Můžu se zeptat na otázku?

Sdílejte článek:

OD: HELENA KRATZEROVÁ 02|03|2014

Jsem zmatená. Čas se na mně zřejmě neúprosně podepisuje. Navzdory veškerému psychickému úsilí se pomalu, ale jistě měním ve funkčního analfabeta, přesněji řečeno negramota, jenž nerozumí mluvenému či tištěnému slovu. Utvrzují mě v tom vystoupení nejen televizních či v dalším masmédiích působících moderátorů nebo redaktorů.

Vůbec totiž nechápu stále frekventovanější a obvyklejší tázací větu, jejíž pomocí se sebejistí interviewující domáhají názoru a stanoviska vyvoleného protějšku, přesněji řečeno objektu vlastního (údajně však celospolečenského) zájmu.

Ve chvíli, kdy zaslechnu dotaz ve formě Můžu se zeptat na otázku?, znejistím a začnu bádat, co má vlastně její autor na mysli, popřípadě jaké je jeho očekávání.

Nejprve mě napadne, že osloveného zaujala osobnost tazatele natolik, že se o ní chce dozvědět co nejvíce, seznámit se s peripetiemi jeho osobního i profesního života. A proto mu položil několik zvídavých otázek. Tíha bezprostředního poslání pravděpodobně redaktora tak vykolejila, že jistou dobu nevnímal, a tudíž žádá opakování vznesených dotazů.

Možnost, že je redaktor na rozhovor zcela nepřipravený a vehementně se domáhá pomoci druhé strany, si raději ani nepřipouštím. I když příležitost ovlivnit vhodně mířenými a formulovanými otázkami vloženými přímo do úst novináře, jež určí konečné vyznění dialogu, musí být pro interviewovaného nesmírně lákavá.

Má jazykově puritánská (a do jisté míry zlomyslná) dušička však nevylučuje ani alternativu, že jde o zcela běžný nešvar, možná neumětelství, z něhož se bohužel stává zvyk. Fádní „Můžu vám položit otázku?“, popřípadě „Můžete mi odpovědět na dotaz?“ asi není dostatečně cool.

Bezmyšlenkovitě formulované věty ostatně zdobí mnohé novinářské výtvory. A nejen je. Dalo by se třeba mluvit o slůvku „díky“, jež se vyskytuje v četných, přímo absurdních situacích. (Díky povodním přišly o život stovky obyvatel!?) Et cetera.

Třeba však jen čas nový nové chce mít činy. A mým osudem je stát opodál, aniž bych se zmohla zeptat se na otázku.

ZDROJ: Helena Kratzerová

About
Latest Posts

Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2020: *****

Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Michaela Wurmová 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Doc. RNDr. Richard Čapek 5000,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Zdeňka Brancuská 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Josef Chlebovy 300,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jiřina Gyárfásová 1000,- Kč, Svatoš s.r.o. 1000,- Kč

Celkem za měsíc: 13 261,00 Kč

Vybráno 37.88%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Sledujte PP