nalety-rude-armady-2
15.5.2019
Kategorie: Historie

Nálety Rudé armády 9. května 1945 (II.)

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

ZAVLADSKYStále živá historie bombardování českých a moravských měst za druhé světové války zůstává stále žhavým tématem. Nejvíce jsou v této souvislosti připomínány americké nálety 14. února 1945 na Prahu a 25. dubna 1945 na Plzeň. Obvykle se kolem nich rozpoutávají emotivní diskuse bez znalosti historických faktů a archivních dokumentů.

Propaganda kolem náletů amerického letectva

Hlavním mottem většiny článků o spojeneckých náletech, které byly publikovány v komunistickém tisku, bylo, že již neměly své opodstatnění a jejich úkolem bylo zničit průmyslové podniky, aby je nemohlo využívat poválečné Československo, případně že byly cíleně bombardovány civilní čtvrtě měst. [6]

V prvních letech po válce se v tomto duchu hovořilo především o objektech ČKD ve Vysočanech a plzeňské Škodovky. Zvláště bombardování západočeské továrny je v různých diskusích živé ještě dnes. Autoři článků upozorňují na to, že výroba v těchto podnicích byla na konci války zanedbatelná a jejich bombardování proto nesmyslné.

Deset dnů před výbuchem pražského povstání, čtrnáct dnů před osvobozením a koncem války, ve chvíli, kdy americká vojska stála 70 km od Plzně, byl proveden nejbrutálnějším způsobem útok na plzeňskou Škodovku. Není u nás nikoho, kdo by nepochopil, proč se tyto zločiny staly. Mohly zničené závody dodat ještě něco hitlerovské armádě? Nemohly a nic již pro ni nevyráběly. Anglo-americkým inmperialistům (sic) šlo o to poškodit československý průmysl, učinit naši republiku závislou na americké „pomoci“, na politickém diktátu, proměnit naši zem v ssutiny a pak jedním prstem nabízet a současně oběma rukama brát. To byl smysl náletu na Prahu, na Plzeň, Zlín, Brno, Kralupy a další a další města.“

Psal například v březnu 1950 v Rudém právu Adolf Hradecký. [7]

nalety-rude-armady-3.jpg (73,857 kiB)
Náměstí v Roudnici nad Labem po náletu sovětských letadel 9. května 1945,
Foto: SOA Litoměřice

Gustav Rada [8] podal v dubnu 1950 další zkreslené vysvětlení událostí konce války:

Američtí imperialisté však ani v nejmenším neusilovali o oslabení hitlerovského potenciálu. Soustavně využívali druhé světové války k budování a upevňování svých politických a hospodářských posic. I Československo chtěli uchvátit. Třebaže naše země utrpěla již dost mnichovským diktátem a dlouhotrvající okupací, potřebovali ji učinit ještě povolnější. Pokusili se zničit jádro našeho hospodářství — těžký průmysl. Proto v posledních týdnech války pod záminkou „pomoci“ ničili náš těžký průmysl — Škodovku, Českomoravskou i velké závody v Brně. Chtěli podlomit a oslabit základy nově se tvořícího a osvobozeného Československa.“

U tohoto úryvku musíme připomenout, že americké letectvo naposledy bombardovalo moravskou metropoli 20. listopadu 1944 (pokud nebereme v úvahu neplánovaný nálet 19. prosince 1944, jenž nezpůsobil větší škody [9]). Dubnové nálety na Brno byly totiž čistě v režii letounů 5. a 17. letecké armády Rudé armády. [10]

Když se slavilo desáté výročí konce 2. světové války, autoři propagandistických článků v Rudém právu poprvé zmínili i nálet na Prahu 14. února 1945. Jeden z autorů například chybně uvedl, že americké bombardéry startovaly ze základny Forli v Itálii. Ve skutečnosti šlo o americké bombardéry 8. letecké armády ze základen ve Velké Británii. Vzhledem k tehdejšímu stavu historického bádání to nemůžeme autorovi vyčítat, ale zamyslet se musíme nad jeho dalšími slovy v duchu rétoriky studené války:

A tak tehdy, kdy Američané postupovali klidně a bezpečně a německá vojska se jim vzdávala telefonicky, kdy Sovětská armáda ještě tvrdě bojovala s esesáckými divizemi, tehdy hořela Praha po tragickém náletu…“ [11]

Deset let po válce se objevilo i tvrzení, že Spojenci schválně nebombardovali válečné podniky během války.

