nalety-rude-armady-2
16.5.2019
Kategorie: Historie

Nálety Rudé armády 9. května 1945 (III.)

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

ZAVLADSKYStále živá historie bombardování českých a moravských měst za druhé světové války zůstává stále žhavým tématem. Dodnes se opomíjí či zkresleně podávají nálety Rudé armády v první mírový den, 9. května 1945. Vinu za ně přisuzují autoři různých příspěvků německému letectvu. Tato propagandistická klišé převzala bohužel i česká historiografie.

Mladá Boleslav

„Krátce před desátou hodinou se objevila nad městem letadla. Obyvatelé Mladé Boleslavi je pozorovali a dokonce jim mávali. Domnívali se, že to jsou „naši“. Všude už panovala mírová pohoda. Ale co to? Ze všech stran se ozvaly detonace. Silné ohlušující rány a mohutný tlak vzduchu v mžiku zachvátily celé město. Lidé byli strašně překvapeni. Ozýval se hvizd a svištění dopadajících bomb a střelba z palubních zbraní. Nastal zmatek. Zhasla elektrická světla.

Muži, ženy, děti hledali zoufale vysvětlení, jehož se jim brzy dostalo. Mladá Boleslav byla bombardována německými fašistickými letci. Útočných letadel bylo devět a doprovázely je dvě stíhačky. Letadla nebyla označena. Nálet byl proveden ve čtyřech vlnách z výšky 2000 až 2500 metrů, při čemž stíhačky zasypávaly město střelami z kulometů […] Po průzkumu bylo zjištěno, že útočníkům šlo o plánovité zničení celého města. Na Mladou Boleslav bylo za tento den svrženo 700 bomb.

Číslo ztrát bylo veliké: 200 mrtvých a velký počet raněných. Zahynula novorozeňata, zabity byly matky, dcery a synové, muži i starci.“ [13]

Část obyvatel města je dodnes přesvědčena, že Mladou Boleslav bombardovala německá letadla bez výsostných znaků, jak zdůrazňovala pozdější komunistická propaganda. Zde je ale třeba zdůraznit, že se všemi bojeschopnými letadly, kterým zbývalo palivo, se snažili němečtí piloti uletět již v úterý 8. května 1945 v odpoledních a večerních hodinách do zóny okupované americkou armádou. Letadla, s nimiž z různých důvodů nemohli uletět, zničili Němci na letištích. [14]

nalety-rude-armady-8.jpg (69,242 kiB)

Mělník po několika náletech sovětských letadel 9. května 1945.
Foto: archiv Jana Tůmy

Při oslavách třiceti let od skončení druhé světové války se v příloze Rudého práva objevil půlstránkový článek (údajně) z pera V. V. Barančikova, pojednávající o bitevním letci, nadporučíku I. I. Grigorjevovi z 96. útočného leteckého pluku, který zahynul 9. května 1945 nad územím Čech při plnění bojového úkolu a měl být posmrtně vyznamenán titulem Hrdina SSSR. [15]

Na článku je zarážející, že ho cenzoři vůbec dovolili publikovat, neboť se v něm píše, že letadla Rudé armády útočila 9. května 1945, tedy v první mírový den. Možná to souviselo s tím, že jeho autorem byl Rus. Šest bitevních letounů Iljušin Il-2 pod velením nadporučíka Grigorjeva mělo podle něj útočit v doprovodu stíhacích letadel Lavočkin La-7, jimž velel dvojnásobný Hrdina SSSR kapitán Vitalij Ivanovič Popkov [16], na blíže nespecifikovaný most přes Vltavu, který bránila samohybná děla Ferdinand a tanky Tiger. [17]

Velitel 2. letecké armády Krasovskij ve svých vzpomínkách vysoce hodnotil práci velitele 1. gardové bombardovací letecké divize plukovníka Fjodora Ivanoviče Dobyše, [18] velitele 8. gardové bombardovací letecké divize plukovníka Surije Vasiljeviče Gribakina a pochopitelně velitele 1. gardového bitevního leteckého sboru (8. a 9. gardová bitevní letecká divize) generálporučíka Vasilije Georgijeviče Rjazanova (dvojnásobný Hrdina SSSR) [19] a další během útoků dne 9. května 1945.

