svobodafree
13.1.2021
Kategorie: Společnost

Náš život se nesmí vždy zakládat pouze na poslušnosti a plném respektování autorit

Sdílejte článek:

ROMAN BEDNÁR

Právě v současnosti je neobyčejně důležité si uvědomit, že slepá poslušnost, a to nejednou i vůči iracionálním autoritám, je ubohým otroctvím ducha a výrazným znakem nesvobody.

Autority, které ovládají tento svět, si vždy vyžadují absolutní poslušnost. Idea neposlušnosti vyvěrá z přemýšlení kritického rozumu – z jeho samostatného zamyšlení se nad sebou a nad světem – a z objektivního uvažování. Proto je identická se svobodným myšlením, přemýšlením a zvažováním.

Pokud by ji autority připustily, což by pak zůstalo z jejich moci a ovládání a manipulování jiných?

Nic v životě není tak velmi těžké jako objevení a nebo pořízení vlastní identity a získání vnitřní svobody. Aby člověk mohl najít vlastní identitu musí překonat velké množství překážek. V podstatě lze konstatovat, že již v rodičovském domě se do velké míry rozhodne o tom, zda jednou budeme moci vést život, který bychom rádi vedli, nebo zda budeme muset žít jen tak, jak to za nás rozhodli naši rodiče a učitelé a další autority, které jsme poslouchali a jsme jim všechno věřili.

Vlastní cesta se hledá mnohem snadněji, pokud jsme měli to velké štěstí, že jsme vyrůstali v liberálním domácím prostředí a nebo dokonce jsme měli takové mimořádně vzácné štěstí, že už naši rodiče, nebo alespoň jeden z nich, objevili vlastní cestu životem, nezatíženou předsudky. Pokud tomu tak nebylo, je pak jen těžko možné osvobodit se od zatěžujících zkostnatělých myšlenkových konstruktů a nevhodných, často nesmyslných “programů”, kterými náš mozek prakticky navždy infikovali jiní lidé.

V takové situaci – pokud vůbec někdy budeme schopni si to plně uvědomit – se v nás snad někdy vytvoří myšlenka na vzpouru a odpor proti takovému duševnímu znásilnění, která však velmi často ústí pouze do reakce vzdoru.

Za takových okolností se náš život zpravidla posune do zcela jiné, zcela protichůdné polarity, která v principu nemá nic společného s objevením vlastní cesty, ale je jen ostentativním demonstrací toho, že jsme se osvobodili zpod rodičovské nebo společenské indoktrinace, která nás deformovala.

Obvykle však jen vyměníme jedno otroctví ducha za jiné, možná dokonce za ještě nedůstojnější a nesmyslnější, no vůbec to nezpozoruje a ještě si přitom namlouváme, jak samostatně a svobodně jednáme. Většina lidí nikdy neprohlédnou, že žijí v nesvobodě ducha, a proto i bez vlastní identity. Takoví lidé se cítí v otroctví a pod vládou cizích ideologií lépe a hlavně jistěji než na svobodě. Otroctví je pro velkou většinu lidí mnohem pohodlnější než svoboda.

V principu je v naší západní společnosti nejdůležitější to, abychom byli poslušní vůči autoritám a abychom totéž vštěpovali i našim dětem. Civilní rebelství a plavání proti proudu je nežádoucí, ba dokonce nejednou i trestané.

Společnost akceptuje mnohem více alkoholiků a nebo zlodějů, jak lidi vnitřně svobodné, a proto i odvážné a nebojácné, kteří se otevřeně staví proti jejímu deformujícímu a iracionálnímu imperativu a kritizují je a bojují proti nim. Kdo nepřemýšlí a nereflektuje a jen dévotně provádí to, co se od něj žádá a očekává, nad tím společnost drží ochrannou ruku. Kdo však kriticky přemýšlí a protestuje, ten žije nebezpečně, protože autority řídící společnost se budou snažit o jeho izolaci nebo dokonce likvidaci.

Kam může vést slepá poslušnost, to demonstroval světu velmi názorně německý národ bezpříkladnou oddaností svému führerovi Hitlerovi.   

Nejvyšší dogma patriarchální společnosti – absolutní poslušnost a respekt vůči autoritě – způsobuje extrémně silnou deformaci jedince, neboť omezuje a blokuje jeho idividualitu. Výchova k slepé poslušnosti vůči reprezentantům společnosti a rodičům (což je nejvýraznější charakteristikou islámského patriarchátu) stojí v ostrém protikladu k osobní svobodě jedince a je největší překážkou při hledání vlastní cesty životem.

Jistě, pro rodiče je mnohem pohodlnější, pokud dostanou od společnosti “návod” jak vychovávat dítě tak, aby jeho chování odpovídalo všem ní požadovaným kritériím a pravidlům. Taková výchova je pro ně méně komplikovanější a mnohem pohodlnější. Prostě jen konají to, co konaly před nimi už nesčetní jiní rodiče, a tak se jen drží tradice a nemusí probrat odpovědnost za nic nového, nejistého a nepřezkoušeného. Jen málo lidí se neobává takového rizika.

Jen skutečně demokratická společnost akceptuje právo na vlastní mínění i na občanskou “neposlušnost”.

Rodiče jen v tom případě budou moci z dětí vychovat lidi sebevědomé, vnitřně svobodné, kteří mají vlastní mínění a nebojí se ji projevit, pokud jim v dětství dopřáli i právo na neposlušnost a na rozpor. Pouze pokud dítě smí být i zlobivé (což zde neznačí nic jiného, ​​než to, že v jistých situacích prosazuje svůj vlastní názor a chce demonstrovat svou vlastní vůli), tak se může vyvinout k šťastnému spokojenému individuu, které umí plně uplatnit všechny své schopnosti a talenty.

Samozřejmě, že pod právem dítěte na neposlušnost nerozumíme destruktivní svévolnou, ničím neodůvodněnou neposlušnost. Nemíníme zde ani neposlušnost za každou cenu a ani neposlušnost vůči každému. Jde tu jen o právo na neposlušnost rozumu, jeho právo na neposlušnost vůči iracionálním autoritám a arcikonzervativním pedagogickým metodám! Neposlušnost o jakou tu jde, je konstruktivní a pozitivní vlastností osobnosti, protože ji definuje jako svéprávného samostatně myslícího a jednajícího jedince.

Neposlušnost v tom smyslu, jak ji zde interpretujeme, je vzdání holdu svobodnému rozumu.

Právě v dnešní nesmírně složité době, kdy se vše neustále mění a člověk je stále více zotročován, ovlivňován nesčetnými trendy a dezorientovaný záplavou informací, tak je právo na neposlušnost centrálním faktorem jeho svobodné existence a jeho lidskou důstojnost.

Toto právo je takříkajíc identické s právem člověka na sebeurčení. Musíme vyzvednout a zdůraznit, že jen toto právo mu zaručuje možnost experimentování při hledání řešení rovnice jeho vlastního života.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2021: *****

Blahomír Skoupý 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dana Staňková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 300,- Kč, Jiřina Gyárfásová 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Miroslav Červenka 300,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Anonym 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč

Celkem za měsíc: 11 750,00 Kč
Vybráno 33.57%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 721 times, 2 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,25 out of 5)
Loading...
politicon.cz
8 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.