5.11.2013
Kategorie: Společnost

Nebojme se říci dnešní Evropské unii jasné NE

Sdílejte článek:

OD: VILÉM BARÁK 05|11|2013

Eurooptimisté se ptají, co vlastně euroskeptici namítají proti sjednocování Evropy. Vždyť nás čekají samá pozitiva a všemožné jistoty. Pokusím se definovat věci, o které přicházíme unifikací Evropy.

 

 

Zánik daňových rájů znesnadňuje přesun místa podnikání nebo bydliště do oblastí s nejlepšími podmínkami. Proč asi špičkoví sportovci sídlí v Monte Carlu a LNM, majitel Nové Huti, na Nizozemských Antilách? Hrozí, že před slídivým státem nebude kam ukrýt peníze, což je jediná účinná odpověď občana na choutky politiků stále zvyšovat daně. Zavedení jednotné evropské měny zúžilo prostor k hlasování peněženkou, tj. útěku za kvalitními penězi např. německou markou. Co budeme dělat s eury, když Evropská centrální banka rozběhne tiskařské stroje? Přes krátkodeché posilování eura vůči dolaru, jsou první náznaky problémů již na obzoru. Francie zpochybňuje svůj slib, že do roku 2004 vyrovná rozpočet. Německo, Portugalsko jen o vlásek unikly „žluté kartě“ za problémy se státními financemi a Itálie je v tomto ohledu chronicky nemocná. V zájmu udržení „anabolického“ hospodářského růstu má jít k čertu i tzv. Pakt stability (závazek hospodařit do roku 2004 s vyrovnaným rozpočtem), schválený evropskou patnáctkou teprve v roce 1997. Konce zestátněných peněz jsou ale úplně stejné v Evropě, jako v Jižní Americe. Začíná to tím, že stát vnutí obyvatelstvu potištěné papíry, které prohlásí za peníze. Následně je rozpočtovým dluhem spolu s tiskem nových peněz znehodnocuje devalvací a inflací ve svůj prospěch. Vláda v Argentině došla na této cestě nejdále, když zakázala papírky vybírat z bank, zkonfiskovala penzijní úspory a nakonec nechala okradené občany, oběti vlastní politiky, mlátit pendreky a střílet policií. Nevěřme, že podobný bankrot není v Evropě možný.

 

Se vstupem nových zemí do EU se rozhodovací centrum vzdálí úplně mimo dosah občanů. Dovedu si představit kampaň za odstoupení českého zkorumpovaného ministra. Co však s prodejným bruselským komisařem? EU je případem nově vytvořené instituce snažící se v zájmu zdůvodnění vlastní existence regulovat neupravené, rozhodovat o tom, co dosud běželo samo. Vše co je na EU dobré, můžeme zavést sami a v určitém časovém horizontu bychom tak učinili. Proč ale přejímáme to zlé? Volný pohyb zboží, osob a kapitálu je nezpochybnitelné právo každého člověka, které jednotlivé státy lidem upírají. Nevím, proč bychom tato práva měli vyměňovat za omezování svobody v jiných oblastech. Když by bylo podmínkou vstupu do EU zrušení daní, dotací, regulací, tak nelze než s radostí souhlasit, ale místo toho je musíme naopak zvyšovat. Proč místo ponižujících hádek, zda zemědělci kandidátských zemích budou mít nárok na celý objem unijních podpor nebo jak sladit sociální systémy, všechny tyto nesmysly jednoduše nezrušit? Do EU ve skutečnosti vstupují vlády, nikoliv občané. Na ty zbývají pouze drobečky svobod v porovnání s růstem moci státu a jeho úředníků. Nehledejme ale spásu v nacionalismu. Národní stát je pro občana stejný nepřítel jako EU. Obě instituce jsou si k nerozeznání podobné a liší se pouze rozlohou území, na kterém způsobují škody.

 

Absenci jednotící vize EU dokládá bruselský jazykový Babylon. Neochota převzít angličtinu, jako jediný jednací jazyka souvisí s úporným nepřátelstvím Evropy vůči Spojeným státům. Ohniskem této nákazy je socialistická Francie, která dosud nepochopila, že již šedesát let není světovou velmocí. Nemoc antiamerikanismu se projevuje stále divočejšími demonstracemi proti USA, kulturním izolacionalismem v podobě kvót u televizního vysílání, nekritickou popularitou rozbíječe Mc Donaldů, farmáře Jose Bového. Spolu s ekonomickou nemohoucností EU roste snaha uzavírat pevnost Evropa a vydávat, podobně jako blahé paměti Sovětský svaz, vlastní nedostatky za přednosti. Vše směřuje do stavu, kdy se Evropan stane vzorem pokrokového člověka a USA prohlásí bruselští byrokraté ze Říší zla. Na intelektuálské a kulturní „frontě“ je vidět první blýskání na horší časy (viz např. projev prezidenta Václava Havla v italském Senátu 4. dubna 2002).

 

autor obrázku: Diwo.us

 

Vnucujeme se do spolku, kde vražda politického protivníka nevzbuzuje ani desetinu pohoršení, jako jeho zvolení. Vzpomeňme na celoevropskou hysterii po volebním úspěchu Jörga Haidera v Rakousku a Silvia Berlusconiho v Itálii, která tak ostře kontrastovala s tichem po zastřelení Pima Fortuyna. Absence zásad také vedla k poskytnutí azylu palestinským teroristům z baziliky v Betlémě a k nerespektování záporného stanoviska Irů ke Smlouvě z Nice. Přitom její ratifikace byla vydávanou za podmínku dalšího rozšíření EU. Irové budou zřejmě chodit k referendům tak dlouho, dokud „nezmoudří“ a nebudou hlasovat podle přání Bruselu.

 

Jsme strašeni, že ke vstupu do EU neexistuje alternativa, což není nic jiného než znak intelektuální impotence a dutolebosti. Blahobytu Evropy bylo dosaženo nikoliv díky regulacím, ale jim navzdory. Po jejich odbourání bychom mohli na EU vyplazovat jazyky. Představme si Česko, jako pustý, kamenitý ostrov u pobřeží Chorvatska. Jsem si jist, že kdyby se stal enklávou lidské a ekonomické svobody, do 10 let by přetékal palmami a vilami s bazény tak, že by padaly do moře.

 

 

ZDROJ: Vilém Barák

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jan Janát 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč

Celkem za měsíc: 11 955,00 Kč
Vybráno 34.15%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 17 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (15 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.