KARABACH2
10.11.2020
Kategorie: Společnost

Náhorní Karabach: Oboustranně bolestivé ukončení války, která nemá dobré řešení

Sdílejte článek:

SM

Svět včera v noci obletěla zpráva o ukončení zatím posledního horkého střetnutí mezi Ázerbaájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach. Na ukončení bojů se podílelo Rusko, které bude podle prezidenta Putina také dohlížet na dodržování klidu zbraní, a na této misi se bude údajně podílet i Turecko. Dlouhodobě jde o konflikt, v němž se pro nezaujatého pozorovatele prolínají na různých frontách nepříliš pravděpodobné koalice. A především o konflikt, který ze své podstaty nemůže mít dobré řešení. Dokladem jsou i rozdílné reakce: Arméni v Jerevanu demonstrují a protestují, ázerbajdžánský prezident hovořil o jejich kapitulaci. Přestat na sebe střílet je zásadním prvním krokem, ale samo o sobě to řešení nepřinese. A bez střílení přijde téma také o celosvětovou pozornost.

Arménský premiér Pašinjan oznámil ukončení války a obratem ho demonstranti v arménském hlavním městě Jerevanu označili za zrádce. Pronikli dokonce do jeho kanceláře. Přesto a možná právě proto je situace úplně jiná, než jaké jsme byli svědky v uplynulých týdnech, kdy byla různě ohlašována a následně porušována příměří mezi oběma stranami. Zdá se přitom, že vojensky úspěšnější Ázerbájdžán se nyní spíše cítí být vítězem střetnutí. Pašinjan zdůvodnil přistoupení na dohodu zprostředkovanou Ruskem “hlubokou analýzou bojové situace”. Dodal sice, že se Arméni za poražené nepovažují, ale protestující to na první pohled vnímají jinak. Dokud nebudou podrobnosti dohody zveřejněné, nelze s jistotou říci více, než že oproti stavu před vypuknutím konfliktu 27. září získá více Ázerbájdžán.

Alijev, prezident Ázerbájdžánu, zněl v prvních výrocích smířlivě. Mluvil dokonce o “základu k urovnání dlouholetého konfliktu”. Později ovšem prohlásil, že Armény “donutil ke kapitulaci.” Nepříliš diplomatickým výrazem však je při pohledu na mapu zřejmě blíže popisu situace než jeho protějšek v Baku. Putinův vyjednávací tým byl nepochybně ve složité situaci. Rusko stojí poněkud rozkročeno mezi či nad oběma znepřátelenými stranami, a byť má zjevně blíže k Arménii, nemělo sílu a spíše vůli ázerbajdžánský postup zastavit dříve. Důvodů je řada.

Mezi prvními jsou to složité neformální koalice, které se na obou stranách konfliktu ustavily. Na straně Arménie je z regionálních mocností v podstatě jen Írán. Islamistická země, která se svou extrémistickou politikou v poslední době stává pro ostatní hráče na Blízkém východě zřetelnou hrozbou. A jde-li na Náhorním Karabachu mj. o ruský vliv v širší oblasti, Rusko si nemůže dost dobře dovolit prosazovat jej hrubou silou. Projevuje se to mnohem pasivnější podporou Arménům z jeho strany, než jaké se dostalo a dostává ze strany Turecka Azerům. Rusku kromě toho nepochybně záleží také na korektních vztazích s Ázerbajdžánem. Jakkoli ten není součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (aktuálně zahrnuje kromě Ruska Bělorusko, Kazachstán, Kyrgystán, Tádžikistán a Arménii), patří mezi postsovětské státy. Vlivů, které působí na ruskou politiku v oblasti je mnoho, a co by snad šlo prvoplánově číst jako slabost, je ve skutečnosti spíše snahou tyto vlivy vyvažovat.

Ukončení bojů, které by mělo definitivně nastat dnes ve 22 hodin SEČ, je přitom samozřejmě všeobecně vítanou a žádoucí výchozí podmínkou pro následující diplomatické řešení sporu. Nikdo však není schopen říci, jak by takové řešení mělo vypadat. Náhorní Karabach obývají převážně Arméni, ale formálně náleží Ázerbájdžánu. V roce 1994 s příměřím následujícím po předchozím velkém střetnutí, bylo ze svých domovů vyhnáno na 300 tisíc Arménů, ale také až 1 milionů Azerů. Území podle mezinárodního práva náležející Ázerbájdžánu bylo vojensky okupováno Arménií. Situace je patová. Je nepředstavitelné, že by se Ázerbajdžán svého území vzdal, tím méně nyní, po relativně úspěšné vojenské ofenzívě. Současně nelze akceptovat ani nějakou formu “československého řešení” ve smyslu odsunu arménského obyvatelstva. Pokojné soužití obou etnik není pravděpodobné.

Nejpravděpodobnějším scénářem tak je, že dohoda posvětí větší míru vlivu Ázerbajdžánu na “dobyté” části Náhorního Karabachu, a dále zaváže obě strany, aby vedly jednání. Protože se přestane střílet, svět zaměří svou pozornost jinam. Vznikne nový status quo, na který si zvykneme a budeme jej považovat za stabilní – do další války. Dlouhodobé a oboustranně přijatelné řešení situace nemá, a jak jsme toho byli svědky nyní, po nějaké době dojde z jedné či druhé strany k dalšímu pokusu o řešení silové a necivilizované. Střetávají se zde dva principy: právo na sebeurčení a územní integrita. Jde o problém, který byl řešen násilím v Kosovu. Do značné míry je řešen násilím, byť jiného charakteru, také v Katalánsku. Sledujeme ho v souvislosti s brexitem také v případě Skotska. Otázka, kdy má stát právo silou hájit svou územní integritu, a jakým způsobem může jaká skupina obyvatelstva žádat jakou míru autonomie nebo dokonce samostatnosti, bude v Evropě významná také v souvislosti s probíhajícími demografickými změnami a migrací. Konflikt na Náhorním Karabachu se nás tedy v obecných konturách týká více, než by se při pohledu na mapu mohlo zdát.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Eva Edler 300,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Lenka Poncarová 300,- Kč, Martin Dindoš 500,- Kč, PharmDr. Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jiří Sika 200,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč

Celkem za měsíc: 11 000,00 Kč
Vybráno 31.42%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 176 times, 2 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,82 out of 5)
Loading...
79 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)