebývá k dispozici mnoho mechanismů, jak jej přimět k přehodnocení situace.

Asi nejznámějším případem, kdy se tak nestalo, byly zdravotní potíže amerického prezidenta Woodrowa Wilsona těsně po skončení první světové války. Wilson zmizel v říjnu 1919 z veřejného života a začal komunikovat se zbytkem USA jen prostřednictvím své ženy Edith. Zhruba čtyři měsíce se dařilo tajit pravdu před veřejností, nakonec ale stejně vyšla najevo: prezident utrpěl těžkou mrtvici. Ani poté se však nenašel nikdo, kdo by byl ochoten zahájit formální proces zbavení úřadu a Wilson „dosloužil“ v Bílém domě až do nástupu nově zvoleného prezidenta Hardinga roku 1921. Mělo to vážné důsledky. Kongres USA se rozhodl nepřipojit k nově vzniklému Společenství národů, čímž váhu této organizace značně oslabil.

Vůči Wilsonovi je na tom kancléřka Merkelová dobře. Stále ještě létá po světě a setkává se s jinými politiky. Přesto její potíže vyvolávají nejen v Německu značné znepokojení a nedůvěru, stejně jako její odmítnutí odpovědět na otázku, zda situaci konzultovala s lékařem.

Toto odmítnutí je podle mého názoru velká chyba. Problémy, které dnes politika v Evropě má, se vesměs zakládají na vnímaném nedostatku transparentnosti a upřímnosti; a způsob, jakým kancléřský úřad přistupuje k potížím nejmocnější ženy kontinentu, tento pocit jedině posiluje.

I kdybychom připustili, že jde opravdu jen o psychiku – neměl by takový pacient dostat předepsán aspoň klidový režim?

Autor: Marian Kechlibar

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jan Janát 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč

Celkem za měsíc: 11 405,00 Kč
Vybráno 32.58%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 547 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (31 votes, average: 4,90 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
50 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.