Naprogramovaná falešná solidarita
J3K
Jedním ze znaků nynější doby se stal stav, ve kterém se nachází řada stran, jednotlivých politiků, aktivistů, neziskových organizací a různých komerčních subjektů. Tím stavem je falešná solidarita, která na rozdíl od přirozené postrádá skutečnou lidskost a touhu pomáhat tam, kde je to skutečně třeba. Přestože je kolem nás plno lidí, kteří by pomoc potřebovali, výše uvedení si vyloženě vyhledávají ty, kterým svou podporu nabízejí, vnucují a zároveň na ní vydělávají. Někdy napřímo a ekonomicky, jindy skrytě a politicky, což nic nemění na tom, že v důsledku také vydělávají.
Kdo naší pomoc opravdu potřebuje? Stačí se podívat kolem sebe, nemusíme tedy chodit daleko. Denně potkáváte mnoho spoluobčanů, kteří se dostali do tíživé situace. Na některých je to vidět na první pohled, jiní vypadají naprosto standardně a bojují, aniž by se snažili být někomu na obtíž.
Nejvíce výraznými jsou bezdomovci. U této skupiny lidí lze rozlišovat na smutné a nezaviněné osudy, dále na věčné průšviháře, notorické alkoholiky, uživatele drog. Podporu si tak nezaslouží každý, nicméně šanci možná ano. Kdo ji prošvihne, zůstane na ulici, ale určitě by se našla část těch, pro které by návrat do normálního života byl osvobozením.
Smutný pohled bývá na seniory přežívající s pár korunami. Zaplatit nájem, služby a energie není nic snadného a nechat něco na jídlo, oblečení a léky už může být často za možnostmi starých lidí. Je smutné, když se společnost není schopna postarat o své staré. Přitom to byli právě oni, kdo celý život dřeli a ještě vychovali své děti.
Matky samoživitelky patří do skupiny ekonomicky ohrožených druhů daleko více, než se na první pohled zdá. Žijí v časové tísni, neskutečném tempu, s obrovskou zodpovědností na krku a téměř bez možnosti onemocnět. Opět je otázkou, jak se do této pozice ženy dostaly, nicméně podstatné je, že se starají o děti a pomoc společnosti potřebují. Týká se to nejenom finanční stránky, ale také oblasti pracovní doby, školek, družin, sportovních aktivit.
Děti ze sociálně slabších vrstev (tím nejsou myšleni notoričtí sběratelé sociálních dávek především z řad nepracujících Romů) často postrádají možnost být součástí sportovních či kulturních týmů. Řadě skutečně talentovaných jedinců tak uniká možnost být jednou dostatečně ekonomicky silnými a přínosnými pro reprezentaci své země, jindy přebytek volného času způsobuje jejich život na chodníku a získávání špatných návyků.
Lidé postižení přírodní katastrofou, nečekanou životní situací, tíživým onemocněním. Tito potřební jsou často osudem dohnáni k zoufalým činům, které by za normálních okolností neudělali.
Místo podpory těchto skupin spoluobčanů směřuje činnost předurčených charitativních společností, médií a body shánějících politiků úplně jinam. Příkladem může být Šojdrová a její shánění syrských sirotků. Vysokou aktivitu tak zaznamenáváme u následujících příkladů vyhazování peněz, které by měly sloužit úplně jinde.
Migranti a muslimové, v podstatě se jedná o spojenou nádobu. Přestože je naprosto zjevné, že integrace se nedaří, dotyční přináší násilí, nemoci, změnu atmosféry ve společnosti, nárokují si postupně stále více, jejich podpora stoupá a jsou doslova vystrkováni do popředí. Desítky neziskových organizací parazitujících na solidaritě s nimi jsou odstrašující současností.
Nepřizpůsobiví. Mezi ně patří především romská hlučná menšina schopná dokonale vysávat sociální systém.
Zahraniční solidarita patří k velkému byznysu, který vytváří prostor pro činnost takových kolosů, jakou je například Pánkova neziskovka Člověk v tísni. Nesmyslné milodary končící v zemích, ze kterých se k nám nedostane nic dobrého, jsou financované mimo jiné i prací našich samoživitelek, ubírají důchodům a sociálním dávkám v nouzi. Jsme přesvědčováni, že se dělíme o bohatství, ve skutečnosti dotujeme přemnožení obyvatel Afriky a Jihozápadní Asie, které v důsledku způsobuje migrační pohyb směrem k Evropě. Navíc řada charitativních akcí končí rozkradením darů, jejich opětovným zobchodováním či jsou roztaveny v režijních nákladech neziskových společností.
