nalety-rude-armady-2
14.5.2019
Kategorie: Historie

Nálety Rudé armády 9. května 1945 (I.)

Loading...
Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

ZAVLADSKYStále živá historie bombardování českých a moravských měst za druhé světové války zůstává stále žhavým tématem. Nejvíce jsou v této souvislosti připomínány americké nálety 14. února 1945 na Prahu a 25. dubna 1945 na Plzeň. Obvykle se kolem nich rozpoutávají emotivní diskuse bez znalosti historických faktů a archivních dokumentů. Na druhou stranu se opomíjí či zkresleně podávají nálety Rudé armády v první mírový den, 9. května 1945. Vinu za ně přisuzují autoři různých příspěvků německému letectvu. Tato propagandistická klišé převzala bohužel i česká historiografie.

Hlavním motivem náletů letectva Rudé armády 9. května 1945 byla údajně snaha zastavit ustupující německé jednotky. Podle kapitulačních protokolů se totiž útvary Wehrmachtu od 00:01 hod. 9. května 1945 nesměly přesunout z místa, kde se právě nacházely. Nepochybnou pravdou je, že málokdo z příslušníků německé armády i vojáků jejích spojenců se chtěl stát zajatcem Rudé armády, a proto se všichni usilovně snažili dosáhnout americké demarkační linie a tím i vytouženého zajetí americkou armádou, kde se mohli nadít alespoň slušného zacházení jako váleční zajatci podle válečných konvencí.
.

Podle Centrálního archivu Ministerstva obrany RF však sovětské letectvo rozhodně nezahálelo. Jen tento den (9. května 1945) je doloženo nasazení 1123 letedel Rudé armády s 1951 vzlety. [1] Nasazeny byly 2., 5. a 8. letecká armáda. [2] Důvody nasazení leteckých sil však nejsou dobře doloženy, pouze gardový podplukovník Pjotr Matvejevič Ivčenkov, uvádí, že: „letci sboru bombardovali ustupující vojska a techniku nepřítele […], který neplnil v Berlíně podepsané kapitulační protokoly a snažil se odejít za řeku Labe“ [3], což však nijak nevysvětluje vybombardování např. Mladé Boleslavi, či Mělníka.

nalety-rude-armady-1.jpg (46,455 kiB)
Na snímku gardový plukovník Fjodor Ivanovič Dobyš, velitel 1. gardové bombardovací letecké divize. Její bombardéry typu Petljakov Pe-2 útočily 9. května 1945 na města Roudnice nad Labem, Litoměřice, Dubá, Úštěk a na Zahrádky na Českolipsku a jejich okolí.

Pohlédněme ponejprv na přehled válečných náletů:

Spojenecké nálety na Čechy a Moravu v letech 1940–1945

První bombardéry britského Královského letectva se nad Čechami objevily již v lednu 1940. Až do března 1940 uskutečnily několik letů nad Plzní a Prahou. V dubnu 1940 se nad Prahu dostal i jeden bombardér francouzského vojenského letectva. V pumovnicích ale neměly bomby, nýbrž propagandistické letáky.

První pokusy o bombardování plzeňské Škodovky uskutečnilo Královské letectvo již na podzim 1940, nebyly však úspěšné. Také v letech 1941 a 1942 vyvázla Plzeň z náletů skoro nepoškozena. Tovární komplex hlásil první vážnější škody až po náletu uskutečněném v noci z 13. na 14. května 1943. Během něj došlo omylem také k vybombardování sousedních Dobřan.

Americké letectvo se do náletů zapojilo až v květnu 1944, když v rámci takzvané bitvy o palivo zaútočilo na tovární komplex v Záluží u Litvínova (Hydrierwerke Maltheuern). Během této ofenzívy americké a v jednom případě i britské Královské letectvo několikrát napadlo také rafinérie pohonných hmot v Kolíně, Pardubicích a Kralupech nad Vltavou a podzemní skladiště pohonných hmot v Hněvicích u Roudnice nad Labem. Březnový nálet v roce 1945 na Kralupy nad Vltavou, který zničil střed města, byl omylem veden proti rafinérii, která již nebyla v provozu.

