HNUJ
28.10.2021
Kategorie: Ekonomika

Nejen o hnojivech

Sdílejte článek:

VIDLÁK

O zemědělské problematice jsem tu psal už mockrát. Netajil jsem se názorem, že dnešní zemědělství je založeno na zavádění co nejvíce průmyslových prvků do oboru, který pracuje s živými živočichy a rostlinami. Že v posledních sto letech šel vývoj směrem k technice a chemii, které stále více nahrazují původní přírodní procesy. Na jedné straně to umožnilo bezprecedentní zvýšení výnosů, na straně druhé to spustilo drancování jaké nemá v dějinách planety obdoby. 

 

Stejně tak jsem se nikdy netajil názorem, že sto let vývoje směrem k umělým hnojinvům a agrochemii se nedá vzít zpátky nějakým unijním zákazem, aniž by to nezpůsobilo násobně větší problémy, než ty, které nás trápí. Vždycky jsem byl pro uměřenost. Pokud máme žít naše životy tak jak si představujeme štěstí, tak prostě potřebujeme traktory, potřebujeme hnojiva, potřebujeme chemii, potřebujeme lány, potřebujeme velkokapacitní kravíny a vepříny, potřebujeme masokombináty. 

Pokud chceme přírodu zachránit a chceme zachránit krajinu, musíme postupně, krok za krokem zemědělství přetvořit. A překážkou nejsou ani hnojiva ani chemie, protože do určité míry nám to může zachránit úrodu a zajistit výnosy. Problémem je, že existence hnojiv a chemie svádí k drancování. Problém je, že  hnojiva a chemie umožnily ničit půdu, protože i na vydojené půdě díky ledku a pesticidům něco vyroste. A pak znovu a znovu. Umělá hnojiva na jedné straně umožnila zvýšit výnosy a na druhá straně umožnila z půdy udělat směs jílu a písku a přesto se na tom dá pěstovat.

Už delší dobu se zabývám myšlenkou, že nárůst CO2 v atmosféře nemusí být ani tak způsoben spalováním ropy a uhlí, ale prostě tím, že posledních sto let jsme na celé planetě z půdy vydojili všechen uhlík, který tam příroda postupně ukládala. Všechny ty stamiliardy  a biliony a desetibiliony a triliony tun humusu ve všech stepích a mírných pásmech na Zemi obsahují uhlík. Tedy spíš obsahovaly. To všechno se za posledních pár desítek let spotřebovalo intenzívním pěstováním, to všechno jsme v podobě cukrů a tuků sežrali a tohle všechno jsme nevrátili v hnoji do půdy. Proč také že? Máme dusičnan amonný, tím stačí pohnojit a pšenice poroste i v písku. 

Před rokem a něco jsem tu psal o jednom místním velkozemědělci, který obdělává tím nejvíce drancujícím způsobem asi 20 tisíc hektarů na Znojemsku. Ne, není to Agrofert. Za patnáct let používání bezorebných technologií se jim podařilo v hloubce cca 15cm vytvořit vrstvičku vápna, kterou kořínky většiny rostli neumějí projít. V půdě není humus, takže tam nejsou žížaly, takže tam nejsou krtci, takže tu půdu nikdo neprovzdušňuje a nakonec stejně musel přijet hodně velký traktor s hodně velkým pluhem, který tu vrstvičku rozbil třiceticentimetrovou hlubokou orbou. Ono to samozřejmě moc nepomohlo, protože pod tou vrstvičkou vápna byla půda stejně mrtvá a teď je pořád mrtvá, jen je na povrchu. Stačilo na to 15 let. Teď by bylo zapotřebí 15 let pravidelně hnojit a orat, aby se to dalo do pořádku. Ale hnůj není. Protože není živočišná výroba. Začarovaný kruh. 

On samozřejmě vůbec není začarovaný, on je řešitelný úplně jednoduše – je zapotřebí orat, je zapotřebí pole hnojit hnojem a to co nejvíc, je zapotřebí zaorávat rostlinné zbytky, sláma se nesmí pálit v kotlích, ale musí se s ní podestýlat. Je zapotřebí pěstovat i technické rostliny, je zapotřebí občas nechat půdu odpočinout. Je zapotřebí mít co nejširší osevní postup. 

Všimněte si, že v mém výčtu vůbec nefiguruje zákaz hnojiv a chemie. Jen konstatuji, že kdyby se oralo, podestýlalo, hnojilo hnojem, pěstovalo se víc rostlin než pět druhů pořád dokolečka, tak by potřeba průmyslových hnojiv a agrochemie značně poklesla. Půda by navíc absorbovala víc vody. A vůbec by nevadilo, že náš lidský um dokáže z půdy vydolovat víc než příroda sama. 

Ale… bohužel to nejde dohromady s tou naší bezbřehou svobodou, kdy je možné drancovat a když to dělá jeden, musejí to dělat i ostatní, protože jinak by zkrachovali. A netýká se to jen naší republiky, ale celého vyspělého i nevyspělého světa. Pokud existují hráči, kterým současné chování k půdě beztrestně prochází, tak to tak prostě bude. Je úplně jedno, že se půda rozdělila mezi malé zemědělce. Je úplně jedno, jestli půdu obdělává jeden velký hráč nebo stovky malých. Pokud bude dovoleno drancovat, tak se prostě drancovat bude. Kecy o tom, že vlastník půdy se k ní bude chovat odpovědně, to je prostě nesmysl. Všichni by se k půdě chovali odpovědně, kdyby na to měli peníze. Ale oni na to peníze nemají. Taktak žijí, protože jiní podrážejí cenu bezohledností a mají díky tomu dost peněz, aby mohli uplatit každého, komu by to vadilo. 