Přímý rozkaz maršála Koněva, na základě kterého odstartovali sovětští letci 9. května 1945 k bojovým úkolům, zmiňuje například i náčelník štábu 142. gardového bitevního leteckého pluku 8. gardové bitevní letecké divize 1. gardového bitevního leteckého sboru podplukovník Dzambulat Soslambekovič Urtajev, který se o kapitulaci Německa dozvěděl kolem třetí hodiny ranní 9. května. Již v pět hodin ráno ale na štáb divize zavolal přímo velitel 1. ukrajinského frontu maršál Ivan Stěpanovič Koněv a vydal rozkazy k útokům.

Ale mnoho sovětských letců, kteří se 9. května 1945 účastnili bojových operací, neváhalo ve svých pamětech vyjádřit podiv nad tím, že měli v první mírový den operovat.

Jak je vidět, Sověti měli daleko menší problém přiznat bojové operace ze dne 9. května 1945, zatímco česká komunistická scéna a historiografie ano. Např. prorežimní historik Zděnek Šmoldas v jednom odstavci své knihy stručně uvádí:

9. května 1945 2. letecká armáda do posledního okamžiku vedla aktivní bojovou činnost. V tento den letecké části dovršily 1320 bojových vzletů. Letec 9. gardové letecké divize A. Golubev se svým číslem Kudinovem nedaleko od Prahy sestřelil nepřátelský junkers. Skupina letounů Il-2 za vedení Hrdiny Sovětského svazu kpt. V. A. Rogožina zaútočila na kolony hitlerovců a jejich spřežence — vlasovce — probíjející se na západ. [20]

Česká historiografie stále dluží hlubší analýzu leteckých operací v první mírový den. Překážkou pro historiky je špatná dostupnost fondů spravovaných Ústředním archivem ministerstva obrany Ruské federace v Podolsku u Moskvy, ale i nedostatek hodnověrných archivních pramenů české provenience. Zároveň si musíme uvědomit, že nikdo z nezasvěcených nevěděl, kdo a proč území Čech a Moravy bombarduje. Není proto divu, že lidé často kladli vinu za nálety Němcům, protože se zdráhali uvěřit, že jsou bombardováni „osvoboditeli“. Přestože prorežimní historici věděli o operacích letectva Rudé armády 9. května 1945, nikdy neuvedli na pravou míru, kdo onoho dne česká a moravská města a vesnice bombardoval a jaký měl motiv. Sovětská historiografie naopak neviděla důvod nálety sovětských letců v první mírový den, 9. května 1945, zamlčovat.

Pakliže se sovětská strana sama existencí leteckých útoků v těchto dnech až tak moc netajila, i když připouštěla pouze útoky na ustupující Němce, v případě rozbombardování Mladé Boleslavi to již bylo neobhajitelné. A v případě Roudnice nebylo o náletu civilní obyvatelstvo prokazatelně vůbec informováno — přišel z čistého nebe a ve formálním míru. Obdobně v Boleslavi, kde civilní obyvatelstvo, když zpozorovalo blížící se letecký svaz, nadšeně letadlům mávalo s tím, že to letí „naši“. Do okamžiku, než jim na hlavy začaly padat bomby.

Je nezbytné si uvědomovat, že jestliže se bombardování západních spojenců odehrávalo bezpochyby v období probíhající „horké“ války, fakticky na území nepřítele, včetně varování civilních obyvatel, pak sovětské bombardování se odehrálo PO skončení války, po německé kapitulaci a tím pádem po zániku existence Třetí říše.

Náš režimní tisk o bombardování Rudou armádou však zarytě mlčel.

nalety-rude-armady-9.jpg (73,134 kiB)

Mělník po několika náletech sovětských letadel 9. května 1945.
Foto: archiv Jana Tůmy

Závěr

Jakkoliv můžeme pochopit, že komunistický režim interpretoval jednotlivé detaily války ve svůj prospěch, z hlediska historiografie je to ale nepřípustné. A stejně tak lze pochopit, že jestliže se výsledky války čtyřicet let interpretovaly účelově jednostranně, jen těžko se lze divit, že následující roky se interpretace překlopila do opačného extrému.

Jenže od ukončení bojů už uplynuly už téměř ¾ století, tj. více než tři generace, a očití svědci již téměř nežijí. A byl by nejvyšší čas, aby zarytí apologeti minulého režimu připustili, že soudobé výklady historiků nejsou žádným překrucováním (jejich jediné) historické pravdy, nýbrž sloupáváním ideologických nátěrů z těla už dosti vzdálené historie. A že z Východu (a ani ze Západu) sem nepřišli žádní andílkové, ale tvrdí a mnohdy až cyničtí válečníci, kteří ve svém životě viděli a zažili až příliš mnoho. A že po dosti krátkém čase se i ze zabíjení stane jen mechanická rutina a z normálního člověka stroj. Na zabíjení. Protože, ať se to komu líbí, nebo nelíbí, VÁLKA JE VŮL.

