freedom-945300_960_720
13.11.2016
Kategorie: Společnost

Naděje na straně svobody a rozumu

Sdílejte článek:

LUKÁŠ JADRNÝ

Nekorektně a optimisticky o pádu politické korektnosti, o patriotismu, zdravém rozumu a potenciálu každého z nás.

Úspěch Donalda Trumpa dává naději na změnu nejen Američanům, ale i všem svobodně smýšlejícím lidem v Evropě. Zvolenému prezidentovi blahopřeji a děkuji za to, že zvedl prapor v boji proti politické korektnosti, mediální propagandě a selhávajícímu establishmentu. Pan Trump nabídl vizi pro své spoluobčany. Paní Clintonová nabídla sebe. Ve volbě nejmocnějšího státníka planety nezvítězila pro mnohé kontroverzní osobnost, ale především zvítězila vize a plán „Jak dát do pořádku ochromenou Ameriku“. Po „brexitu“ se jedná o další velký krok pro svobodu a o další naději pro obyčejné lidi. Přijdou další vítězství. Demokracie naštěstí funguje a lidé vidí, že ještě mohou ovlivňovat svět kolem sebe, zvrátit úpadek a poslat jeho strůjce na smetiště dějin.

O tom, že Amerika, Česká republika, Evropa není v pořádku, nás nikdo nemusí dlouze přesvědčovat. Problémem posledních let byl pesimismus a nedůvěra v alternativu. Správní lidé ovšem vystoupili z řady, pojmenovali problémy pravými jmény, získali na svou stranu část „tiché většiny“ a po právu nespokojené občany, kteří se cítí nejen opomíjení svými vládami a elitami, ale také bezprostředně ohrožení nebezpečím, které představuje islamistický terorismus, nekontrolovaná masová migrace nebo Velký bratr omezující a kontrolující jejich životy (ať již z Bruselu, z úřadu vlády nebo z ministerstva financí). Přichází čas velkých témat, čas řešení skutečných problémů, čas naděje na zachování normálního fungování světa.

Politická korektnost – nepřítel svobody

Fenomén politické korektnosti se stal běžnou součástí společenského a politického života. Pokud někdo řekne, že je hrdý na svou národnost či rasu (což je z kulturního hlediska naprosto normální a vůbec to neznamená, že by jinými národnostmi a rasami takový člověk opovrhoval), je označen za rasistu, fašistu atd. „Neházet všechny do jednoho pytle“ je jistě správné, ale proč neustále moralizovat a vnucovat někomu „správné myšlení“? Když má většina Čechů špatné zkušenosti s cikány, těžko to spraví převýchova a osvětové (propagandistické) programy ve školách. Problém je potřeba hledat na druhé straně, ale to už je politicky nekorektní. Chovat se k druhým tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám – to je také v pořádku, ale pokud nám tu (v Evropě) někteří muslimové vychovávají své potomky v duchu nenávisti vůči všemu neislámskému a chtějí si ze států, které vyrostly na křesťanských tradicích, udělat chalífáty, pak mají tyto státy plné právo říci „dost, tohle tady nechceme, vyznáváme jiné hodnoty, jiné tradice, jděte tam, kam patříte“.

Politická korektnost je odmítání pravých názvů problémů a ve finále i zdráhání se připustit, že nějaké problémy existují. Politici a média raději o nepříjemnostech neinformují, než aby riskovali, že někoho urazí, že lidé uvidí pravdu, která se jim nemusí líbit a budou chtít vyvození odpovědnosti. Politická korektnost je největší nepřítel svobody a tento nepřítel musí být poražen.

Patriotismus

Internacionalismus nefunguje. Globalizace má více negativních, než pozitivních důsledků. Národní státy jsou přirozenými jednotkami, které mají jasně definované hranice, vyrostly z určitých tradic, mají svou specifickou kulturu, jazyk, historii, na kterou mohou být hrdé. Snaha o jejich likvidaci a roztavení („melting pot“), sjednocení nejen národů, ale i kultur, je nesmysl a jediné k čemu může vést, jsou konflikty. Přijímejme rozdílnost národů, kultur a ras. Vyvinuly se tak, aby dokázaly přežít v určitém prostředí, na odlišných místech Země, kde je jejich místo a kde po staletí budovaly své civilizace a tradice. Nikomu to neberme a nikomu také nedovolujme, aby nám bral naše místa, naše tradice a hodnoty naší civilizace. Jezdíme objevovat jiné kultury napříč světem a lidé z celého světa zase cestují, aby objevili kouzla té naší. Ano, to je obohacující a zajímavé. Není ovšem obohacující snažit se o splynutí kultur a národů. Naštěstí to ani není možné a ti, kteří takové nápady podporují, popírají přirozený vývoj a jsou odsouzení k neúspěchu.

