macron517
13.5.2018
Kategorie: Společnost

Narcis (téměř) elegantní

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

LIBOR ČÍHAL

Některé scény má Emmanuel Macron obzvlášť v oblibě: Prezident velkého národa tváří v tvář historii. Hodí se k tomu 8. květen, den německé kapitulace. Státní svátek ve Francii, úřady, obchody, vše zavřené. Francouzi sledují televizi – jejich prezident s vážnou tváří, jako kdyby válka právě včera skončila, klade věnec k nohám osvoboditele de Gaulla.

Tyto inscenace konzervativci milují. Velká gesta, připomenutí historie a důstojnost přítomné chvíle  jsou spojeny s prezidentským úřadem. V konzervativnější společenské skupině v posledních měsících výrazně narostla prezidentova popularita. Je to i důsledek jeho tvrdého postoje ke stávkám, které nabraly síly. I důchodci, jimž klesá kupní síla, jsou většinou s Macronem spokojeni, pokud ovšem zajistí vnitřní bezpečnost v zemi. Ztratil popularitu v levé části politického spektra, 41% Francouzů, kteří mu nyní důvěřují, se rekrutuje z politického středu a pravice.

Reformy vstoupí v platnost

A všechno se rychle změní. Pravděpodobně bude pokračovat stávka železničářů. Jasné, že věk odchodu do důchodu (52 let) a status strojvůdců se musí změnit, souhlasí s tím většina francouzské populace. Vydrží to minimálně do začátku prázdnin než lidé začnou víc cestovat vlakem. Je sporné, zdali se reformy pracovního trhu v období sílící ekonomické  konjunktury vůbec zrealizují.  Podniky mají víc zakázek, ale procento nezaměstnaných je ve Francii stále dost vysoké, kolem 10%.

Je záhadou, jak se bude vyvíjet francouzské zadlužení v okamžiku když vyschnou daňové zdroje – každou sekundu narůstá státní dluh o 2300 eur, celkové zadlužení Francie 2250 miliard eur z ní dělá evropského šampiona.

Daně porostou

Letos zaplatí Francie jen na úrocích 41.2 miliard eur, co se stane když naroste úroková míra si nikdo netroufá domýšlet? Místo strukturálního šetření zvedne Macronova vláda daň z ropy, cena benzínu již nyní patří k nejvyšším v Evropě a poroste. Podobné platí pro další spotřebitelské daně, krabička cigaret např. stojí 10 eur.  Macron nechce následovat svého předchůdce Hollanda a zvedat daň z příjmu. Snížil sice daň z bydlení, ale současně snížil i  limity transférových plateb, takže z toho profituje málo rodin, klesá celková kupní síla a to především střední třídě.

Na léto prezident plánuje pompézní zasedání národního Kongresu (parlament a senát) ve Versailles, oznámí reformu institucí. Během jednoho roku by se měla realizovat, návrh musí projít ještě senátem, kde mají prezidentovi naklonění konzervativci většinu.

Antisemitismus verbálně odsuzovat nestačí

Nikdo neví jak bude probíhat další imigrace. Se 120000 imigranty v posledním roce, zaznamenala Francii rekord. Též zde: slova a žádné činy. Se smíšenými pocity pozorují Francouzi vstřícnost svého prezidenta k islámu. Nestačí kritizovat antisemitismus, musí pojmenovat jeho islámskou příčinu. A Evropa: Zcela nejasné, co se má dít s evropskými představami francouzského prezidenta, v Německu mají pro jeho návrhy větší pochopení než ve Francii samotné. Macron v prvním roce svého regentování otevřel až příliš reformních cest, bude muset bojovat na mnoha frontách, aby jak říká, adaptoval zemi na příštích padesát let. Takové vize vyžadují velkého pedagoga.

Macron mluví mnoho a rád

Mluví rád, je mistrem vysvětlovacího mustru „rovněž jako“, „ale v stejném čase“. Po roce vládnutí nemůže odmítnout tvrzení, že je prezidentem bohatých a velkých měst. Jeho sklon k monarchistickým gestům dal vzniknout distanci mezi ním a lidem a jeho reprezentanty v parlamentu. I mezi jeho stoupenci je patrná jistá nevole. „Arogance moci“ vystihuje atmosféru. Zatím se ho to moc netýká, letos se nekonají ve Francii žádné volby.

Odcizení mezi prezidentem a Francouzi se nastartovalo. Nestačí rozpracovat řadu reforem a stavět se do pozice rytíře modernity, ale je důležité, aby reformy přijal lid za své. Pro elegantního narcise Macrona je klíčovou image o jeho prezidentování. Jeden rok vládnutí a šest Francouzů z deseti říkají, že za čtyři roky by neměl znovu kandidovat.

Autor: Libor Číhal

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2018: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Věra Vladyková 290,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Eco Bau 500,- Kč, MUDr. Štefan Ridzoň 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč

Celkem za měsíc: 4 273,00 Kč
Vybráno 12.21%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
politicon-banner
11 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.