skolastara
6.10.2018
Kategorie: Historie

Nástin systému školství v Českých zemích za středověku do roku 1620

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

MARTIN ŠTĚPANÍK

Magdaléna Šustová, vedoucí oddělení dějin školství Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského tvrdí, že dějiny školství se začaly psát v dobách Marie Terezie, ta nastolila povinnost vzdělávání dětí.1 Opravdu?

Obecná i odborná historiografie česká zná pro počátek našich dějin pro 10. století obvykle toliko jedinou školu v Českých zemích — školu na hradě Budči při kostele sv. Petra.2

Úvaha nad historickými prameny však dokazuje, že byly u nás už v 9. století školy, které předcházely učiliště na Budči, a to ve Velké Moravě a v Bořivojově českem knížectví. V obou případech je jejich vznik a existence svázána s počátky křesťanství v našich zemích. Svědectví o tom dokládají legendy: staroslověnské legendy Život svatého Cyrila a Život svatého Metoděje, latinské Diffundente sole, Kristiánova a Tempore Michaelis Imperatoris, všechny tyto pro období moravské, kdežto pro období prvních křesťanských Přemyslovců vedle latinského Kristiána ještě též obě církevně slovanské legendy o sv. Václavovi. Byly to údajně školy elementární i vyšší. Učily čtení a psaní, ale i předmětům, jež byly tehdy obvykle na církevních školách připravujících na kněžství.3

Pro 11. století máme zmínky o církevních školách, a to o škole olomoucké, o níž první zmínky pocházejí z roku 1073, dále škole brněnské z roku 1234, resp. škole znojemské z roku 1248. Benediktini působili v Rajhradě (1048), v Hradisku u Olomouce (1078) a v Třebíči (1109).

První světská škola, která je doložena, byla založena v roce 1270 v Praze.4

Již ze 14. století však máme informace o husté síti škol, a to nejen ve městech, ale rovněž na vesnicích, většinou financovaných soukromými založeními, ale rovněž i obcemi samými. Rovněž jsou přítomny farní a kolegiátní školy. Školy ve 14. století tak překvapivě neprovozovala církev, ale většinou lidé sami, pak obce a města a teprve poté církev.5

Chlapci navštěvovali školu od 7. roku věku; učili se základy psaní, čtení a počítání. První dívčí školy, resp. třídy postranní přidružené ke chlapeckým školám, lze v Čechách doložit až v polovině 16. století.6 V Táboře však byly školy smíšené již v 15. století.7

Na Starém Městě pražském v polovině 16. století existovalo 7 – 8 partikulárních škol, což je mimořádné u evropských měst srovnatelné velikosti, která měla zpravidla pouze 1 – 2 školy tohoto zaměření. Dnes bychom je považovali za gymnázia, která z nich také později vznikla.

V evropském kontextu tak představovala školní síť v Českých zemích jednu z nehustších školních sítí v celé Evropě.8

Nepřekvapí proto, že čtvrtina bakalářů promovaných na pražské univerzitě v první polovině 15. století pocházela z vesnic.9

Např. Martin Luther (žijící 1483 – 1546) dával české školství za vzor celé Svaté říši římské.10

Již ve 14. století existovaly stupně vzdělávání.

Školská soustava po roce 1348 zahrnovala nejnižší stupeň vzdělávání, a to tzv. elementární školy, nazývané rovněž dětinské, malé nebo české, ve kterých se učitelé zaměřovali na to úplně základní vzdělání (psaní, čtení, počítání) a vyučovali v mateřském jazyce, dále školy latinské, tzv. minor, v nichž se žáci učili psát, číst, počítat a také náboženství a latinskou mluvnici, a konečně školy vyšší, tzv. partikulární.11

Pro představu, jak vypadala výuka v tehdejší elementární městské škole: Žáci seděli na prostých dřevěných lavicích bez opěradel, v místnosti, kde probíhala výuka, byly kamna, ve škole měl svou vlastní místnost také učitel, který tam bydlel, stejně jako přespolní žáci, kteří v ní přespávali. Žáci se nejprve učili rozpoznávat písmenka, potom četli slabiky, poté celá slova, a teprve když toto vše úspěšně zvládli, učili se psát. Jako studijní pomůcka sloužila žákům vosková tabulka, do které si vyrývali písmena a čísla. Učebnice v té době ještě neexistovaly, proto se žáci učili tím, že naslouchali učiteli a poté jeho slova opakovali. Při výuce počtů žáci užívali především ruce, resp. prsty na nich.12

