19.11.2013
Kategorie: Politika

Můžeme věřit Andreji Babišovi?

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ 19|11|2013

Začali jsme dvacátý pátý rok po “sametové revoluci”. Otevřeli jsme vrata komunistického koncentráku a naše životy získaly základní parametry liberální civilizované společnosti oproti ponižujícímu, bolševikem řízenému živoření ustrašených zvířat v kleci. Získali jsme mnoho. Svobodu slova, shromažďování, pohybu, možnost podnikání, získali jsme zpět alespoň část hrdosti a už se nemusíme stydět před strýčkem z Mnichova, že doma nemáme toaletní papír, nemůžeme poslouchat oblíbenou rozhlasovou stanici či mu nesmíme oplatit jeho návštěvu.

 

 

Zapomínáme možná velmi rychle na tu dobu, kdy naše osudy byly v rukou pouličních udavačů, fízlů, nebo nomenklaturních kádrů KSČ, kteří když si usmysleli, že nebudujete socialismus dosti nadšeně, mohli zničit jediným lejstrem životy vaše i vaší rodiny.

 

Nyní sledujeme příběh Andreje Babiše. Charismatický “chalan” ze Slovenska, který nás vyučuje demokracii a budování podnikatelského impéria. Se svým hnutím získal v uplynulých volbách takovou sílu, že by se mohl osobně stát ministrem vlády ČR. Je tu však malý zádrhel. Zákon, který omezuje vykonávání funkcí ve státní správě bývalým spolupracovníkům StB. Agent Bureš s ním má poněkud problém.

 

Je Andrej Babiš tím udavačem Burešem? Podle jeho slov je prý naopak obětí komunistického gestapa. Měl v rodině dva případy emigrace a jeho otec byl dokonce vyloučen z KSS a vyhozen z práce. Téměř tedy disidentský osud, který … který však nakonec končí rehabilitací otce Štefana a jeho prací v Ženevě, vstupem syna Andreje do KSČ a významnou pozicí v podniku zahraničního obchodu.

 

A to nebylo v totalitním komunistickém režimu živobytí pro protisocialistické živly, disidenty či odpůrce režimu. Na takovéto funkce dosazovali prověření soudruzi jiné prověřené a hlavně spolupracující soudruhy. Začínalo to v dílnách ve fabrice, kde se stávali předáky jen ti “politicky nejvyspělejší” a samozřejmě to pokračovalo i do vyšších pater. Tak si bolševik upevňoval svoji moc, tak držel národ v šachu.

 

Chceš mít bohatý a pohodlný život, upiš se rudému ďáblu, chceš jej mít ještě lepší, upiš se StB. To byly základní kariérní předpoklady v socialistickém Československu. Proto jsme často bývali svědky naprosto groteskních figurek v čele znárodněných továren, v čele různých institucí, v čele vlád. Milouš “Kůl v plotě” Jakeš budiž zářným příkladem.

 

 

Mysleli jsme si po listopadu 1989 možná kratičkou chvíli, že je to za námi. Dnes se nám Havlova pravda, láska a “nejsme jako oni” vrací jako historický bumerang a Andrej Babiš je esence tohoto problému. Možná, že ne každý komouš či agent StB byl naprostá bezcharakterní svině, možná jeho největší charakterový a morální prohřešek, který vyplývá z jeho spolupráce z bolševickou bandou je obyčejná touha po moci, majetku a společenském postavení, aktivnímu člověku daná a v socialismu tímto vykoupená. Lze to dnes akceptovat?

 

Na Babišovi je mi osobně sympatické, že vnesl do zatuchlého rybníka české politiky jakýsi závan svěžího vzduchu. Dokonce ani po volbách zatím neuhnul a mluví stále stejně. Slávek Sobotků, ono skleníkové dítě našeho korupčního klientelistického eurosocialismu, je z něj evidentně paf i s celým novým vyjednávacím týmem oranžových hvězd.

 

Normálně si kluci vždycky řekli o kolik zase po novu ovce oberou, kam se to odkloní, kdo dostane jakou trafiku a pohoda, klídek, tabáček. Andrej ale snad má úplně jiný nápad. Nejprve prý podrobně zkontrolovat státní výdaje, zlodějiny či další nekompetentní odklony a šetřit! No, toho přeci bohdá nebude, aby socan prováděl škrtformu!

 

Při veřejných projevech Andreje Babiše mám po dlouhé době pocit, že k nám nepromlouvá naprogramovaný politický robot. Cítím z něj zkušenosti z praktického života, z vedení firmy. Je to osvěžující, když jinak musíte vstřebávat nacvičené fráze o ničem, fráze korunované strojenými úsměvy, demagogické populistické fráze na poblití. Co tedy s jeho minulostí, co s jeho záměry? Uvěřit mu?

 

Asi těžko. Je to člověk z masa a kostí, je to evidentně dravec vpuštěný mezi pololeklé kapry. Ví však, co chce a jak toho dosáhnout. Podle toho co říká snad jeho plány nezahrnují tak bezhlavé okrádání daňových oktroků a tak schématické ožebračování produktivní třídy jako je zde zvykem doposud. Jeho slova o prvotním prozkoumání relevantnosti státních výdajů před dalším hurásocialistickým utáhnutím daňových šroubů, neboť tak se to přece v eurosocialismu dělá – musíme naplnit státní rozpočet, rozhýbat spotřebu, podpořit investice, zvýšit HDP, aby poddaní mohli více makat a odevzdávat do koryt, jsou pro některé politické matadory natolik šokující, že jim možná ani nechtějí věřit. Je to kapka v moři, ale potěší.

 

Čím by tedy Andrej Babiš mohl více získat i u lidí, pro které není pro svou spornou minulost zrovna šálek jejich čaje? Svým typickým československým dialektem pronést asi toto:

 

Ano, byl jsem komunistickej vychytralej famfulák. Stejně jako pětina tohoto národa. Stejně jako jiní vládní panáci po sametové frašce, stejně jako mnoho poslanců v Parlamentu ČR, jako mnoho jiných volených zastupitelů. Chtěl jsem v ČSSR dělat kariéru, jezdit do ciziny, vydělávat velký prachy. To som ještě musel práskat na kolegy, jinak to nešlo a mě se to nepříčilo, protože materiální kvality života jsou pro mě více než morální a duchovní. Jako pro 90 procent lidí. Něco jsem fízlům povedal. Stejně jako udávali i ti výše zmínění, ať už jen z titulu své funkce v KSČ i třeba bez podepsání vázacího aktu.

 

Přesto jste i je dříve a dnes opět zvolili. Tak byla nastavena pravidla, taková byla sametová dohoda. Dnes vím o čem hovorím. Znovu chci vydělávat velký prachy, užívat si života. Vím už ale, že k tomu potřebuju i ty lidi, kteří něco dělají, kteří tvoří hodnoty této společnosti. Vím, že je nemůžu donekonečna okrádat, likvidovat, ožebračovat. Musím je nechat dýchat, normálně žít. Bohatství nevytvoří zbídačená a frustrovaná společnost nasraných otroků, kterým po každých volbách ještě zvednou žlab!”

 

Tak nějak vnímám současné projevy Andreje Babiše já. Ač “primitivní antikomunista”, jak bývám často označován, vzbudil u mne určité sympatie. Je opravdu možno mu alespoň malinko věřit?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč

Celkem za měsíc: 12 550,00 Kč
Vybráno 35.85%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním aktu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech portálu, které je povinna studovat každá diskuze. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali a pochopili pravidla.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 84 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.