Teď budeme mít možnost si vyzkoušet, co se stane, když průmyslová hnojiva a agrochemie nebudou. Jednak zákaz, jednak se nevyplatí je dělat a navíc jsou tak drahá, že na to prostě nikdo nemá. A všimněte si – přichází to ve chvíli, kdy tu není žádný hnůj, kdy většina zemědělců už ani nemá pořádné pluhy, ale jedou co nejvíc bezorebně, kdy je drahá nafta. Tohle není jen u nás. V Německu i Holandsku je to víceméně stejné. Přichází to ve chvíli, kdy je půda nejvíc vydojená a na obnově se ještě nezačalo dělat. 

Kdybychom se k půdě chovali správně, tak bychom současný nedostatek hnojiv vůbec nepoznali. Pole by byla plná humusu a živin a zemědělci by prostě jen nenasypali tu trochu ledku. Výnos by byl o nějaké to procento nižší, ale v půdě by bylo všechno potřebné. A vydrželo by to víc než jednu sezónu. Ale teď? Ve vydojené půdě se jinak než s ledkem pěstovat nedá. Nejde to bez agrochemie, nejde to bez pastřiků a bez dohnojování. V samotné půdě už dávno není nic. 

Mně osobně nedostatek hnojiv fakt trápit nebude. Mám prasátka, mám hnůj a každý rok svá políčka pohnojím. Každý rok ořu, každý rok nasypu i nějaká ta průmyslová hnojiva a postupně jsem v půdě vyrobil zásobu draslíku a fosforu. Každý rok vápním, každý rok obměňuju rostlinnou skladbu, každý rok používám zelené hnojení. U mě se tři čtyři roky výnos prakticky vůbec nesníží. Ale pokud ještě nastane normálnější doba, zase nějakém to NPK koupím, abych měl půdu bohatou a žírnou. 

Víte co je nejobyčejnější základ zemědělství v našich krajích? Dvojpolní hospodaření. Při trošce štěstí trojpolní. To se obejde bez hnojiv. Jeden rok půda leží ladem, druhý rok je obdělávaná. A nebo při trojpolním bude jeden rok ozim, druhý jařina a třetí rok se tam bude pást kráva. To nepotřebuje ani hnojiva ani chemii… ale výnos není nic moc. Tak 20- – 30% dnešního. Všechno lepší je lidský um. A čím větší výnos, tím lepší musejí být znalosti. Tím lépe se musí s půdou pracovat. 

Člověk má pořád pocit, že to všechno co se děje, od covidu přes energetickou krizi až po zemědělství, že to je jen jakási hloupá chyba. Jen anomálie, která se brzy vyřeší a za chvíli budeme žít zase tak jak jsme byli zvyklí. Přece není možné zastavit rypadla, odstavit elektrárny, přestat hnojit. Před třiceti lety jsme si nedovedli představit, že je možné prodávat elektriku bez vlastnictví elektráren. Že přece není možné prodat vodárny i kanalizace. Že přece není možné přestat těžit uhlí, které tam pořád ještě je. Mělo nás to varovat. 

Měli jsme dost času i dost precedentů, že šílenství je v dnešní době něco úplně normálního.  Ale přesto máme pořád pocit, že dál to jít nemůže. Že už to přece musejí rozpoznat. Že snad nemohou být ty elity tak blbé a podřezávat si větev tak okatě a radostně. Pořád za tím hledáme něco speciálního. Nějaký hluboký plán. Ale ona to bude prostě obyčejná hloupost, odtrženost a dlouhodobé přesvědčení, že je je odpovědnost nedožene. 

Když jsem s Kydy začínal, propagoval jsem myšlenku, že nejlepší co se dá udělat pro skutečnou ekologii a skutečně udržitelný rozvoj, aby si každý na městě našel svého venkovského vidláka a jezdil k němu kupovat kvalitní potraviny. Že vidláci jsou jediní skuteční zemědělci v tom správném slova smyslu, kteří si váží půdy a skutečně se o ní dobře starají. A pokud se z vzájemného byznysu mezi vidlákem a Pražákem vyloučí stát i Kaufland, tak budu mít Pražák dobrou cenu a vidlák také. 

Vždycky v diskusi pak došlo na to, že  vidláci mají jezdit prodávat na farmářské trhy. Že Pražák prostě chce mít svojí čerstvou zeleninu po ruce kdykoliv si zamane a jak si zamane. Ale to umí zajistit jen ten Kaufland. 

V posledních dnech je to najednou jinak. Najednou mi volají a píší dávní známí i spousta čtenářů Kydů. Prý jestli by se u mě nedaly koupit brambory a zelenina. Letos bych svojí úrodu prodal klidně třikrát. Bohužel už nemám co prodávat. Snažil jsem se všem zájemcům vysvětlit, že se můžeme domluvit na příští rok. To je zatím ještě stále nezkousnutelné.  Příliš douhá doba na nějakou dohodu a tohle všechno je jen dočasné že jo…? Ale jestli to takhle půjde dál, oni ti měšťáci nebudou mít na výběr než si ty vidláky najít. 

 

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Eva Edler 300,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Lenka Poncarová 300,- Kč, Martin Dindoš 500,- Kč, PharmDr. Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jiří Sika 200,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč, Pavel Sejrek 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Bc. Michal Hajdučko 300,- Kč, Martin Kubíček 2000,- Kč, Gabriela Kolomazníková 100,- Kč

Celkem za měsíc: 15 000,00 Kč
Vybráno 42.97%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 422 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 4,42 out of 5)
Loading...
11 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)