apocalypse-483425_960_720
28.12.2018
Kategorie: Multikulturní soužití

Náš civilizační konflikt je trojsečný

Sdílejte článek:

BENJAMIN KURAS

Střetávají se v něm v souboji o jednu civilizaci tři kultury. Ne jen dvě, jak bývá zvykem v konfliktech. Americký protestantský kněz a filosof Robert Stearns jim říká „tři domy“. Tak taky nazval knížku, která je identifikuje jako: židokřesťanská tradice, radikální islám a militantní sekularismus. Letos vyšla v překladu a s předmluvou českého protestantského kněze Dana Drápala.

Ta trojsečnost není na první pohled samozřejmá většině z nás, kteří jsme si zvykli pod pojem „západní civilizace“ zahrnovat židokřesťanskou tradici i sekularismus. On z ní totiž vychází jako naplnění jejího pravidla „císařovo císaři, boží Bohu“. Čili oddělení státu od církve jako politický systém umožňující svobodu různých vyznání i nevyznání. Judaismus byl do něho vržen ztrátou svého státu a rozehnáním mezi jiné národy po římské devastaci Judeje. Západní křesťanství se s ním potýkalo v různých podobách soužití i nesoužití králů s papeži. Prakticky je zavedlo až protestantství a uzákonilo osvícenství – s následky zpočátku osvobozujícími a demokratizujícími, později tíhnoucími k totalitě a perzekuci.

Ty se dostavily ve Francii téměř ihned, ve východní Evropě vítězstvím komunismu. V západní Evropě a Americe sílí v posledních několika desetiletích ve stále častějších útocích na křesťanské tradice a kulminují v takových absurditách, jako jsou žaloby na cukráře odmítající z náboženského přesvědčení péct dorty pro homosexuální svatby. Na intelektuálně vyšší a tím také přesvědčivější úrovni jsou útoky vědců jako Richard Dawkins, u něhož to však je součást boje proti všemu náboženství. Jiní „militantní sekularisté“ bojují proti tradicím židokřesťanským, ale tolerují islám a dokonce jej vnímají jako spojence. Mnozí sekularisté pojmem Západ míní pouze racionalistický sekularismus, bez „pověr, pohádek a předsudků“ židokřesťanských.

Stearnsovy argumenty snadněji pochopíme, když si pod jeho pojmem sekularismus představíme nám běžnější pojem ateismus, neboť ten přesněji má Stearns na mysli, když mluví o sekularismu. (Podobně posunutě Amerika používá slova „liberál“, když míní přesněji „levicový neomarxista“). K těm militatním sekularistům/ateistům válčícím proti křesťanství patří nejen komunisté, socialisté, liberálové a zelení, ale taky už bezděky a absurdně početné složky samotných církví, které povýšily sociální a ekonomické otázky nad duchovní, čili člověka nad Boha, a abstraktní „pokrokové“ ideje nad realitu. Najdou se mezi duchovními protestantskými i katolickými (neunikl tomu ani současný papež), i u liberálnějších rabínů.

Ty různé formy militantního sekularismu mají několik společných prvků.

Touhu svět radikálně transformovat, ne jen prakticky zlepšovat.

Nevraživost k Izraeli jako ztělesnění onoho „zla“ židokřesťanských zpátečnických tradic. (Stearns je naopak velkým zastáncem a obhájcem Izraele, s přesvědčením, že „čím víc se křesťanství vzdaluje od svých židovských kořenů, tím snáze se pokazí“.)

Víru, že jejich pravda je univerzální a věčná a musí se prosazovat všemi prostředky.

A xenofilii, čili preferenci cizího před vlastním, ať už z upřímných sympatií k cizímu nebo pocitu viny a studu za vlastní.

Praktickým účinkem sekularismu je ztráta vědomí historických kořenů a smyslu budoucího přežívání a oslabení pudu sebezáchovy.

Do toho duchovního vakua vstupuje zradikalizovaný a sebevědomý islám, oním oslabením povzbuzovaný. Židokřesťanskou (ale vlastně jen spíš už jen tou křesťanskou, která postrádá zkušenosti dnešního Izraele) kulturou je přijímaný nekriticky jako bližní víry Abrahámovy, s nastavováním druhé tváře a láskou k nepříteli. I on věří, že jeho pravda je univerzální a musí se prosazovat za každou cenu. Tak se sebekritická, sebepochybovačná, všetolerující a všechny bližní milující židokřesťanská civilizace drolí zevnitř i zvenčí.

Protože dnes už je máme všechny tři pod jednou střechou, Stearns se táže, zda lze mezi nimi dosáhnout harmonie. A hned na začátku argumentu to označuje za nebezpečný mýtus. Vzájemná náboženská, humanistickým sekularismem zastřešená tolerance mohla fungovat jen tehdy, když se všechny přítomné víry i nevíry shodovaly na základním civilizačním rámci. Tím byla biblická etika Mojžíšova Desatera. Tolerance, která se v dnešním Západě stala hlavním přikázáním, byla možná jen jako „přijatelná míra odchylek“ v rámci společného právního kodexu a vzájemnosti.

Obojí však přestává platit. Ateismus odstranil společný právní kodex, islám jej nahrazuje jiným, který se netají touhou zničit židokřesťanství i sekularismus. Židokřesťanství je oběma zatlačované do kouta, s příkazem všechno od nich tolerovat. Z příkazu tolerovat se stal zákaz netolerování a nový totalitní režim cenzury a perzekuce. Jenže tolerovat něco, co nás chce zničit, je sebevražda, i když to děláme z lásky k bližnímu.

Máme ještě z přicházející katastrofy východisko? Pro Stearnse je jím přesvědčení, že „potřebujeme Vyšší Moc jako rozhodčího“. Nacházet k ní osobní cestu je stále těžší. Biblická etika k ní vytvořila milníky a směrovky. Návratem k nim opět nalezneme pravidla, na nichž naše civilizace stojí a jimiž se mohou a musí řídit všichni, kdo v ní chtějí žít. Tato pravidla budeme opět muset vlastními životy bránit a jejich porušování netolerovat. Nejzákladnějším pravidlem židokřesťanského Západu je odpovědnost jednotlivce za své skutky a vlastní rozhodování o svém osudu. Přijetím této odpovědnosti získáváme „právo na život, svobodu a budování osobního štěstí“.

Otázky, které nám, biblicky věřícím i nevěřícím, ze Stearnsova základního argumentu vyvstávají, jsou tyto:

Chceme pokračovat v civilizaci, která vytvořila největší a nejspravedlivěji rozprostřenou míru svobody a prosperity v dějinách? Nebo jsme ochotni ji z lenosti a lhostejnosti pohřbít do dlouholeté tyranie a bídy?

Je návrat k biblickým pravidlům, třebas i bez znovunalezené víry v jejich zdroj, opravdu tak těžký a nepříjemný?

A máte-li pochybnosti, zda vám taková civilizace v té pohodové nevíře ještě vůbec něco sděluje, či zda v ní ještě máte nějaké kořeny, zkuste tuhle:

Kupujete dárky na Ježíška, nebo na Mohamídka?

kuras
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jan Janát 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč

Celkem za měsíc: 11 955,00 Kč
Vybráno 34.15%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 47 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
123 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.