Buďme hrdí na to, že jsme sví, na to, že máme svou kulturu, svou národní identitu. Každý stát by měl v první řadě hájit zájmy svých občanů a jejich bezpečnost. Všechno ostatní (lidská práva na Blízkém východě, brazilské pralesy, lokální konflikty tisíce kilometrů daleko) je podřadné a teprve, až bude zajištěn dobrý život pro občany našeho státu, až na ulicích nebudou žebrat bezdomovci, až budou vyvinuty léky na neléčitelné či těžko léčitelné nemoci, až bude našim rodičům a prarodičům zajištěno důstojné stáří, pak teprve přemýšlejme, jak a čím pomoci jiným národům.

Ne ideologie, ale zdravý rozum

Když se k moci dostávali komunisté či jiná havěť, základem jejich politiky byla ideologie – marxismus, socialismus, maoismus, atd. Ideologie (tedy -ismy) nejsou nikdy schopné uspokojit všechny. Jsou úzce zaměřené, cílené na určité skupiny obyvatelstva, třídy, menšiny, jednotlivá témata. Když to vypadalo, že komunismus je poražen, neuspěl (protože ani uspět nemohl), málokdo si myslel, že svět začnou ovládat nové, ač stále v mnohém totožné, ideologie evropeismu, multikulturalismu, environmentalismu, humanrightismu atd. Většinou se takových ideologií chytají malé skupinky fanatiků, chytrou propagandou jsou schopní vytvářet dojem „odbornosti“ a užitečnosti, získávají nemalý prostor pro prezentování svých myšlenek v médiích a ve státních institucích. Ideologické je znovu i školství, ve kterém mají nové -ismy nasměrovat budoucí generace k „lepšímu myšlení“, které je potřeba pro nový způsob života – ekologický, evropský apod. Starší lidé vědí z vlastních zkušeností, že pilířem totalitních režimů byla indoktrinace mládeže, výchova k ideologickému uvažování. Za bolševika to po pár letech bylo bráno jako cosi, nad čím se lze pousmát, protože tomu ani mnozí „papalášové“ nevěří a rodiče dokázali říct svým dětem pravdu. Dnes je to o to horší, že „vymývání mozků“ je méně nápadné, velmi promyšlené, řízené různými vzdělávacími a inovativními programy Evropské unie či ministerstva školství.

Konzervativní politika na ideologii založená není. Myslet konzervativně znamená myslet přirozeně, nesnažit se spasit svět všemožnými sociálně-inženýrskými experimenty, nastolováním rovnosti prostřednictvím nerovnosti a umělým ohýbáním skutečností, dát průchod zdravému selskému rozumu, tedy tomu, co je ověřeno zkušenostmi a co může zaručeně fungovat a přinést dobré výsledky všem. Jak řekl Abraham Lincoln:Nepomůžeme chudým likvidací bohatých. Nepomůžeme slabým oslabením silných. Nezvýšíme příjmy snížením zisků. Bratrství neposílíme skrze třídní nenávist. Morálku, charakter a odvahu neposílíme, když lidem vezmeme iniciativu a nezávislost.“

Máme na víc

Každý z nás je originální a nese s sebou potenciál k dosažení svých cílů. Různost profesí a zaměření je podmínkou pro další fungování společnosti jako celku. Stát nemá budoucnost, pokud budou všichni studovat vysoké školy s vidinou uplatnění ve státní správě a ve státních institucích. Namísto papouškování pouček a teorií by se výchova dětí měla zaměřit na objevování jejich potenciálu. Někdo má šikovné ruce a může být skvělým řemeslníkem, kterých je málo a kteří jsou ve společnosti velmi potřeba. Jiní jsou bystrými matematiky a mohou být pro společnost nepostradatelní ve finanční a hospodářské oblasti. Další mají talent na jazyky a tak budou moci zajišťovat mezinárodní obchodní partnerství, překládat, tlumočit, jezdit služebně do zahraničí.

Stát musí vytvářet všem co nejlepší podmínky k práci a k životu. Podporovat začínající podnikatele, neházet živnostníkům klacky pod nohy, daňové sazby a administrativní zátěž udržovat na minimu, aby zde byl prostor pro konkurenceschopné tržní prostředí. Úředníci k prosperitě státu a bohatství jeho občanů nepřispívají. Největším pokladem každého národa jsou lidé, kteří pracují, tvoří, nebo dávají dobrou práci ostatním. A základním úkolem státu je zajišťovat občanům prostor svobodný a bezpečný.

Není potřeba smiřovat se neustále s tím, co se dá označit jako „menší zlo“. Máme na víc.

lukas-jadrny19139542_0
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Anonym 222,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Bc. Romana Kopecká 500,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Jiří Sika 250,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Robert Schlesinger 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Renata Doležalová 100,- Kč, Martin Černý 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Jiří Dostál 200,- Kč, Anonym 673,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Suchý 500,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Karel Jeřábek 163,- Kč, ing. Stanislav Kužel 150,- Kč, Irena Kuželová 150,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč

Celkem za měsíc: 15 997,00 Kč
Vybráno 45.70%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 100 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (15 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...