Můžu se zeptat na otázku?
OD: HELENA KRATZEROVÁ 02|03|2014
Jsem zmatená. Čas se na mně zřejmě neúprosně podepisuje. Navzdory veškerému psychickému úsilí se pomalu, ale jistě měním ve funkčního analfabeta, přesněji řečeno negramota, jenž nerozumí mluvenému či tištěnému slovu. Utvrzují mě v tom vystoupení nejen televizních či v dalším masmédiích působících moderátorů nebo redaktorů.
Vůbec totiž nechápu stále frekventovanější a obvyklejší tázací větu, jejíž pomocí se sebejistí interviewující domáhají názoru a stanoviska vyvoleného protějšku, přesněji řečeno objektu vlastního (údajně však celospolečenského) zájmu.
Ve chvíli, kdy zaslechnu dotaz ve formě Můžu se zeptat na otázku?, znejistím a začnu bádat, co má vlastně její autor na mysli, popřípadě jaké je jeho očekávání.
Nejprve mě napadne, že osloveného zaujala osobnost tazatele natolik, že se o ní chce dozvědět co nejvíce, seznámit se s peripetiemi jeho osobního i profesního života. A proto mu položil několik zvídavých otázek. Tíha bezprostředního poslání pravděpodobně redaktora tak vykolejila, že jistou dobu nevnímal, a tudíž žádá opakování vznesených dotazů.
Možnost, že je redaktor na rozhovor zcela nepřipravený a vehementně se domáhá pomoci druhé strany, si raději ani nepřipouštím. I když příležitost ovlivnit vhodně mířenými a formulovanými otázkami vloženými přímo do úst novináře, jež určí konečné vyznění dialogu, musí být pro interviewovaného nesmírně lákavá.
Má jazykově puritánská (a do jisté míry zlomyslná) dušička však nevylučuje ani alternativu, že jde o zcela běžný nešvar, možná neumětelství, z něhož se bohužel stává zvyk. Fádní „Můžu vám položit otázku?“, popřípadě „Můžete mi odpovědět na dotaz?“ asi není dostatečně cool.
Bezmyšlenkovitě formulované věty ostatně zdobí mnohé novinářské výtvory. A nejen je. Dalo by se třeba mluvit o slůvku „díky“, jež se vyskytuje v četných, přímo absurdních situacích. (Díky povodním přišly o život stovky obyvatel!?) Et cetera.
Třeba však jen čas nový nové chce mít činy. A mým osudem je stát opodál, aniž bych se zmohla zeptat se na otázku.
ZDROJ: Helena Kratzerová
Redakce
Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****
Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč
Celkem za měsíc: 11 264,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****
Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč
Celkem za měsíc: 11 264,00 Kč
Vybráno 32.18%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to? Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Latest posts by Redakce (see all)
- Gender jako nadávka a symbol společenského rozkladu - 20.10.2019
- Výročí Bitvy u Poitiers: Inspirace i pro dnešní dobu? - 20.10.2019
- Barnevernet se otřásá pod tíhou dalších skandálů - 20.10.2019
(Visited 150 times, 1 visits today)
(6 votes, average: 4,83 out of 5)
Loading...loading...
8 komentářů
Mila pani Kratzerova!
Verte mi, nejste v tom sama. Ja jsem sice jen inzenyr cili technik nicmene nas jazyk mam velmi rad a to, ze jsem nucen sledovat jeho przneni mne opravdu mrzi.
Jedine co muzeme delat je venovat se nasim detem,sledovat jak mluvi a co rikaji. Nasledne je opravovat a opravovat a opravovat.
Radime, opravovat, opravovat, opravovat je sisyfova práce protože tyhle jazykové lahůdky se valí na člověka ze všech stran hlavně z TV. Spisovná čeština není “cool”, nejlepší jsou různé pražské dialekty a co je slyšet z hudební produkce tak ty texty mají z češtinou někdy vzdálenou souvislost.
Autorce rozumím. Sám se pozastavuji nad způsobem, jakým média sdělují informace. Za prvé je to rychlostí na hranici vnímatelnosti. A za druhé je to často tzv. slovní salát.
Myslím, že MUDr. František Koukolík by to dovedl lépe “glosnout”.
Autorce VELMI rozumím. Uvedenou záležitost jsem už nesčíslněkrát vyřešil odpovědí: “Ale já žádnou otázku nemám,pane redaktore.”
A taky mi trošku poslední dobou pije krev frekvence slova BIZARNÍ. Je natolik cool, že už jsem zažil i neologismy bizár a bizárie namísto velmi necoolové bizarnosti. Neřkuli patvar *bizardní.
A o resentimentu až někdy příště. Nebo se toho třeba chopí sl. Kratzerová místo mě… Resentiment totiž opravdu není “moc milá vzpomínka na moc milé minulé zážitky a situace”. Nýbrž něco bezmála právě opačného: “záští, hněv proti původci křivdy nebo urážky; negativní emocionální postoj”.
A snad ještě jedna maličkost, když už jsem to teda nakousnul ze široka:
Sankcionovat není trestat. Nýbrž něco bezmála právě opačného: posvětit, schválit. Aspoň za mého mládí tomu tak bylo. Nevím jestli je tenhle trend malopropisování, nebo spíše makaronisování, ale rozhodně je to HRŮZA.
Oprava – malapropisování…
A přece jen ještě na úplný závěr:
V posledních měsících mě nesmírně v novinách dojímá NOMINANT. Teda – lépe řečeno onen výraz použitý ve zřejmém smyslu “ten, kdo je nominován”.
Podle této logiky ovšem je např. kolaborant ten, kdo je kolaborován, denunciantem se myslí osoba, která je udávána, a spekulant je ten chudák, o kterém se (nejspíše v médiích) špekuluje… Což tak není.
Ergo – NOMINANT je PŘINEJLEPŠÍM (pokud už tedy vezmeme ten neologismus na milost) TEN, KDO NĚKOHO NOMINUJE. Tedy pravý opak toho, co mají novináři (a novinářky, nerad bych měl nějaký džendrmalér…) na mysli.
může syn propadnout v 9 ročníku?