Homosexuálové a další vyskytnuvší se pohlaví. Je třeba si uvědomit, že zatímco zdravotní pojišťovny odmítají nadále platit pacientům například za brýle, přešití přirození a dodávání hormonů jim uhradit divné nepřipadá. Navíc se zdá, že homosexuálové získají postupně více práv, než heterosexuální občané zajišťující zachování klasické rodiny i lidstva jako takového.
Dnes jsme vybrali po čtyřech protichůdných příkladech a je na Vás si uvědomit, v jak zvrácené době žijeme. Správci našeho společného majetku, tedy politici, postupně sdírají české občany a společnosti pomocí mnoha druhů daní, aby poté vybrané peníze přerozdělili způsobem, který lze považovat za otevřený výsměch všem pracujícím lidem. Obrovské náklady na projev falešné solidarity jsou příčinou zadlužování se jak státu, tak i jeho občanů. Vláda, která se nepostará o obyvatele vlastního státu, nemá právo na existenci. Jestliže nedokáže hospodařit, nechá se ovládat neziskových sektorem a zahraničními subjekty, například Evropskou komisí, sedí její členové na ministerských křeslech neoprávněně. To samé platí i pro poslance, senátory. Nevěřte v to, že solidarita tak, jak nám je předkládána, je v pořádku. Není. Nejsme bohatí, i my máme své problémy, tedy řešme prvotně je. Vše ostatní je přetvářka a lež vedoucí k vlastnímu obohacování elit a jednotlivců.
Redakce
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****
Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč
Celkem za měsíc: 9 306,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Latest posts by Redakce (see all)
- Ještě Polsko nezhynulo, dokud my žijeme! - 15.10.2019
- Evropské snění versus masová migrace - 15.10.2019
- A kdože je to vlastně ten Hutka? Ále…NIKDO… - 15.10.2019
Mohlo by Vás ještě zajímat
- Falešná solidarita je realita, kterou nás vydírají a oblbují …
- Nepoučujte ČR o solidaritě, můžeme ji vyučovat
- Už konečně přestaňme být křupanskými Čecháčky – buďme EU vděčni a buďme solidární
- Juncker: „Vy přijímáte pomoc od Evropy, a měli byste tedy ukázat i solidaritu.”
- Tak prý jsme bezcitná a nesolidární chátra … no tak ještě že máme stát, který nás k té solidaritě donutí
- Proletáři všech zemí, vytvořte si solidární systém
(21 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Velmi výstižné!!!!!!!
Jo,ale už 30let si lámu hlavu s tím, co s tím ?
Nikdo z nás oblbčanů neví a volby nejsou k ničemu. Nic se nedostává za tu dobu do normálu,spíše naopak. 
“…. a volby nejsou k ničemu.”
hahaáááá,…… howno.
Práve VĎAKA VOLBÁM sa dostávajú k moci politici (gauneri) , ktorí tuto kurváreň realizujú pomocou ZÁKONOV.
Vy, voliči, pripravujete tuto kurváreň vo volbách – ktoré sú teda veľmi dôležité.
Volby by k něčemu byly, ale to by se u nás museli vyměnit ovčané. V ideologické a názorové rovině je 8 z 9 parlamentních stran jak přes kopírák. A je celkem jedno, koho z nich zvolíte, všechny budou předně podporovat parazity a neziskovky. Strany, které nabízí změnu, volí jen velmi málo lidí, většina se do žvanírny ani nedostane a pokud se tam i někdo dostane, tak se slabým mandátem. Třeba v Maďarsku ukázali, že volby toto vyřeší, tam už jsou právě díky volbám parazitní neziskovky vykázány do patřičných mezí, stát je nepodporuje a ty, které jsou podporované ze zahraničí, jsou prohlášeny za agenty cizích mocností. A podobné je to v USA nebo Rusku, stejný zákon chystá Polsko. Proč ne my??? Protože volby….
Hodně slyším od sluníčkářů, že jsme bohatá země
a že máme povinost pomáhat bližnímu svému.
Tito bohatí sluníčkáři nepomáhají, jen o tom mluví.
Pomáhá obyčejný dobrý člověk a bylo to vždy v našich dějinách.
Jinak až bude nový volební zákon a zmízí mj. z něho
nesmysl, že při účasti třeba jen 5 lidí jsou volby platné
bude větší šance pro ostatní občany. Třeba i nemajetné. Potom řeknu ano, to je demokracie.
V tomto směru považuji za zcela nedemokratickou instituci zbytečný Senát. Když se zjistilo, že ho drtivá většina lidí nechce, měl se po 2-3 obdobích zrušit (předně se ale neměl v takto malé zemi zakládat). Neúčastí u senátních voleb snad toto dáváme zcela jasně už dlouhé roky najevo, přesto tato trafika pro odložené politiky stále funguje, přičemž stačí, když pro kandidáta hlasují jen spolustraníci a známí a příbuzní.