Vyšší stupeň představovala škola partikulární nebo latinská. Partikulární školy vzdělávali budoucí univerzitní studenty a kněžský dorost. Mnozí historikové jako Šmahel nebo Čornej latinské školy připodobňují k nižším středním školám.13

Existovaly rovněž „internátní školy“, jež disponovaly prostornou místností, kde malí žáčkové mohli přespávat (např. město Kaňk).14

Po roce 1437 školství procházelo výrazným odklonem od náboženského vlivu a naopak příklonem k postupnému zesvětštění.15

Perlička je, že Viklef, Hus, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Jakoubek ze Stříbra, Mikuláš z Drážďan a další významní husité a ze začátku rovněž členové jednoty bratrské vystupovali proti vzdělávání a vzdělanosti.16

Již od počátku 15. století máme informace o veřejných i soukromých knihovnách.17


A jak to bylo s českým a moravským školstvím po roce 1620?

Marie Terezie „zestátnila“ základní školství až v roce 1774, přičemž základem tereziánské školské reformy bylo vybudování základních škol ve všech farních obcích.

František Morkes k tomu uvádí, že „Všeobecný školní řád z roku 1774 Marie Terezie je obecně vnímán i jako předpis, který v našich zemích zavádí povinnou šestiletou školní docházku. V posledních letech se však vyskytly určité pochybnosti o tom, zda je taková formulace historicky přesná, neboť základním úkolem Všeobecného školního řádu bylo vybudování systému škol, do nichž by děti mohly chodit. Císařovna Marie Terezie, která dokument podepsala, v něm také výslovně nenařizovala, že by děti do školy musely docházet. Mělo to určitě racionální důvody. Jestliže dosud v monarchii neexistovala relativně hustá síť škol, nebylo možné ani nařizovat, aby do nich děti chodily…Výraznou novotou Všeobecného školního řádu bylo i to, že zřizované školy měly poskytovat vzdělání nejen chlapcům, ale i dívkám. Ty ale prakticky až do roku 1780 do škol nedocházely.“18

To je vše k nástinu dějin školství v Českých zemích, které se, jak doloženo výše, začaly psát dlouho před dobou Marie Terezie.

1 https://www.seznamzpravy.cz/clanek/rodice-v-minulosti-posilali-deti-do-skoly-jen-neradi-prisli-tim-o-pracovni-silu-50492?dop-ab-variant=&seq-no=3&source=hp

2 V. Novotný, České dějiny, Praha, 1912, str. 446.

3 K. Čondl, První školy v Čechách a na Moravě, in: Dějiny pedagogiky, 6/1963, str. 697-709

4 J. Horák, M. Kratochvíl, Nástin dějin pedagogiky, 2003, str. 28

5 J.Čechura, České země v letech 1378 – 1437, str. 334
J.Čechura, České země v letech 1437 – 1526, II. díl, str. 369

6 M. Nodl, F. Šmahel, (edd.), Člověk českého středověku, str. 419

7 J.Čechura, České země v letech 1437 – 1526, I. díl, str. 255, 368

8 J.Čechura, České země v letech 1437 – 1526, II. díl, str. 365, 366

9 J.Čechura, České země v letech 1437 – 1526, I. díl, str. 256

10 J.Čechura, České země v letech 1437 – 1526, II díl, str. 369

11 J. Horák, M. Kratochvíl, Nástin dějin pedagogiky, 2003, str. 28

12 T. Vacínová, Dějiny vzdělávání od antiky po Komenského, 2009, str. 118-117

13 J.Čechura, České země v letech 1437 – 1526, I. díl, str. 253, 255, 257

14 J.Čechura, České země v letech 1437 – 1526, I. díl, str. 253, 255, 257

15 J.Čechura, České země v letech 1437 – 1526, I. díl, str. 253, 255, 257

16 J.Čechura, České země v letech 1437 – 1526, I. díl, str. 252

17 M. Nodl, F. Šmahel, (edd.), Člověk českého středověku, str. 409: Např. v Brně na radnici byla veřejná knihovna již v této době.

18 F. Morkes, Tereziánská reforma v českém školství, dostupné zde: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/827/terezianska-reforma-v-ceskem-skolstvi.html/%3E./

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2018: *****

Rudolf Roedling 1000,- Kč, Jan Klíma 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ladislav Adamec 500,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Jakub Malinovský 111,11 Kč

Celkem za měsíc: 4 111,11 Kč
Vybráno 11.74%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
loading...
politicon-banner
5 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.