Nechtěli jsme Timmermanse. Máme Timmermanse von der Leyen

Velice jsem si přál, aby se předsedou Evropské komise stal soudruh Timmermans. Ovšem s Ursulou von der Leyen nazývanou díky stylu jakým řídila Bundeswehr Flinten Uschi a díky vztahu ke svobodě německého internetu Zensursula, jsem snad ještě spokojenější. 

Frans T. by býval byl dobrý, ale Uschi z Leyenu je skvělá. Rozložila Bundeswehr, rozloží i EU. V evropském parlamentu už jasně naznačila kudy, kam a jak hodlá tu prohnilou a potápějící se bárku kormidlovat. Přesně tam, kam mířila doposud a kam by mířila i pod Timmermansem. Směrem k nějaké západoevropské verzi Sovětského svazu.

A do tohoto cíle pravděpodobně s „nám nakloněnou“ křesťanskou demokratkou Flinten Uschi dojedeme ještě o něco rychleji, než s pro V4 „nepřijatelným“ bolševikem Timmermansem. Z čeho vychází optimismus českého premiéra, že s Uschi bude líp než s Fransem, mi není úplně jasné. Nechtěl Timmermanse, dostal Timmermanse von der Leyen.

Evropská unie pod svou první předsedkyní totiž pořádně utáhne šrouby. A ne jenom o obvyklou jednu otočku. Od první minuty se bude tlačit na pilu. Federalizace, klimatické šílenství, migrační kvóty, centrální plánování, levicové sociální inženýrství a hlavně willkommenskultur. To vše soudě podle slov paní předsedkyně nabere na obrátkách.

Jak se asi proti tlaku toho právě nově rozjetého velkého sovětizačního parního válce bude našemu malému Andrejkovi dařit tvrdě a nekompromisně ochraňovat Česko?

Pokud se podívám na to, co všechno slíbila nová soudružka předsedkyně politbyra  realizovat, dostávám záchvaty smíchu. Tak slavně jsme řízeně svrhli východní socialismus, aby se k nám po jedné generaci vrátil jako bumerang ze západu. A navíc tomu ještě máme tleskat.

Ursula von der Leyen slíbila ve svém představovacím projevu všechno všem. Socialistům ještě velkorysejší sociální transfery evropského bohatství, evropskou minimální mzdu, feministickou Evropu a další daně. Zeleným také rozhazování veřejných peněz lopatou a navíc „klimaticky neutrální kontinent“ (co to, proboha, je?), směřující k naplnění všech proroctví svaté Gréty. Liberálům předhodila návnadu akcelerace genderismu, pohlavních kvót a realizaci páterem Piťhou proslavené Istanbulské úmluvy. Lidovcům nemusela slibovat nic, protože své šílené levicové vize už léta realizuje pod jejich „pravicovými“ křídly.

Jediní, komu neslíbila nic, ba naopak „ulevilo se jí, že od nich nedostane ani jeden hlas“, byla euroskeptická frakce Identita a demokracie, tedy seskupení zástupců těch Evropanů, kterým se sovětizace Evropy dvakrát nezamlouvá. Což je zajímavé, protože zároveň vyhlásila závazek, že chce významně „posílit hlas evropských občanů“. Logika mi poťouchle napovídá, že Flinten Uschi zřejmě euroskeptiky za evropské občany nepovažuje.

Všem poslancům dohromady naopak slíbila, že pokud nebudou moc prudit, tak „posílí jejich vliv na evropské záležitosti“. Tím, že si sem tam – bude-li mít čas – přečte, co navrhují. No, tak to bude konečně demokracie jako řemen. Také jim pochopitelně slíbila i již tradiční věci. Více Evropy, vyšší rozpočty, více úředníků, více Afričanů, více islámu, „prohlubování lásky k EU“ a pro mne mírně znepokojující jakýsi „mechanismus kontrolující vládu práva“.

Co si Zensursula představuje „pod prohlubováním lásky k EU“ si představit umím, zažil jsem období prohlubování lásky k SSSR. Co si ale asi zarputilá zastánkyně etatismu, cenzury, evropského superstátu, krátkých státních opratí a poslušného lidu představuje pod „mechanismem kontrolujícím vládu práva“ , si raději ani nepředstavuji.

Zkrátka, dcera bruselského úředníka narozená v Bruselu, která svítila Merkelové u přeměny půlky Evropy v pobočku Blízkého Východu, dokázala přitom rozvrátit tři německá ministerstva i německou armádu a tímto svým počínáním proti sobě popudit většinu spoluobčanů, je z mého pohledu takřka ideální novou bruselskou generální ředitelkou našeho příkopy rozbrázděného kontinentu.

Oxidy nasranosti tím s mnohem vyšší pravděpodobností konečně překročí své limity, Evropané vyválí eurohujery v dehtu a peří a uspořádají si své věci nějakým přirozenějším, demokratičtějším a svobodnějším způsobem.

V tomto kontextu se pak obzvláště těším na tři věci. Na reálné budování „společné armády Evropanů“ , které v budování armád velice zběhlá Flinten Uschi rovněž v avizovala. Také prohlášení, že „musíme mít odvahu přijímat zahraničněpolitická rozhodnutí kvalifikovanou většinou“ , zní do budoucnosti velice slibně. Už se těším, až „jednotná a silná EU“ po vybudování „společné armády EU“ „kvalifikovanou většinou rozhodne“ třeba o vyhlášení války Rusku.

A velice zajímavé také je, že paní Ursula chce „rozhodnou akcí rozbíjet sítě převaděčů“… Vida. Převaděčkám Rackete a Klemp zvoní hrana. Místo interview na prvních stránkách, potlesku levicových intelektuálů a dalších evropských dotací teď zřejmě dostanou dvacet let…

Když si to všechno zhodnotím, tak mne už nijak nepřekvapuje, že nová paní předsedkyně kromě českého premiéra velice nadchla i předsedu Pospíšila, který v televizi takto nadšeně glosoval její zvolení: „Má velikou zkušenost z domácí národní politiky…umí řídit velké resorty…myslí proevropsky…a je to žena“.