S využitím textu Michala Plavce Paměť a dějiny, 2014/02, PeTaX


[13] VOJTÍŠKOVÁ, Marie: Před 15 lety. Po stopách bojů za svobodu. Poslední nálet v Evropě. Rudé právo, 8. 5. 1960, s. 2.

[14] K odletu německých letadel ze severních a východních Čech viz PLAVEC, Michal: Smrtonosná oblaka, s. 420–421 a 450–453. Dále srov. PLAVEC, Michal — ZAPF, Jürgen: Das Brot, das wir derzeit essen, ist sauer verdient. Der Gefechtsverband Rudel in den letzten Tagen des Zweiten Weltkriegs in Böhmen. Teil 2. Vyjde v časopise JET & PROP, 2014, č. 4. K článkům, v nichž jejich autoři stále popírají účast letectva Rudé armády na bombardování Mladé Boleslavi, srov. KOJZAR, Jaroslav: Bombardování na konci 2. světové války. Haló noviny, 16. 3. 2012, s. 3; PRŮŠEK, Jaroslav: Kdo překrucuje dějiny? Haló noviny, 23. 3. 2012, s. 5 a DOUŠA, Jaroslav: Nálet na Mladou Boleslav. Haló noviny, 14. 5. 2013, s. 5.

[15] BARANČIKOV, V. V.: Dvě hodiny před vítězstvím. Haló sobota 19. Příloha Rudého práva, 9. 5. 1975, s. 3.

[16] Vitalij Ivanovič Popkov (1922–2010), generálporučík letectva. Během druhé světové války sestřelil čtyřicet nepřátelských letadel. Po válce zastával funkci velitele stíhacích útvarů. V roce 1964 ukončil akademii generálního štábu. V letech 1966–1980 generální inspektor námořního letectva, v letech 1980–1989 přednášel na vojenských vysokých školách. Do zálohy odešel až v dubnu 1989. Kromě různých vyznamenání byl jmenován také čestným občanem hlavního města Prahy.

[17] BARANČIKOV, V. V.: Dvě hodiny před vítězstvím. Haló sobota 19. Příloha Rudého práva, 9. 5. 1975, s. 3.

[18] Fjodor Ivanovič Dobyš (1906–1980), generálplukovník raketových vojsk strategického významu. V Rudé armádě sloužil od října 1928, od února 1933 pak u letectva. Účastník čínsko-japonské a Zimní války. Ve Velké vlastenecké válce od samého počátku. Od června 1942 až do konce války velitel 263. bombardovací letecké divize (v březnu 1943 přejmenována na 1. gardovou bombardovací leteckou divizi). Od dubna 1955 velitel strategické 50. letecké armády. V roce 1958 byl pověřen vybudováním raketových vojsk. Od listopadu 1960 velitel 50. smolenské raketové armády. Podílel se na přijetí mezikontinentálních balistických raket UR-100 a R-16 do výzbroje Sovětské armády. V červenci 1972 odešel do zálohy.

[19] Vasilij Georgijevič Rjazanov (1901–1951), generálporučík letectva. V Rudé armádě sloužil od května 1920. Učitel na vojenské letecké akademii. V dubnu 1938 se stal jednou z obětí stalinských čistek, ale v září 1939 byl omilostněn a znovu přijat do armády. Účastník Zimní války, ve Velké vlastenecké válce bojoval od prvních dnů. Od září 1942 až do konce války velitel 1. bitevního leteckého sboru (od února 1944 gardového). Od února 1947 velitel 14. a od dubna 1949 velitel 69. letecké armády. Jeho kariéru ukončila předčasná smrt.

[20] ŠMOLDAS, Zdeněk: Českoslovenští letci v boji proti fašismu. Naše vojsko, Praha 1987, s. 460.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2019: *****

Dagmar Karlíková 500,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Anonymní dárce 1984,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, ing. Jan Kocura 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Dagmar Lavičková 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Švestka 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Milan Tahovský 500,- Kč, Rudolf Bláha 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Marin Vacek 500,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ladislav Hegyi 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč

Celkem za měsíc: 14 428,00 Kč
Vybráno 41.22%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 780 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 3,90 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
47 komentářů

Napsat komentář: vala Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.