Kromě toho bombardovalo americké letectvo také několikrát Škodovy závody a průmyslové cíle na Moravě. V několika případech shodily americké bombardéry bomby na města, která původně nebyla na seznamu cílů. Omylem byla například 15. listopadu 1944 a 14. února 1945 bombardována Praha. Vysočanské a libeňské továrny ČKD sice měly být bombardovány již 30. října 1944, ale kvůli počasí z útoku sešlo. Jediný cílený nálet na Prahu směřoval 25. března 1945 tedy právě proti nim a letištím Kbely, Letňany a Čakovice.

Od poloviny dubna 1945 podniklo americké a britské Královské letectvo několik náletů na železniční uzly například v Plzni, Chomutově, Kladně, Kolíně nebo Berouně. Zároveň uskutečnilo americké letectvo 25. dubna 1945 poslední nálet na plzeňskou Škodovku, který tovární komplex prakticky zničil. Poslední masový nálet americké 9. letecké armády ale směřoval na muniční továrnu v Holýšově 3. května 1945.

Od února 1945 bombardovalo letectvo Rudé armády Moravu a Slezsko, především Ostravu a Opavu. V dubnu 1945 několikrát bombardovalo Brno. Útoky směřovaly proti slatinskému letišti a proti hlavnímu nádraží, ale škody byly způsobeny i v samotném městě. V Čechách sovětské letectvo bombardovalo města v severních a středních Čechách až 8. a 9. května 1945. Jednalo se například o Děčín, Litoměřice, Českou Lípu, Mimoň, Úštěk, Roudnici nad Labem, Mělník a Mladou Boleslav. V dubnu 1945 se do bojů zapojilo i rumunské letectvo a bombardovalo Uherský Brod, Olomouc a Prostějov a letiště v Neředíně.

Sérii náletů během Pražského povstání, především proti budově Československého rozhlasu a vojskům generála Vlasova v okolí Prahy a ruzyňského letiště, uskutečnila také německá Luftwaffe.

(Tento krátký výčet zahrnuje pouze strategické nálety těžkých bombardérů, pomíjí útoky hloubkových a bitevních letců.)

Všechny útoky letectva Rudé armády u nás nejsou dodnes dostatečně zmapovány. Jejich tragickým symbolem se stala Mladá Boleslav, kde zahynulo nejvíce lidí, ale sovětská letadla zaútočila i na dalších místech severních a středních Čech a také v Moravském Ždírci nad Doubravou a Krucemburku. Odhaduje se, že jen při náletech 8. a 9. května 1945 zahynulo až 1300 civilistů[4] Bylo by třeba podepřít čísla hlubším výzkumem a čísla bude přitom zřejmě nutné posunout ještě výše.

nalety-rude-armady-2.jpg (92,293 kiB)
Zničená tovární hala v podniku ASAP v Mladé Boleslavi (dnes Škoda Mladá Boleslav) po náletu Rudé armády 9. května 1945. Foto: Muzeum Mladoboleslavska

Určitý přehled dávají operační svodky 2. letecké armády a jí podřízených útvarů z 9. května 1945. Letadla 6. gardového bombardovacího leteckého sboru útočila v prostoru Mělník, Liběchov, Mělnické Vtelno, Byšice, Roudnice nad Labem, Litoměřice, Dubá, Úštěk a Zahrádky na Českolipsku, navigátoři z 4. bombardovacího leteckého sboru měli v hledáčku Mladou Boleslav, Litoměřice, Těchlovice, Zámostí-Brodce, Vrchovany, Dubou a Mělník, bitevní letci z 1. gardového bitevního leteckého sboru svrhli bomby a útočili palubními zbraněmi v prostoru Mělnické Vtelno, Řepín, Nebužely, Cítov, Spomyšl, Brozánky, Mělník, Mělnická Vrutice, Liblice a Byšice a piloti s palubními střelci z 3. bitevního leteckého sboru útočili na nepřátelské jednotky v prostoru Liberec — Jablonec nad Nisou. [5]

V následujícím dílu se však nejprve vraťme k bombardování západními spojenci, kolem kterého dobová, respektive poválečná komunistická propaganda vytvořila spoustu ideologické mlhy.