To já tvrdím tak již od sametu Anino. Tato istituce byla zřízena aby byla pojistkou demokracie a zatím je to naopak.Je to výsměch všem demokraticky smýšlejícím Čechům.
Pokud se s tímhle setkám, pokrčím rameny a řeknu “však pomáhej, kdo ti brání?”
Velmi výstižný a pravdivý článek.Je to dlouhodobý problém.Bylo to za komunistů a teď to dokonce eskaluje.
Za komunistů něco takovýho bylo????!!!!!Že o tom nějak nevím???
Jasně, že bylo, jen ne tak rozmáchlý. “Dobrovolně” se pořád přispívalo na nějaké soudruhy ve vzdálené Angole, nebo Kambodži.
A tenhle multikulti svět – to je přece výmysl komoušů. Vždycky jedno bílé/černé/ žluté dětičko, mládežníci, co se nerasisticky druží a tak. Akorát, že na bázi proletářské soudržnosti – to jediné se změnilo.
A nezapomenout na to, že třeba ten dnešní bordel v JAR způsobil tehdejší Východní blok, který tvrdě tepal ten prý hrozný apartheid…
Vzpomínám se , že jednou jsem dal 5 korun , to bylo všechno !! Dnes se na různé neziskovky dávají desítky miliard a za to dostaneme muslimy a černochy, o které se stát bude muset starat !!
Tak jasně – každý se snažil vyhnout, jak to šlo. My jsme měli ve škole povinnou dvacku – na koho, to mi bylo jedno tehdy a je mi to fuk i dnes.
A nezapomínejte, že STÁTNÍ dotace byly tehdy ještě daleko neprůhlednější, než dnes; co my víme, kam všude se sypalo – a kolik? Prd víme, tehdy by se o to neodvážil zajímat ani jeden soudruh redaktor – ani z Mladého světa.
Třeba se postavilo 34 přehrad , 30 elektrátren , stovky továren škol , poliklinik , stovky kilometrů ropovodů , plynovodů , 1 200 000 bytů , metro , dálnici , atd, a to s minimálním dluhem ! Dnes je dluh cca 4 biliony korun , sucho už trvá kolik let a kolik postavili kapitalisti za 30 let přehrad ?? Ani jednu !! Dálnice se musí hned po předání opravovat !!
Mluvila jsem o dotacích do spřátelených soudružských zemí, pane Valo.
Jestli mi začnete omlacovat všechny ty pivováry, postavený v Egyptě a Vietnamu a kde všude, měl byste si asi zjistit, co všechno provozují naše firmy v různém zahraničí dnes.
Můžete některé uvést a kdo z toho má zisk ??
NAPROGRAMOVANÁ FALEŠNÁ SOLIDARITA.
– blbosť ! ŽIADNA FALOŠ.
My ovčania si zvolíme politikov, ktorí ošklbú daňami bohatých, a nám “chudobným” prachy pošlú. My “chudobní” sme solidárni sami so sebou – žiadna faloš v tom nie je.
Tak dobrý článok som nečítal celé mesiace. Skutočne výstižné!!! Díky.
Článek je na úrovni amatérského blábolu opakujícího snad už po tisící všem známé věci, ale do jejich podstaty neumí vniknout.
A takhle to tady na Křížově PP bude pravděpodobně do nekonečna. Ten samozřejmě nikdy neopomene kopat do Ruska, které se takovým západním blábolům směje.
Velmi výstižné, velmi pravdivé! Jen dodávám: skutečnou solidaritu nezajímá věk, pohlaví, náboženská nebo sexuální orientace, politické přesvědčení, majetkové poměry atd., prostě pomáhá všude, kde je to třeba. Ale taky si lidské bytosti a největšího Pánova daru váží natolik, že ctí i právo říci ne. Čili – když řeknu, ano, udělám toto, tohle i tamto, ale tohleto už ne, ohrozila bych sebe a svou rodinu, pak to uzná a akceptuje. Přijme pomoc, kterou nabízím, nesníží se k vydírání, zastrašování, výhrůžkám a výčitkám. Toto je skutečná solidarita a láska, láska Ježíšova, láska milosrdného Samaritána, který zmlácenému poutníkovi jako jediný poskytl ošetření, ubytování a stravu – ale domů si ho nevzal.
Je to naprosto výstižná obžaloba kapitalizmu !! Na většině servrů by se to báli uveřejnit ! Pravda je pro kapitalistické zloděje nežádoucí !!