Čas dal též správnou odpověď na otázku, proč nechávali Američané válečný průmysl v Kralupech — a nejen v Kralupech, i v Plzni, Praze a jiných městech — v průběhu války téměř nepoškozen. Umožňovali fašistům, aby ho mohli co nejlépe využít k boji proti Sovětskému svazu. Až na konci války bylo v zájmu kapitalistů, aby nejdůležitější závody v zemích, jež budou osvobozeny Sovětskou armádou, byly zničeny. Už tenkrát, ještě než dozněla děla na frontách, začali připravovat novou válku, napsal další z autorů.“ [12]

nalety-rude-armady-5.jpg (103,767 kiB)
Vybombardovaný dům v Bělské ulici po náletu 9. května 1945.
V pozadí věž mladoboleslavské Staroměstské radnice.
Foto: Muzeum Mladoboleslavska

V závěrečném dílu pohlédneme už na atmosféru v Mladé Boleslavi a krátký cyklus si shrneme.


[6] Ze syntetických prací věnovaných náletům spojeneckého letectva a organizaci protiletecké ochrany v Čechách za druhé světové války srov. VESELÝ, Martin: Sudetská župa jako protiletecký kryt Říše? 1939–1945. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem 2012. Tématem se zabývají i publikace HELT, Radovan: Mostecký benzín hoří! Úvod k historii letecké války nad Mostem 1939–1945 pohledem svědků ze země. Svět křídel, Cheb 2005 a TÝŽ: A z nebe padaly bílé hvězdy. Letecká válka nad Mostem v souvislostech, březen — duben 1945. Svět křídel, Cheb 2007; JOUZA, Ladislav — PLAVEC, Michal: …a země se chvěla. Bombardování Kolína za druhé světové války.Svět křídel, Cheb 2007; PLAVEC, Michal: Bomby pod Řípem. Nálety na Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Veltrusy, Hněvice, Mělník, Roudnici nad Labem a další sídla během druhé světové války. Svět křídel, Cheb 2008; TÝŽ: Strach nás ochromil. Tragický nálet na Prahu 14. února 1945 v souvislostech. Svět křídel, Cheb 2012; TÝŽ: Smrtonosná oblaka. Letecká válka mezi Labem a Orlickými horami 1938–1945. Svět křídel, Cheb 2012; TÝŽ: Den, kdy nebyla bombardována Praha. Několik poznámek k neuskutečněnému náletu 30. října 1944. Historie a vojenství, 2011, roč. 60, č. 4, s. 42–53; PLAVEC, Michal — VOJTÁŠEK, Filip: Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945. Svět křídel, Cheb 2012; STUPKA, Josef: Město v slzách: Kralupy nad Vltavou 22. březen 1945. Město Kralupy nad Vltavou, Kralupy nad Vltavou 2009 a ZÁBRANSKÝ, Jiří — ŠILHA, Jiří: Cíl České Budějovice. Jihočeské muzeum, České Budějovice 2006.

[7]    HRADECKÝ, Adolf: Takoví jsou oni. Rudé právo, 26. 3. 1950, s. 7. Podobně se vyjádřil v novinovém článku i REINDL, Jaromír: K pátému výročí náletu na Prahu. Rudé právo, 25. 3. 1950, s. 6.

[8] RADA, Gustav: Taková byla ta americká „pomoc“. K pátému výročí bombardování Plzně. Rudé právo, 25. 4. 1950, s. 3.

[9] VLČEK, Martin: Spojenecké nálety na Brno v letech 1944–1945. Magisterská diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2006, s. 68–69. Viz is.muni.cz/…/Diplomova_prace_z_historie_I.pdf (citováno k 14. 5. 2014). Při tomto náletu nikdo nepřišel o život a poškozeno bylo 33 domů.

[10] K náletům letectva Rudé armády na Brno srov. VLČEK, Martin: Nálety sovětského letectva na Brno v dubnu 1945. In: Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, č. 20. Magistrát města Brna — Archiv města Brna, Brno 2007, s. 279–291. Na tomto místě je třeba upozornit na skutečnost, že autor chybně identifikoval sovětské letecké jednotky, které se v jednotlivých dnech náletů účastnily, a to dokonce i na úrovni leteckých armád. Neměl přístup k dokumentům z ruských archivů. Autor v tomto článku došel na základě archivního výzkumu k závěru, že nálety letectva Rudé armády zanechaly ve městě citelnější stopy než útoky těžkých bombardérů 15. letecké armády USAAF (s. 291).

[11] PAUL, Zdeněk: Zločinný záměr. K výročí bombardování Prahy americkými letouny. Rudé právo, 14. 2. 1955, s. 2.

[12] Před deseti lety… Rudé právo, 24. 3. 1955, s. 1.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Anonym 222,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Bc. Romana Kopecká 500,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Jiří Sika 250,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Robert Schlesinger 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Renata Doležalová 100,- Kč, Martin Černý 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Jiří Dostál 200,- Kč, Anonym 673,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Suchý 500,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Karel Jeřábek 163,- Kč, ing. Stanislav Kužel 150,- Kč, Irena Kuželová 150,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč

Celkem za měsíc: 15 997,00 Kč
Vybráno 45.70%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 1 033 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (15 votes, average: 3,40 out of 5)
Loading...
112 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)