[1] Centralnyj archiv Ministěrstva oborony Rossijskoj Feděracii (dále jen CAMO), f. 302, oоp. 4196, d. 104, l. 486–491, Operativnaja svodka 129 štab 2 VA Machenau k 22:00 9. 5. [19]45; tamtéž, f. 346, оop. 5755, d. 233, Operativnaja svodka No. 0132, Štab 8 VA g.[orod] Vitkovice, 9. 5. 1945 g. 24:00; tamtéž, f. 327, oоp. 4999, d. 269, Operativnaja svodka No. 00129, Štab 5 Vozdušnoj Armii, 9. 5. 1945 g. 22:00.

[2] Obecně k náletům letectva Rudé armády v Čechách srov. PLAVEC, Michal: K problematice náletů na Mělnicko 9. května 1945. In: Confluens. Vlastivědný sborník Mělnicka, 2013, č. 8. Regionální muzeum Mělník — Státní okresní archiv Mělník, Mělník 2013, s. 182–192; TÝŽ: Nálety letectva Rudé armády na Litoměřicku 8. a 9. května 1945. In: Porta Bohemica. Sborník historických prací, 2013, č. 6. Státní oblastní archiv v Litoměřicích — Albis international, Ústí nad Labem 2013, s. 118–132; TÝŽ: Mladá Boleslav 9. května 1945. Bombardování podle dokumentů Rudé armády. In: Boleslavica. Vlastivědný sborník Mladoboleslavska, 2013, č. 13. Muzeum Mladoboleslavska — Státní okresní archiv Mladá Boleslav, Mladá Boleslav 2013, s. 105–121 a TÝŽ: Letecké operace Rudé armády na Liberecku 8. a 9. května 1945 ve světle ruských dokumentů. In: Fontes Nissae — Prameny Nisy. Regionální historický sborník, 2013, č. 14. Technická univerzita v Liberci, Liberec 2013, s. 14–21.

[3] CAMO, f. 20526, op. 1, d. 71, l. 218a, 218b, 219, Operativnaja svodka No. 129. Štab 6 Gv. BALKK. 9. 5. [19]45. 24:00. Přesné znění originálu je: …bombardirovali otstupajuščije vojska i těchniku protivnika […] ně vypolňjajuščije podpisanyj v Berlině akt o kapitulacii, uchodjaščije za r. Elba.

[4] VOJTÁŠEK, Filip: Následkem sovětských náletů v posledních hodinách války zemřelo více než 1300 lidí. Viz hloubkari.wordpre-ss.com/…/nasledkem-sovetskych-naletu-v-poslednich-hodinach-valky-zemrelo-vice-nez-1300-lidi/(citováno k 14. 5. 2014).

[5] CAMO, f. 302, oоp. 4196, d. 104, l. 486–491, Operativnaja svodka 129 štab 2 VA Machenau k 22:00 9. 5. [19]45; tamtéž, f. 346, оop. 5755, d. 233, Operativnaja svodka No. 0132, Štab 8 VA g.[orod] Vitkovice, 9. 5. 1945 24:00; tamtéž, f. 327, oоp. 4999, d. 269, Operativnaja svodka No. 00129, Štab 5 Vozdušnoj Armii, 9. 5. 1945 g. 22:00. Dále srov. CAMO, f. 20526, op. 1, d. 71, l. 218a, 218bоо, 219, Operativnaja svodka No. 129. Štab 6 Gv. BALKK. 9. 5. [19]45. 24:00 a f. 302, оop. 4196, d. 104, l. 486–491, Operativnaja svodka 129 štab 2 VA Machenau k 22:00 9. 5. [19]45.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2019: *****

Jiří Kubát 100,- Kč, Miroslav Hloušek 111,11 Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Eva Pilařová 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, ing. Jiří Nevrkla 300,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč

Celkem za měsíc: 9 740,11 Kč
Vybráno 27.82%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 1 351 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (24 votes, average: 3,42 out of 5)
Loading...
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
138 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.